Odborné recenzované články

Článek přináší jak souhrnné tak i podrobné informace o zásobách, těžbě a využití uhlí v České republice. Nabízí porovnání s rokem 2010 a je doplněn o názorné tabulky a grafy.

Článek se zabývá možnostmi různých typů ostrovních provozů jako jednoho z opatření pro minimalizaci následků rozsáhlého výpadku elektřiny, tzv. blackoutu.

Cílem článku je zmapovat současné podíly osobních elektromobilů na evropském a českém trhu, nastínit možný budoucí vývoj na základě přehledu predikcí vývoje trhu a diskutovat možnosti veřejné podpory.

Proč se rozhodování investora může tak výrazně lišit od doporučení technickoekonomické optimalizace a obvyklého vyhodnocování diskontovaných peněžních toků?

Smart metering přichází s citlivějším a přesnějším systémem kompenzování výkyvů spotřeby a výroby elektřiny než systém HDO. Rozbor možností ukazuje potenciál, který smart metering přináší nejen úzce pro obor vytápění, ale všechna zařízení TZB.

Smart metering přichází s citlivějším a přesnějším systémem kompenzování výkyvů spotřeby a výroby elektřiny než systém HDO. Rozbor možností ukazuje potenciál, který smart metering přináší nejen úzce pro obor vytápění, ale všechna zařízení TZB.

Příspěvek obsahuje shrnutí dosažených parametrů Wave – zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které v roce 2015 obdrželo ocenění E.ON Globe Energy Award v kategorii Nápad. Popsány jsou zkušenosti s provozem a s modifikacemi od slavnostního křtu zařízení v r. 2016 do konce listopadu 2017.

Pokračování série o vyhodnocování tepelných ztrát teplárenských sítí se věnuje numerickému modelování teplotního pole v bezprostředním i vzdálenějším okolí povrchu potrubní izolace.

Další z řady článků, zabývajících se vyhodnocováním tepelných ztrát teplárenských sítí, se věnuje numerickému modelování teplotního pole v bezprostředním i vzdálenějším okolí povrchu potrubní izolace.

Článek se věnuje měření teplotního pole v okolí teplárenského potrubí zasypaného v zemi a porovnání jeho tepelných ztrát, získaných z naměřených hodnot, s hodnotami vypočtenými podle různých metodik.

Článek se věnuje měření teplotního pole v okolí teplárenského potrubí zasypaného v zemi a porovnání jeho tepelných ztrát, získaných z naměřených hodnot, s hodnotami vypočtenými podle různých metodik.

Článek seznamuje čtenáře se stručnou historií zplyňování a zplyňovacích zařízení umístěných v prostorách Výzkumného energetického centra na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

Dotace v oblasti úspor energií jsou směřovány k projektům s prokazatelnými úsporami CO₂ a s vhodnými ekonomickými parametry. Projekty jsou pak koncipovány jako kombinace stavebních a technologických opatření. Pro přípravu takového projektu je vhodné mít k dispozici škálu opatření s různými provozními a investičními parametry.

Článek popisuje úlohu uhlí v segmentu malých zdrojů tepla pro domácnosti. Podpora kotlů spalujících hnědé uhlí v rámci evropských dotací je v plném proudu, ale mnoho z těchto kotlů nevyhovělo požadavkům Evropské komise. Na druhou stranu chce Česká republika v dohledné budoucnosti významně chce snížit spalování hnědého uhlí v malých kotlích. Řeč je o českém antifosilním zákoně a nejen o něm.

Článek popisuje vznik různých typů nečistot (tuhé, kapalné a plynné) při zplyňování tuhých paliv. V každém typu reaktoru vzniká různé množství nečistot s různým složením. V tomto článku přiblížíme vznik a chemické složení nečistot.

Pátý díl seriálu se věnuje palivovému cyklu a výrobě elektrické energie. Zásoby fúzního paliva se nacházejí ve světových oceánech a jsou reálně nevyčerpatelné. Fúzní elektrárny budou inherentně bezpečné a bez negativních vlivů na životní prostředí. Cena výroby elektrické energie z jaderné fúze bude srovnatelná s cenou výroby elektřiny v jaderných elektrárnách.

Termojaderné plasma je vysoce stochastický systém trpící řadou poruch udržení. Mezi nejzávažnější poruchy patří nestability lokalizované na okraji plazmatu ELM, změny vertikální polohy plazmatu, disrupce a ubíhající elektrony. Interakce plazmatu s konstrukcí reaktoru následně klade vysoké požadavky na materiály vystavené plazmatu první stěny a divertoru.

Hlavními součástmi fúzního reaktoru jsou magnetický a vakuový systém. Mezi důležité podpůrné systémy patří kryogenní systém, systém ohřevu plazmatu a neinduktivního generování elektrického proudu, diagnostické a řídicí systémy a jaderné komponenty. Komponenty vystavené plazmatu, první stěna a divertor patří mezi nejvíce zatížené části fúzního reaktoru.

Fúzní elektrárny představují zcela novou technologii, významně odlišnou od stávajících energetických zdrojů včetně jaderných elektráren. Vlastní fúzní reaktor je popsán řadou specifických geometrických a fyzikálních charakteristik, důležitých pro energetické využití reaktoru.

Jaderná fúze je zdrojem energie Slunce a všech ostatních hvězd. Blíží se ale doba, kdy budeme jadernou fúzí vyrábět elektřinu. Pětidílný seriál základy fúzní energetiky popisuje současný stav vývoje fúzní elektrárny. První článek se věnuje historii tohoto vývoje.