Klíčové osobnosti české energetiky se setkaly na již 31. ročníku perfektně zorganizované odborné akce. Nejzajímavější části vystoupení některých účastníků byly vybrány z oblasti energetické politiky Evropské unie a České republiky.

Do dvou let by měla začít realizace jedné z největších investic do energetické infrastruktury v historii samostatné České republiky. Plánovaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má přivést teplo více než 100 tisícům domácností, ale také školám, nemocnicím a dalším veřejným budovám. Dokončený by měl na přelomu let 2031 a 2032. Brno by tak učinilo významný krok k snížení závislosti na zemním plynu a energetické soběstačnosti.

Koncem dubna 2025 proběhl v Olomouci už třicátý první ročník konference Dny teplárenství a energetiky, největší odborné platformy pro teplárenství a energetiku v České republice. Letošní ročník přinesl rekordní účast odborníků, kteří řešili klíčová témata energetické budoucnosti. Dvoudenní akce se zúčastnilo 1 474 návštěvníků.

Teplárenské sdružení České republiky na 31. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 23. dubna tři Projekty roku a jeden Počin roku 2024. Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po třiadvacáté.

Vytápění Třeboň – tradiční odborná konference, jejíž součástí jsou dva společenské večery. Konference se soustředí na témata výzkumu, vývoje a inovativních realizací topenářských systémů a současně na nové trendy projektování a hodnocení budov ve světle současné legislativy.

Deset let zkušeností a rostoucí zájem o energetické úspory potvrzují stabilní poptávku. Obce investují především do škol, nemocnic a radnic. Nová legislativa podpoří i úspory ve státních budovách.

V porovnání s minulou topnou sezonou, která byla nejteplejší za více než 60 let, je ta letošní zatím chladnější skoro o pětinu. V porovnání s dlouhodobým průměrem let 2010 až 2024 je ale nepatrně teplejší.

Zemní plyn sehraje hlavní roli při dekarbonizaci tuzemské energetiky. Využívání kotlů na plyn v domácnostech je ekonomičtější v porovnání s tepelnými čerpadly.

Dubnový měsíc přináší nejen poslední dny topné sezóny, ale i tradiční setkání odborníků na teplárenství a energetiku. Dny teplárenství a energetiky 2025, které se opět uskuteční v Olomouci, otevřou diskusi o strategickém vývoji teplárenství v následujícím období. Pozice sektoru je zřejmá, význam teplárenství v přechodu na udržitelné zdroje energie zůstává klíčový.

Topné období roku 2024 od ledna do května a od září do prosince s průměrnou teplotou 7,23 °C bylo v ČR opět mírně teplejší než rok 2023 s průměrnou teplotou 6,78 °C. Teplota v topném období byla v roce 2024 téměř o 2 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020. Podle průzkumu mezi členy Teplárenského sdružení ČR klesla dodávka tepla meziročně v průměru o 2,6 %, tedy podobně jako klesl počet denostupňů (o 2 %), který určuje klimatickou náročnost období pro vytápění.

Zdá se, že po letech nejistot a odvracení pohrom je vlak teplárenství na správné koleji. Souprava je roztlačena správným směrem a jede dostatečnou rychlostí na to, aby bylo možné odstranit všechny překážky, které se na trati objeví.

Vyplatí se přecházet na zemní plyn, když v roce 2040 neobstojí kvůli emisím? Výroba tepla z elektřiny šetří energii, emise i peníze. A také využívá lokálně dostupné zdroje a snižuje závislost na dovozu paliv.

Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2024 oproti předchozímu roku téměř nezměnila. Podle předběžných analýz EGÚ Brno meziročně poklesla o zanedbatelných 0,3 %.

Odborný Tepelná čerpadla se prosazují v průmyslu a v soustavách zásobování tepelnou energií. Možnosti a aktuální stav mapovaly přednášky na mezinárodní konferenci Průmyslová tepelná čerpadla, která proběhla 27. listopadu 2024 v Praze.

Sokolovská uhelná připravuje komplexní transformaci vytápění v Karlovarském kraji. Společnost plánuje pro Karlovarsko nahrazení končící zásoby uhlí kombinací elektrického kotle, solárních a větrných elektráren a plynových zdrojů, uvedl člen rady jednatelů Sokolovské uhelné Miroslav Rohla ve videocastu na youtube.

V letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně vzrostla spotřeba tepla v soustavách centrálního zásobování. Důvodem je dřívější začátek topné sezony, září totiž bylo výrazně chladnější než před rokem.

Kaskáda tepelných čerpadel instalovaná společností ČEZ Energo ze Skupiny ČEZ ESCO v jihomoravských Ivančicích má za sebou první horkou sezónu. Město s téměř 10 tisíci obyvateli tak opět snížilo svoji závislost na plynových kotlích a potvrdilo, že by si z něj řada dalších českých municipalit mohla brát příklad. Plynové kotle sice zůstávají základem vytápění a ohřevu vody po dobu zimy, po většinu letní sezóny ale mohly zůstat vypnuté a ohřev vody byl zcela zajištěn novým ekologickým zdrojem.

Historicky první aukce, která je klíčovým nástrojem pro podporu dekarbonizace české energetiky a teplárenství, přilákala celkem 44 nabídek. Uspělo jich 37 a celkový soutěžený výkon je 1 280 MW.

V Ústí n/L na Střekově vzniknou nové plynové zdroje, v Trmicích uhlí nahradí plyn a biomasa. Nové teplárny zajistí dlouhodobou a cenově příznivou dodávku tepla. ČEZ a THMÚ ve spolupráci s Ústím nad Labem zajistí dodávky tepla pro obyvatele na další desítky let.

Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1 000 miliard (bilion) korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své. Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co nejefektivněji a za rozumných podmínek.