Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem I.

Článek se zabývá otázkou dlouhodobě udržitelného nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) na území České republiky a srovnává strategii českého státu s dalšími zeměmi. Text se zaměřuje na typy radioaktivních materiálů a upozorňuje na některé mezníky v procesu hledání úložiště v letech 2001 až 2015. Dále se věnuje geologickým průzkumům plánovaným v roce 2016 a nedostatkům ohledně současných kritérií pro výběr lokality za účelem vybudování hlubinného úložiště podle návrhu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a připomínkám Pracovní skupiny pro dialog (PS Dialog) o hlubinném úložišti (HÚ) k nim. Následně srovnává plán SÚRAO pro nakládání s RAO/VJP s plány jejích příbuzných organizací v jiných. Článek se dále podrobněji zabývá hlubinným úložištěm. V souvislosti s ním se věnuje konceptům vratnost a opětovné vyjmutí, monitorované dlouhodobé hlubinné skladování, adaptabilní postupné nakládání, prodloužené dočasné skladování a předávané správcovství. Na základě těchto poznatků vyvozuje, jaké aspekty mohou přispět k dlouhodobě udržitelnému nakládání s RAO/VJP.

1. Nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR

1.1 Zodpovědnost

Od roku 2000 je za problematiku nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR zodpovědná SÚRAO. Ta byla zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v roce 1997 a vykonává činnost na základě povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Na mezinárodní úrovni se SÚRAO může řídit doporučeními od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Agentury pro atomovou energii při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA). Podmínky nakládání s radioaktivními odpady upravuje zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (Atomový zákon). Podle Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (2015) má být nakládání s jaderným odpadem a vyhořelým jaderným palivem ekonomické, bezpečné, ohleduplné k životnímu prostředí a přijatelné pro celou českou veřejnost, která musí mít možnost vyjádřit se k procesu a efektivně ovlivnit konečné rozhodnutí. SÚRAO musí dosahovat svých cílů v souladu se směrnicemi Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

1.2 Koncepce

Dosud platnou Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem vytvořilo MPO a schválila ji vláda v roce 2002 (MPO, 2001). Aktualizace Koncepce z roku 2014 poskytuje například informace o typech a množství odpadů (velmi nízkoaktivní, nízko a středněaktivní, vysokoaktivní RAO) a o alternativách zneškodnění RAO/VJP v kapitole 8.2 (MPO, 2014). Doporučuje hlubinné úložiště na území ČR jako řešení pro zneškodnění RAO (a VJP). Ukládání RAO (a VJP) se v ní definuje jako trvalé umístění tohoto materiálu bez úmyslu jej vyjmout. Zároveň je v ní psáno, že stát ručí za bezpečné ukládání všech RAO (a VJP), včetně monitorování a kontroly úložišť po jejich uzavření. V prosinci 2015 k Aktualizaci Koncepce proběhlo zjišťovací řízení v procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA). V závěru zjišťovacího řízení z 15. ledna 2016 bylo potvrzeno, že proběhne přeshraniční SEA. Požadavky a kritéria pro výběr lokality pro HÚ a vyjádření od 124 subjektů vyhodnotilo Ministerstvo životního prostředí. Na přelomu léta a podzimu 2016 by se mohlo uskutečnit veřejné projednání SEA.

1.3 Nízko a středněaktivní odpady (NSRAO)

Nízkoaktivní a středněaktivní odpady (NSRAO) jsou radioaktivní několik set let. NSRAO z jaderné energetiky se ukládají v povrchovém úložišti radioaktivních odpadů (ÚRAO) Dukovany. NSRAO z institucionálních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví se skladují a ukládají ve dvou přípovrchových úložištích Richard (v bývalém vápencovém dole u Litoměřic) a Bratrství (v bývalém uranovém dole Bratrství u Jáchymova) a částečně i v areálu ÚRAO Dukovany a akciové společnosti Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) Řež. ÚRAO Hostim pro NSRAO v bývalém vápencovém lomu u Berouna je uzavřeno od roku 1965, vyplněno betonovou směsí od 1997 a jeho hydrogeologické efekty jsou monitorovány od 1991 (SÚJB, 2014).

1.4 Vyhořelé jaderné palivo (VJP) a vysokoaktivní odpady (VAO)

Manipulace s VJP a VAO vyžaduje největší opatrnost, neboť z nich se radioaktivita a teplo uvolňují po statisíce let. Podle Směrnice Rady 2011/70/Euratom, čl. (21) i podle Atomového zákona (1997) je dlouhodobé skladování VJP a VAO v současnosti pouze dočasným řešením, ne alternativou k hlubinnému úložišti. Seznam radioaktivních materiálů v ČR určených pro hlubinné úložiště je uveden v Tabulce 1, jedná se o: vyhořelé palivo, provozní RAO z jaderných elektráren, institucionální RAO především z ÚJV Řež, a.s., odpady vzniklé vyřazováním jaderných elektráren z provozu a použité zdroje ionizujícího záření.

Zdroj: SÚJB, 2014

2. Proces hledání úložiště v ČR 2001–2015

2.1 Negativní postoj veřejnosti vůči úložišti

České hledání vhodné lokality pro uložení VJP a RAO probíhá již od začátku 90. let 20. století. Hned po schválení Koncepce nakládání s RAO a VJP v ČR, k níž Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo nesouhlasné stanovisko v procesu SEA v červnu 2001, zaujali obyvatelé, spolky, samosprávy i kraje (Jihočeský, Plzeňský a Ústecký) negativní postoj vůči vybudování hlubinného úložiště na svém území. Na základě odporu veřejnosti byly geologické průzkumy přerušeny rozhodnutím vlády v roce 2004 na 5 let a SÚRAO využila tohoto mezidobí k vypracování předběžných studií proveditelnosti geologických prací, publikování informačních materiálů a pořádání akcí pro obyvatele lokalit.

2.2 SÚRAO porušila slib daný veřejnosti

Obrázek 1: Karel Zrůbek (předseda Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti od dubna 2015) předává výzvu „K hlubinnému úložišti férově“ náměstkovi ministra průmyslu a obchodu Pavlu Šolcovi v březnu 2013. Výzvu kromě jiných podepsalo 27 spolků a 123 starostů. Zdroj: archiv Calla, 2013

Po roce 2009 tzv. „vládní moratorium“ skončilo. Na mezinárodní scéně se objevila zmíněná Směrnice Rady 2011/70/Euratom se svým článkem 10 „Transparentnost“, odst. 2, o efektivní účasti obyvatelstva v procesu rozhodování o nakládání s VJP a RAO. Obyvatelé vytipovaných lokalit se odvolávali také na Aarhuskou úmluvu (1998) s jejími třemi pilíři (právo na informace v čl. 2, účast veřejnosti v řízení v čl. 6–8 a přístup k právní ochraně v čl. 9), ratifikovanou Poslaneckou sněmovnou v roce 2004. Následně, v roce 2012, SÚRAO slíbila samosprávám obcí, že bez jejich souhlasu nebudou zahájeny geologické průzkumné práce v jejich lokalitách a pouze v lokalitě, kde se všechny obce dobrovolně zapojí do procesu, bude podána žádost o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (PÚ ZZZK) na MŽP. Jenže už mezi prosincem 2012 a lednem 2013 požádala SÚRAO o PÚ ZZZK na všech sedmi lokalitách navzdory nesouhlasu obcí, na což reagovali nespokojení občané v březnu 2013 výzvou „K hlubinnému úložišti férově“ (Obrázek 1).

2.3 Průzkumná území jsou stanovena

Teprve od podzimu 2015 jsou na všech lokalitách (Čertovka a Březový potok v Plzeňském kraji; Magdalena a Čihadlo v Jihočeském kraji; Horka, Hrádek a Kraví hora v kraji Vysočina) stanovena PÚ ZZZK. Stanovení PÚ ZZZK je nutný krok před tím, než mohou být zahájeny geologické průzkumy v lokalitách podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Státem zřízená organizace SÚRAO se na přelomu roku 2014/2015 dostala do potíží s antimonopolním úřadem kvůli zrušenému tendru o zakázku na geologický průzkum v hodnotě dvě stě milionů korun, kterou tehdy státní podnik DIAMO nevyhrál.

3. Geologické průzkumy v roce 2016

3.1 Žaloby (rozklady) proti rozhodnutí stanovit PÚ ZZZK

V důsledku stanovení PÚ ZZZK mají na jaře 2016 odstartovat první průzkumné práce. Rozhodnutí MŽP stanovit PÚ ZZZK je ale zpochybněno žalobami 6 spolků (další se připojují jako osoby zúčastněné) a 18 samospráv obcí. Žaloby byly podány například kvůli rozporům s Plánem činnosti SÚRAO pro rok 2013 i s Politikou územního rozvoje České republiky (požádáním o PÚ ZZZK bez souhlasu obcí), porušení Atomového zákona ze strany SÚRAO, chybnému posouzení veřejného zájmu a kvůli neexistujícím konkrétním kritériím, na základě kterých mají být lokality srovnávány a vybírány v dalších fázích hledání úložišťové lokality (viz Kapitola 4).

3.2 Motivační příspěvky pro samosprávy obcí

V tiskové zprávě z 21. prosince 2015 psala SÚRAO, že do konce roku dorazí na účty čtyřiceti obcí kolem 70 milionů korun jako kompenzace za PÚ ZZZK (Obrázek 2). Některé obce z lokality Hrádek a Březový potok se ale v lednu 2016 rozhodly na protest vůči postupu SÚRAO zaslat peníze zpět na jaderný účet, z něhož se jim opět vrátily, neboť obcím peníze ze zákona patří. Jiné obce plánují použít peníze co nejdříve na opravu chodníků, komunikací a fasád. Někde obce odložily peníze stranou, dokud nebude jasná legislativa ohledně výběru lokality. A jinde zvažují použít peníze na nezávislé oponentury studií SÚRAO.

Obrázek 2: Geologickými průzkumy k výběru finální lokality ze sedmi (Čertovka, Březový potok, Magdaléna, Čihadlo, Hrádek, Horka a Kraví hora). Zdroj: Slovák, 2015

3.3 Dvě fáze geologických průzkumů

V první neinvazivní fázi mají proběhnout povrchová a přípovrchová měření a odběry vzorků do 3 metrů pomocí ručního nářadí a podle SÚRAO má tato metoda vymezit hranice horninového masivu vhodného pro umístění hlubinného úložiště tak, aby se vyhnulo zlomům, puklinám a podzemním vodám. Ovšem Geolog Svejkovský tuto první etapu považuje z geologického hlediska za „bezvýznamnou“, jejímž hlavním účelem je získání průzkumného území a odeslání motivačních příspěvků na účty obcí (Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, 2015). Výsledným produktem této etapy budou dle geologů Svejkovského a Machka především mapy přípovrchových částí masívu, neboť úderová zařízení (kladiva) mají malý hloubkový dosah asi 100 m a neposkytnou informace o hloubkách 500 metrů a víc, kde má být hlubinné úložiště. Navzdory obsahu brožurek SÚRAO ale projekty geologických prací počítají se zkoumáním hlubších partií do hloubky asi 1 kilometru metodou reflexní seismiky a k tomu účelu bude podle Machka nejspíše použito auto s dopadovým kladivem nebo vibračním zařízením.

Po skončení neinvazivní etapy po roce 2017 mají být ze seznamu sedmi lokalit vyřazeny tři a na zbylých čtyřech má proběhnout invazivní část geologického průzkumu s pomocí hloubkových vrtů. Ve stejné době má být dokončen dvouletý projekt „Moldanubikum“ a posouzena vhodnost geologického podloží v okruhu 10–15 kilometrů od jaderných elektráren Temelín a Dukovany (Slovák, 2015). Po roce 2020 se má kandidátní listina zúžit na dvě lokality. V roce 2025 bude vybrána finální lokalita. V roce 2050 má začít první fáze výstavby hlubinného úložiště, jehož finální provoz má být započat v roce 2065.

4. Kritéria pro výběr úložišťové lokality

4.1 Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti

PS Dialog v sobě sdružuje představitele samospráv z obcí z vytipovaných úložišťových lokalit, místních ekologických organizací i ekologických iniciativ s celostátní působností (Zelený kruh), Senátu a Sněmovny Parlamentu ČR, státních institucí (SÚRAO, SÚJB, MPO, MŽP), firmy ÚJV Řež a.s. a expertů (např. z Geofyzikálního ústavu a Sociologického ústavu Akademie Věd ČR a Frank Bold). Od roku 2015 je PS Dialog jedním z poradních orgánů Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii MPO. Po schválení návrhu zákona na posílení pravomocí obcí na 17. schůzi PS Dialog v červenci 2015 se její členové nyní intenzivně zabývají otázkou kvantifikace vylučujících, porovnávajících a podmiňujících kritérií pro výběr úložišťové lokality.

4.2 Nedůvěryhodnost kritérií SÚRAO

18. schůze PS Dialog se v listopadu 2015 usnesla na tom, aby SÚRAO do 19. schůze (16. února 2016) zpracovala a předložila metodiku použití kritérií v dokumentu Metodické pokyny MP22 z května 2015, která se bude aplikovat v další fázi výběru čtyř lokalit (Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti, 2015). Členové skupiny tak reagovali na připomínky geologů Matěje Machka a Jiřího Svejkovského, kteří SÚRAO vytýkají nedůvěryhodnost jejich kritérií v důsledku chybějícího rozsahu, lokalizace a časového harmonogramu prací, které jsou definovány vyhláškou č. 369/2004 – o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek a předpisem č. 62/1988 Sb. – Zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.

Bohužel SÚRAO žádná konkrétní kritéria na únorové schůzi nepředložila. Předložila pouze dokumenty „Metodika použití kritérií při zužování počtu lokalit pro další fázi výběru lokality“ a „Příloha 1 – Souhrnná tabulka“ s příslibem, že MP22 bude aktualizován. Výhrady Machka k metodice, že je ve střetu zájmů, když má člen odborné skupiny z České geologické služby posuzovat svou vlastní práci, byly ze strany SÚRAO odmítnuty. Konkrétní návrhy geologů Machka a Svejkovského (podkapitola 4.3) nebyly vypořádány.

4.3 Návrhy na zlepšení – geologové Machek a Svejkovský

Na listopadové schůzi se Machek například podivoval nad tím, že chybí souhrn konkrétních vlastností horninového masivu a že jsou kritéria zaměřena pouze na žulový masiv, zatímco některé lokality jsou v přeměněných horninách (např. Kraví hora, kde se také nachází podzemní výzkumná laboratoř (PVP) Bukov). Také ho zajímalo, proč u většiny kritérií převzatých z mezinárodní odborné literatury či z výzkumů SÚRAO chybí reference. Machkovi rovněž vadilo, že v ČR neexistuje nezávislý orgán na státních institucích zabývající se výběrem úložišťové lokality jako v Německu, kde mají o kritériích zcela jasno (Appel et al., 2002).

Spolu s návrhem Machka byly předloženy také návrhy geologa Svejkovského pro chybějící vylučující kritéria, tzn. konkrétní hodnoty pro veličiny: „minimální plocha homogenního bloku“; „minimální požadovaná mocnost homogenního horninového bloku“; „šíře vylučujícího pásma“ pro „hlubinné zlomy a tektonické zóny (kategorie I.)“, pro „hlubinné nadregionální zlomy (kategorie II.)“ a pro „lokální tektonické poruchy (kategorie III. a IV.)“; a ochranné pásmo v místě „křížení nadregionálních zlomů“ (kategorie II.).

Zahraniční přístupy v nakládání s jaderným odpadem naleznete v druhém dílu článku.

Reference

1. ANDRA. Accident au Laboratoire souterrain de l’Andra en Meuse / Haute-Marne. ANDRA. 01/2016. [Online].
   http://www.andra.fr/download/site-principal/document/communque-de-presse/accident-laboratoire.pdf.
2. Appel at al. Auswahlverfahren für Endlagerstandorte Empfehlungen des AkEnd – Arbeitskreis Auswahlverfahren Endlagerstandorte. W & S Druck GmbH. Köln, 2002. [Online]. http://www.oeko.de/oekodoc/1519/2002-054-de.pdf.
3. Calla – Sdružení pro záchranu prostředí. Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme! 1/2015. Vydáno ve spolupráci s Hnutím DUHA. Ministerstvo kultury ČR. Reg. č. MK ČR E 12289, 06/2015. [Online]. http://www.temelin.cz/images/PDF/jodn_01_15_rgb.pdf.
4. Edwards, G., Ph.D., a Del Tredici, R. Canadian Coalition for Nuclear Responsibility – Undertaking on Rolling Stewardship: Examples of Rolling Stewardship Beyond One or Two Generations. 10/2013. [Online].
   http://www.ccnr.org/CCNR_Undertaking_final.pdf.
5. MPO. Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Praha, 11/2014. [Online]. http://surao.cz/cze/content/download/8274/44869/file/SURAO_koncepce_CZE.pdf.
6. MPO. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR. Praha, 06/2001. [Online]. http://www.surao.cz/cze/content/download/524/2862/file/koncepcefinal.pdf.
7. National Environmental Policy Institute. Rolling Stewardship: Beyond Institutional Controls: Preparing Future Generations for Long-Term Environmental Cleanups. “HOW CLEAN IS CLEAN?” PROJECT Phase V. 12/1999. [Online].
   https://ndep.nv.gov/lts/rollings.pdf.
8. National Research Council. Improving the Environment: An Evaluation of DOE's Environmental Management Program. Washington (DC). National Academies Press (US). 1995. ISBN: 978-0-309-05440-9 [Online].
   http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK232800/.
9. NWMO. Implementing Adaptive Phase Management 2016 to 2020. Draft For Public Review. Toronto, Canada, 10/2015. [Online]. https://www.nwmo.ca/en/~/media/Site/Reports/2015/11/06/09/55/Implementing-APM-2016-to-2020---Draft-FINAL.ashx.
10. OECD. Preservation of Records, Knowledge and Memory (RK&M) across Generations. OECD. 01/2016. [Online]. https://www.oecd-nea.org/rwm/rkm/.
11. OECD. Reversibility & Retrievability in Planning for Geological Disposal of Radioactive waste: Proceedings of the “R&R” International Conference and Dialogue 14–17 December 2010 Reims. France, 2012. ISBN 978-92-64-99185-9. [Online]. http://www.iaea.org/inis/collection/NCLCollectionStore/_Public/44/052/44052583.pdf.
12. ONDRAF/NIRAS. Waste Plan for the long-term management of conditioned high-level and/or long-lived radioactive waste and overview of related issues. Nirond 2011-02 E. Brussels, 09/2011. [Online].
    http://www.ondraf-plandechets.be/nieuw/downloads/Waste%20plan%20-%20English.pdf.
13. Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Zápis z 18. Schůze Pracovní skupiny pro dialog o HÚ. SÚRAO. 11/2015. [Online]. http://www.surao.cz/cze/content/download/8474/45926/file/zapis_18_schuze%20PS_final.pdf.
14. Slovák, J., RNDr., Příprava hlubinného úložiště: Aktuální situace. SÚRAO. 04/2015. [Online].
    http://docplayer.cz/12009642-Priprava-hlubinneho-uloziste.html.
15. SÚJB. Česká republika: Národní zpráva pro účely Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady. Revize 5.0. Česká republika, 07/2014. [Online].
    https://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/zpravy/narodni_zpravy/NZ_VP_RAO_5_0.pdf.
16. SÚJB. Zpráva o výsledcích činnosti SÚJB při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a radiační ochranou za rok 2014. Část II., 2014. [Online].
    http://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/zpravy/vyrocni_zpravy/ceske/VZ_SUJB_2014_cast_II_fin.pdf.
17. SÚRAO/RAWRA. SÚRAO vizualizace hlubinného úložiště. Youtube. 11/2012. [Online].
    https://www.youtube.com/watch?v=Q3klant3HNg.
18. World Nuclear Association. Radioactive Waste Management. Appendix 2: Storage and Disposal Options. World Nuclear Association. 2016. [Online]. http://www.world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/nuclear-wastes/appendices/radioactive-waste-management-appendix-2-storage-an.aspx.