Odborné recenzované články

Problematika energetického využití odpadů a s ní spojená výstavba nových zařízení je velice aktuálním tématem. Článek se věnuje především trendům nakládání s odpady, posuzuje možnost energetického využití z různých hledisek.

Ačkoliv je břidlicový plyn propagován jako perspektivní zelená energetická alternativa, zkušenosti z USA ukazují, že dynamika tohoto odvětví spíše připomíná bublinu. Evropa má rozdílnou geologii, legislativa není připravená a samotná technologie s sebou nese podstatná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví.

Dlouhodobá nedorozumění mezi Evropskou unií a Kremlem v oblasti energetické politiky vyústila v reálné kroky firmy Gazprom. Soustavná deklarace úmyslů Bruselu snižovat energetickou závislost na ruské firmě, legislativní podpory všech druhů energie a jiných alternativ k východnímu dodavateli, donutily ruské manažery k odvetným krokům.

Ukrajinská krize eskalovala v mnoho názorů a postojů, včetně výhružkami přerušení dodávek zemního plynu do EU, a to výhružkami jak ze strany Ukrajiny, tak upozorněním Gazpromu. Následující text se nesnaží reagovat přímo na nastalou situaci, naopak má ambici podívat se na problematiku energetického vztahu EU – RF jinou perspektivou. Autor se rozhodl po pečlivém a průběžně dlouhodobém studiu článků a výstupů firmy Gazprom utřídit texty do dvou hlavních okruhů (spotový trh, LNG a geopolitika) a podělit se s čtenáři o poznatky a ruské argumenty.

Zatímco je v České republice uvaleno „zatímní moratorium“ na těžbu ropy, nebo zemního plynu z břidlice , ve světě se pomalu nekonvenční způsob této produkce rozjíždí. Text popisuje a vysvětluje proces „břidlicové revoluce“ v USA a porovnává přístupy ke stejnému způsobu těžby ve více světových regionech a státech. Autor se v textu zamýšlí i nad splněním podmínek pro možnosti „exportu břidličných“ komodit globálně a nad důsledky rozšíření masivního vývozu nekonvenčního plynu a ropy.

Příspěvek se zabývá analýzou metod prognózování spotřeby elektrické energie, které jsou založené na systémových vědách a kybernetických modelech. Nejprve jsou ukázány kybernetické důvody pro nutnost změny prognózování v rámci „společensko-ekonomického“ systému, poté je ukázána platnost i v oblasti modelů a prognózování v energetice, s výrazným dopadem i na národohospodářské souvislosti energetiky.

Odpojení ze soustavy centralizovaného zásobování teplem na Slovensku má přesně definované podmínky. Ty stanovuje novela zákona č. 657/2004 Sb., která vstoupila v platnost 1. května letošního roku. Článek je první z připravované série článků k problematice odpojování odběratelů od soustav CZT.

Recenzovaný Výrobky, které se používají pro terénní úpravy, v některých případech nesplňují ani požadavky stanovené pro využívání odpadů na povrch terénu. To znamená, že stavební výrobky ze zbytků po spalování uhlí, prodávané jako bezpečné, mohou kontaminovat životní prostředí více než odpady používané pro stejný účel.

Energetická koncepce EU se dostala na rozcestí, jakým směrem se v rozvojovém modelu zdrojů a sítí vydat. Vhodným příkladem pro porovnání výhod a nevýhod centralizovaného a decentralizovaného modelu energetiky včetně efektivního podílu OZE se tak stává česká a německá energetická koncepce.

Současná energetická koncepce Německa (SRN) staví na mohutném rozvoji obnovitelných zdrojů a nekompromisním odklonu od jaderné energetiky. Tento přístup vyvolává celou řadu otázek, zejména pokud jde o efektivitu, stabilitu a udržitelnost zvolené koncepce a energetického modelu.

Současná energetická koncepce ČR řeší jakým způsobem postavit energetický mix v převážně centrálním modelu energetiky. Otázkou, ale i nadále zůstává, jaké jsou jeho výhody a nevýhody. Tato problematika získává na významu zejména s ohledem na dostavbu Temelína a se zachováním popř. prolomením těžebních limitů.

V příspěvku je uvedeno odvození výpočtových vztahů pro stanovení skutečné provozní účinnosti plynových nástěnných kotlů s jednostupňovým atmosférickým hořákem pro případy, kdy i jejich nejnižší nastavitelné tepelné výkony jsou několikanásobně vyšší, než potřebný jmenovitý tepelný výkon pro vytápění. Potom při provozu kotlů dochází k jejich cyklování, a tím i ke snížení provozní účinnosti.

Evropská energetická politika má dlouhou historii. Následující historický text cílevědomě vybírá důležité momenty v budování evropské energetické politiky, ve kterých hrozilo ohrožení bezpečnosti a ekonomických zájmů ES / EU.

Článek se věnuje vlivu ceny ropy na vývoj akcií ropných společností v uplynulé dekádě, konkrétně v letech 2000 až 2010. Závislost mezi vývojem těchto dvou proměnných byla v uplynulém období průměrně středně silná bez ohledu na dividendové výnosy. Výjimkami byly částečně společnosti BP a PetroChina, přičemž článek se věnoval i zdůvodněním těchto odlišností.

Článek se věnuje vlivu ceny ropy na vývoj akcií ropných společností v uplynulé dekádě, konkrétně v letech 2000 až 2010. Závislost mezi vývojem těchto dvou proměnných byla v uplynulém období průměrně středně silná bez ohledu na dividendové výnosy. Výjimkami byly částečně společnosti BP a PetroChina, přičemž článek se věnoval i zdůvodněním těchto odlišností.

V minulém roce ztratil Gazprom v dodávkách plynu pozici světové exportní jedničky. Nová, nekonvenční produkce břidlicového plynu v USA v roce 2012 přesáhla ruskou těžbu.

Evropská agentura EFDA v minulém roce zveřejnila plán dosáhnout produkce fúzní elektřiny do roku 2050. Klíčovými projekty tohoto plánu jsou Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER a Demonstrační fúzní elektrárna DEMO.

Achillovou patou fúzního zdroje energie jsou náročné podmínky průběhu fúzní reakce. Z jedné strany je nezbytné dosáhnout a udržet velmi vysokou teplotu a hustotu paliva. Z druhé strany se ale těmto provozním podmínkám musí přizpůsobit konstrukce fúzního reaktoru.

Fyzikální principy získání energie fúzní reakcí jsou již dlouho známé a množství uvolňované energie z fúze, dostatečné pro celý vesmír, může dlouhodobě pokrýt celou energetickou potřebu lidstva.

Po krizi v 70. letech 20. století se tehdejší Evropské společenství vyrovnalo s vysokou závislostí na ropě a organizaci OPEC. V současné době se EU ocitá v podobné závislosti na mnoha energetických komoditách dodávaných z Ruské federace. Text článku přibližuje problematiku závislosti EU na dodávkách zemního plynu z RF a představuje varietu nástrojů, kterými Brusel a členské státy efektivně proti jednostranné závislosti bojují.