Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010–2021

1. Úvod

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) připravilo dílčí statistickou zprávu o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) zaměřenou na podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.

Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá k snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU. Pro rok 2021 začala platit revidovaná směrnice 2018/2001/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která výrazně ovlivnila hodnoty v oblasti dopravy.

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2021 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT – SHARES 17,7 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15 %, na spotřebě v dopravě 7 % a na konečné spotřebě při vytápění 24 %.

Zpráva je doplněna o souhrnný graf vývoje konečné spotřeby OZE v letech 1960–2021 a o přehledy vývoje podílu hrubé konečné spotřeby v ostatních zemích Evropské unie v období mezi lety 2004–2020 a nabízí tak celkové srovnání i porovnání v jednotlivých oblastech spotřeby.

2. Metodika

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v podmínkách ČR nefosilní přírodní zdroje energie, tj. energie vody, větru, slunečního záření, pevné biomasy a bioplynu, energie okolního prostředí, geotermální energie a energie kapalných biopaliv.

V roce 2018 došlo k revizi směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (RED I) a vešla v platnost směrnice 2018/2001/ES (RED II), podle které byla upravena metodika a nástroj SHARES pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů. Aktuální verze tohoto nástroje platí pro výpočty od roku 2021, hodnoty let předešlých již zůstanou neměnné.

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR je počítán na základě výše zmíněné metodiky Eurostat – SHARES http://ec.europa.eu/eurostat/web/energy/data/shares). Nejedná se o prostý podíl reálné hodnoty OZE k celkové konečné spotřebě, který by bylo možno stanovit přímo z energetické bilance. Do modulu SHARES vstupují data ze 6 ročních dotazníků (Coal; Oil; Natural Gas; Electricity and Heat; Renewables and Wastes; Nuclear), které jsou připravovány ve spolupráci MPO s Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výpočet hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR byl proveden na základě dat zaslaných do Eurostatu v listopadu 2022.

Specifika výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě (zjednodušeno)

Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se vypočte jako součet:

1. hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů;
2. hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a
3. konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy.

Hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů (a) – odpovídá množství elektřiny vyrobené z OZE (bez přečerpávacích elektráren), přičemž elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly. Normalizace v případě vodních elektráren je počítána jako 15letý průměr ročního využití násobený celkovým instalovaným výkonem ve sledovaném roce. V případě větrných elektráren je normalizace analogicky počítána jako 5letý průměr ročního využití násobený průměrem instalovaných výkonů za poslední dva roky. Tato normalizační pravidla tedy de facto předpokládají určitou pravidelnou oscilaci výroby okolo dlouhodobého průměrného využití. Při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby elektřiny z OZE se do jmenovatele dosadí hrubá výroba elektřiny ponížená o saldo dovozu a vývozu a o spotřebu na přečerpání (hrubá konečná spotřeba elektřiny). Nejedná se tedy o konečnou spotřebu elektřiny podle metodiky energetické bilance, kde se ještě odečítají spotřeby energetického a transformačního sektoru.

Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení (b) – vypočte se jako součet množství energie pro dálkové vytápění a chlazení vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřeby další energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a rybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování. Dále se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a soustav dálkového chlazení. Tepelná energie vyrobená energeticky pasivními systémy, v nichž se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem vyrobeným z energie z neobnovitelných zdrojů, se nezohledňuje. Do tohoto výpočtu tedy vstupuje na straně čitatele hrubá výroba tepla z OZE (k prodeji včetně vlastní spotřeby tepla v energetickém sektoru) ve smyslu metodiky energetické bilance a reálná konečná spotřeba energie z OZE, také v souladu s energetickou bilancí. Na straně jmenovatele je výpočet celkové hrubé konečné spotřeby proveden analogicky.

Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy (c) – vypočítá se jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však započítávají pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů (např. vodík vyrobený z elektřiny z OZE). Energie z OZE je započítávána pouze jednou – tedy poměrná část tuzemské spotřeby elektřiny z OZE je započítávána v dopravě a nikoliv v hrubé konečné spotřebě elektřiny. K výpočtu jsou dále používány multiplikátory, jejichž použití například pro případ silniční dopravy je zdůvodněno takto: jelikož není možné do statistik započítat prostřednictvím speciálního měření (například dobíjení doma) veškerou elektřinu dodanou pro silniční vozidla, měly by být pro zajištění řádného započítání pozitivních dopadů elektrifikované dopravy založené na energii z obnovitelných zdrojů použity multiplikační koeficienty.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů se rovná procentně vyjádřenému podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a hrubé konečné spotřeby energie ze všech zdrojů (součet výše uvedených jmenovatelů upravený o množství energie spotřebované v letecké dopravě a o statistické převody a společné projekty). Celková hrubá konečná spotřeba (jmenovatel) v modulu SHARES tedy neodpovídá konečné spotřebě v souhrnné energetické bilanci o rozdíl mezi celkovou spotřebou elektřiny (SHARES) a konečnou spotřebou elektřiny (SEB), analogicky v oblasti vytápění a chlazení, a dále o rozdíly při odlišném metodickém postupu jejího výpočtu (transformace energetických plynů; záměna průměrných výhřevností za výhřevnosti skutečné u SEB aj.).

Oproti Souhrnné energetické bilanci (v nové metodice Eurostatu 2018/2019) jsou v modulu SHARES použity rozdílné absolutní hodnoty (hrubých) konečných spotřeb. Tento rozdíl bohužel znesnadňuje orientaci v této otázce nejen pro širší odbornou veřejnost, ale značně komplikuje i modelování budoucího vývoje energetické bilance a jednotlivých závazků ČR vůči Evropské unii.

Podíly hrubé konečné spotřeby energie z OZE se mohou meziročně změnit z důvodu retrospektivní úpravy energetické bilance, kdy jsou upřesňována data o celkové konečné spotřebě. V roce 2021 však k těmto změnám již nedošlo na základě aktualizace směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE (retrospektivní změny z důvodu upřesnění dat)

*nová metodika dle směrnice 2018/2001/ES, hodnoty do roku 2020 již zůstanou neměnné, již nebude docházet k zpětnému upřesňování

3. Závazky ČR a jejich plnění

Česká republika je na základě revidované směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, nyní 2018/2001/ES povinna plnit závazky z ní plynoucí.

Vybrané cíle pro energie z OZE:

Závazný cíl podílu OZE na hrubé konečné spotřebě EU pro rok 2030 je 32,0 %. ČR již dávno dosáhla stanovenou cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2020, která byla 13 %. V roce 2021 byl tento podíl 17,7 %.

Sektorový cíl v dopravě do roku 2030 – celkový závazný cíl je ve výši 14 %, s možným přezkumem v roce 2023. Výsledný podíl je ovlivněn způsobem započítávání jednotlivých technologií, tzv. multiplikátory (pro pokročilá biopaliva, elektřinu). Dlouhodobě se podíl v odvětví dopravy pohyboval mezi 6–7 % a v roce 2020 se přehoupl přes 9 %. Jelikož došlo s novou směrnicí ke změně metodiky výpočtu, hodnota podílu klesla na 7,5 %. Cíl pro pokročilá biopaliva je ve výši 3,5 % (0,2 % v roce 2022 a 1 % v roce 2025).

Sektorový indikativní cíl ve vytápění a chlazení do roku 2030 je založen na zvyšování podílu energie z OZE ve vytápění a chlazení o 1,1 nebo 1,3 procentního bodu (p.b.) ročně (bez nebo s odpadním teplem) a lze říci, že se daří ho naplňovat.

4. Výsledky výpočtu SHARES

Vývoj podílů hrubé konečné spotřeby obnovitelné energie
podle metodiky EUROSTAT – SHARES (%)

*odlišné započítání kritéria udržitelnosti

Vývoj hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů
podle metodiky EUROSTAT – SHARES (TJ) (2009/28/ES článek 5 a 2018/2001/ES článek 7)

Vývoj podílů obnovitelných zdrojů energie na vytápění a chlazení (RES-H&C)
podle metodiky EUROSTAT – SHARES, meziroční změna je uvedena jako procentní bod

Finální výpočet podílu konečné spotřeby energie z OZE po očištění
dle modelu SHARES (TJ; %)

Vývoj konečné spotřeby OZE v letech 1960–2020 (TJ; 1960–1989 přepočet z odhadu PEZ OZE; 1990–2003 výpočet podle metodiky SHARES; 2004–2021 oficiální data).

SHARES (Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě dle metodiky Eurostat) TJ (terajoule), 2010–2020, směrnice 2009/28/ES

Vývoj podílu OZE na konečné spotřebě v letech 1960–2021.

Celé znění publikace je na webu MPO.