Odborné recenzované články

Energetická koncepce EU se dostala na rozcestí, jakým směrem se v rozvojovém modelu zdrojů a sítí vydat. Vhodným příkladem pro porovnání výhod a nevýhod centralizovaného a decentralizovaného modelu energetiky včetně efektivního podílu OZE se tak stává česká a německá energetická koncepce.

Současná energetická koncepce Německa (SRN) staví na mohutném rozvoji obnovitelných zdrojů a nekompromisním odklonu od jaderné energetiky. Tento přístup vyvolává celou řadu otázek, zejména pokud jde o efektivitu, stabilitu a udržitelnost zvolené koncepce a energetického modelu.

Současná energetická koncepce ČR řeší jakým způsobem postavit energetický mix v převážně centrálním modelu energetiky. Otázkou, ale i nadále zůstává, jaké jsou jeho výhody a nevýhody. Tato problematika získává na významu zejména s ohledem na dostavbu Temelína a se zachováním popř. prolomením těžebních limitů.

V příspěvku je uvedeno odvození výpočtových vztahů pro stanovení skutečné provozní účinnosti plynových nástěnných kotlů s jednostupňovým atmosférickým hořákem pro případy, kdy i jejich nejnižší nastavitelné tepelné výkony jsou několikanásobně vyšší, než potřebný jmenovitý tepelný výkon pro vytápění. Potom při provozu kotlů dochází k jejich cyklování, a tím i ke snížení provozní účinnosti.

Evropská energetická politika má dlouhou historii. Následující historický text cílevědomě vybírá důležité momenty v budování evropské energetické politiky, ve kterých hrozilo ohrožení bezpečnosti a ekonomických zájmů ES / EU.

Článek se věnuje vlivu ceny ropy na vývoj akcií ropných společností v uplynulé dekádě, konkrétně v letech 2000 až 2010. Závislost mezi vývojem těchto dvou proměnných byla v uplynulém období průměrně středně silná bez ohledu na dividendové výnosy. Výjimkami byly částečně společnosti BP a PetroChina, přičemž článek se věnoval i zdůvodněním těchto odlišností.

Článek se věnuje vlivu ceny ropy na vývoj akcií ropných společností v uplynulé dekádě, konkrétně v letech 2000 až 2010. Závislost mezi vývojem těchto dvou proměnných byla v uplynulém období průměrně středně silná bez ohledu na dividendové výnosy. Výjimkami byly částečně společnosti BP a PetroChina, přičemž článek se věnoval i zdůvodněním těchto odlišností.

V minulém roce ztratil Gazprom v dodávkách plynu pozici světové exportní jedničky. Nová, nekonvenční produkce břidlicového plynu v USA v roce 2012 přesáhla ruskou těžbu.

Evropská agentura EFDA v minulém roce zveřejnila plán dosáhnout produkce fúzní elektřiny do roku 2050. Klíčovými projekty tohoto plánu jsou Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER a Demonstrační fúzní elektrárna DEMO.

Achillovou patou fúzního zdroje energie jsou náročné podmínky průběhu fúzní reakce. Z jedné strany je nezbytné dosáhnout a udržet velmi vysokou teplotu a hustotu paliva. Z druhé strany se ale těmto provozním podmínkám musí přizpůsobit konstrukce fúzního reaktoru.

Fyzikální principy získání energie fúzní reakcí jsou již dlouho známé a množství uvolňované energie z fúze, dostatečné pro celý vesmír, může dlouhodobě pokrýt celou energetickou potřebu lidstva.

Po krizi v 70. letech 20. století se tehdejší Evropské společenství vyrovnalo s vysokou závislostí na ropě a organizaci OPEC. V současné době se EU ocitá v podobné závislosti na mnoha energetických komoditách dodávaných z Ruské federace. Text článku přibližuje problematiku závislosti EU na dodávkách zemního plynu z RF a představuje varietu nástrojů, kterými Brusel a členské státy efektivně proti jednostranné závislosti bojují.

Průměrný obyvatel planety spotřebuje za den asi 75krát více energie, než kolik je schopen vynaložit prací svých svalů. Jakoby na každého z nás pracovalo v průměru 75 lidí, energetických otroků. Asi 80 % světové spotřeby energie přitom pokrývají fosilní paliva, mezi nimiž stále hraje nejvýznamnější úlohu ropa. Velká část ropy, která stále tvoří nejvýznamnější část zdrojů energie, byla za pouhých 150 let vyčerpána.

Článek seznamuje čtenáře s rozdílnou cenovou politikou Gazpromu v Evropě. Uvádí hlavní příčiny mnohdy gigantických cenových rozdílů mezi zeměmi s podobnými podmínkami, tedy se snaží odpovědět na otázku, proč naše sousední země mají o tolik nižší ceny než my.

Přes veškeré nářky na růst koncových cen energií je trochu paradoxním faktem, že ceny vlastních energetických komodit, jako je mezinárodně obchodované černé uhlí, zemní plyn a silová elektřina jsou v současné době relativně nízké. Nenaplnily se tak dříve velmi oblíbené prognózy o rostoucím nedostatku energií, který požene ceny vzhůru.

Detailní náležitosti vyúčtování velkoodběru elektřiny a plynu neřeší žádný právní předpis. Odběratel si je musí s dodavatelem sjednat z vlastní iniciativy v dodavatelské smlouvě.

Komentované vysvětlení několika vybraných pojmů z energetiky, především pak z portfólia užívaných obnovitelných i neobnovitelných zdrojů energie v aktuálních energetických systémech i v systémech uvažovaných v blízké budoucnosti v České republice.

Scramble for Africa je pojmem, kterým se nazývá období koloniálního dobývání afrického kontinentu mezi lety 1881 až 1914. Tehdejší evropské mocnosti pomocí armád obsazovaly území Afriky až do finální parcelace celého světadílu. Podobný je současný souboj Pobaltských zemí o prvenství ve vybudování vlastního LNG terminálu.

Srovnání vývoje cen v 8 zemích EU ukazuje velmi zajímavá fakta. Např. pro běžnou českou domácnost se spotřebou 2,5-5 MWh/rok vzrostla cena elektřiny v roce 2011 na 229 % ceny roku 2001. Zatímco pro stejnou německou domácnost jen na 115 %. Přičemž současné ceny se velmi přiblížily (ČR 3,07, Německo 3,50 Kč/kWh).

Článek komentuje výsledky klimatické konference v Durbanu a celkově hodnotí negativní výsledky dosud uskutečněných klimatických konferencí. Tristní je, že i aktuálně právě skončená klimatická konference v Dauhá skončila stejným výsledkem, t.j. nepřinesla žádný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů.