Analýza současného stavu nakládání se stavebními a demoličními odpady
Článek se zabývá analýzou minerálních stavebních a demoličních odpadů v České republice v letech 2007 až 2022. Analýza vychází z údajů České informační agentury životního prostředí. Bylo prokázáno, že produkce recyklovaných minerálních stavebních a demoličních odpadů se v tomto období zvýšila čtyřnásobně, podíl recyklovaných minerálních stavebních odpadů na trhu s minerálními stavebními odpady činí přibližně 15 %.
V posledních dvou dekádách došlo v ČR k pozitivnímu vývoji v oblasti recyklace a využívání většiny odpadů. Mimo jiné je to i zřetelné je to v oblasti stavebních a demoličních odpadů.
Ve druhé polovině devadesátých let minulého století vládla v oblasti využívání a recyklace SDO na jedné straně určitá euforie z toho, jak relativně snadno lze z minerálního stavebního a demoličního odpadu získat minerální granulát, který bylo možné za určitých podmínek opět využít ve stavebnictví. Na druhé straně to byla ale také doba, kdy se různé pseudopodnikatelské subjekty snažily odebírat, za finančních podmínek výhodnějších než recyklační linky, netříděný stavební a demoliční odpad (ale i jiné odpady) a zasypávaly jej nejenom do dobývacích prostor s ukončenou těžbou, ale z tohoto odpadu byly vytvářeny i samoúčelné terénní úpravy či dokonce naváženy do výšky a vytvářeny rozsáhlé umělé kopce až s padesátimetrovým převýšením. Jeden z takových je např. k vidění i v blízkosti dálnice D0 těsně u Prahy. Tato činnost vedla k přirozeně enormním finančním ziskům společností, které takto neekologicky se stavebním a demoličním odpadem nakládaly. Důsledkem byla nejenom zvýšená ekologická zátěž a vznik potenciálních ekologických rizik, ale také zbytečná potřeba další těžby přírodních nerostných minerálních surovin pro stavebnictví, jichž je v současnosti nedostatek.
I když v nynější době není vše ideální, v oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady vznikl určitý propracovaný systém, který umožňuje jejich hojnější využívání v další stavební výrobě. V současnosti lze definovat v rámci využívání SDO tři specifické materiálové skupiny dle Katalogu odpadů. V každé z nich má využívání recyklátů z nich vytvořených svá specifika.
1. podskupina odpadů 17 01 Beton, cihly a keramika (bez nebezpečných vlastností)
Jedná se o materiály, které byly již jednou zabudovány ve stavbě – ať již liniové nebo pozemní. Při odstranění stavby a dodržení alespoň základní selekce vznikajících odpadů z nich mohou být následně v recyklačních centrech vytvořeny materiály, které jsou vhodné nejenom pro různé zásypy a podsypy, ale zejména jako recyklované plnivo do různých stavebních hmot (především betonů). Technické podmínky pro tuto „skutečnou recyklaci“ jsou v současnosti předmětem (a v řadě případů již výsledkem) množství výzkumných projektů. Velikost produkce odpadů této podskupiny je zřejmá z Tab. 1, a to včetně podílů jednotlivých druhů odpadů. Z hlediska materiálového využití je žádoucí, aby hmotnostní tok druhu odpadu 17 01 07, který tvoří směsi cihel, betonů, tašek a keramiky postupně klesal ve prospěch betonů a cihel. Určitý pokles je již patrný v roce 2022, je však otázkou, do jaké míry je trvalý.
skupina | odpad | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
[kt] | [kt] | [kt] | [kt] | [kt] | [kt] | ||
17 01 | Beton, cihly, tašky a keramika | 4 416 | 5 144 | 5 014 | 4 628 | 5 002 | 4 483 |
17 01 01 | Beton | 1 845 | 2 121 | 1 995 | 1 798 | 1 926 | 1 951 |
17 01 02 | Cihly | 905 | 774 | 795 | 702 | 735 | 570 |
17 01 03 | Tašky a keramické výrobky | 15 | 17 | 22 | 15 | 17 | 13 |
17 01 07 | Směsi neuvedené pod č. 17 01 06 | 1 651 | 2 232 | 2 202 | 2 112 | 2 324 | 1 949 |
17 03 | Asfaltové směsi, dehet a výr. z dehtu | 757 | 907 | 810 | 705 | 778 | 733 |
17 03 02 | Asfalt. směsi neuvedené pod č. 17 03 01 | 752 | 907 | 810 | 705 | 778 | 733 |
17 05 | Zemina (včetně vytěžené zeminy z kont. míst), kamení a vytěžená hlušina | 11 774 | 13 495 | 13 622 | 15 805 | 16 075 | 15 810 |
17 05 04 | Zem. a kam. neuvedené pod č. 17 05 03 | 10 802 | 13 147 | 13 369 | 15 429 | 15 746 | 15 492 |
17 05 06 | Vyt. hlušina neuvedená pod č. 17 05 05 | 667 | 40 | 50 | 62 | 98 | 20 |
17 05 08 | Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 | 305 | 309 | 203 | 314 | 230 | 298 |
17 06 | Izol. a staveb. materiály s azbestem | 40 | 43 | 41 | 40 | 55 | 44 |
17 06 04 | Izol. mat. neuv. pod č. 17 06 01 a 03 | 40 | 43 | 41 | 40 | 55 | 44 |
17 08 | Stavební materiál na bázi sádry | 13 | 14 | 11 | 11 | 11 | 10 |
17 08 02 | Materiály neuvedené pod č. 17 08 01 | 13 | 14 | 11 | 11 | 11 | 10 |
17 09 | Jiné stavební a demoliční odpady | 605 | 713 | 721 | 677 | 696 | 527 |
17 09 04 | Sm. SDO neuv. pod č. 17 09 01, 02, 03 | 605 | 713 | 721 | 677 | 696 | 527 |
CELKEM | 17 954 | 20 844 | 20 219 | 21 866 | 22 617 | 21 608 | |
z toho 17 01 + 17 03 02 + 17 09 04 | 5 773 | 6 764 | 6 545 | 6 010 | 6 476 | 5 744 | |
což z celkového SDO činí v % | 33,3 % | 33,2 % | 32,3 % | 27,4 % | 28,5 % | 26,6 % | |
podíl skupiny 17 05 na celkové produkci SDO | 66 % | 66 % | 67 % | 72 % | 71 % | 73 % |
Míra recyklace této podskupiny se v letech 2010 až 2012 pohybovala v hodnotách pod 50 %, od roku 2017 do roku 2022 již mezi 70 až 80 %. Z grafu je patrný nárůst míry recyklace mezi roky 2011 až 2017, od tohoto roku již míra recyklace stagnuje či mírně klesá (s výjimkou roku 2022).
2. druh odpadů 17 03 02 Asfaltové směsi (bez nebezpečných vlastností)
Nakládání s tímto druhem odpadu se řídí v současnosti vyhláškou 283/23023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem.
Tato vyhláška nahradila (v souvislosti s platností nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb.) původní vyhlášku 130/2019 Sb. o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.
Současná vyhláška jednoznačně definuje podmínky, za jakých lze definovat asfaltový odpad jako vedlejší produkt. Určitou výhodou je i skutečnost, že to lze částečně i u asfaltových směsí s vysokým obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) až do hodnoty 300 mg/kg sušiny (viz příloha č. 1 k vyhlášce).
3. podskupina odpadů 17 05 Zemina, kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina (bez nebezpečných vlastností)
Obr. 2 Míra recyklace odpadů 17 05 04 zeminy a kamení (bez nebezpečných složek) v letech 2010 až 2022
V této skupině odpadů má druh odpadu 17 05 04 Zemina a kamení (neobsahující nebezpečné látky) jednoznačně dominantní postavení. Jde o největší materiálový tok mezi stavebními a demoličními odpady jehož podíl je mezi minerálními stavebními odpady relativně stálý a pohybuje se mezi roky 2017 až 2022 v hodnotách mezi 66 % až 73 %, přičemž je velikost tohoto podílu v jednotlivých letech mírně vzrůstající (viz tab. 1, poslední řádek).
Obr. 3 Produkce recyklátů z hlavních hmotnostních toků minerálních stavebních a demoličních odpadů v letech 2010 až 2022
Jedná se o podskupinu odpadů, jejichž využití je velmi široké a je často možné i bez předchozí recyklace. Recyklace zemin a kamení je přesto současný trend a trvale narůstá (viz obr. 2). Takto upravené zeminy je totiž možné využívat zejména při stavbách pozemních komunikací podle ČSN 73 6133:2010 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací.
Obr. 4 Poměr produkce recyklátů ze SDO k celkové produkci inertních minerálních granulátů v letech 2007 až 2022
Celkově je produkce recyklátů z hlavních materiálový toků stavebních a demoličních odpadů přehledně znázorněna na obr. 3. Z něj je zcela zřejmé, že zatímco produkce recyklátů z betonů, cihel a keramiky (17 01) či asfaltových směsí (bez nebezpečných vlastností) 17 03 02 je od roku 2017 do roku 2022 více méně stabilní, produkce recyklátů ze zemin a kamení (17 05 04) trvale roste a díky tomu roste i celková produkce recyklátů z minerálních stavebních a demoličních odpadů.
Velmi důležitým parametrem pro sledování využívání recyklovaných minerálních odpadů je to, do jaké míry se podílí na trhu s minerálními granuláty určenými pro stavebnictví (konkrétně stavební kámen, štěrkopísky, recykláty). Tato závislost je uvedena na obr. 4. Z grafu je patrné, že strmý nárůst podílu recyklátů na trhu s minerálními stavebními granuláty proběhl v letech 2012 až 2018. Tento nárůst lze mimo jiné vysvětlit i změnou legislativy po kolem roku 2010, která podpořila recyklaci SDO.
Závěr
Z provedené analýzy materiálových toků inertních minerálních stavebních odpadů a způsobů nakládání s nimi (recyklací) je prokazatelné, že se v ČR v letech 2012 až 2020 podařilo velice úspěšně implementovat základní pilíře cirkulární ekonomiky do stavebnictví – konkrétně do získávání recyklovaných minerálních stavebních odpadů jako náhrady nerostných surovin. Určitá stagnace v letech 2020 až 2022 však ukazuje, že se růstový potenciál vyvolaný ve druhém desetiletí 21. století z určité míry vyčerpal a je třeba hledat další cesty.
Lze předpokládat, že další růst podpoří vydání připravované vyhlášky (MPO a MŽP), jež stanoví kritéria, kdy vybraný stavební odpad přestává být odpadem.
Podporu recyklace SDO lze také očekávat v připravovaném Plánu odpadového hospodářství pro roky 2025 až 2035. Nejde jen o zvyšování kvantity, ale také kvality produkovaných recyklátů. Tu by měla podpořit i legislativně důsledněji uplatňovaná selektivní demolice, jako jediný možný způsob při odstraňování staveb.
Poděkování
Článek vznikl za podpory Technologické agentury České republiky v rámci programu Prostředí pro život TAČR SS02030008 Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost. Výsledky byly prezentovány v rámci konference RECYCLING 2024, kterou pořádá Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR (ARSM). Zde je také možné čerpat aktuální informace a zdroje, a to včetně Katalogu výrobků a materiálů s obsahem druhových surovin a vyhodnocení dat agentury CENIA.
The paper deals with the analysis of mineral construction and demolition waste management in the Czech Republic between 2007 and 2022. The analysis is based on data from the Czech Environmental Information Agency. It has been shown that the production of recycled mineral construction and demolition waste has quadrupled in this period and that the share of recycled mineral construction waste in the market of mineral materials for the construction industry is around 15%.