Odborné recenzované články

Na TZB-info vyšel článek s názvem „Smart grid je jako yetti, nikdo jej neviděl, ale HDO je k dispozici“. V samotném nadpisu rezonuje česká hrdost na HDO a opovržení smart platformami v energetice. Jenže je situace tak černobílá? Může HDO nabídnout to, co má ve světě nabídnout smart metering? Předběhli jsme v Česku dobu?

Cílem článku je uvést problematiku energetického modelování a představit energetický model TIMES-CZ, jako přírůstek do skupiny modelů TIMES, a jeho internetovou aplikaci, která umožňuje individuální analýzu dopadů cenových změn a politických regulací na český energetický systém v horizontu do roku 2050.

Těžba a spalování uhlí změnily během dvou století fungování světa i planetární klima a nyní ustupují ze scény. To je vedle mnoha dalších informací klíčovým sdělením nové reprezentativní publikace Atlas uhlí, která na padesáti stranách shrnuje historii i současnost kontroverzního paliva.

V prosinci 2015 proběhla v České republice první fáze zjišťovacího řízení posuzování vlivů Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí (SEA). Zpracována byla pouze v jedné variantě – hlubinné úložiště v ČR. Jak to řeší v jiných zemích?

V prosinci 2015 proběhla v České republice první fáze zjišťovacího řízení posuzování vlivů Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí (SEA). Zpracována byla pouze v jedné variantě – hlubinné úložiště v ČR. První díl se zabývá situací v nakládání s radioaktivními odpady v ČR.

Německo se na přelomu tisíciletí pustilo do ambiciózního projektu – přechodu na nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku, založenou na úsporách a obnovitelných zdrojích. Článek přibližuje vývoj Energiewende od Černobylské havárie až po rok 2015.

Těžba uhlí v severočeském revíru umožnila vznik a rozvoj české energetiky. Povrchová velkolomová těžba a následně využití hnědého uhlí však působí četné negativní efekty, které ovlivňující zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí. Z ekonomického pohledu představují tyto dopady dodatečné náklady společnosti, tzv. externí náklady.

V článku je podrobně popsán základní způsob získání hodnoty tepelné vodivosti zeminy. Tepelná vodivost okolního zásypového materiálu může zejména v případě standardně izolovaných potrubních teplárenských tras zásadně ovlivňovat celkový tepelný odpor sdružené potrubní konstrukce, a tím celkovou ztrátu horkovodu.

Článek popisuje principy a reaktory používané při zplyňování. Jedná se o proces, při němž z tuhých paliv (uhlí, odpady a biomasa) získáváme plyn. Ten potom můžeme využít v kogenerační jednotce (pístový motor nebo spalovací turbína) k výrobě elektrické a tepelné energie s vyšší účinnosti, než klasickým spálením v kotlích.

Článek se zabývá popisem přenosové soustavy České republiky a kontinentální Evropy.

Článek se zabývá vznikem a vývojem přenosové soustavy v Česku a na Slovensku a její integrací do nadnárodních sítí.

Německo se na přelomu tisíciletí pustilo do ambiciózního projektu – přechodu na nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku, založenou na úsporách a obnovitelných zdrojích. Článek přibližuje historii projektu Energiewende od druhé světové války do roku 1986.

Článek analyzuje příčiny, kvůli kterým se odběratelé odpojují od CZT, a nabízí nejlevnější řešení problémů při skutečném zvýšení energetické účinnosti, ke kterému jsme se v EU zavázali (20-20-20)

Na problémech CZT se podílejí do jisté míry odběratelé, dodavatelé i stát. Ale zatímco odběratelé a dodavatelé jsou víceméně ve vleku událostí, stát je tím, kdo bude o dalším úspěchu či neúspěchu odvětví svými kroky rozhodovat. A v této své roli zatím selhává.

Množství tepla spotřebovávané domácnostmi za účelem vytápění bude stále klesat. Příčin tohoto trendu lze identifikovat více, nicméně všechny mají jeden společný znak – rostoucí cenu tepla. Ta roste jednak z důvodu zdražování vstupů (suroviny, technologie, práce), jednak v důsledku snižující se spotřeby tepla (změna klimatu, úsporná opatření).

S požadavkem na zvyšování energetické účinnosti se poslední dobou setkáváme prakticky na každém kroku. Smyslem tohoto nařízení je vyvolat takové změny ve společnosti a v energetice, aby se do roku 2020 zvýšila energetická účinnost o 20 %. Mezi nejvýznamnější oblasti z hlediska spotřeby energie přitom patří vytápění staveb.

Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující hydraulické jevy.

Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující související jevy v oblasti sdílení tepla. Jednotlivé postupy směřující ke zhodnocení velikosti tepelných ztrát jsou použity ve vzorovém příkladu výpočtu konkrétní potrubní trasy, jejíž skutečný izolační stav byl předem ověřen měřením.

Článek volně pokračuje v tématu analýzy termodynamických jevů vyskytujících se uvnitř a v okolí potrubní konstrukce umístěné v sypkém zásypu, nyní s ohledem na teoretické základy popisující související jevy v oblasti sdílení tepla.

V Evropě jsou za energetiku zodpovědné jednotlivé členské státy. Různé země zaujímají odlišné přístupy. Úplný zákaz těžby existuje například v Bulharsku, ve Francii a regionální moratoria jsou i v Německu. Naopak třeba Polsko nebo Ukrajina na těžbu plynu z břidlic a omezení závislosti na dovozu z Ruska vsází.