Německo zaplatí 12 miliard eur za záložní elektrárny. Uspěly i přestavěné uhelné bloky

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur zveřejnil výsledky první aukce na podporu záložních elektráren. Uspělo 11 projektů o celkovém započitatelném výkonu 5 160 MW. Průměrná vysoutěžená platba dosáhla přibližně 155 000 eur za MW ročně. Podpora bude vyplácena po dobu 15 let, celkem tedy Německo zaplatí zhruba 12 miliard eur. Náklady mají prostřednictvím nového poplatku nést odběratelé elektřiny.

Cílem aukce je zajistit dostatek řiditelného výkonu při odstavování uhelných elektráren a rostoucím podílu obnovitelných zdrojů. Nové elektrárny mají být připraveny nejpozději v roce 2031 a vyrábět především v obdobích, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce. Protože budou v provozu jen omezenou část roku, mají kapacitní platby investorům zajistit příjem za připravenost vyrábět bez ohledu na skutečné množství dodané elektřiny.

Do aukce se přihlásilo 41 projektů o celkovém započitatelném výkonu téměř 12 GW. Podporu ale získaly výhradně plynové zdroje. Největšími vítězi jsou společnosti RWE a LEAG, kterou ovládá skupina EP Group Daniela Křetínského. LEAG uspěla především s projekty ve východním Německu.

Křetínského LEAG využije staré uhelné elektrárny

Část podpořených zdrojů vznikne přestavbou hnědouhelných elektráren Jänschwalde a Boxberg na zemní plyn. LEAG tak může využít stávající infrastrukturu včetně parních turbín. Podle Clean Energy Wire může být taková přestavba přibližně o třetinu levnější než výstavba nové plynové elektrárny.

Nevýhodou je nižší účinnost. Zatímco moderní paroplynová elektrárna přemění na elektřinu přibližně 60 % energie obsažené v plynu, přestavěné uhelné bloky mají dosahovat pouze 40–45 %. Na stejnou výrobu tak spotřebují více paliva, vyprodukují více emisí CO₂ a budou mít vyšší provozní náklady.

Podle analýzy ICIS, kterou popsal Handelsblatt a následně Clean Energy Wire, proto mohou levnější investice do přestavěných elektráren ve výsledku zvýšit ceny elektřiny.

Levnější výstavba, dražší elektřina

ICIS porovnal několik scénářů budoucího německého výrobního mixu. Pokud by Německo získalo 9 GW záložního výkonu výhradně přestavbou starých uhelných bloků, byla by podle modelu velkoobchodní cena elektřiny v roce 2032 o 2,92 €/MWh vyšší než při převážné výstavbě moderních paroplynových elektráren. Při předpokládané spotřebě 613 TWh by rozdíl představoval přibližně 1,8 miliardy eur ročně. Jde o modelový scénář, nikoli přímou prognózu dopadů dokončené aukce na 5,16 GW.

Důvodem je způsob tvorby velkoobchodní ceny. Elektrárny se na trhu řadí podle variabilních nákladů a cenu obvykle určuje poslední zdroj potřebný k pokrytí spotřeby. Přestavěné uhelné bloky budou kvůli vyšší spotřebě plynu nabízet elektřinu dráž než moderní paroplynové elektrárny. Pokud budou určovat tržní cenu, projeví se jejich nižší účinnost ve vyšších cenách pro celý trh.

Méně účinné elektrárny mohou paradoxně snížit emise

Analýza ICIS ale přináší také překvapivý závěr. Přestože přestavěné uhelné bloky vypouštějí na každou vyrobenou MWh více CO₂, jejich výstavba může vést k nižším celkovým emisím německé elektroenergetiky.

Kvůli vyšším provozním nákladům totiž budou vyrábět méně elektřiny než nové paroplynové zdroje. Německo pak část spotřeby pokryje dovozem. Ve scénáři s převážnou výstavbou moderních paroplynových elektráren by podle ICIS byly německé emise z výroby elektřiny v roce 2035 více než 1,5krát vyšší než při přestavbě uhelných bloků.

Neznamená to, že by přestavěné elektrárny byly ekologičtější. Nižší německé emise jsou především důsledkem menší domácí výroby. Z hlediska celkových evropských emisí proto záleží také na tom, z jakých zdrojů bude pocházet dovážená elektřina.

Baterie v aukci neuspěly

Výsledky aukce vyvolaly kritiku také kvůli neúspěchu bateriových úložišť. Podmínky požadovaly, aby zařízení dokázalo nepřetržitě dodávat alespoň 80 % disponibilního výkonu po dobu deseti hodin. Běžné velké baterie jsou přitom dimenzovány nejčastěji na dvě až čtyři hodiny provozu, a plynovým elektrárnám proto nedokázaly cenově konkurovat.

Německo plánuje další aukci na 4,5 GW a v roce 2027 ještě soutěž na 2 GW. V pozdějších kolech by měly být technické požadavky mírnější, aby se mohly více zapojit také baterie a další flexibilní technologie.

První aukce tak ukazuje důležitý rozdíl mezi investičními a provozními náklady. Elektrárna, která potřebuje nejnižší podporu na výstavbu, nemusí být zároveň nejlevnějším řešením pro celou elektrizační soustavu.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.