České plynárenství v roce 2025: od zastavení ukrajinské trasy k plným zásobníkům při stabilních cenách

Náročná zima a rychlé doplňování zásob

České plynárenství muselo letos čelit dlouhé zimě a především ukončení dodávek přes Ukrajinu od 1. ledna 2025. Navzdory obavám se dodávky plynu pro české zákazníky neocitly v ohrožení, i když zásoby se tenčily podstatně rychleji než v předchozí topné sezóně. Nejkritičtější moment nastal, když zásobníky klesly na úroveň kolem 20 procent kapacity, což byla polovina hodnoty z předchozího roku. V současnosti se však zásoby doplňují svižným tempem a dosahují již 72–73 procent, což by mělo zajistit splnění evropského cíle 90 procent do konce listopadu.

Konec transportu přes Ukrajinu a vliv na cenu plynu

Uzavření ukrajinské trasy znamenalo zásadní změnu v dodávkách plynu do České republiky. Ruský plyn, který dříve proudil přes Ukrajinu, nyní do Evropy přichází především ve formě zkapalněného LNG, přičemž největším dodavatelem je Norsko následované Spojenými státy a překvapivě Ruskem. Paradoxně západoevropské země jako Francie, Belgie a Španělsko nakupují větší objemy ruského LNG než kritizované Maďarsko a Slovensko. Současně se objevila nová reverzní trasa přes Českou republiku na Slovensko, což zvyšuje vytíženost českých potrubí a přináší určité ekonomické výhody.

Jak se s ukončením přepravy ruského plynu vypořádala sama Ukrajina a proč teď paradoxně odebírá ruský plyn přes Slovensko a Maďarsko? Zajímavé detaily se dozvíte v rozhovoru s Jiřím Gavorem.

Státní převzetí přepravní infrastruktury

Před dvěma lety se stát prostřednictvím společnosti ČEPS rozhodl koupit přepravní infrastrukturu Net4Gas. Rozhodnutí padlo poté, co soukromí provozovatelé s koncem přepravy ruského plynu neviděli v dalším provozu ziskovou investici. Státní převzetí Jiří Gavor hodnotí pozitivně, neboť se jedná o klíčovou infrastrukturu pro energetickou bezpečnost. Typ vlastnictví by se teoreticky neměl projevit v konečných cenách, protože regulátor je povinen pokrýt oprávněné náklady provozovatele s přiměřeným ziskem.

Německý faktor a jeho dopady na ceny

Významnou roli v cenách plynu hrají podmínky v Německu, přes které nyní proudí téměř veškerý zemní plyn do České republiky. Pozitivní zprávou je zrušení německého příplatku za energetickou bezpečnost ve výši 2,50 EUR za megawatthodinu od 1. ledna 2025, který zdražoval dovoz plynu západním směrem. Naopak znepokojující jsou zvažované masivní dotace pro německé průmyslové podniky, které by mohly ohrozit konkurenceschopnost českého průmyslu. Němci už během energetické krize odstranili z účtů příspěvek na obnovitelné zdroje, zatímco Česká republika jej stále hradí v plné výši.

Současné ceny a prognózy do konce roku

Velkoobchodní ceny plynu se aktuálně pohybují kolem 35 EUR za megawatthodinu, což je pokles z červnových 40 EUR, ale stále výše než loňské úrovně kolem 30 EUR. V maloobchodních cenách se nejnižší akční nabídky pro domácnosti ustálily těsně pod 1 000 korun za megawatthodinu bez DPH a po celý půlrok se nedočkaly výraznějšího snížení. Dva hlavní geopolitické faktory působí na ceny v opačných směrech – možný konec rusko-ukrajinského konfliktu by mohl ceny snížit, zatímco oživení ekonomiky po ukončení celní války by je naopak zvýšilo.

Budoucnost plynu v českém energetickém mixu

Přes očekávané nahrazování vodíkem zůstává plyn klíčovou součástí českého energetického mixu. Národní přepravce Net4Gas ve svém desetiletém plánu počítá s nárůstem spotřeby plynu o polovinu, i když se změní její struktura. V domácnostech bude spotřeba spíše klesat kvůli přechodu na elektřinu, zatímco v průmyslu poroste díky odchodu od uhlí. Nové plynové teplárny a elektrárny mají zajistit energetickou bilanci do doby, než se podaří dokončit výstavbu nových jaderných bloků.

Měly by domácnosti ještě čekat na nižší ceny plynu, nebo je nejvyšší čas fixovat tarif na příští roky? Konkrétní doporučení pro spotřebitele se dozvíte v rozhovoru s Jiřím Gavorem, jednatelem společnosti ENA a ředitelem Asociace nezávislých dodavatelů energií.