ČEZ staví nízkoemisní zdroj pro centrální dodávku tepla do Orlové a Bohumína. Hotová je regulační stanice, rozvody v areálu, probíhá instalace efektivních zdrojů na plyn a biomasu. Plné zahájení dodávek z nových zdrojů je v plánu od topné sezóny 2026/27.

V České republice je dle statistik připojena k systému centrálního zásobování teplem (CZT) přibližně 1/3 bytových domů. Tento model zásobování, i když dříve vnímaný jako stabilní a výhodný, dnes čelí výrazným ekonomickým tlakům a cena za GJ¹ každým rokem rapidně stoupá. Jak se mohou SVJ a bytová družstva stát nezávislými na centrálním dodavateli tepla, radí společnosti DZ Dražice a Enado.

Při budování rezidenčních domovních komplexů se často využívá struktura sdruženého zásobování teplem, které produkuje jeden společný zdroj. Řešení je to po ekonomické stránce efektivnější ve srovnání se situací, kdy každý objekt působí samostatně. S tímto potenciálem firma REHAU vyvinula novou generaci tzv. předizolovaného teplovodního potrubí RAUVIPEX pro dálkový přívod tepla k jednotlivým spotřebitelům – objektům.

Do roku 2029 nahradí první část uhelné výroby v lokalitě Elektrárny Mělník za nízkoemisní paroplynový zdroj. Zástupci společnosti Energotrans a zhotovitele, sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy, slavnostně podepsali smlouvu na výstavbu nového zdroje tepla pro Prahu.

V Moravskoslezském kraji Veolia Energie ČR odklonila od uhlí provozy v Krnově z 80 % a ve Frýdku-Místku dokonce ze 100 %. Plně dekarbonizované provozy budou rovněž v Karviné i Ostravě.

Klíčové osobnosti české energetiky se setkaly na již 31. ročníku perfektně zorganizované odborné akce. Nejzajímavější části vystoupení některých účastníků byly vybrány z oblasti energetické politiky Evropské unie a České republiky.

Do dvou let by měla začít realizace jedné z největších investic do energetické infrastruktury v historii samostatné České republiky. Plánovaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má přivést teplo více než 100 tisícům domácností, ale také školám, nemocnicím a dalším veřejným budovám. Dokončený by měl na přelomu let 2031 a 2032. Brno by tak učinilo významný krok k snížení závislosti na zemním plynu a energetické soběstačnosti.

Koncem dubna 2025 proběhl v Olomouci už třicátý první ročník konference Dny teplárenství a energetiky, největší odborné platformy pro teplárenství a energetiku v České republice. Letošní ročník přinesl rekordní účast odborníků, kteří řešili klíčová témata energetické budoucnosti. Dvoudenní akce se zúčastnilo 1 474 návštěvníků.

Teplárenské sdružení České republiky na 31. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 23. dubna tři Projekty roku a jeden Počin roku 2024. Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po třiadvacáté.

Vytápění Třeboň – tradiční odborná konference, jejíž součástí jsou dva společenské večery. Konference se soustředí na témata výzkumu, vývoje a inovativních realizací topenářských systémů a současně na nové trendy projektování a hodnocení budov ve světle současné legislativy.

Deset let zkušeností a rostoucí zájem o energetické úspory potvrzují stabilní poptávku. Obce investují především do škol, nemocnic a radnic. Nová legislativa podpoří i úspory ve státních budovách.

V porovnání s minulou topnou sezonou, která byla nejteplejší za více než 60 let, je ta letošní zatím chladnější skoro o pětinu. V porovnání s dlouhodobým průměrem let 2010 až 2024 je ale nepatrně teplejší.

Zemní plyn sehraje hlavní roli při dekarbonizaci tuzemské energetiky. Využívání kotlů na plyn v domácnostech je ekonomičtější v porovnání s tepelnými čerpadly.

Dubnový měsíc přináší nejen poslední dny topné sezóny, ale i tradiční setkání odborníků na teplárenství a energetiku. Dny teplárenství a energetiky 2025, které se opět uskuteční v Olomouci, otevřou diskusi o strategickém vývoji teplárenství v následujícím období. Pozice sektoru je zřejmá, význam teplárenství v přechodu na udržitelné zdroje energie zůstává klíčový.

Topné období roku 2024 od ledna do května a od září do prosince s průměrnou teplotou 7,23 °C bylo v ČR opět mírně teplejší než rok 2023 s průměrnou teplotou 6,78 °C. Teplota v topném období byla v roce 2024 téměř o 2 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020. Podle průzkumu mezi členy Teplárenského sdružení ČR klesla dodávka tepla meziročně v průměru o 2,6 %, tedy podobně jako klesl počet denostupňů (o 2 %), který určuje klimatickou náročnost období pro vytápění.

Zdá se, že po letech nejistot a odvracení pohrom je vlak teplárenství na správné koleji. Souprava je roztlačena správným směrem a jede dostatečnou rychlostí na to, aby bylo možné odstranit všechny překážky, které se na trati objeví.

Vyplatí se přecházet na zemní plyn, když v roce 2040 neobstojí kvůli emisím? Výroba tepla z elektřiny šetří energii, emise i peníze. A také využívá lokálně dostupné zdroje a snižuje závislost na dovozu paliv.

Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2024 oproti předchozímu roku téměř nezměnila. Podle předběžných analýz EGÚ Brno meziročně poklesla o zanedbatelných 0,3 %.

Odborný Tepelná čerpadla se prosazují v průmyslu a v soustavách zásobování tepelnou energií. Možnosti a aktuální stav mapovaly přednášky na mezinárodní konferenci Průmyslová tepelná čerpadla, která proběhla 27. listopadu 2024 v Praze.

Sokolovská uhelná připravuje komplexní transformaci vytápění v Karlovarském kraji. Společnost plánuje pro Karlovarsko nahrazení končící zásoby uhlí kombinací elektrického kotle, solárních a větrných elektráren a plynových zdrojů, uvedl člen rady jednatelů Sokolovské uhelné Miroslav Rohla ve videocastu na youtube.