Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energetické modelování pomocí modelu TIMES-CZ

Mgr. Lukáš Rečka, Centrum pro otázky životního prostředí UK

Recenzovaný

Cílem článku je uvést problematiku energetického modelování a představit energetický model TIMES-CZ, jako přírůstek do skupiny modelů TIMES, a jeho internetovou aplikaci, která umožňuje individuální analýzu dopadů cenových změn a politických regulací na český energetický systém v horizontu do roku 2050.

Energetické modelování

Počátky uplatňování energetického modelování při tvorbě energetických politik sahají k první polovině 70. let 20. století, kdy v reakci a na první ropnou krizi vyvstala potřeba dlouhodobého energetického plánování [1]. Od té doby se energetické modelování etablovalo jako užitečný nástroj pro vyhodnocování dopadů sektorových politik, jak na úrovni národních vlád, Evropské unie či OECD. Pomocí tvorby konzistentních scénářů dnes energetické modely pomáhají pochopit komplexnost energetických systémů, formalizovat vztahy uvnitř těchto systémů a jejich provázanost s ekonomikou.

Jelikož se sektor energetiky vyznačuje vysokou různorodostí technologií se specifickými charakteristikami, jsou pro modelování energetiky využívány především tzv. bottom-up modely – modely dílčí rovnováhy a optimalizační modely s vysokým detailem technologií a neagregovanými daty – a při širším zaměřením problému i tzv. top-down modely – modely obecné rovnováhy s detailním energetickým sektorem či jiné modely založené na agregovaných datech. Na úrovni Evropské Unie jsou to pak především modely PRIMES [2] a TIMES-PanEu [3]. Každý model má však svá omezení a není schopen pojmout všechny aspekty reality a odpovědět na všechny otázky. Proto existuje velká škála modelů s různým zaměřením – viz přehledy energetických modelů [1, 4, 5]. Často je k posouzení jednoho problému aplikováno více modelů zároveň, například při tvorbě Energetického plánu do roku 2050 [6] bylo použito celkem 7 velkých energeticko-ekonomických modelů [7]. Tyto modely mají zpravidla střednědobý až dlouhodobý horizont a jejich časové rozlišení v rámci jednoho roku je omezené nejčastěji na roční období a rozlišení několika typických dnů či jejich částí v tomto ročním období. Díky změnám souvisejícím s rozvojem obnovitelných zdrojů a s tím spojenými rostoucími nároky na přenosové a sítě se však v poslední době více začaly prosazovat také modely zahrnující přenosové sítě – tzv. dispatch modely, které obvykle rozlišují 8760 hodin v roce a modelují připojení konkrétních energetických zdrojů do sítě. Na druhou stranu však vzhledem k výpočtové náročnosti dispatch modely modelují zpravidla jen jeden daný rok. Přehled volně přístupných dispatch modelů uvádí [8].

Energetické modelování v České republice

V České republice se energetické modelování využívá především uvnitř energetických firem, ale ve veřejném prostoru není tak rozšířené jako v západních zemích. Aplikacím top-down modelů v České republice se věnují [9, 10], kdy několik z nich bylo využilo pro posuzování dopadů environmetálních politik. Energetické bottom-up modely, jejichž výstupy jsou veřejně dostupné, se v omezené míře využívaly zejména při sestavování Státní energetické koncepce nebo pro potřeby Ministerstva životního prostředí, kdy byl aplikován optimalizační model české energetiky EFOM-ENV (Energy Flow Optimisation Model-ENVironmen), který je postaven na relativně agregovaných datech [11] . K hodnocení dopadů případné ekologické daňové reformy byl aplikován Optimalizační model českého elektrického systému MESSAGE (Model for Energy Supply Strategy Alternatives and their General Environmental Impacts) [12], jehož rozvoj byl však již ukončen. Pro modelování elektrizační soustavy je dále komerčně vyvíjen a aplikován model MAES [13]. Nejnovějším přírůstkem do skupiny bottom-up energeticko-ekonomických modelů českého energetického systému je model TIMES-CZ [14], kterému se věnujeme níže.

Modely TIMES

Modely ze skupiny TIMES (The Integrated MARKAL-EFOM System) jsou dynamické energetické modely dílčí rovnováhy kombinující ekonomické a inženýrské přístupy, jejichž jádrem je generátor modelů TIMES vyvinutý v rámci programu Energy Technology Systems Analysis Programme (ETSAP) Mezinárodní energetické agentury (IEA). Modely TIMES mají širokou škálu uplatnění, jak v geografickém pokrytí od lokálních, přes národní a regionální modely (např. TIMES-PanEu) až po globální model TIAM (TIMES Integrated Assessment Model) [15], tak i v míře detailu energetických modelů od relativně agregovaných globálních a regionálních až po národní a lokální modely, které mají v některých případech vysoké časové rozlišení v rámci roku [16], explicitně integrovanou zpětnou vazbu poptávky skrze elasticitu poptávky či se zaměřují na sektor dopravy [17]. Mezi nejvýznamnější modely skupiny TIMES patří bezesporu model TIMES-PanEU [3], jehož vývoj koordinoval Institut energetického hospodářství a racionální užití energie (IER) z Univerzity Stuttgart, a který je jedním z modelů využívaných pro přípravu a hodnocení energeticko-klimatických politik Evropské unie. Model TIMES-PanEU zahrnuje kompletní energetickou bilanci 28 členských států EU, Norska, a Švýcarska a modeluje tak propojené energetické systémy celé EU. Především kvůli náročnosti datových vstupů a nároků na konzistenci dat napříč celou EU je model TIMES-PanEU postaven na energetických bilancích Eurostatu a zejména sektor výroby elektřiny a tepla je v rámci jednotlivých zemí poměrně agregovaný dle typu technologie. Na druhou stranu má model TIMES-PanEu velmi širokou databázi technologií, díky čemuž jsou v energeticky náročných průmyslových odvětvích rozlišeny i jednotlivé technologické procesy. Poptávka po konečné energii je v modelu TIMES-PanEu určena poptávkou po konkrétních energetických službách (např. osvětlení, ohřev vody, ujeté osobokilometry), které jsou zajišťovány pomocí technologií obsažených v modelu – při obnově těchto technologií tak může díky vyšší účinnosti docházet ke snižování spotřeby energie při zachování úrovně energetických služeb. Pro všechny nové technologie v modelu je možné zadat jednotlivé charakteristiky měnící se v čase. Typicky tak například investiční náklady větrných a fotovoltaických elektráren v čase klesají a u většiny technologií se předpokládá rostoucí účinnost v čase.

Model TIMES-CZ

Model TIMES-CZ vychází z modelu TIMES-PanEU pro region České republiky, kdy ale výrazným způsobem rozšiřuje jeho strukturu a aktualizuje vstupní data na výchozí rok 2012. Časový horizont modelu je tak od roku 2012 do 2050.

TIMES-CZ zahrnuje celou energetickou bilanci ČR od primárních zdrojů až po konečnou spotřebu energie. Zdroje zařazené do systému emisního obchodování EU ETS jsou modelovány jednotlivě (ve všech sektorech s výjimkou výroby železa a oceli a zpracování ropy a plynu). Vstupní data pro jednotlivé zdroje zařazené v systému EU ETS jsou získávána z databáze REZZO (Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší), Emisních hlášení systému EU ETS a z Energetického regulačního úřadu.

Struktura modelu TIMES-CZ je rozdělena do 7 sektorů, kde každý sektor zahrnující zdroje zařazené do systému EU ETS je dále členěn na část ETS, zahrnující jednotlivé zdroje systému EU ETS daného sektoru, a non-ETS představující zbývající část daného sektoru dle původní struktury modelu TIMES-PanEu. Jednotlivými sektory modelu TIMES-CZ jsou:

Sektor Výroby elektřiny a tepla zahrnuje veřejné elektrárny a teplárny je z velké většiny tvořen právě zdroji zařazenými do systému EU ETS. V modelu je vyrobená elektřina rozlišena dle úrovně napětí, které daný zdroj dodává do sítě, na Vysoké, Střední a Nízké napětí. Následná transformace elektřiny z Vysokého na Střední a ze Středního na Nízké napětí je modelována včetně ztrát. Vysokoteplotní soustavy pro zásobování teplem jsou rozlišeny dle regionů a napojeny na příslušné zdroje v daném regionu.
Sektor Dopravy je členěn na osobní a nákladní silniční, osobní a nákladní železniční, vodní a leteckou dopravu. Silniční doprava je dále rozdělena na 5 kategorií (auta – krátká vzdálenost, auta – dlouhá vzdálenost, městské a mezi městské autobusy, ostatní). Železniční doprava je rozdělena na osobní – lehkou (metro a tramvaje), osobní – těžkou a nákladní. Letecká a vodní dopravy jsou modelovány jako generická technologie s poptávkou odpovídající spotřebě paliva.
V sektoru Domácností je modelováno 11 konečných energetických služeb (Vytápění, Klimatizace, Ohřev vody, Vaření, Osvětlení, Chlazení a mražení potravin, Praní, Sušení prádla, Mytí nádobí, Ostatní elektřina, Ostatní energie), přičemž Vytápění, Klimatizace, Ohřev vody jsou dále rozlišeny dle kategorie budovy (Rodinný dům – venkov, Rodinný dům – město, Bytový dům).
V Komerčním sektoru je rozlišeno 9 konečných energetických služeb (Vytápění, Klimatizace, Ohřev vody, Vaření, Chlazení a mražení potravin, Osvětlení, Veřejné osvětlení, Ostatní elektřina, Ostatní energie), přičemž Vytápění, Klimatizace, Ohřev vody jsou rozlišeny dle velikosti budovy (Malá, Velká).
Zemědělství je modelováno jen z pohledu spotřeby energie jako generická technologie s agregovaným mixem paliv na vstupu a agregovanou spotřebou energie na výstupu.
Průmysl je rozdělen na dvou úrovních. Na první úrovní jsou rozlišeny energeticky náročné odvětví (např. výroba železa, chemické odvětví) a ostatní odvětví. Energeticky náročné odvětví mají konkrétní strukturu technologických procesů. Zatímco ostatní odvětví mají standardní strukturu složenou z 5 hlavních užití energie (Pára, Technologické teplo, Pohon strojů, Elektrochemické, a Ostatní procesy). Na druhé úrovní je každé odvětví zahrnující zdroje spadající do systému EU ETS (kromě Výroby železa a ostatních kovů) rozděleno na část ETS a zbývající část non-ETS. V části ETS jsou modelovány jednotlivé zdroje v systému EU ETS. V části non-ETS je pak zbytek odvětví po odečtení části ETS od energetické bilance.
Sektor Primární energie zahrnuje energetický řetězec primárních zdrojů energie včetně případného dovozu a vývozu. Každý primární energetický zdroj (Ropa, Zemní plyn, Hnědé a Černé uhlí aj.) je modelován nabídkovou křivkou s několika nákladovými stupni. Biopaliva a odpady jsou rozlišeny na 5 typů: dřevo, bioplyn, komunální odpad, průmyslový odpad, a kapalná biopaliva.

Technologicky důležité materiály či materiály s energeticky náročnou výrobou (např. vápno či železný šrot) jsou modelovány explicitně. Ostatní materiály jsou implicitně zahrnuty ve variabilních nákladech procesů a k nim vztažené emise jsou započítány v emisích z daných procesů. Model TIMES-CZ zahrnuje emise CO₂ a vzdušných polutantů.

Na obrázku níže je znázorněna zjednodušená struktura referenčního energetického systému modelu TIMES-CZ od primárních zdrojů až po konečnou spotřebu energetických služeb jako teplá voda či ujeté osobokilometry.

Zjednodušená struktura modelu TIMES-CZ
Poznámka: HU – hnědé uhlí, ČU – černé uhlí, ZP – zemní plyn, PV – fotovoltaika, JETE – jaderná elektrárna Temelín, JEDU – jaderna elektrárna Dukovany, OZE – obnovitelné zdroje energie, CH2 – stlačený vodík, CZT – centrální zásobování teplem, LH2 – kapalný vodík, BM – biomasa, ELC – elektřina, PKM – osobokilometr, TKM – tunokilometr, NPV – čistá současná hodnota

Internetová aplikace modelu TIMES-CZ

Pro účely prezentace modelu TIMES-CZ byla vytvořena internetová aplikace přístupná na stránkách www.times-cz.czp.cuni.cz. Aplikace popisuje jednotlivé předpoklady modelu a umožňuje pomocí volby parametrů modelu sestavovat vlastní scénáře, a ty pak mezi sebou porovnávat a vyhodnocovat tak dopady jednotlivých změn na energetický systém České republiky.

Volit lze hodnoty až pro 11 různých parametrů: dostupnost tuzemského hnědého uhlí dle 4 variant, které připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v roce 2015; vývoj ceny emisní povolenky EUA; vývoj cen biomasy a ostatních paliv; vývoj ceny elektřiny na burze; výši diskontní míry; omezení jaderné energetiky, saldo importu a exportu elektřiny; potenciál obnovitelných zdrojů energie, konec provozu jaderné elektrárny Dukovany (2027 nebo 2037); či omezení emisí skleníkových plynů na 80% snížení v roce 2050 oproti roku 1990.

Aplikace následně zobrazí výsledky pro 2 až 3 zvolené scénáře najednou. Pro každý scénář jsou zobrazeny grafy Vývoje a struktury hrubé výroby elektřiny; Celkové spotřeby primární energie a obnovitelných zdrojů celé energetické soustavy ČR; Emisí skleníkových plynů za celou energetickou bilanci ČR; Emise klasických polutantů z výroby elektřina a tepla; Externality z klasických polutantů z výroby elektřina a tepla; a Celkové náklady celé energetické bilance spojené se spotřebou paliv a výnosy z vývozu elektřiny.

Díky tomu je možné hodnotit, jak změny vnějších parametrů mohou ovlivnit směr, kterým by se mohl vyvíjet český energetický systém v příštích 35 letech. Při hodnocení výsledků modelu je však nutné mít na paměti omezení modelu a především to, že žádný model nikdy nebude schopen postihnout všechny aspekty reality a vždy jde o určité zjednodušení. Mezi nejvýraznější omezení modelu TIMES-CZ, které se budeme snažit v budoucnu odstranit, patří především jeho deterministická povaha, kdy do modelu nevstupuje žádný prvek nejistoty a všechny vnější parametry jsou pro daný scénář vždy pevně dané až do roku 2050. Model také nezahrnuje možné změny ve vzorcích chování lidí.

Modelový příklad výsledků scénáře modelu TIMES-CZ

Pro názornost uvádíme výsledky jednoho scénáře modelu TIMES-CZ. Jde o scénář s označením UEL2_dr8 předpokládající prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina; vývoj ceny emisní povolenky EUA dle předpokladů Státní energetické koncepce (SEK) postupně stoupající až k 40 € za tunu CO₂; vážený předpoklad ceny paliv dle Tabulky 1; nízkou ceny biomasy ve 3 stupních dostupnosti v cenách 0,47 €/MJ, 1,1 €/MJ a 2,5 €/MJ; vývoj ceny elektřiny na burze stoupající dle předpokladů SEK až 70 € za MWh v roce 2040; výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra a exportní saldo elektřiny dle optimalizovaného scénáře SEK; a diskontní míru ve výši 8 %. Předpokládaná hrubá domácí spotřeba elektřiny vychází z optimalizovaného scénáře SEK.

Tabulka 1 Vážený předpoklad ceny paliv do roku 2050 [€/MJ]
Palivo / rok	2015	2020	2025	2030	2035	2040	2045	2050
Černé uhlí – energetické	2,6	2,9	3,0	3,1	3,2	3,3	3,4	3,5
Zemní plyn	8,2	8,5	8,3	7,8	7,6	7,3	7,8	8,4
Ropa	13,0	12,9	12,7	12,5	12,4	12,3	12,1	12,0
Hnědé uhlí – tuzemské	1,6	1,6	1,6	1,7	1,7	1,7	1,8	1,8
Hnědé uhlí – dovoz	1,8	1,8	1,8	1,9	1,9	1,9	2,0	2,0

Graf 1 Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny

Výsledky modelu jsou prezentovány na pětiletých průměrech v klíčových letech, to znamená, že například rok 2015 představuje průměr za roky 2013–2017. Graf 1 zobrazuje vývoj a strukturu hrubé výroby elektřiny a předpokládanou hrubou domácí spotřebu elektřiny (křivka). Můžeme vidět postupný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a v roce 2035 nárůst výroby elektřiny z jádra, kdy dochází k nahrazení elektrárny Dukovany novými bloky. Od roku 2030 významněji stoupá i podíl plynu na výrobě elektřiny. Čistý export elektřiny postupně klesá až na necelé 2 TWh v roce 2050.

Graf 2 Celková spotřeba primární energie a obnovitelných zdrojů v ČR

Graf 2 ukazuje spotřebu primární energie a obnovitelných zdrojů v celé energetické bilanci České republiky – tedy například i v sektoru dopravy. Celková spotřeba energie v tomto scénáři klesá a kromě kapalných paliv klesá i spotřeba ostatních fosilních paliv, zejména hnědého uhlí. Z obnovitelných zdrojů jsou nejvýznamnější biomasa a bioplyn.^1,²

Graf 3 Emise skleníkových plynů z EU EUS sektorů a ostatních [Gg]

Jak ukazuje Graf 3, jsou celkové emise skleníkových plynů v České republice rozlišeny na emise ze zdrojů zařazených do systému emisního obchodování EU ETS a ostatních zdrojů (Non ETS). V tomto scénáři emise skleníkových plynů ze zdrojů EU ETS výrazně klesají ze 71 mil. tun CO₂ekv. na začátku sledovaného období až na 22 mil. tun CO₂ekv na jeho konci. Naopak mimo systém EU ETS dochází jen k mírnému poklesu ze 43,7 mil. tun CO₂ekv. na 37 mil. tun CO₂ekv. na konci sledovaného období.

Graf 4 Emise oxidů dusíku, oxidu siřičitého a pevných částic z výroby elektřiny a tepla v sektoru energetiky [Gg]

Současná verze modelu TIMES-CZ (v02.0) zahrnuje emise klasických polutantů pouze ze zdrojů vyrábějících elektřinu a teplo v sektoru energetiky. Graf 4 zobrazuje vývoj emisí oxidů dusíku (NO_x), oxidu siřičitého (SO₂) a pevných částic (PM) z těchto zdrojů. Prudký pokles emisí oxidů dusíku a oxidu siřičitého do roku 2020 je dán zejména povinností současných zdrojů dodržovat nové přísnější emisní limity. Další snižování těchto emisí je důsledkem obměny technologií a zejména změnou palivového mixu. Emise tuhých částic ze sektoru energetiky klesají v absolutních hodnotách méně, ale přesto do roku 2050 klesnou přibližně na 25 % úrovně z počátku sledovaného období. Graf 4 však nezachycuje emise z ostatních sektorů, byť i v nich jsou vyráběny elektřina a teplo s tím, jak se jejich výroba přesouvá blíže místu spotřeby.

Graf 5 Externality ze sektoru energetiky

Na základě emisí klasických polutantů ze sektoru energetiky jsou odhadnuty i externality³ z tohoto sektoru. Vývoj externalit způsobených emisemi klasických polutantů ze sektoru energetiky kopíruje vývoj samotných emisí. Nejvýraznější je proto jejich pokles v roce 2020 a dále pak v roce 2035, kdy dochází k nárůstu výroby elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů. Externality sektory energetiky tak klesají z více než 1,4 miliardy € na úroveň 400 milionů €.

Graf 6 Celkové náklady energetické bilance a výnosy z vývozu elektřiny [mil. €]

Posledním výstupem internetové aplikace modelu TIMES-CZ je graf celkových nákladů energetické bilance a výnosů z exportu elektřiny. Všechny náklady i výnosy jsou brány z pohledu uspokojení poptávky za celý systém, proto je například nákup emisních povolenek chápán čistě jako náklad, byť výnosy z povolenek jsou příjmem veřejných rozpočtů. Jsou zde rozlišeny anualizované investiční náklady, palivové náklady, fixní a variabilní provozní náklady, náklady na nákup emisních povolenek EUA a výnosy z exportu elektřiny.^4,⁵ Palivové náklady představují nejvýznamnější položku nákladů, byť jejich podíl i absolutní hodnota postupně klesají. S náhradou dožívajících stávajících zdrojů novými a s rozvojem obnovitelných zdrojů naopak stoupají anualizované investiční náklady a fixní provozní náklady. Náklady na nákup emisních povolenek EUA jsou ovlivněny z jedné strany růstem ceny povolenky a z druhé strany poklesem emisní CO₂. Výnosy respektive náklady exportního salda elektřiny jsou dány velikostí salda a cenou elektřiny.

Shrnutí

Energetické modely tedy obecně slouží především k lepšímu pochopení energetických systémů a nastínění možných trendů. Při interpretaci výsledků jde vždy spíše o výsledný směr než o přesná čísla, které jsou zatížena řadou nejistot a omezením jednotlivých modelů.

Model TIMES-CZ je vhodný zejména pro posuzování dopadů regulací či cenových změn na energetický systém – jako každý jiný model není schopen predikovat budoucnost, pouze dle daných předpokladů ukazovat možný trend. I vzhledem k omezením modelu je proto vždy lepší porovnávat výsledky 2 a více scénářů mezi sebou, a získat tak pravděpodobný dopad na energetický systém jako rozdíl daných scénářů, než analyzovat výsledky jen jednoho scénáře.

Poděkování

Článek vznikl za finanční podpory Technologické agentury České republiky v rámci projektu TD020299 „Analýza environmentálních dopadů regulace a predikce vývoje v sektoru energetiky panevropským dynamickým modelem TIMES“.

Použitá literatura

PFENNINGER, Stefan, Adam HAWKES a James KEIRSTEAD. Energy systems modeling for twenty-first century energy challenges. Renewable and Sustainable Energy Reviews [online]. 2014, roč. 33, s. 74–86 [vid. 22. listopad 2014]. ISSN 13640321. Dostupné z: doi:10.1016/j.rser.2014.02.003
The PRIMES Model [online]. [vid. 27. leden 2016]. Dostupné z:
http://www.e3mlab.ntua.gr/e3mlab/index.php?option=com_content&view=category&id=35&Itemid=80&lang=en
BLESL, Markus, Tom KOBER, Ralf KUDER a David BRUCHOF. Implications of different climate protection regimes for the EU-27 and its member states through 2050. Climate Policy [online]. 2012, roč. 12, č. 3, s. 301–319 [vid. 27. leden 2016]. ISSN 1469-3062. Dostupné z: doi:10.1080/14693062.2011.637815
JEBARAJ, S. a S. INIYAN. A review of energy models. Renewable and Sustainable Energy Reviews [online]. 2006, roč. 10, č. 4, s. 281–311 [vid. 29. říjen 2012]. ISSN 13640321. Dostupné z: doi:10.1016/j.rser.2004.09.004
FOLEY, A. M., B. P. Ó GALLACHÓIR, J. HUR, R. BALDICK a E. J. MCKEOGH. A strategic review of electricity systems models. Energy [online]. 2010, roč. 35, č. 12, s. 4522–4530 [vid. 19. listopad 2014]. ISSN 03605442. Dostupné z: doi:10.1016/j.energy.2010.03.057
EVROPSKÁ KOMISE. SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Energetický plán do roku 2050 [online]. 2011 [vid. 27. listopad 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52011DC0885
CAPROS, Pantelis, Leonidas PAROUSSOS, Panagiotis FRAGKOS, Stella TSANI, Baptiste BOITIER, Fabian WAGNER, Sebastian BUSCH, Gustav RESCH, Markus BLESL a Johannes BOLLEN. European decarbonisation pathways under alternative technological and policy choices: A multi-model analysis. Energy Strategy Reviews [online]. 2014, roč. 2, č. 3–4, s. 231–245 [vid. 25. srpen 2014]. ISSN 2211467X. Dostupné z: doi:10.1016/j.esr.2013.12.007
OPENMOD. Overview of models [online]. 2016 [vid. 1. únor 2016]. Dostupné z:
http://wiki.openmod-initiative.org/wiki/Overview_of_models
BRŮHA, J. Aplikované modely všeobecné rovnováhy. Politická ekonomie [online]. 2002, roč. 3, s. 407–417 [vid. 2. únor 2016]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/367
ŠČASNÝ, Milan, Vítěslav PÍŠA, Hector POLLIT a Unnada CHEWPREECHA. Analyzing Macroeconomic Effects of Environmental Taxation in the Czech Republic with the Econometric E3ME Model. Czech Journal of Economics and Finance (Finance a uver) [online]. 2009, roč. 59, č. 5, s. 460–491 [vid. 8. listopad 2012]. Dostupné z:
http://ideas.repec.org/a/fau/fauart/v59y2009i5p460-491.html
90/12 Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020; T: 10.4.2012 – HKCR | Hospodářská komora České republiky [online]. [vid. 27. leden 2016]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pro-podnikani/legislativa-a-normy/pripominkovani-legislativy/nove-materialy-k-pripominkam/90-12-potencial-snizovani-emisi-znecistujicich-latek-v-cr-k-roku-2020-t-10-4-2012.aspx
REČKA, Lukáš a Milan ŠČASNÝ. Environmental Regulation Impacts on the Czech Power System by the Dynamic Linear Optimisation Model Message (Analýza dopadů regulace v českém elektroenergetickém systému–aplikace dynamického lineárního modelu Message). Politická ekonomie [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 248–273 [vid. 10. září 2014]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=897.pdf
EGÚ BRNO. Simulační a analytický model MAES [online]. 2009 [vid. 27. leden 2016]. Dostupné z:
http://egubrno.cz/sekce/s001/s001_maes.html
REČKA, L. a M. ŠČASNÝ. Impacts of carbon pricing, brown coal availability and gas cost on Czech energy system up to 2050. Energy [online]. 2016 [vid. 21. leden 2016]. ISSN 03605442. Dostupné z: doi:10.1016/j.energy.2015.12.003
LOULOU, Richard a Maryse LABRIET. ETSAP-TIAM: the TIMES integrated assessment model Part I: Model structure. Computational Management Science [online]. 2007, roč. 5, č. 1–2, s. 7–40 [vid. 1. listopad 2012]. ISSN 1619-697X. Dostupné z: doi:10.1007/s10287-007-0046-z
GARCÍA-GUSANO, Diego, Kari ESPEGREN, Arne LIND a Martin KIRKENGEN. The role of the discount rates in energy systems optimisation models. Renewable and Sustainable Energy Reviews [online]. 2016, roč. 59, s. 56–72 [vid. 26. leden 2016]. ISSN 13640321. Dostupné z: doi:10.1016/j.rser.2015.12.359
DALY, Hannah E., Kalai RAMEA, Alessandro CHIODI, Sonia YEH, Maurizio GARGIULO a Brian Ó GALLACHÓIR. Incorporating travel behaviour and travel time into TIMES energy system models. Applied Energy [online]. 2014, roč. 135, s. 429–439 [vid. 15. prosinec 2015]. ISSN 03062619. Dostupné z: doi:10.1016/j.apenergy.2014.08.051
PREISS, Philipp, Rainer FRIEDRICH a Volker KLOTZ. Report on the procedure and data to generate averaged/aggregated data [online]. 2008. Dostupné z: http://opus.bath.ac.uk/9773/
WEINZETTEL, Jan, Miroslav HAVRÁNEK a Milan ŠČASNÝ. A consumption-based indicator of the external costs of electricity. Ecological Indicators [online]. 2012, roč. 17, s. 68–76 [vid. 7. prosinec 2012]. ISSN 1470160X. Dostupné z: doi:10.1016/j.ecolind.2011.04.035
ŠČASNÝ, Milan, Emanuele MASSETTI, Jan MELICHAR a Samuel CARRARA. Quantifying the Ancillary Benefits of the Representative Concentration Pathways on Air Quality in Europe. Environmental and Resource Economics [online]. 2015 [vid. 23. září 2015]. ISSN 0924-6460. Dostupné z: doi:10.1007/s10640-015-9969-y

Poznámky

¹ Včetně kapalných biopaliv. ... Zpět

² U obnovitelných zdrojů z vody, slunce a větru se potřeba rovná vyrobené energii. ... Zpět

³ Externality jsou odhadnuty pomocí metodologie ExternE (Externalities of Energy), která je založena na analýze drah dopadu (Impact Pathway Approach, IPA), se zahrnutím posledních revizí metodologie provedených v rámci několika evropských projektů (například NEEDS a CASES) [18–20]. IPA je analytická metoda zkoumající celou souslednost procesů, skrze které emise z jednotlivých emisních zdrojů ovlivňují zejména lidské zdraví, ale také zemědělskou úrodu, stavební materiály nebo biodiverzitu. IPA začíná modelováním disperze vypouštěných chemických látek v prostředí (například SO2), pokračuje jejich následným přenosem v atmosféře až k modelování zvýšení koncentrací (sulfátů) a jejich dopady na receptory (respirační nemoci), a končí s peněžním oceněním těchto fyzických efektů. Externality v tomto případě zohledňují dopady na populaci celé Evropy. Metodologie ExternE nezahrnuje rizika spojená s jadernou energetikou. ... Zpět

⁴ Vše ve stálých cenách roku 2012. ... Zpět

⁵ Graf 6 však nezohledňuje případnou zbytkovou hodnotu investic v roce 2050, byť je tato hodnota součástí objektivní funkce modelu – součet zbytkových hodnot investic je diskontován do roku 2012 a odečten od objektivní funkce. ... Zpět

English Synopsis

Energy modelling by model TIMES-CZ

The paper aims to discuss the issue of energy modelling and to introduce energy model TIMES-CZ as a new model from the TIMES model family. Internet application allowing individual analysis of impacts of prices changes and policy regulation on Czech energy system untill 2050.