Odborné recenzované články

Hydraulické frakování vyvolává obavy z možné kontaminace zdrojů podzemní vody, nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší, možných úniky plynů a jiných látek, zacházení s odpadními materiály a různých přímých i nepřímých zdravotních dopadů. Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií – mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd. Napříč Evropou v současné době probíhá živá diskuse týkající se potenciálních rizik těžby břidlicového plynu v komerčním měřítku.

V roce 2013 se v České republice vyrobilo v elektrárnách využívajících různé zdroje primární energie 87,06 TWh elektřiny (brutto výroba). Tuzemská brutto spotřeba činila 70,18 TWh.

Břidlice jsou usazené horniny. Jsou uloženy v ploše spíše rovnoběžně. U těžby plynu z břidlic je proto nutné, aby těžaři v blízkosti vrstvy břidlice stočili hlavu vrtáku do úhlu a vrtali horizontálně. Je rovněž nutné v hornině vytvořit velké množství malých trhlin, které plynu umožní uniknout.

Celkové odhadované vytěžitelné zásoby v Číně jsou v současnosti odhadovány na 31,5 bilionů m³ plynu, což z ní činí po USA zemi s druhými největšími zásobami břidlicového plynu na světě. V Asii se další využitelné zdroje břidlicového plynu nachází rovněž v Indii a Pákistánu, v Indonésii, Austrálii a Rusku. Poteciál k těžbě existuje rovněž v severní Africe, Jižní Africe, na Blízkém východě a napříč Evropou.

První těžba plynu z břidlic byla zahájena ve Spojených státech amerických v Appalačském pohoří již v roce 1821. Od počátku 21. století se břidlicový plyn stává v USA stále významnějším zdrojem energie. Zájem o tyto zdroje se postupně rozšiřuje i v ostatních částech světa.

Tento článek je druhým pokračováním série článků na téma mapování termodynamických jevů v zasypaném potrubí i v jeho okolí. Nedílnou součástí vyšetřování jevů, ovlivňujících provoz především teplárenských sítí, je i správné stanovení hydraulických parametrů. Tyto jsou mapovány s ohledem na správnou funkci potrubního systému a z ní vyplývajícího ekonomického provozu. Čtenáři nyní předkládaný text je rešerší aktuálního stavu v tomto oboru a měl by být informací o současných přístupech k řešení hydraulických poměrů v teplárenství.

Břidlicový plyn je zemní plyn nacházející se v břidlicových formacích. Hlavním zdrojem organické hmoty pro vznik ropy a zemního plynu byl mořský plankton. Postupný a zdlouhavý proces vzniku ropy probíhal v minulých geologických periodách a trval miliony let. Přechod vznikající ropy a zemního plynu ze zdrojové do jiných vrstev se nazývá migrace. Migraci dále rozdělujeme na primární a sekundární. Ložiska uhlovodíků se nejčastěji dělí na konvenční a nekonvenční.

Probíhající krize na Ukrajině znovu vyvolala diskusi o bezpečnosti dodávek energetických surovin na evropský trh. Kruhy z EU i mimo ní doporučují snížení závislosti na Rusku jako řešení všech energetických problémů. Autor tuto problematiku rozebírá z pohledu specialisty na záležitosti Ruska a bývalého Sovětského Svazu.

Problematika energetického využití odpadů a s ní spojená výstavba nových zařízení je velice aktuálním tématem. Článek se věnuje především trendům nakládání s odpady, posuzuje možnost energetického využití z různých hledisek.

Ačkoliv je břidlicový plyn propagován jako perspektivní zelená energetická alternativa, zkušenosti z USA ukazují, že dynamika tohoto odvětví spíše připomíná bublinu. Evropa má rozdílnou geologii, legislativa není připravená a samotná technologie s sebou nese podstatná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví.

Dlouhodobá nedorozumění mezi Evropskou unií a Kremlem v oblasti energetické politiky vyústila v reálné kroky firmy Gazprom. Soustavná deklarace úmyslů Bruselu snižovat energetickou závislost na ruské firmě, legislativní podpory všech druhů energie a jiných alternativ k východnímu dodavateli, donutily ruské manažery k odvetným krokům.

Ukrajinská krize eskalovala v mnoho názorů a postojů, včetně výhružkami přerušení dodávek zemního plynu do EU, a to výhružkami jak ze strany Ukrajiny, tak upozorněním Gazpromu. Následující text se nesnaží reagovat přímo na nastalou situaci, naopak má ambici podívat se na problematiku energetického vztahu EU – RF jinou perspektivou. Autor se rozhodl po pečlivém a průběžně dlouhodobém studiu článků a výstupů firmy Gazprom utřídit texty do dvou hlavních okruhů (spotový trh, LNG a geopolitika) a podělit se s čtenáři o poznatky a ruské argumenty.

Zatímco je v České republice uvaleno „zatímní moratorium“ na těžbu ropy, nebo zemního plynu z břidlice , ve světě se pomalu nekonvenční způsob této produkce rozjíždí. Text popisuje a vysvětluje proces „břidlicové revoluce“ v USA a porovnává přístupy ke stejnému způsobu těžby ve více světových regionech a státech. Autor se v textu zamýšlí i nad splněním podmínek pro možnosti „exportu břidličných“ komodit globálně a nad důsledky rozšíření masivního vývozu nekonvenčního plynu a ropy.

Příspěvek se zabývá analýzou metod prognózování spotřeby elektrické energie, které jsou založené na systémových vědách a kybernetických modelech. Nejprve jsou ukázány kybernetické důvody pro nutnost změny prognózování v rámci „společensko-ekonomického“ systému, poté je ukázána platnost i v oblasti modelů a prognózování v energetice, s výrazným dopadem i na národohospodářské souvislosti energetiky.

Odpojení ze soustavy centralizovaného zásobování teplem na Slovensku má přesně definované podmínky. Ty stanovuje novela zákona č. 657/2004 Sb., která vstoupila v platnost 1. května letošního roku. Článek je první z připravované série článků k problematice odpojování odběratelů od soustav CZT.

Výrobky, které se používají pro terénní úpravy, v některých případech nesplňují ani požadavky stanovené pro využívání odpadů na povrch terénu. To znamená, že stavební výrobky ze zbytků po spalování uhlí, prodávané jako bezpečné, mohou kontaminovat životní prostředí více než odpady používané pro stejný účel.

Energetická koncepce EU se dostala na rozcestí, jakým směrem se v rozvojovém modelu zdrojů a sítí vydat. Vhodným příkladem pro porovnání výhod a nevýhod centralizovaného a decentralizovaného modelu energetiky včetně efektivního podílu OZE se tak stává česká a německá energetická koncepce.

Současná energetická koncepce Německa (SRN) staví na mohutném rozvoji obnovitelných zdrojů a nekompromisním odklonu od jaderné energetiky. Tento přístup vyvolává celou řadu otázek, zejména pokud jde o efektivitu, stabilitu a udržitelnost zvolené koncepce a energetického modelu.

Současná energetická koncepce ČR řeší jakým způsobem postavit energetický mix v převážně centrálním modelu energetiky. Otázkou, ale i nadále zůstává, jaké jsou jeho výhody a nevýhody. Tato problematika získává na významu zejména s ohledem na dostavbu Temelína a se zachováním popř. prolomením těžebních limitů.

V příspěvku je uvedeno odvození výpočtových vztahů pro stanovení skutečné provozní účinnosti plynových nástěnných kotlů s jednostupňovým atmosférickým hořákem pro případy, kdy i jejich nejnižší nastavitelné tepelné výkony jsou několikanásobně vyšší, než potřebný jmenovitý tepelný výkon pro vytápění. Potom při provozu kotlů dochází k jejich cyklování, a tím i ke snížení provozní účinnosti.