Využití smart meteringu v systému zúčtování elektrické energie I.

Datum: 28.5.2018  |  Autor: Bc. Jiří Vastl  |  Recenzent: doc. Ing. Zdeněk Müller, Ph.D.

Tato úvodní část se zabývá systémy zúčtování elektrické energie. Nejprve v druhé části bude nastíněna vize nového zúčtovacího systému využívající technologii smart metering. Pro nový systém zúčtování jsou použity časově proměnné ceny z vnitrodenního trhu s elektřinou, uvedené na webu Operátora trhu, které mohou být považovány za dynamický tarif. Nový systém zúčtování je v praktické části práce demonstrován na spotřebě rodinného domu. Práce je zakončena celkovým srovnáním obou systémů z pohledu konečného zákazníka. Rozbor možností ukazuje potenciál, který smart metering přináší nejen úzce pro obor vytápění, ale všechna zařízení TZB.


© Fotolia.com

Úvod

Elektrická energie má v dnešním světě nezastupitelnou roli, a to nejen v průmyslu, tak i v domácnostech. Každé odběrné místo má svou specifickou spotřebu měnící se v čase. Potom tedy celkový odběr elektrické energie ze sítě je výsledkem součtu všech dílčích spotřeb v této síti, to znamená, že celkový odběr je časově proměnný. Mezi největší faktory ovlivňující velikost spotřeby v čase patří životní rytmus, zvyky ve společnosti, počasí, teplota, oblačnost, roční období, ale také technologické procesy výroby v podnicích.

Přenosové a výrobní kapacity sítě musí být dimenzovány na přenos elektrické energie odpovídající maximální spotřebě. Pokud by spotřeba byla závislá pouze na vůli zákazníků, byly by nutné velké investiční náklady do rozvoje přenosových, distribučních a výrobních zařízení. Z ekonomického hlediska je pro elektrickou síť výhodné, pokud je využití doby maxima u výroby, přenosu a distribuce elektrické energie co nejvyšší. Energetické podniky se proto snaží ovlivnit chování spotřebitelů různými cenovými hladinami elektřiny v různých časových dobách, tzv. cenovými tarify. Touto metodou se snaží zmenšit špičky spotřeby v kritických časových úsecích a přesunout spotřebu do méně exponovaných časových úseků. Dalším nástrojem pro omezení maximálních odběrů je možnost blokování přímotopných spotřebičů jako například boilerů a akumulačních topení.

Běžným standardem pro blokování spotřebičů a přepínání cenových tarifů je dnes systém HDO. Systém HDO umožňuje přepínání pouze dvou hladin cenových tarifů. Díky neměnným zvyklostem domácností se stal systém HDO dostačujícím. Nyní však dochází ke značným změnám v sektoru výroby elektrické energie. Stále větší část energetického mixu zastávají obnovitelné zdroje, které nejsou jinak regulované a výkup jejich energie je nucený. Tímto svým chováním vnáší do distribuční a přenosové soustavy další proměnnou, kterou však nelze nikterak regulovat či ovlivnit. Nelze ji ani efektivně a flexibilně kompenzovat ani systémem HDO. Mnohem lepší systém pro kompenzování výkyvů spotřeby a výroby elektrické energie přichází s nástupem smart meteringu.

Smart metering přichází s citlivějším a přesnějším systémem kompenzování výkyvů. Jeho hlavní předností se stává možnost oboustranné komunikace mezi smart metry a datovou centrálou. Komunikace dosahuje vyšších přenosových kapacit a kvalit, něž je tomu u systému HDO. Zejména možnost šíření informace adresně pro jednotlivá odběrná místa umožňuje efektivnější kompenzaci výchylek okamžitým ovlivněním spotřeby zákazníka. Možnost oboustranné komunikace přináší mnoho dalších výhod, zejména pro aktivně zapojené spotřebitele, jež jsou ochotni pozměňovat spotřebu na základě potřeb sítě.

V současnosti je systém smart meteringu v České republice provozován v pilotních projektech, na kterých se zkouší skutečné fungování systému. Stávající pilotní projekty se pohybují v rozsahu tisícovek odběrných míst. České projekty jsou realizovány v kooperaci s velkými evropskými projekty. Evropská unie vyjádřila podporu této technologie a v prohlášení Energetické komise přednesla záměr do roku 2020 vyměnit 80 % standartních elektroměrů za smart metry.

1 Aktuální systém zúčtování elektrické energie HDO a TDD

1.1 Princip stávajícího systému

V dnešní době probíhá měření elektrické energie pomocí indukčních nebo statických elektroměrů. Měření je dle velikosti spotřeby prováděno ve třech různých kategoriích v závislosti na časové dostupnosti naměřených dat dle vyhlášky č. 82/2011 Sb.:

  • Měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů a průběžný záznam střední hodnoty výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení.
  • Měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním přenosem údajů, a průběžný záznam střední hodnoty výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem.
  • Měření typu S, kterým je měření s dálkovým přenosem údajů, které není měřením typu A ani měřením typu B; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem.
  • Měření typu C, kterým je ostatní měření. [1]

Měření typu A jsou měření pro zákazníky s velkou spotřebou tzv. velkoodběratele, kteří mají velký vliv na elektrickou síť, nejmenším intervalem odečtu měření je jedna čtvrthodina.

Měření typu B je určeno pro velkoodběratele a maloodběratele s jističem nad 3×200 A. Měření typu S se používá ve speciálních případech, kdy není možné použít typy A a B.

Měření typu C je nejpoužívanější pro maloodběratele, mezi které patří malé podniky a hlavně domácnosti. Zde se odečet měření provádí po jednom roce, odečet elektroměru provádí pracovník společnosti. Pro systém smart meteringu je nejpodstatnější spotřeba domácností, neboť zde je potenciál k jejímu ovlivnění největší [1] [2].

1.1.1 Typové diagramy dodávky (TDD)

Operátor trhu s elektřinou stanovuje 8 typových diagramů dodávky (TDD), které jsou zákazníkům přiřazovány na základě jeho vybavenosti elektrickými spotřebiči. Typový diagram dodávky je předpokládaný model průběhu spotřeby zákazníka rozprostřený v čase. TDD se v průběhu roku mění dle vlivu ročních období, teplot, srážek, slunečního svitu dále je ovlivněn vlivem působení systému HDO, které mírně zmenšuje špičku spotřeby. Provozovatel distribuční sítě se snaží vhodným nastavením intervalů „nízkého“ a „vysokého“ tarifu, plně využít přenosové kapacity vedení.

Obr. 1: Normalizované porovnání TDD se skutečnou spotřebou 22. 2. 2016 [3]
Obr. 1: Normalizované porovnání TDD se skutečnou spotřebou 22. 2. 2016 [3]

Maloobchodní odběratelé jsou pak dle svojí spotřeby a připojených spotřebičů zařazeni do jednoho z typů TDD. Nákup obchodníka s elektřinou je přibližně dán sumou průběhů všech typových diagramů jeho zákazníků.

Je zřejmé, že se spotřebitelé nechovají přesně podle TDD a tím vzniká odchylka, kterou musí technicky vyrovnat operátor trhu. Operátor trhu si nechává tuto energetickou rezervu pro vykrytí odchylky zajistit od stávajících elektráren, tato služba se nazývá podpůrné služby. Elektrárny za tuto rezervu ve svém výkonu dostávají finanční kompenzaci, neboť nemohou plně využít celého svého výkonu. Finanční kompenzace elektráren se odvíjí od rychlosti, s jakou jsou schopny odchylku kompenzovat a jakým výkonem. Odchylka a kompenzace může být záporná i kladná, elektrárny tedy sníží či zvýší svojí výrobu. Obchodník dostává za tuto odchylku finanční odměnu či postih v závislosti na situaci trhu [2].

Prvotním účelem systému HDO je ovlivnění spotřeby tak, aby docházelo k rovnoměrnému zatěžování distribuční soustavy. Také systém HDO pomáhá minimalizovat používání regulační energie. Ovládání HDO je v rukou distributora, který je zodpovědný za správné technické fungování distribuční soustavy. Je tedy možné, že zájmy distributora a obchodníka budou zcela odlišné. Systém HDO slouží totiž k ovládání všech HDO přijímačů bez ohledu na obchodníka, který pro dané odběrné místo zajišťuje elektrickou energii. Není možné vytvořit speciální signály HDO pro jednotlivé obchodníky, protože počet HDO signálů je omezen technologií přenosu PLC [4].

Stávající systém HDO je velice neflexibilní, je založený odhadu spotřeby jednotlivých zákazníků. Neumožnuje krátkodobé ovlivnění spotřebitelů, systém HDO je může ovlivnit pouze v dlouhodobém horizontu.

1.2 HDO

V této kapitole se budeme zabývat aktuálním systémem dálkového ovládání spotřebičů, systémem hromadného dálkového ovládání „HDO“. Jsou zde uvedeny základní vlastnosti tohoto systému, výhody a nevýhody spolu z celkovým technickým řešením [4] [5] [6].

1.2.1 Vlastnosti systému HDO

Systém HDO v dnešní době zajištuje přepínání pouze mezi dvěma cenovými tarify, nízkým a vysokým. Dále zajišťuje blokování a spínání velkých tepelných spotřebičů, 6–9 % celkového zatížení. Časové úseky trvání těchto tarifů určuje distributor, od kterého zákazník odebírá elektrickou energii. Zákazník může využívat jednotarifní sazbu, kde je cena elektrické energie v průběhu dne neměnná. Mezi hlavní charakteristické rysy přenosu moderního HDO signálu patří:

  • Šíření signálu z centrálního vysílače signálu HDO do rozsáhlé sítě odběratelů.
  • Provoz bez kontroly provedení povelu s velkou nejistotou jeho provedení.
  • Provoz se špatným zabezpečením příjmu správného signálu.
  • Přenos signálu po nehomogenních cestách s impedančním nepřizpůsobením jednotlivých článků sítě.
  • Rušení signálu HDO od externích zdrojů jako například sršení v nedokonalých spojích, přepěťové a rázové stavy, které vznikají při manipulaci v elektrické síti.
  • Rušení od generátorů elektrické energie, které generují kromě čistě sinusového průběhu také vyšší harmonické frekvence.
  • Rušení od namodulovaných signálů jiných zdrojů na nelineárních impedancí v síti.
  • Rušení od atmosférických jevů (blesk).
  • Omezený počet vysílaných pokynů.
Obr. 2: Uspořádání moderní sítě HDO [6]: pz – přenosová zařízení, V – lokální vysílače signálu, HDO p – přijímače signálu HDO
Obr. 2: Uspořádání moderní sítě HDO [6]
pz – přenosová zařízení, V – lokální vysílače signálu, HDO p – přijímače signálu HDO
Obr. 3: Vysílač HDO – paralelní vazba [4]
Obr. 3: Vysílač HDO – paralelní vazba [4]

Stávající systém HDO řeší tuto problematiku špatného přenosu informace opětovným vysíláním signálu HDO, kterým se snaží zajistit správnou funkci přijímačů signálu, které při prvním vyslání zareagovaly špatně či vůbec. Dnešní moderní systémy jsou schopny šířit signál nejen po sítích NN a VN, ale také po sítích drátového rozhlasu či televize. Zároveň není problémem přenášet signál po radiových sítích [4] [6].

1.2.2 Typická koncepce moderních systémů HDO

Moderní HDO systémy jsou zkonstruovány tak, aby mohly ovládat plošně všechny přijímače v síti. Pro šíření signálu používá HDO sítě, jak NN a VN, tak rádiové. Hlavním ovládacím bodem systému HDO je centrála, která má za úkol vysílat signály pro změnu tarifů. Každá HDO centrála obsahuje hodiny, které zajišťují spínání v předem sjednanou dobu, dle rozhodnutí distributora elektrické energie. Signál se šíří po přenosových zařízeních k lokálním vysílačům a dále se větví k jednotlivým přijímačům. Vysílání signálu může také ovlivnit energetický dispečink a řídící poplachová centra, v případě nenadálých situací, které by mohly způsobit problémy elektrické sítě [4] [6].

1.2.3 Vysílač signálu HDO

Vysílač systému HDO se skládá z:

  • Vazby a potřebných spínacích a měřících přístrojů
  • Měniče frekvence a jeho řízení
  • Silové napájení

Vazba vysílače zabraňuje pronikání síťového kmitočtu do napájecích obvodů měniče a také slouží k zavedení tónového kmitočtu do sítě. V České republice se používá volná vazba, která je připojena k síti paralelně a její velkou výhodou je stabilní dodávka elektrické energie. Při poruše HDO vysílače nedochází k přerušení obvodu sítě. Další vlastností této vazby je ladění pomocí dvou obvodů vazby L2 , C2 laděného v blízkosti vysílané frekvence a obvodem L1 , C1, které slouží jako frekvenční měnič. V České republice byly normou energetiky PNE 38 2530 a státní normou ČSN 33 4570 doporučeny frekvence: 183,3 Hz – 216,6 Hz – 283,3 Hz – 316,6 Hz – 383,3 Hz – 425 Hz – 500 Hz – 600 Hz – 750 Hz – 1050 Hz – 1350 Hz. Nejpoužívanější jsou v této době kmitočty 216,6 Hz a 316,6 Hz [4] [6].

Obr. 4: Rušivé vyšší harmonické sítě a doporučené ovládací kmitočty HDO [6]
Obr. 4: Rušivé vyšší harmonické sítě a doporučené ovládací kmitočty HDO [6]
 
1.2.4 Přijímač HDO

Přijímač signálu HDO je zařízení sloužící k přijmu HDO signálu, jeho dekódování, vyhodnocení a provedení příslušné akce, která odpovídá přijatému signálu. Přijímač se skládá ze čtyř hlavních částí [4] [5]:

  1. Vstupní část
    • Upravuje vstupní úroveň a provádí selekci tónového signálu
    • Spouští časovou základnu
    • Předává signál do dekódovací části
  2. Dekódovací část
    • Dekóduje přijatý signál
    • Vyhodnocuje povely
    • Provádí řízení výstupní části přijímače
  3. Časová základna
    • Umožňuje časovou synchronizaci mezi přijímačem a vysílačem HDO signálu
    • Řídí časovou základnu pro dekódovací část
  4. Výstupní část
    • Slouží k provedení ovládacího úkonu
    • Fixuje nastavený stav až do příchodu nového signálu
1.2.5 Systémy ovládané systémem HDO
1.2.5.1 Přímo ovládané systémy

Mezi přímo ovládané systémy patří systémy sloužící k ohřevu s možností akumulace. Akumulace je zajištěna ohřátím velkého objemu vody, například zásobníky teplé užitkové vody v domácnostech, průmyslu a v zemědělství. Akumulace může být zajištěna také jímáním tepla v materiálech a vytopením pracovního prostoru s dostatečnou tepelnou kapacitou. Této akumulace se využívá v elektricky vytápěných pecích a akumulačních kamnech [4] [6].

1.2.5.2 Ovládání pro tarifní účely

Hlavní funkcí HDO je přepínání měření spotřeby v nízkém a vysokém tarifu a dále také ovládá elektroměry pro měření maximálních odběrů v daných časových úsecích [4] [6].

1.2.6 Ovládání pro energetické účely

Signály HDO jsou také používány pro ovládání různých prvků sítě. Například ovládání podružných transformátorových stanic a silnoproudých vedení, spínání kapacitních baterií, ovládání spínačů pro zkoušky zemních spojení nebo spínání geograficky rozptýlených měřicích zařízení [4] [6].

1.2.7 Ovládaní pro veřejné účely

Pro veřejné účely je signálů HDO používáno pro ovládání veřejného osvětlení a spínaní světel na sportovištích či nádražích. Dříve se také používaly signály HDO také k varování před živelnými katastrofami nebo požáry [4] [6].

1.3 Subjekty zúčtování na trhu s elektrickou energií

V této části jsou zahrnuty práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou. Uvedené informace jsou výtahem z energetického zákona [7], jsou vybrány pouze ty části, které souvisí s tématem.

1.3.1 Účastníci trhu s elektřinou

Možnosti využití smart meteringu jsou ve velké míře ovlivněny právy účastníků trhu. Někteří účastníci trhu s elektřinou nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek, zodpovědnost mohou přenášet na základě smluv odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování. Cena elektřiny pro koncového zákazníka se skládá z ceny silové elektřiny, pevné ceny za měsíc, ceny za distribuční služby, ceny za rezervovaný příkon, příspěvku na podporované (obnovitelné) zdroje, poplatku za systémové služby, poplatku operátorovi trhu a daně z elektřiny [8]. V ceně jsou zastoupeny poplatky všem účastníkům trhu za jejich služby.

Účastníci trhu s elektřinou
  • Operátor trhu
  • Výrobci elektrické energie
  • Provozovatel přenosové soustavy
  • Provozovatel distribuční soustavy
  • Obchodníci s elektrickou energií
  • Zákazníci
1.3.2 Operátor trhu (OTE)

Jedná se o akciovou společnost vlastněnou jediným akcionářem, Ministerstvem obchodu a průmyslu. Vymezení působnosti OTE je stanoveno zákonem č. 458/2000 Sb., (energetický zákon) a navazujícími předpisy a vyhláškami.

Výběr činností, které operátor trhu zajišťuje na základě energetického zákona (citace § 20a) [7]:

  • Organizuje krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy organizuje trh s regulační energií.
  • Vyhodnocuje odchylky mezi skutečnými a sjednanými odběry elektrické energie mezi subjekty zúčtování.
  • Informuje provozovatele distribuční a přenosové soustavy o neplnění platebních povinností subjektů zúčtovaných vůči operátorovi trhu.
  • Vytváří predikci spotřeby na další rok, o které informuje Energetický regulační úřad a příslušné ministerstvo.
  • Zpracovává podklady pro návrh pravidel trhu s elektřinou.
  • Zajišťuje skutečné nezbytné informace o vyúčtování dodávek a odběrů elektrické energie.
  • Zajišťuje zpracování typových diagramů dodávek v součinnosti s provozovateli distribučních soustav.
  • Zajišťuje zaúčtování regulačních energií.
  • Oznamuje dodavateli poslední instance odběrná místa zákazníka.
  • Hradí výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.
1.3.3 Výrobce elektrické energie

Výběr činností, které výrobci elektrické energie zajišťují na základě energetického zákona (citace § 23) [7]:

  • Dodává elektřinu ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států.
  • Nabízí a poskytuje podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy.
  • Má právo omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.
  • Je povinen zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena.
  • Poskytuje provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností.
  • Musí dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy.
  • Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
1.3.4 Provozovatel přenosové soustavy

Provozovatelem přenosové soustavy v České republice je společnost ČEPS, a.s. Jejím jediným akcionářem je stát Česká republika. Výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Výběr činností, které provozovatel přenosové soustavy zajišťuje na základě energetického zákona (citace § 24) [7]:

  • Zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou.
  • Poskytuje službu přenosové soustavy.
  • Řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě.
  • Odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy.
  • Účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou.
  • Obstarává za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní spotřebu.
  • Má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou v případech daných zákonem.
  • Má právo změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy.
  • Je povinen každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, a je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy.
  • Zajišťuje měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností.
  • Poskytuje provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce, při provozu a rozvoji sítí.
  • Provádí ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska.
  • Zúčtování provádí odděleně za přenos a za systémové služby.
  • Zajišťuje neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.
1.3.5 Provozovatel distribuční soustavy

Výběr činností, které provozovatelé distribučních soustav elektrické energie zajišťují na základě energetického zákona (citace § 25) [7]:

  • Zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí.
  • Poskytuje služby distribuční soustavy.
  • Řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
  • Je povinen nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě.
  • Má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou v případech daných zákonem.
  • Je povinen každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá.
  • Na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny může přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny.
  • Zajišťuje neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadí odpovídající typový diagram dodávek.
  • Zajišťuje měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předává operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností.
  • Je povinen zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou.
1.3.6 Obchodník s elektřinou

Výběr činností, které obchodníci elektrické energie zajišťují na základě energetického zákona (citace § 30) [7]:

  • Obchodník s elektřinou má právo na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny.
  • Nakupuje elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů licence na obchod nebo z jiných států a prodává ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států.
  • Jsou mu poskytovány informace od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu.
  • Může ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.
  • Předává operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je subjektem zúčtování.
  • Je povinen dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  • Vykonává činnost dodavatele poslední instance podle § 12a.
  • Poskytuje provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.
  • Poskytuje provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu.
1.3.7 Zákazník

Činnosti a povinnosti, které mají zákazníci na základě energetického zákona (citace § 28) [7]:

  • Má právo na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
  • Nakupuje elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou.
  • Má právo na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.
  • Má právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.
  • Může nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy.
  • Musí se řídit pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy.
  • Musí umožnit instalaci a přístup k měřicímu zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.
  • Musí udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.
  • Podílí se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu.
1.4 Zhodnocení systému HDO

V současné době je systém rozšířen po celé České republice. I přes jeho nižší spolehlivost se provozovatelé distribučních sítí spokojili s řešením vysílání opětovných signálů, které zaručí sdílení informace mezi všechny přijímače HDO. Jako nejlepší frekvenční pásmo pro šíření se ukázaly frekvence okolo 200 Hz, v České republice se používá k přenosu 283,6 Hz a 316,6 Hz. Nejvýhodnější se ukázala paralelní vazba vysílače signálu HDO, která zaručuje nepřerušovanou dodávku elektrické energie i v případě selhání samotného vysílače signálu HDO. Technologie HDO je mnohem obsáhlejší, než je tomu uvedeno v 1. kapitole. S ohledem na zaměření práce je uvedený rozsah dostatečný pro podrobnější zkoumání poslouží literatura [4] [6].

Funkce změny tarifních sazeb přispěla k větší rovnoměrnosti celkové spotřeby a přinesla tak ekonomickou efektivitu. Systém HDO zároveň přispívá k větší stabilitě sítě a jejímu efektivnímu využití. Využití pro veřejné účely je dalším nedílným přínosem systému HDO.

Systém HDO se rovněž stal důležitým prvkem při výstavbě inteligentních domů. Jeho moderní alternativou je technologie smart meteringu, která umožnuje ještě širší využití technologie inteligentních domů a efektivnější využívání stávajících výrobních a přenosových kapacit.

2 Smart metering

Obsahem této kapitoly je nastínění nového řešení pomocí smart meteringu, zdůvodnění jeho potřeby a technické parametry samotného smart metru.

Myšlenka smart meteringu je obdobná jako u HDO, tedy možnost přesunutí spotřeby elektrické energie do časových intervalů, kdy je obecně spotřeba malá a výroba velká. Přesunutí spotřeby má za následek snížení špiček spotřeby. Snížení špiček spotřeby elektrické energie dovoluje efektivnější využití stávajících přenosových kapacit a snížení využívání regulační energie a efektivnější využívání stávajících zdrojů. Další nespornou výhodou je možnost většího využívání aktuálního přebytku energie z obnovitelných zdrojů a tedy i zvýšení jejich zastoupení v energetickém mixu. V porovnání s HDO je výhodou systému smart meteringu jeho flexibilita a možnost okamžitého použití systému bez pevně stanovených časů sepnutí [9].

Pro pochopení důvodů použití nového systému smart meteringu je nutné znát aktuální situaci v elektrické síti. Pro demonstraci situace použijeme data z pondělí 22. 2. 2016 v České republice.

Obr. 5: Zatížení v ČR ze dne 22. 2. 2016 [10]
Obr. 5: Zatížení v ČR ze dne 22. 2. 2016 [10]

Modrá křivka ukazuje spotřebu v České republice včetně spotřeby přečerpávacích elektráren. Červená křivka ukazuje pouze spotřebu obyvatelstva. Červená křivka má předpokládaný tvar, v ranních hodinách, okolo 4:00 h dochází ke strmému nárůstu spotřeby, okolo 11:00 h dochází k dosažení maximální spotřeby z důvodů spotřebičů spjatých s vařením. Spotřeba dále lehce klesá s malými výkyvy a od 16:00 h dochází k nárůstu a druhého maxima dosahuje křivka okolo 18:00 h. Křivka poté klesá až do 0:00 h, kdy dosahuje svého minima. V tuto dobu dochází ke spínání přečerpávacích elektráren, které se snaží vytvořit spotřebu. Spotřeba přečerpávacích elektráren dosahuje maxima mezi 1:00 h a 6:00 h. Přečerpávající elektrárny ukončují přečerpávání s nástupem spotřeby obyvatelstva, tj. okolo 7:00 h. Tímto chováním se snaží minimalizovat výkyvy ve spotřebě a použití regulace jiných zdrojů elektrické energie.

Regulace jiných zdrojů je velice náročná, v našem případě je rozdíl mezi minimem a maximem spotřeby přibližně 2,2 GW při použití přečerpávacích elektráren. Kdybychom jejich přínos zanedbali, dostali bychom rozdíl až 2,7 GW. Pro představu je to výkon bloků jaderné elektrárny Temelín a elektrárny Tušimice II. To znamená, že takový výkon by bylo nutné v průběhu dne regulovat až do minima, kdy by byla elektrárna odstavena, a při dalším nárůstu spotřeby opět spuštěna. To samozřejmě není možné, proto se využívá omezení výroby na více zdrojích.

Největší problém nastává v technické nepřipravenosti elektráren na takto širokou regulaci. Start a vypnutí elektráren, zejména jaderných a uhelných, je spjato se složitým technologickým procesem trvajícím i desítky hodin. Při samotném rozběhu a startu se elektrárny sami stávají spotřebiteli energie, při rozběhu se pak stávají velice citlivými na výpadky či nedostatek elektrické energie. Naopak nejvhodnější jsou pro regulaci elektrárny paroplynové. Paroplynové elektrárny dokáží pracovat i při nízkých výkonech a jejich najetí na nominální výkon je v řádech stovek minut. Energetické společnosti o budování těchto elektráren nemají zájem, neboť nedochází k jejich finančnímu zhodnocení, kvůli nízkým cenám elektřiny (Počerady).

Protože se však diagram spotřeby po několik desítek let neměnil, došlo k přizpůsobení rozmanitosti technologií elektráren tak, aby byla regulace co nejjednodušší a nejlevnější. S novou vládní politikou dotující obnovitelné zdroje došlo k významnému rozšíření zastoupení obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Nuceným odběrem vyrobené elektřiny z fotovoltaických a větrných elektráren dochází k ještě výraznější změně odběru výkonu z neobnovitelných zdrojů energie v průběhu dne.

Obr. 6: Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ze dne 22. 2. 2016 [11]
Obr. 6: Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ze dne 22. 2. 2016 [11]

Pokud od celkového zatížení odečteme spotřebu, kterou pokryjí obnovitelné zdroje, dojdeme k takovémuto průběhu křivky (Obr. 7: Spotřeba pokrytá neobnovitelnými zdroji ze dne 22. 2. 2016). Tato křivka vypovídá pouze o jediném dni, teoreticky by výkon z fotovoltaických a větrných elektráren mohl dodávat až 2 346,2 MW (instalovaný výkon ve FVE v ČR [12]). Do celkového ovlivnění diagramu se nebudou počítat malé fotovoltaické a větrné elektrárny, které jsou umístěné na obydlích obyvatel, protože tyto elektrárny pouze snižují spotřebu, nedodávají přímo do sítě anebo dodávají pouze nepatrnou část.

Obr. 7: Spotřeba pokrytá neobnovitelnými zdroji ze dne 22. 2. 2016
Obr. 7: Spotřeba pokrytá neobnovitelnými zdroji ze dne 22. 2. 2016

Při porovnání průběhů před a po pokrytí určité části spotřeby obnovitelnými zdroji je zřejmé, že v průběhu dne při zapojení obnovitelných zdrojů je nutná větší regulace výroby elektrické energie.

Obr. 8: Regulační energie ze dne 22. 2. 2016 [13]
Obr. 8: Regulační energie ze dne 22. 2. 2016 [13]

Celková potřeba kladné regulační energie byla 89,9 MWh, naopak záporné regulační energie 2 356,7 MWh. V případě zvětšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu by mohlo docházet k ještě větším výkyvům, které by již nebyla soustava schopna zregulovat. Nabízí se tedy otázka, zda budovat regulační elektrárny, které budou sloužit pouze pro regulaci těchto nepředvídatelných výkyvů, nebo investovat do obnovitelných zdrojů, které nejsou tak závislé na počasí, jako například bioplynové elektrárny, kogenerační jednotky a malé vodní elektrárny nebo investovat do nového systému smart meteringu, který by tuto nepříznivou situaci řešil přesunutím spotřeby obyvatelstva. [9]

2.1 Technické řešení smart meteringu
Obr. 9: Řízení spotřeby přes smart meter [14]. DSO – provozovatel distribuční sítě
Obr. 9: Řízení spotřeby přes smart meter [14]
DSO – provozovatel distribuční sítě

Princip smart meteringu je v podstatě velice jednoduchá myšlenka, a to myšlenka kontinuálního měření spotřeby elektrické energie s možností okamžitého dálkového odečtu. Na základě této informace o aktuální spotřebě pak ovlivnit zákazníka, spotřebitele, aby upravil svou spotřebu dle požadavků. Jedná se zjednodušeně o spojení elektroměru se systémem HDO, který umožňuje oboustrannou komunikaci.

2.1.1 Měřicí zařízení smart meter

Smart meter je elektronické zařízení usazené v hlavní rozvodné skříni, je moderní obdobou stávajících indukčních a statických elektroměrů. Jeho největším technologickým rozšířením je možnost vzdálené oboustranné komunikace s centrálou obchodníka či přenosové společnosti v reálném čase. Dnes se používá odečet nejčastěji po 15 minutách, lze jej však přizpůsobit požadavkům provozovatele. Při zvyšování frekvence odečítání je nutné počítat s většími přesuny dat a jejich vyhodnocení musí být technicky zvládnutelné.

V závislosti na technické dostupnosti dat ohledně spotřeby elektrické energie rozdělujeme měřící zařízení do jednotlivých kategorií [5] [15]:

  • AMR (Automated Meter Reading) – umožnuje dálkový odečty elektroměrů
  • AMM (Automated Meter Managment) – umožnuje obou stranou komunikaci
  • AMI (Automated Meter Infrastructure) – rozsáhlejší měřící soustava, implementuje funkce AMM a AMR, umožnuje oboustrannou komunikaci
  • Smart metering – umožnuje oboustrannou komunikaci v reálném čase, vyhodnocování dat, IT podpora
2.1.2 Komunikace

V porovnání s HDO dochází k oboustranné komunikaci mezi smart metrem a centrálou shromažďující a vyhodnocující přijatá data. Samotný přenos dat není přímý, ale zřizují se tzv. datová centra a koncentrátory dat, kde jsou data akumulována a přeposílána k dalšímu zpracování. Přítomnost datových koncentrátorů do datových toků umožnuje efektivnější sběr dat z více zařízení. Datové koncentrátory a datová centra mohou zpracovávat data i z jiných měřících přístrojů, jako jsou například inteligentní plynoměry či vodoměry, a to vše v reálném čase, či 15minutových intervalech.

Koncentrátory tvoří v systémech AMM řídící body pro ucelené skupiny měřících přístrojů. Koncentrátory jsou umisťovány do prostoru distribučních transformačních stanic a obstarávají komunikaci s nadřízenými prvky, proto jsou na ně kladeny velké softwarové a hardwarové nároky. Používá se bloková konstrukce těchto komunikačních prvků pro adaptibilitu a flexibilitu použití pro různé prostředí a zákazníky. S propojovací strukturou a zokruhování linek NN vzniká nebezpečí příjmu informací do koncentrátorů, které nejsou přímo spojeny s odběrným místem [16].

Komunikace mezi jednotlivými přístroji může probíhat různými způsoby, které jsou popsány v dalších podkapitolách.

2.1.2.1 Komunikace mezi inteligentními měřiči a koncentrátorem dat

Komunikace mezi měřicími přístroji a koncentrátory dat má svá specifika. Může být pouze jednosměrná, objem přenášených dat je menší, vzdálenost přenosu je kratší. Větší nároky jsou pak kladeny na rychlost a bezchybnost komunikace. Tyto požadavky nejlépe splňují tyto komunikační technologie [16]:

PLC (Power Line Communication)
Obr. 10: Princip PLC komunikace [16]
Obr. 10: Princip PLC komunikace [16]
  • Přenosová cesta zajištěna aktuálními energetickými rozvody, nutné galvanické propojení
  • Umožnuje přenést jen omezený objem informací v závislosti na frekvenci
  • Se vzrůstající frekvencí se zkracuje vzdálenost, na kterou je možná data přenést, ale zvyšuje se přenosová kapacita
  • Přenosová kapacita dostačuje pro přenos mezi měřícím zařízením a koncentrátorem při použití BPL
  • Pro přenos měřících dat použito širokopásmová PLC
  • Stávající komunikace HDO
  • Problémy s rušením v hustých zástavbách, řešení širokopásmové PLC (BPL) – dražší, kratší přenosová vzdálenost
  • Problémy se zokruhováním linek
  • Nejasnost modulací a velké množství modulací
Radiové vlny
  • Bezdrátová komunikace ve volných frekvenčních pásmech
  • Výhodné pro shromažďování dat z více míst s rozdílným umístěním
  • V případě velkého rozšíření nutné přesunout komunikační kanály do placených vyhrazených frekvenčních pásem
MBUS
  • Vyzkoušený standart a protokol
  • Výhodou spolehlivost a robustnost
  • Komunikace pro podřízená měřidla mnoha výrobců
  • Nutnost instalace datových vodičů
  • Zvýšený příkon měřícího zařízení a koncentrátoru
  • MBUS wireless řeší problém s datovými vodiči – nižší přenosová vzdálenost
  • Nutnost HAN rozhraní realizované vnějším modulem
2.1.3 Komunikace mezi datovými koncentrátory a datovou centrálou

Datové přenosy mezi datovým koncentrátorem a datovou centrálou požadují jiné parametry než pro přenos z měřidla. Velkým rozdílem je objem a vzdálenost, na kterou jsou data přenášena. Přenos dat není pouze jednosměrný, ale je nutné, aby koncentrátory také přijímaly signály z centrály. Všechny tyto požadavky nejlépe splňuje mobilní datové spojení (GPRS – General Packe Radio Service).

Obr. 11: Komunikační schéma smart metering
Obr. 11: Komunikační schéma smart metering

Komunikace probíhá na základě standardů DLMS protokolů, které doporučila International Electrotechnical Commission. Standardy mají za úkol sjednotit parametry přenosů dat, zároveň zaručit bezpečnost jejich přenosu. Je důležité si uvědomit, že informace přenášené od spotřebitele jsou velice citlivé a mělo by se s nimi i v tomto duchu zacházet [16].

2.1.4 Způsoby interakce se spotřebitelem

Obsahem této kapitoly je popis několika možností jak umožnit zákazníkovi, spotřebiteli, náhled na data, které u něj byly změřeny, případně, jaké úpravy spotřeby jsou po něm vyžadovány. Způsobů je hned několik, od konvenčních, jako je umístění na faktuře, až po velice inovativní například sociální sítě.

Komunikační kanály lze rozdělit do několika skupin dle zvyklostí zákazníka:

  • Konvenční
    • Informace na faktuře
    • E-mail
    • SMS
  • Inovativní, prostřednictví Internetu
    • Twitter
    • Google+
    • Facebook
    • Internetový portál
    • Mobilní aplikace
  • Technologické
    • Brána domácí automatizace
    • Chytrý elektroměr se zobrazovacím panelem

Konvenční kanály jsou osvědčené a zákazníci jsou na jejich používání zvyklí. Informace na faktuře však nepřináší spotřebiteli informaci dostatečně rychle, což velice snižuje motivaci zákazníka k okamžitým změnám spotřeby. E-mailová komunikace vyžaduje od spotřebitele neustále připojení k Internetu a kontrolu e-mailové schránky. Při splnění těchto podmínek lze považovat tento komunikační kanál ze jeden z nejvhodnějších. Používání SMS jako komunikace splňuje požadavky na rychlost, jedná se však o nejdražší řešení.

Moderní inovativní kanály jsou dynamické, šíření informací je velice rychlé, jejich nevýhodou je pak menší rozšíření mezi zákazníky, neboť sociální sítě jako Twitter, Google+, Facebook jsou potom blízké pouze mladé generaci. Využití těchto nových trendů nabízí naopak možnost velice efektivního marketingu. Nevýhodou tohoto řešení je složitější práce s daty a nutnost vytvoření speciálních aplikaci podporovaných danou sociální sítí.

Použití internetového portálu je obecnějším řešením, než sociální síť, jeho nespornou výhodou je snadnější obsluha pro všechny generace zákazníků, ale zároveň nezaručuje neustálou pozornost zákazníka a snižuje efektivnost marketingu.

Vývoj mobilní aplikace splňuje většinu požadavků na komunikační kanál, ale klade důraz na zpracování dat, vývoj intuitivního prostředí a také kompatibilitu s různými operačními systémy mobilních telefonů. Nutné je také podotknout, že správa a inovace této technologie mohou být finančně náročné. Aby zákazník mohl tento komunikační kanál využívat, musí vlastnit smart-phone a zároveň mít přístup k Internetu.

Technologické komunikační kanály automatizují proces přijetí dané informace a zajišťují tak nepřetržité přebírání zpráv. Tyto vlastnosti jsou nejlépe využity při kontinuálním sledování tržních signálů. Mohou tedy i automaticky vykonávat sepnutí či odepnutí jednotlivých spotřebičů od sítě.

Vybraný druh komunikace záleží na ujednání se zákazníkem, také na jeho ochotě, kolik elektrické spotřeby je schopen do programu zařadit. Také rozhoduje samotná vybavenost odběrného místa spotřebiči, a zda jsou vůbec schopny samotné spotřebiče s nějakou z komunikačních technologií komunikovat. V dnešní době je v České republice ze všech domů pouze 6 % inteligentních domů [17], ty lze považovat za vhodné pro technologii smart meteringu a dálkového ovládání spotřebičů. V ostatních případech je nutná investice do modernizace a obnovy domácností spotřebiči, které tyto funkce podporují.

Lze uvažovat ještě o krizových momentech, kdy hrozí velké škody na majetku způsobené nestabilitou elektrické sítě či blackout. V tomto případě by mohla být přímá komunikace mezi operátorem sítě a spotřebiči, bez zásahu zákazníka samotného, s možností úplného odpojení odběrného místa. Tato krizová komunikace by však vyžadovala souhlas zákazníka před zapojením do tohoto systému. Zajistila by ale silnou ochranu před krizovými stavy sítě [14].

2.1.5 Zpětná vazba

Neméně důležitou informací pro spotřebitele je zpětná vazba o skutečném provedení úkonu, který po spotřebičích požadoval. Zpětné vazby lze rozdělit do dvou kategorií dle provedení [14]:

2.1.5.1 Nepřímá zpětná vazba

Spotřebitel se informace o spotřebě elektrické energie dozvídá v řádu dnů či týdnů po provedení odečtu. Motivace není tak efektivní jako v případě přímé zpětné vazby. Hlavní nevýhodou je pomalá rychlost zpětné vazby [14].

2.1.5.2 Přímá zpětná vazba

Zákazník se o svojí spotřebě dozvídá v semi – real – time režimu prostřednictvím zobrazovací jednotky u jeho měřícího zařízení nebo pomocí aplikací, internetových portálů či jiných inovativních komunikačních kanálů. Výhodou této zpětné vazby je rychlejší ovlivnění samotné spotřeby a větší motivace a možnost okamžitého zobrazením benefitů [14].

Dokončení článku bude náledovat.

Seznam zkratek

AMM
Automated Meter Management – oboustranná komunikace AMR Automated Meter Reading – dálkové odečty elektroměrů
BPL
Broadband over power lines – širokopásmová komunikace po silových vodičích ČR Česká republika
DLMS
Device Language Message Specification – Komunikační protokol DSO Provozovatel distribuční sítě
FVE
Fotovoltaické elektrárny GPRS General Packet Radio Service – Komunikace po internetu
HAN
Home area network Komunikační síť HDO Hromadné dálkové ovládání
IT
Informační technologie NN Nízké napětí
OTE
Operátor trhu
OZ
Obnovitelné zdroje
PLC
Power line comunication – komunikace po silových vodičích
PRE
Pražská energetika
TDD
Typový diagram dodávky
VN
Vysoké napětí
VTE
Větrné elektrárny

Poděkování

Děkuji především vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Zdeňku Müllerovi, Ph.D., za cenné připomínky a věcné rady. Dále bych rád poděkoval společnosti E.ON za zapůjčení měřícího zařízení a v neposlední řadě mé rodině a všem, kteří mě podporovali.

Pozn. red.: Vzhledem k občasné aktualizaci podkladů mohou být některé odkazy v článku již nefunkční.

7 Zdroje

  1. ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. In: Předpis č. 82/2011 Sb. Praha, 2011, ročník 2011, 31/2011.
  2. Metodika použití typových diagramů dodávek (TDD) [online]. Praha: Operátor trhu s elektřinou, 2003 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.ote-cr.cz/dokumentace/dokumentace-elektrina/files_dokumentace/Metodika_TDD.zip/at_download/file
  3. Normalizované TDD. Ote-cr.cz [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z:
    http://www.ote-cr.cz/statistika/typove-diagramy-dodavek-elektriny/normalizovane-tdd
  4. POHORSKÝ, Jiří. HDO – hromadné dálkové ovládání. 1. vyd. Praha: BEN – technická literatura, 2002, 118 s. ISBN 80-7300-054-7.
  5. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřících systémů v elektroenergetice ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/46789/52808/592041/priloha002.docx
  6. SVOBODA, Jaroslav. Systémy hromadného dálkového ovládání. Praha, 1974. České vysoké učení technické v Praze.
  7. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů: energetický zákon. In: č. 458/2000 Sb. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2000, 131/2000.
  8. Cena elektřiny: Z čeho je složena? Cenyenergie.cz [online]. 2014 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:
    http://www.cenyenergie.cz/cena-elektriny-z-ceho-je-slozena/#/promo-ele
  9. ZANDL, Patrik. Nová tarifní struktura, boj proti fotovoltaice a vliv kachní křivky na cenu elektřiny. In: Energomonitor.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: https://www.energomonitor.cz/nova-tarifni-struktura-boj-proti-fotovoltaice-a-vliv-kachni-krivky-na-cenu-elektriny/
  10. ČEPS a.s.: Zatížení [online]. Praha: ČEPS, 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z:
    https://www.ceps.cz/cs/data#Load
  11. ČEPS a.s.: Výroba [online]. Praha: ČEPS, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:
    https://www.ceps.cz/cs/data#Generation
  12. Měsíční zpráva o provozu ES ČR [online]. Praha: Energetický regulační úřad, 2015 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.eru.cz/documents/10540/1225302/Mesicni_zprava_2015_12.pdf
  13. ČEPS a.s.: Regulační energie [online]. Praha: ČEPS, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:
    https://www.ceps.cz/cs/data#RegulationEnergy
  14. E.ON. Interní materiály. České Budějovice, 2015.
  15. NETOLIČKOVÁ, Soňa. Smart metering – nová koncepce měření! [online]. Vílanec: ČEZ, 2012 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
    https://europen.cz/Proceedings/41/Smart%20metering%20%E2%80%93%20nova%20koncepce%20m%C4%9B%C5%99eni_Euro.pdf
  16. MIKULA, Aleš, Jaroslav CHLUMSKÝ a Jan DVOŘÁK. Zpráva dílčího cíle: „Analýza stavu standardů v systémech sběru dat“ projektu „Smart metering systém pro energetiku“. In: ZPA smart energy [online]. Trutnov, 2014 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.zpa.cz/files/files/Zprava-dilciho-cile-Analyza-stavu-standardu-.doc
  17. Inteligentní domácnosti zažívají na západě boom, v Česku tvoří pouze 6 %. Hypoindex.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.hypoindex.cz/tiskove-zpravy/inteligentni-domacnosti-zazivaji-na-zapade-boom-v-cesku-tvori-pouze-6/
  18. Změny pro konečné zákazníky. Energetický regulační úřad [online]. Praha [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
    https://www.eru.cz/zmeny-pro-konecne-zakazniky#2
  19. Jak se vyznat v sazbách elektřiny? Cenyenergie.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z:
    http://www.cenyenergie.cz/jak-se-vyznat-v-sazbach-elektriny/#/promo-ele
  20. Energie pod kontrolou. E.ON [online]. České Budějovice: E.ON, 2015 [cit. 2016-04 22]. Dostupné z:
    https://www.eon.cz/energie-pod-kontrolou
  21. Komunál.info [online]. České Budějovice: E.ON, 2015, 2015(3) [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
    https://www.eon.cz/-a22863----fajP-_H/magazin?field=data
  22. Chytré měření. Pražská energetika a.s. [online]. Praha: Pražská energetika, 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.pre.cz/cs/firmy/sluzby-zakaznikum/technicke-sluzby-pre/chytre-mereni/
  23. ACTARIS ZÄHLER & SYSTEMTECHNIK GMBH. Uživatelská Příručka: Uživatelská příručka ACE6000 DC4. 2005.
  24. Vnitrodenní trh s elektřinou. OTE [online]. Praha: OTE, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z:
    http://www.ote-cr.cz/kratkodobe-trhy/elektrina/vnitrodenni-trh/
  25. Inteligentní měření. Cez.cz [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z:
    https://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/vyzkum-a-vyvoj/subjekty-v-oblasti-vyzkumu-a-vyvoje/eu-verejne-zdroje-financovani/smart-grids/info-k-pilotnimu-projektu-inteligentniho-mereni.html
  26. CARVALLO, Andres a John COOPER. The advanced smart grid: edge power driving sustainability. Boston: Artech House, 2011. ISBN 978-1608071272.
 
English Synopsis
Smart Metering utilization in energy settlement systems – part one

The thesis is focused on smart metering system and ripple control. The first theoretical part describes function of ripple control. The second theoretical part presents smart metering technology with introduction of a new system of energy settlement. The new system of energy settlement use prices in the intraday market which are published on Electric grid operator’s website. The system can be considered as a dynamic tariff. The system of energy settlement is demonstrated on consumption of the family house. The comparison of both systems is demonstrated in the final part of the thesis.

 

Hodnotit:  

Datum: 28.5.2018
Autor: Bc. Jiří Vastl   všechny články autora
Recenzent: doc. Ing. Zdeněk Müller, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (4 příspěvky, poslední 08.06.2018 15:55)


 
 

Aktuální články na ESTAV.cz„Soutěž o nejlepší projekt“ pro studenty od společnosti Wienerberger má své vítězeJak utlumit hluk ze stavebních prací? Postavte si stan!Na Vysočině přibylo do června 671 bytů, meziročně o 60 % víceZájem o státní půjčky na bydlení po prvotním náporu ochabl