Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Uhlí v České republice

Článek přináší jak souhrnné tak i podrobné informace o zásobách, těžbě a využití uhlí v České republice. Nabízí porovnání s rokem 2010 a je doplněn o názorné tabulky a grafy.


Korečkové rypadlo v povrchovém dole, foto © TZB-info

Uhlí hraje klíčovou roli v celosvětové struktuře využívané energie. Představuje asi 40 % světové výroby elektřiny, a je tedy jejím hlavním zdrojem. Ve srovnání s konvenčními zásobami ropy a plynu, na základě současné rychlosti produkce, zásoby uhlí vydrží o více než 100 let.

Přibližně 90 % celkového světového uhlí je produkováno deseti zeměmi (Čína, USA, Austrálie, Indie, Indonésie, Rusko, JAR, Německo, Polsko, Kazachstán), v další desítce figuruje i Česká republika.

V České republice se dobývá černé i hnědé uhlí a vyrábí se koks. Hnědouhelné brikety se vyráběly do roku 2010. V roce 2010 byla produkce uhlí 55,2 mil. tun a následkem postupného útlumu těžby bylo v roce 2017 vytěženo o 20 % méně, tj. 44,2 mil. tun uhlí a v následujícím roce 43,7 mil. tun. Výroba koksu není restrikcemi těžby ovlivněna, a proto se jeho roční produkce pohybuje okolo 2,5 mil. tun.

Černé uhlí

Vytěžitelné zásoby černého uhlí byly odhadnuty na 29,2 mil. tun (r. 2018) a jejich životnost při současném úbytku zásob těžbou odpovídá 7 letům. Těžbu černého uhlí provádí OKD Nástupnická a.s. na třech důlních závodech v ostravsko-karvinském revíru, pod které spadají 4 doly (Karviná, Darkov, ČSM a Paskov). V roce 2017 byla produkce uhlí 5,4 mil. tun, která znamená 53% pokles od roku 2010 (Tabulka 1). V roce 2018 produkce uhlí klesla na 4,5 mil. tun, tj. o dalších 8 %.

Černé energetické uhlí je využito především na výrobu elektřiny a tepla (Tabulka 2). Výrobu elektřiny z černého uhlí provádí 16 firem. Mezi roky 2010 a 2017 poklesla její výroba o 26 % (Tabulka 3). K velkému propadu došlo mezi roky 2016 a 2017, a to o 22 %, z větší části byl tento pokles způsobený havárií na elektrárně Dětmarovice. V roce 2017 bylo vyrobeno 4 463 GWh elektřiny (50% podíl celkové spotřeby černého uhlí). Prodej tepla vyrobeného z černého uhlí je realizován u 23 firem a od roku 2015 se pohybuje nad 13 tis. TJ (20% podíl spotřeby) (Tabulka 4). Mezi roky 2010 a 2017 došlo k poklesu množství prodaného tepla o 29 %. Domácnosti na výrobu tepla spotřebují přes 300 tis. tun černého uhlí ročně, což tvoří 9% podíl celkové spotřeby. Zbylých 855 tis. tun tvoří provozovací spotřebu, spotřebu na výrobu tepla ve firmách a vsázku do transformace (výroba jiných paliv).

Mezinárodní obchod

Dovoz energetického uhlí se od roku 2010 zvýšil o 35 % na 1 778 tis. tun (Tabulka 5). V roce 2017 představoval dovoz z Polska 93 % a zbylá část byla převážně z Ruska.

Vývoz energetického uhlí z ČR znatelně poklesl, od roku 2010 o 66 % (Tabulka 6). Výrazně poklesl objem vyváženého uhlí do Polska, Rakouska, Švédska a Maďarska. Nyní je největším příjemcem Slovensko, přičemž množství exportovaného uhlí se za poslední roky pohybuje kolem 300 tis. tun. Růst zaznamenalo pouze Německo.

Těžba koksovatelného černého uhlí (UVPK) meziročně v průměru klesá o 10 %. Poptávka firem je pokryta uhlím z dovozu, především z Polska. Mezi roky 2010 a 2017 došlo k navýšení dovozu o 127 %. U vývozu došlo k poklesu o 58 %. Největší podíl, okolo 40 %, se vyváží na Slovensko do U. S. Steel v Košicích, dalšími odběrateli jsou Importkohle GmbH v rámci koncernu Voest-Alpine Linz a ArcelorMittal Poland S.A. (Tabulka 5 aTabulka 6). V České republice je celkový objem UVPK spotřebováván výhradně v transformačním sektoru jako vsázka do koksárenských baterií.

K velkému omezení využití dochází u černouhelných kalů a granulátu, které pocházejí z domácí produkce (AWT a.s., OKD, a.s.) a z dovozu z Polska.

Tabulka 1 Přehled zásob a produkce uhlí v tis. tun (základní statistické údaje ČR k 31. 12.)
Tisíce tunČerné uhlíHnědé uhlí
201020172018201020172018
Zásoby celkem16 421 50416 283 58316 278 4099 005 7028 673 2688 392 162
Vytěžitelné zásoby na využívaných ložiskách168 91722 45329 192915 100669 166634 154
Produkce paliva
(výroba; množství za úpravnou)
11 4355 4154 47043 77439 30639 191

Hnědé uhlí

Zásoby hnědého uhlí na využívaných ložiskách se odhadují na 634,2 mil. tun s životností 16 let. Produkce paliva od roku 2010 poklesla o 10 % a v roce 2017 byla 39,3 mil. tun (Tabulka 1). V současnosti k žádnému výraznému poklesu již nedochází a v roce 2018 bylo vytěženo 39,2 mil. tun hnědého uhlí.

Těžbě hnědého uhlí se věnují čtyři společnosti: Severní energetická a.s. a Vršanská uhelná a.s. ze skupiny Sev.en Energy (lomy ČSA a Vršany), Severočeské doly a.s. (SD) skupiny ČEZ (lomy Libouš a Bílina) a Sokolovská uhelná a.s. (SUAS) skupiny Sokolovská uhelná (lom Jiří). V současné době, po ukončení provozu na dole Centrum, probíhá hlubinná těžba pouze v bočních svazích lomu ČSA a tvoří přibližně 0,5–1 % objemu celkové těžby. Tříděné uhlí je vyráběno ve třídírnách Ledvice (SD) a Komořany (Sev.en) a tvoří cca 7 % celkové produkce. V SUAS je produkován multiprach, který směřuje na vývoz a do tuzemských cementáren a vápenek, a mourové kaly z čištění odpadních vod uhelných provozů.

Podíl spotřeby hnědého uhlí na výrobu elektřiny a tepla zůstává konstantní již od roku 2010 a tvoří cca 85 % celkové spotřeby hnědého uhlí (Tabulka 2). Výroba elektřiny z hnědého uhlí je prováděna u 44 firem. V roce 2017 bylo vyprodukováno 36 972 GWh elektřiny (76% podíl celkové spotřeby hnědého uhlí) (Tabulka 3). Do přehledu byla zařazena i výroba z energoplynu, jako nejvýznamnějšího přímého energetického produktu transformace hnědého uhlí. Mezi roky 2010 a 2017 došlo k poklesu výroby elektřiny z hnědého uhlí o 9 %, u energoplynu činil tento pokles 15 %. Výroba elektřiny z lignitu byla ukončena v roce 2013 v souvislosti se zastavením těžby na dole Mír v Mikulčicích o tři roky dříve. Prodej tepla vyrobeného z hnědého uhlí je realizován u 100 firem. Mezi roky 2010 a 2017 došlo k poklesu výroby prodaného tepla z uhlí o 24 % a v roce 2017 činilo množství prodaného tepla 42 849 TJ (10% podíl) (Tabulka 4). Domácnosti na výrobu tepla spotřebují 4 % hnědého uhlí, tj. 1,5 mil. tun.

Mezinárodní obchod

Od roku 2010 došlo k nárůstu dovozů o 73 % na celkových 223 tis. tun v roce 2017 (Tabulka 5). Z Polska jsou v poslední době dováženy průmyslové sortimenty (cca 150 tis. tun) a také tříděné uhlí pro domácnosti, řádově 50 tisíc tun. Dovozy z Německa se týkají především hnědouhelného multiprachu využívaného v cementárnách, vápenkách a obalovnách. V letech 2012–2015 bylo dováženo hnědé průmyslové uhlí z Německa, ze závodu MIBRAG, především do Elektrárny Opatovice (až milion tun ročně).

Stabilně je vyváženo 300–400 tisíc tun tříděného uhlí (Slovensko, Polsko), dodávky na Slovensko a do Maďarska směřují také do tepláren (elektráren), multiprach je vyvážen do Německa a Polska (Tabulka 6).

Koks

Výrobě koksu se v ČR věnují tři společnosti: Liberty Ostrava a.s. (do července 2019 ArcelorMittal Ostrava a.s.), OKK Koksovny, a.s. a Třinecké železárny, a. s. Množství vyrobeného koksu v koksárenských bateriích (transformační výstup) se od roku 2010 pohybuje kolem 2,5 mil. tun.

Koks je využit jako vsázka pro vysoké pece a případně i jako zpětná vsázka v koksárenských bateriích. Marginální množství je využíváno ve vápenkách, slévárnách a domácnostech. Mezi roky 2010 a 2017 došlo ve spotřebě koksu k poklesu o 18 % z 2,6 mil. tun na 2,1 mil. tun (Tabulka 2).

Mezinárodní obchod

Mezi roky 2010 a 2017 došlo k poklesu dovozu o 72 % (Tabulka 5). Více jak 80 % celkového množství je dováženo z Polska, nicméně i zde dovoz klesl o 67 %. Dále se koks dováží z Ruska a Německa.

Ve stejném období došlo k poklesu vývozu koksu o 28 % (Tabulka 6). Mezi roky 2011 a 2016 tvořil vývoz do Německa přibližně polovinu celkového vývozu, v roce 2017 to bylo již jen 34 %, přitom se zvýšila dodávka do Polska, Srbska a Maďarska, které dohromady tvoří 46% podíl.

Hnědouhelné brikety

Hnědouhelné brikety se využívají především v domácnostech a v malých zdrojích v sektoru služeb. K výrobě elektřiny byly použity naposledy v roce 2010 (SUAS), kdy byly v teplárně Vřesová spalovány zlomky z briketárny, jejíž provoz byl roku 2010 ukončen.

V roce 2015 a 2016 byl vykázán 1 TJ prodaného tepla z HU briket, v roce 2017 to již bylo 5 TJ, jedná se však o malé lokální zdroje (Tabulka 3 a Tabulka 4).

Mezinárodní obchod

Hnědouhelné brikety jsou dováženy z Německa: z lužické briketárny Schwarze Pumpe, z briketárny Frechen v Porýní a z briketárny Deuben u Lipska. Od roku 2010 se dovoz zvýšil o 39 % (Tabulka 5).

Brikety se v malém množství vyvážejí na Slovensko, vývoz značně kolísá, jedná se však o reexport německých briket (Tabulka 6).

Tabulka 2 Rozdělení disponibilního objemu uhlí k využití v roce 2017, tis. tun
2017černé uhlí energetickéčerné uhlí koksovatelnéhnědé uhlíkoksbriketycelkem
Spotřeba na výrobu elektřiny2 00629 2950031 301
Spotřeba na prodané teplo7723 669104 442
Provozovací spotřeba energetika2941 388001 682
Transformace (výroba jiných paliv)2783 2971 5371 66706 779
Spotřeba na výrobu tepla ve firmách2831 127440201 870
Spotřeba na výrobu tepla v domácnostech3441 513321552 044
Celkem3 9773 29738 5292 14017548 118
Tabulka 3 Hrubá výroba elektřiny z tuhých paliv
Hrubá výroba elektřiny (GWh)20102017% rozdíl
Černé uhlí6 0524 463 −26%
Hnědé uhlí40 83036 972 −9%
Energoplyn2 0901 775 −15%
Koks
Hnědouhelné brikety100 −100%
Tabulka 4 Prodej tepla vyrobeného z tuhých paliv
Prodané teplo (TJ)20102017% rozdíl
Černé uhlí18 46813 202 −29%
Hnědé uhlí56 02642 849 −24%
Energoplyn4189 117%
Koks71 −86%
Hnědouhelné brikety105 −50%
Tabulka 5 Mezinárodní obchod s tuhými palivy – dovoz
Dovoz (tis. tun)20102017% rozdíl
Černé uhlí energ.1 3201 778 35%
UVPK9092 066 127%
Hnědé uhlí129223 73%
Koks885244 −72%
Hnědouhelné brikety149207 39%
Tabulka 6 Mezinárodní obchod s tuhými palivy – vývoz
Vývoz (tis. tun)20102017% rozdíl
Černé uhlí energ.2 773948 −66%
UVPK3 4991 466 −58%
Hnědé uhlí1 0751 039 −3%
Koks888639 −28%
Hnědouhelné brikety718 −89%

Spotřeba tuhých paliv mimo energetický sektor

Z výše zmíněného je zřejmé, že uhelná paliva neslouží pouze k výrobě elektřiny a pro dálkové vytápění, ale slouží i k technologickým procesům v dalších sektorech a pro vytápění firem a domácností.

Firmy

Přibližně 4 % z celkové spotřeby uhlí je využito na výrobu technologického tepla ve firmách (Tabulka 2). Stejně jako u domácností, má na této spotřebě největší podíl hnědé uhlí. V roce 2017 to bylo 1 127 tis. tun, ze kterých cca 800 tis. tun bylo využito chemickými podniky a dalších cca 100 tis. v průmyslu papírenském.

Domácnosti

Domácnosti spotřebují na výrobu tepla ročně cca 2 mil. tun tuhých fosilních paliv. 74 % tvoří hnědé uhlí, 17 % černé uhlí, 8 % brikety a 2 % koks (Tabulka 2).

Podle statistického šetření ENERGO 2015 využívalo tříděné černé uhlí k vytápění a přípravě teplé vody 118 tisíc domácností. Z toho 50 tisíc domácností spotřebovávalo černé uhlí jako hlavní palivo. Po ukončení produkce tříděného uhlí v OKD se jedná výhradně o polské dovozové tříděné uhlí.

Hnědé uhlí k vytápění a přípravě teplé vody využívalo 384 tisíc domácností. Z toho 218 tisíc domácností spotřebovávalo hnědé uhlí jako hlavní palivo. Podíl jeho spotřeby na celkové spotřebě uhlí v domácnostech převládal ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského a Olomouckého kraje, ve kterých převažuje spotřeba černého uhlí.

Koks využívalo 15 tisíc domácností k vytápění a přípravě teplé vody, z toho 6 tisíc domácností spotřebovávalo koks jako hlavní palivo. Většina koksu používaná v domácnostech ČR pochází z dovozu. Podíl jeho spotřeby na celkové spotřebě uhlí v domácnostech je ve všech krajích nízký.

Hnědouhelné brikety využívalo k vytápění a přípravě teplé vody 48 tisíc domácností. Z toho 18 tisíc domácností spotřebovávalo hnědouhelné brikety jako hlavní palivo. Kromě domácností se v roce 2015 hnědouhelné brikety spotřebovávaly v 13 tisících chatách, chalupách a rekreačních obydlích. Karlovarský a Zlínský kraj mají významnější podíl spotřeby hnědouhelných briket na celkové spotřebě uhlí v domácnostech.

Přehledné rozdělení přináší Tabulka 7.

Tabulka 7 Spotřeba na výrobu tepla v domácnostech – počet domácností, tisíce
ENERGO 2015černé uhlí energetickéhnědé uhlíkoksbriketycelkem
vytápění, příprava teplé vody nebo vaření1183841548565
– jako hlavní palivo50218618292
chaty, chalupy a rekreační obydlí111911344
Celkem1294031661609

Srovnání

Následující grafy znázorňují podíly jednotlivých energetických zdrojů na hrubé výrobě elektřiny a na prodeji tepla v roce 2017. Podpora obnovitelných zdrojů vytyčila trend poklesu spotřeby uhelných paliv, který mezi lety 2010 a 2017 činil zhruba 8 %. Přesto v České republice byla potřeba energetických zdrojů v minulých letech stále pokryta uhelnými palivy z více než 50 %. Kromě pozvolného nárůstu OZE dochází také k nárůstu spotřeby zemního plynu.

Graf 1 Hrubá výroba elektřiny v roce 2017
Graf 1 Hrubá výroba elektřiny v roce 2017
Graf 2 Prodej tepla v roce 2017
Graf 2 Prodej tepla v roce 2017

Další porovnání energetických zdrojů přinášejí následující grafy. Hodnoty vycházejí z energetické bilance České republiky a představují podíly jednotlivých primárních energetických zdrojů1 (PEZ) (Graf 3) a následně konečnou spotřebu energetických zdrojů2 (Graf 4), ke které dochází v odvětví průmyslu, v dopravě, v domácnostech a ostatních sektorech (nejedná se o spotřebu k výrobě elektřiny a tepla). Nejvýraznějším primárním energetickým zdrojem jsou souhrnně tuhá fosilní paliva, která tvoří více jak třetinu tohoto objemu, obnovitelné zdroje a biopaliva tvoří 10 %. Ke konečné spotřebě se však dostane jen 12 % uhelných paliv, která tvoří 8% podíl celkové konečné spotřeby. Opakem jsou obnovitelné zdroje energie, které jsou právě převážně určeny ke konečné spotřebě v domácnostech a v odvětví služeb. Ke konečné spotřebě je využito 64 % OZE a téměř 80 % množství pevné biomasy, která tvoří PEZ. Graf 5 srovnává jednotlivá primární paliva dle využitelné energie. Výraznou převahu má hnědé (477 PJ) a černé uhlí (180 PJ). Z OZE je to pevná biomasa se 124 PJ a bioplyn s 25 PJ. Porovnáme-li konečnou spotřebu uhelných paliv a obnovitelných zdrojů energie jednoznačně převyšují obnovitelné zdroje, které se velmi využívají v domácnostech, firmách, v dopravě a malý podíl i v průmyslovém odvětví. Toto porovnání však nezahrnuje z čeho je vyrobena elektřina a teplo pro dálkové vytápění. Je možné stanovit podíl uhelných paliv na konečné spotřebě (analogicky jako je počítán podíl OZE). Tento činí 43 % na hrubé konečné spotřebě energie bez dopravy.

Další informace lze nalézt v publikaci Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2017, která je dostupná na webových stránkách MPO.

Graf 3 Primární energetické zdroje v r. 2017
Graf 3 Primární energetické zdroje v r. 2017
Graf 4 Konečná spotřeba v r. 2017
Graf 4 Konečná spotřeba v r. 2017

Graf 5 Primární energetické zdroje v r. 2017 (TJ)
Graf 5 Primární energetické zdroje v r. 2017 (TJ)
*záporné hodnoty představují saldo
Graf 6 Konečná spotřeba v r. 2017 (TJ)
Graf 6 Konečná spotřeba v r. 2017 (TJ)

Zdroje dat: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO); Česká geologická služba (ČGS); Český statistický úřad (ČSÚ)


Poznámky

1 Primární energetické zdroje – součet přírodních zdrojů, dovozu, množství čerpanému ze zásob a z jiných zdrojů sníženému o vývoz, množství dodané na zásoby a jiný úbytek. Jedná se o množství energie (v palivu) přímo využité v České republice k výrobě elektřiny nebo tepla k prodeji, či přímo ke konečné spotřebě – vytápění, technologickým tepelným procesům nebo v dopravě. ... Zpět

2 Konečná energetická spotřeba – představuje spotřebu paliv a energie zachycenou před vstupem do spotřebičů, ve kterých se využije pro finální užitný efekt, nikoli pro výrobu jiné energie. Tedy zjednodušeně je to energie v palivovém dřevu do kamen v domácnostech, teplo ze solárních kolektorů na škole, energie v bioplynu využitém pro vytápění skleníků vlastníka zemědělské bioplynové stanice, biopaliva spotřebovaná v dopravě. Neuvádí se nakoupené/prodané teplo, ale ani spotřebovaná elektřina z obnovitelných zdrojů, které se uvádí v samostatných souhrnných položkách elektřina, teplo. ... Zpět

 
 
Reklama