Recenzovaný Článek analyzuje příčiny, kvůli kterým se odběratelé odpojují od CZT, a nabízí nejlevnější řešení problémů při skutečném zvýšení energetické účinnosti, ke kterému jsme se v EU zavázali (20-20-20)
Recenzovaný Množství tepla spotřebovávané domácnostmi za účelem vytápění bude stále klesat. Příčin tohoto trendu lze identifikovat více, nicméně všechny mají jeden společný znak – rostoucí cenu tepla. Ta roste jednak z důvodu zdražování vstupů (suroviny, technologie, práce), jednak v důsledku snižující se spotřeby tepla (změna klimatu, úsporná opatření).
Recenzovaný S požadavkem na zvyšování energetické účinnosti se poslední dobou setkáváme prakticky na každém kroku. Smyslem tohoto nařízení je vyvolat takové změny ve společnosti a v energetice, aby se do roku 2020 zvýšila energetická účinnost o 20 %. Mezi nejvýznamnější oblasti z hlediska spotřeby energie přitom patří vytápění staveb.
Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující související jevy v oblasti sdílení tepla. Jednotlivé postupy směřující ke zhodnocení velikosti tepelných ztrát jsou použity ve vzorovém příkladu výpočtu konkrétní potrubní trasy, jejíž skutečný izolační stav byl předem ověřen měřením.
V Evropě jsou za energetiku zodpovědné jednotlivé členské státy. Různé země zaujímají odlišné přístupy. Úplný zákaz těžby existuje například v Bulharsku, ve Francii a regionální moratoria jsou i v Německu. Naopak třeba Polsko nebo Ukrajina na těžbu plynu z břidlic a omezení závislosti na dovozu z Ruska vsází.
Hydraulické frakování vyvolává obavy z možné kontaminace zdrojů podzemní vody, nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší, možných úniky plynů a jiných látek, zacházení s odpadními materiály a různých přímých i nepřímých zdravotních dopadů. Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií – mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd. Napříč Evropou v současné době probíhá živá diskuse týkající se potenciálních rizik těžby břidlicového plynu v komerčním měřítku.
Celkové odhadované vytěžitelné zásoby v Číně jsou v současnosti odhadovány na 31,5 bilionů m3 plynu, což z ní činí po USA zemi s druhými největšími zásobami břidlicového plynu na světě. V Asii se další využitelné zdroje břidlicového plynu nachází rovněž v Indii a Pákistánu, v Indonésii, Austrálii a Rusku. Poteciál k těžbě existuje rovněž v severní Africe, Jižní Africe, na Blízkém východě a napříč Evropou.
Tento článek je druhým pokračováním série článků na téma mapování termodynamických jevů v zasypaném potrubí i v jeho okolí. Nedílnou součástí vyšetřování jevů, ovlivňujících provoz především teplárenských sítí, je i správné stanovení hydraulických parametrů. Tyto jsou mapovány s ohledem na správnou funkci potrubního systému a z ní vyplývajícího ekonomického provozu. Čtenáři nyní předkládaný text je rešerší aktuálního stavu v tomto oboru a měl by být informací o současných přístupech k řešení hydraulických poměrů v teplárenství.
Břidlicový plyn je zemní plyn nacházející se v břidlicových formacích. Hlavním zdrojem organické hmoty pro vznik ropy a zemního plynu byl mořský plankton. Postupný a zdlouhavý proces vzniku ropy probíhal v minulých geologických periodách a trval miliony let. Přechod vznikající ropy a zemního plynu ze zdrojové do jiných vrstev se nazývá migrace. Migraci dále rozdělujeme na primární a sekundární. Ložiska uhlovodíků se nejčastěji dělí na konvenční a nekonvenční.
Probíhající krize na Ukrajině znovu vyvolala diskusi o bezpečnosti dodávek energetických surovin na evropský trh. Kruhy z EU i mimo ní doporučují snížení závislosti na Rusku jako řešení všech energetických problémů. Autor tuto problematiku rozebírá z pohledu specialisty na záležitosti Ruska a bývalého Sovětského Svazu.
Ačkoliv je břidlicový plyn propagován jako perspektivní zelená energetická alternativa, zkušenosti z USA ukazují, že dynamika tohoto odvětví spíše připomíná bublinu. Evropa má rozdílnou geologii, legislativa není připravená a samotná technologie s sebou nese podstatná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví.
Dlouhodobá nedorozumění mezi Evropskou unií a Kremlem v oblasti energetické politiky vyústila v reálné kroky firmy Gazprom. Soustavná deklarace úmyslů Bruselu snižovat energetickou závislost na ruské firmě, legislativní podpory všech druhů energie a jiných alternativ k východnímu dodavateli, donutily ruské manažery k odvetným krokům.
Ukrajinská krize eskalovala v mnoho názorů a postojů, včetně výhružkami přerušení dodávek zemního plynu do EU, a to výhružkami jak ze strany Ukrajiny, tak upozorněním Gazpromu. Následující text se nesnaží reagovat přímo na nastalou situaci, naopak má ambici podívat se na problematiku energetického vztahu EU – RF jinou perspektivou. Autor se rozhodl po pečlivém a průběžně dlouhodobém studiu článků a výstupů firmy Gazprom utřídit texty do dvou hlavních okruhů (spotový trh, LNG a geopolitika) a podělit se s čtenáři o poznatky a ruské argumenty.