Příklady jaderných daní v západní Evropě

Německá vláda musí z rozhodnutí ústavního soudu vrátit provozovatelům jaderných elektráren, firmám RWE, E.ON and EnBW, přibližně 6,3 miliard eur (166 miliard korun) plus úroky, pokud o to požádají. Daň ve výši 145 eur za každý gram jaderného paliva (ve výsledku zhruba € 7,3 až € 15,8 za vyrobenou MWh) uvalilo Německo na firmy v prosinci 2010 výměnou za prodloužení životnosti a povolení k provozu existujících jaderných bloků. Následujícího roku ale vláda v reakci na havárii v japonské Fukušimě ohlásila odstoupení od jádra a postupné uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022. Daň z paliva ovšem na bedrech výrobců zůstala až do roku 2016. Ústavní soud začátkem letošního června rozhodl, že takové počínání bylo nezákonné.

K opačnému rozhodnutí dospěl ústavní soud u podobného případu v Belgii. Vláda v roce 2009 dovolila prodloužení životnosti nejstarších jaderných bloků (Doel 1 a 2, Tihange 1) do 2025 výměnou za jadernou daň ve výši 215-245 milionů eur po dobu následujícch pěti let. Vláda vzešlá z povolební krize (její ustanovení trvalo rekordních 541 dní od voleb) však v roce 2012 skokově navýšila jadernou daň na 549 milionů eur ročně (14,3 miliard korun) a navíc stanovila datum odstavení bloků Doel 1 a 2 do roku 2015. Přestože Electrabel, provozovatel jaderných elektráren, rozhodnutí v roce 2012 a následně i 2013 právně napadl, ústavní soud daň potvrdil. Až změna vlády po volbách 2014 přinesla jaderným provozovatelům pozitivní změnu. Sazba daně významně klesla a Electrabel získal povolení regulátora prodloužit provoz bloků.

Daňové veletoče ve Švédsku

Švédské jaderné elektrárny platí od roku 2000 daň z instalované kapacity, neboli z maximálního možného objemu elektřiny, která může být vyrobena při plném využití instalovaného výkonu bloku. V roce 2014 prosadila vládní strana Zelených 17% zvýšení na cca 7,5 eur za MWh, což do rozpočtu přineslo na 4 miliardy švédských korun (asi 10 miliard Kč) navíc. Provozovatelé elektráren, Vattenfall a E.ON, reagovali plánem uzavřít některé starší provozy o několik let dříve než v původně uvažovaných termínech. To vyděsilo tradiční švédské průmyslové firmy jako Saab, Volvo, Atlas Copco či Sandvik, jejichž provozy jsou závislé na levné elektřině. Loni v létě proto koaliční sociální demokraté prosadili, že do roku 2019 se kapacitní jaderná daň postupně zruší a naopak podpořili výstavbu nových jaderných bloků.

V České republice není žádná jaderná daň stanovena. Provozovatelé elektráren ze zákona odvádějí 50 Kč z každé MWh vyrobené elektřiny na jaderný účet, z něhož bude v budoucnu stát hradit výstavbu a provoz hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Dále přispívají na chod Státního úřadu pro jadernou bezpečnost prostřednictvím tzv. poplatků na odbornou činnost Úřadu. Např. poplatek za žádost o povolení k výstavbě jaderného zařízení může být až 150 milionů korun, žádost o první povolení k provozu vyjde na dalších 60 milionů. Držitelé povolení k provozu pak odvádějí udržovací poplatek ve výši maximálně 4 miliony korun měsíčně.