Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem I.

V prosinci 2015 proběhla v České republice první fáze zjišťovacího řízení posuzování vlivů Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí (SEA). Zpracována byla pouze v jedné variantě – hlubinné úložiště v ČR. První díl se zabývá situací v nakládání s radioaktivními odpady v ČR.

Článek se zabývá otázkou dlouhodobě udržitelného nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) na území České republiky a srovnává strategii českého státu s dalšími zeměmi. Text se zaměřuje na typy radioaktivních materiálů a upozorňuje na některé mezníky v procesu hledání úložiště v letech 2001 až 2015. Dále se věnuje geologickým průzkumům plánovaným v roce 2016 a nedostatkům ohledně současných kritérií pro výběr lokality za účelem vybudování hlubinného úložiště podle návrhu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a připomínkám Pracovní skupiny pro dialog (PS Dialog) o hlubinném úložišti (HÚ) k nim. Následně srovnává plán SÚRAO pro nakládání s RAO/VJP s plány jejích příbuzných organizací v jiných. Článek se dále podrobněji zabývá hlubinným úložištěm. V souvislosti s ním se věnuje konceptům vratnost a opětovné vyjmutí, monitorované dlouhodobé hlubinné skladování, adaptabilní postupné nakládání, prodloužené dočasné skladování a předávané správcovství. Na základě těchto poznatků vyvozuje, jaké aspekty mohou přispět k dlouhodobě udržitelnému nakládání s RAO/VJP.

1. Nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR

1.1 Zodpovědnost

Od roku 2000 je za problematiku nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR zodpovědná SÚRAO. Ta byla zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v roce 1997 a vykonává činnost na základě povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Na mezinárodní úrovni se SÚRAO může řídit doporučeními od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Agentury pro atomovou energii při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA). Podmínky nakládání s radioaktivními odpady upravuje zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (Atomový zákon). Podle Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (2015) má být nakládání s jaderným odpadem a vyhořelým jaderným palivem ekonomické, bezpečné, ohleduplné k životnímu prostředí a přijatelné pro celou českou veřejnost, která musí mít možnost vyjádřit se k procesu a efektivně ovlivnit konečné rozhodnutí. SÚRAO musí dosahovat svých cílů v souladu se směrnicemi Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

1.2 Koncepce

Dosud platnou Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem vytvořilo MPO a schválila ji vláda v roce 2002 (MPO, 2001). Aktualizace Koncepce z roku 2014 poskytuje například informace o typech a množství odpadů (velmi nízkoaktivní, nízko a středněaktivní, vysokoaktivní RAO) a o alternativách zneškodnění RAO/VJP v kapitole 8.2 (MPO, 2014). Doporučuje hlubinné úložiště na území ČR jako řešení pro zneškodnění RAO (a VJP). Ukládání RAO (a VJP) se v ní definuje jako trvalé umístění tohoto materiálu bez úmyslu jej vyjmout. Zároveň je v ní psáno, že stát ručí za bezpečné ukládání všech RAO (a VJP), včetně monitorování a kontroly úložišť po jejich uzavření. V prosinci 2015 k Aktualizaci Koncepce proběhlo zjišťovací řízení v procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA). V závěru zjišťovacího řízení z 15. ledna 2016 bylo potvrzeno, že proběhne přeshraniční SEA. Požadavky a kritéria pro výběr lokality pro HÚ a vyjádření od 124 subjektů vyhodnotilo Ministerstvo životního prostředí. Na přelomu léta a podzimu 2016 by se mohlo uskutečnit veřejné projednání SEA.

1.3 Nízko a středněaktivní odpady (NSRAO)

Nízkoaktivní a středněaktivní odpady (NSRAO) jsou radioaktivní několik set let. NSRAO z jaderné energetiky se ukládají v povrchovém úložišti radioaktivních odpadů (ÚRAO) Dukovany. NSRAO z institucionálních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví se skladují a ukládají ve dvou přípovrchových úložištích Richard (v bývalém vápencovém dole u Litoměřic) a Bratrství (v bývalém uranovém dole Bratrství u Jáchymova) a částečně i v areálu ÚRAO Dukovany a akciové společnosti Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) Řež. ÚRAO Hostim pro NSRAO v bývalém vápencovém lomu u Berouna je uzavřeno od roku 1965, vyplněno betonovou směsí od 1997 a jeho hydrogeologické efekty jsou monitorovány od 1991 (SÚJB, 2014).

1.4 Vyhořelé jaderné palivo (VJP) a vysokoaktivní odpady (VAO)

Manipulace s VJP a VAO vyžaduje největší opatrnost, neboť z nich se radioaktivita a teplo uvolňují po statisíce let. Podle Směrnice Rady 2011/70/Euratom, čl. (21) i podle Atomového zákona (1997) je dlouhodobé skladování VJP a VAO v současnosti pouze dočasným řešením, ne alternativou k hlubinnému úložišti. Seznam radioaktivních materiálů v ČR určených pro hlubinné úložiště je uveden v Tabulce 1, jedná se o: vyhořelé palivo, provozní RAO z jaderných elektráren, institucionální RAO především z ÚJV Řež, a.s., odpady vzniklé vyřazováním jaderných elektráren z provozu a použité zdroje ionizujícího záření.

Tabulka 1: Radioaktivní materiály k ukládání v hlubinném úložišti
Druh zátěžeDlouhodobá politikaFinancováníStávající aktivity / jaderná zařízeníPlánovaná jaderná zařízení
Vyhořelé palivoUpřednostňovaná varianta – přímé ukládání do hlubinného úložiště, ale další varianty nejsou vyloučeny (přepracování, regionální úložiště)Jaderný účetDlouhodobé skladování / MSVP a SVP Dukovany, SVJP Temelín (VP z JE) + přepracování v RF a skladování / Sklad VAO (VP z výzkumných reaktorů)Hlubinné úložiště
Provozní RAOUkládání v provozovaných úložištích a plánovaném hlubinném úložištiJaderný účetUkládání v provozovaném úložišti (Dukovany) a skladování v provozních systémech (na JE)Hlubinné úložiště
Institucionální RAOUkládání v provozovaných úložištích a plánovaném hlubinném úložištiJaderný účetSkladování a ukládání v provozovaných úložištích (Richard, Bratrství, Dukovany) a skladování (ÚJV Řež, a.s.)Hlubinné úložiště
Vyřazování z provozuOdložené vyřazování (JE) a okamžité vyřazování (výzkumné reaktory a další jaderná zařízení), RAO bude uloženo na úložišti DukovanyFinanční rezerva na vyřazováníPravidelná revize plánů na vyřazování; v současnosti jsou všechna jaderná zařízení (JE, výzkumné reaktory, sklady VP) v provozuHlubinné úložiště
Použité zdroje ionizujícího zářeníUkládání v provozovaných úložištích a plánovaném hlubinném úložišti; návrat do země původuDržitel povolení; pokud neznámý statní rozpočetSkladování a ukládání v provozovaných úložištíchHlubinné úložiště
Odpady z těžby a zpracování uranové rudySanace odkališťStátní rozpočet (státní podnik)Sanace lokality chemické těžby uranu v lokalitě Stráž a využívání odkališť v lokalitě Rožná (Dolní Rožínka)Žádná

Zdroj: SÚJB, 2014

2. Proces hledání úložiště v ČR 2001–2015

2.1 Negativní postoj veřejnosti vůči úložišti

České hledání vhodné lokality pro uložení VJP a RAO probíhá již od začátku 90. let 20. století. Hned po schválení Koncepce nakládání s RAO a VJP v ČR, k níž Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo nesouhlasné stanovisko v procesu SEA v červnu 2001, zaujali obyvatelé, spolky, samosprávy i kraje (Jihočeský, Plzeňský a Ústecký) negativní postoj vůči vybudování hlubinného úložiště na svém území. Na základě odporu veřejnosti byly geologické průzkumy přerušeny rozhodnutím vlády v roce 2004 na 5 let a SÚRAO využila tohoto mezidobí k vypracování předběžných studií proveditelnosti geologických prací, publikování informačních materiálů a pořádání akcí pro obyvatele lokalit.

2.2 SÚRAO porušila slib daný veřejnosti

Obrázek 1: Karel Zrůbek (předseda Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti od dubna 2015) předává výzvu „K hlubinnému úložišti férově“ náměstkovi ministra průmyslu a obchodu Pavlu Šolcovi v březnu 2013. Výzvu kromě jiných podepsalo 27 spolků a 123 starostů. Zdroj: archiv Calla, 2013
Obrázek 1: Karel Zrůbek (předseda Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti od dubna 2015) předává výzvu „K hlubinnému úložišti férově“ náměstkovi ministra průmyslu a obchodu Pavlu Šolcovi v březnu 2013. Výzvu kromě jiných podepsalo 27 spolků a 123 starostů. Zdroj: archiv Calla, 2013

Po roce 2009 tzv. „vládní moratorium“ skončilo. Na mezinárodní scéně se objevila zmíněná Směrnice Rady 2011/70/Euratom se svým článkem 10 „Transparentnost“, odst. 2, o efektivní účasti obyvatelstva v procesu rozhodování o nakládání s VJP a RAO. Obyvatelé vytipovaných lokalit se odvolávali také na Aarhuskou úmluvu (1998) s jejími třemi pilíři (právo na informace v čl. 2, účast veřejnosti v řízení v čl. 6–8 a přístup k právní ochraně v čl. 9), ratifikovanou Poslaneckou sněmovnou v roce 2004. Následně, v roce 2012, SÚRAO slíbila samosprávám obcí, že bez jejich souhlasu nebudou zahájeny geologické průzkumné práce v jejich lokalitách a pouze v lokalitě, kde se všechny obce dobrovolně zapojí do procesu, bude podána žádost o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (PÚ ZZZK) na MŽP. Jenže už mezi prosincem 2012 a lednem 2013 požádala SÚRAO o PÚ ZZZK na všech sedmi lokalitách navzdory nesouhlasu obcí, na což reagovali nespokojení občané v březnu 2013 výzvou „K hlubinnému úložišti férově“ (Obrázek 1).

2.3 Průzkumná území jsou stanovena

Teprve od podzimu 2015 jsou na všech lokalitách (Čertovka a Březový potok v Plzeňském kraji; Magdalena a Čihadlo v Jihočeském kraji; Horka, Hrádek a Kraví hora v kraji Vysočina) stanovena PÚ ZZZK. Stanovení PÚ ZZZK je nutný krok před tím, než mohou být zahájeny geologické průzkumy v lokalitách podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Státem zřízená organizace SÚRAO se na přelomu roku 2014/2015 dostala do potíží s antimonopolním úřadem kvůli zrušenému tendru o zakázku na geologický průzkum v hodnotě dvě stě milionů korun, kterou tehdy státní podnik DIAMO nevyhrál.

3. Geologické průzkumy v roce 2016

3.1 Žaloby (rozklady) proti rozhodnutí stanovit PÚ ZZZK

V důsledku stanovení PÚ ZZZK mají na jaře 2016 odstartovat první průzkumné práce. Rozhodnutí MŽP stanovit PÚ ZZZK je ale zpochybněno žalobami 6 spolků (další se připojují jako osoby zúčastněné) a 18 samospráv obcí. Žaloby byly podány například kvůli rozporům s Plánem činnosti SÚRAO pro rok 2013 i s Politikou územního rozvoje České republiky (požádáním o PÚ ZZZK bez souhlasu obcí), porušení Atomového zákona ze strany SÚRAO, chybnému posouzení veřejného zájmu a kvůli neexistujícím konkrétním kritériím, na základě kterých mají být lokality srovnávány a vybírány v dalších fázích hledání úložišťové lokality (viz Kapitola 4).

3.2 Motivační příspěvky pro samosprávy obcí

V tiskové zprávě z 21. prosince 2015 psala SÚRAO, že do konce roku dorazí na účty čtyřiceti obcí kolem 70 milionů korun jako kompenzace za PÚ ZZZK (Obrázek 2). Některé obce z lokality Hrádek a Březový potok se ale v lednu 2016 rozhodly na protest vůči postupu SÚRAO zaslat peníze zpět na jaderný účet, z něhož se jim opět vrátily, neboť obcím peníze ze zákona patří. Jiné obce plánují použít peníze co nejdříve na opravu chodníků, komunikací a fasád. Někde obce odložily peníze stranou, dokud nebude jasná legislativa ohledně výběru lokality. A jinde zvažují použít peníze na nezávislé oponentury studií SÚRAO.

Obrázek 2: Geologickými průzkumy k výběru finální lokality ze sedmi (Čertovka, Březový potok, Magdaléna, Čihadlo, Hrádek, Horka a Kraví hora). Zdroj: Slovák, 2015
Obrázek 2: Geologickými průzkumy k výběru finální lokality ze sedmi (Čertovka, Březový potok, Magdaléna, Čihadlo, Hrádek, Horka a Kraví hora). Zdroj: Slovák, 2015

3.3 Dvě fáze geologických průzkumů

V první neinvazivní fázi mají proběhnout povrchová a přípovrchová měření a odběry vzorků do 3 metrů pomocí ručního nářadí a podle SÚRAO má tato metoda vymezit hranice horninového masivu vhodného pro umístění hlubinného úložiště tak, aby se vyhnulo zlomům, puklinám a podzemním vodám. Ovšem Geolog Svejkovský tuto první etapu považuje z geologického hlediska za „bezvýznamnou“, jejímž hlavním účelem je získání průzkumného území a odeslání motivačních příspěvků na účty obcí (Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, 2015). Výsledným produktem této etapy budou dle geologů Svejkovského a Machka především mapy přípovrchových částí masívu, neboť úderová zařízení (kladiva) mají malý hloubkový dosah asi 100 m a neposkytnou informace o hloubkách 500 metrů a víc, kde má být hlubinné úložiště. Navzdory obsahu brožurek SÚRAO ale projekty geologických prací počítají se zkoumáním hlubších partií do hloubky asi 1 kilometru metodou reflexní seismiky a k tomu účelu bude podle Machka nejspíše použito auto s dopadovým kladivem nebo vibračním zařízením.

Po skončení neinvazivní etapy po roce 2017 mají být ze seznamu sedmi lokalit vyřazeny tři a na zbylých čtyřech má proběhnout invazivní část geologického průzkumu s pomocí hloubkových vrtů. Ve stejné době má být dokončen dvouletý projekt „Moldanubikum“ a posouzena vhodnost geologického podloží v okruhu 10–15 kilometrů od jaderných elektráren Temelín a Dukovany (Slovák, 2015). Po roce 2020 se má kandidátní listina zúžit na dvě lokality. V roce 2025 bude vybrána finální lokalita. V roce 2050 má začít první fáze výstavby hlubinného úložiště, jehož finální provoz má být započat v roce 2065.

4. Kritéria pro výběr úložišťové lokality

4.1 Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti

PS Dialog v sobě sdružuje představitele samospráv z obcí z vytipovaných úložišťových lokalit, místních ekologických organizací i ekologických iniciativ s celostátní působností (Zelený kruh), Senátu a Sněmovny Parlamentu ČR, státních institucí (SÚRAO, SÚJB, MPO, MŽP), firmy ÚJV Řež a.s. a expertů (např. z Geofyzikálního ústavu a Sociologického ústavu Akademie Věd ČR a Frank Bold). Od roku 2015 je PS Dialog jedním z poradních orgánů Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii MPO. Po schválení návrhu zákona na posílení pravomocí obcí na 17. schůzi PS Dialog v červenci 2015 se její členové nyní intenzivně zabývají otázkou kvantifikace vylučujících, porovnávajících a podmiňujících kritérií pro výběr úložišťové lokality.

4.2 Nedůvěryhodnost kritérií SÚRAO

18. schůze PS Dialog se v listopadu 2015 usnesla na tom, aby SÚRAO do 19. schůze (16. února 2016) zpracovala a předložila metodiku použití kritérií v dokumentu Metodické pokyny MP22 z května 2015, která se bude aplikovat v další fázi výběru čtyř lokalit (Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti, 2015). Členové skupiny tak reagovali na připomínky geologů Matěje Machka a Jiřího Svejkovského, kteří SÚRAO vytýkají nedůvěryhodnost jejich kritérií v důsledku chybějícího rozsahu, lokalizace a časového harmonogramu prací, které jsou definovány vyhláškou č. 369/2004 – o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek a předpisem č. 62/1988 Sb. – Zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.

Bohužel SÚRAO žádná konkrétní kritéria na únorové schůzi nepředložila. Předložila pouze dokumenty „Metodika použití kritérií při zužování počtu lokalit pro další fázi výběru lokality“ a „Příloha 1 – Souhrnná tabulka“ s příslibem, že MP22 bude aktualizován. Výhrady Machka k metodice, že je ve střetu zájmů, když má člen odborné skupiny z České geologické služby posuzovat svou vlastní práci, byly ze strany SÚRAO odmítnuty. Konkrétní návrhy geologů Machka a Svejkovského (podkapitola 4.3) nebyly vypořádány.

4.3 Návrhy na zlepšení – geologové Machek a Svejkovský

Na listopadové schůzi se Machek například podivoval nad tím, že chybí souhrn konkrétních vlastností horninového masivu a že jsou kritéria zaměřena pouze na žulový masiv, zatímco některé lokality jsou v přeměněných horninách (např. Kraví hora, kde se také nachází podzemní výzkumná laboratoř (PVP) Bukov). Také ho zajímalo, proč u většiny kritérií převzatých z mezinárodní odborné literatury či z výzkumů SÚRAO chybí reference. Machkovi rovněž vadilo, že v ČR neexistuje nezávislý orgán na státních institucích zabývající se výběrem úložišťové lokality jako v Německu, kde mají o kritériích zcela jasno (Appel et al., 2002).

Spolu s návrhem Machka byly předloženy také návrhy geologa Svejkovského pro chybějící vylučující kritéria, tzn. konkrétní hodnoty pro veličiny: „minimální plocha homogenního bloku“; „minimální požadovaná mocnost homogenního horninového bloku“; „šíře vylučujícího pásma“ pro „hlubinné zlomy a tektonické zóny (kategorie I.)“, pro „hlubinné nadregionální zlomy (kategorie II.)“ a pro „lokální tektonické poruchy (kategorie III. a IV.)“; a ochranné pásmo v místě „křížení nadregionálních zlomů“ (kategorie II.).

Zahraniční přístupy v nakládání s jaderným odpadem naleznete v druhém dílu článku.

Reference

  1. ANDRA. Accident au Laboratoire souterrain de l’Andra en Meuse / Haute-Marne. ANDRA. 01/2016. [Online].
    http://www.andra.fr/download/site-principal/document/communque-de-presse/accident-laboratoire.pdf.
  2. Appel at al. Auswahlverfahren für Endlagerstandorte Empfehlungen des AkEnd – Arbeitskreis Auswahlverfahren Endlagerstandorte. W & S Druck GmbH. Köln, 2002. [Online]. http://www.oeko.de/oekodoc/1519/2002-054-de.pdf.
  3. Calla – Sdružení pro záchranu prostředí. Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme! 1/2015. Vydáno ve spolupráci s Hnutím DUHA. Ministerstvo kultury ČR. Reg. č. MK ČR E 12289, 06/2015. [Online]. http://www.temelin.cz/images/PDF/jodn_01_15_rgb.pdf.
  4. Edwards, G., Ph.D., a Del Tredici, R. Canadian Coalition for Nuclear Responsibility – Undertaking on Rolling Stewardship: Examples of Rolling Stewardship Beyond One or Two Generations. 10/2013. [Online].
    http://www.ccnr.org/CCNR_Undertaking_final.pdf.
  5. MPO. Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Praha, 11/2014. [Online]. http://surao.cz/cze/content/download/8274/44869/file/SURAO_koncepce_CZE.pdf.
  6. MPO. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR. Praha, 06/2001. [Online]. http://www.surao.cz/cze/content/download/524/2862/file/koncepcefinal.pdf.
  7. National Environmental Policy Institute. Rolling Stewardship: Beyond Institutional Controls: Preparing Future Generations for Long-Term Environmental Cleanups. “HOW CLEAN IS CLEAN?” PROJECT Phase V. 12/1999. [Online].
    https://ndep.nv.gov/lts/rollings.pdf.
  8. National Research Council. Improving the Environment: An Evaluation of DOE's Environmental Management Program. Washington (DC). National Academies Press (US). 1995. ISBN: 978-0-309-05440-9 [Online].
    http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK232800/.
  9. NWMO. Implementing Adaptive Phase Management 2016 to 2020. Draft For Public Review. Toronto, Canada, 10/2015. [Online]. https://www.nwmo.ca/en/~/media/Site/Reports/2015/11/06/09/55/Implementing-APM-2016-to-2020---Draft-FINAL.ashx.
  10. OECD. Preservation of Records, Knowledge and Memory (RK&M) across Generations. OECD. 01/2016. [Online]. https://www.oecd-nea.org/rwm/rkm/.
  11. OECD. Reversibility & Retrievability in Planning for Geological Disposal of Radioactive waste: Proceedings of the “R&R” International Conference and Dialogue 14–17 December 2010 Reims. France, 2012. ISBN 978-92-64-99185-9. [Online]. http://www.iaea.org/inis/collection/NCLCollectionStore/_Public/44/052/44052583.pdf.
  12. ONDRAF/NIRAS. Waste Plan for the long-term management of conditioned high-level and/or long-lived radioactive waste and overview of related issues. Nirond 2011-02 E. Brussels, 09/2011. [Online].
    http://www.ondraf-plandechets.be/nieuw/downloads/Waste%20plan%20-%20English.pdf.
  13. Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Zápis z 18. Schůze Pracovní skupiny pro dialog o HÚ. SÚRAO. 11/2015. [Online]. http://www.surao.cz/cze/content/download/8474/45926/file/zapis_18_schuze%20PS_final.pdf.
  14. Slovák, J., RNDr., Příprava hlubinného úložiště: Aktuální situace. SÚRAO. 04/2015. [Online].
    http://docplayer.cz/12009642-Priprava-hlubinneho-uloziste.html.
  15. SÚJB. Česká republika: Národní zpráva pro účely Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady. Revize 5.0. Česká republika, 07/2014. [Online].
    https://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/zpravy/narodni_zpravy/NZ_VP_RAO_5_0.pdf.
  16. SÚJB. Zpráva o výsledcích činnosti SÚJB při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a radiační ochranou za rok 2014. Část II., 2014. [Online].
    http://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/zpravy/vyrocni_zpravy/ceske/VZ_SUJB_2014_cast_II_fin.pdf.
  17. SÚRAO/RAWRA. SÚRAO vizualizace hlubinného úložiště. Youtube. 11/2012. [Online].
    https://www.youtube.com/watch?v=Q3klant3HNg.
  18. World Nuclear Association. Radioactive Waste Management. Appendix 2: Storage and Disposal Options. World Nuclear Association. 2016. [Online]. http://www.world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/nuclear-wastes/appendices/radioactive-waste-management-appendix-2-storage-an.aspx.
 
Komentář recenzenta prof. Ing. Josef Kott, DrSc.

Charakteristika tématu:

Tematicky významná kompilační práce podložená aktuální literaturou s cílem objektivizovat současnou situaci v oblasti přípravy ČR na perspektivní, bezpečné a efektivní hospodaření s radioaktivními odpady a zejména s vyhořelým jaderným palivem. Popisuje se legislativní realizační vazba mezi samosprávnými orgány a státem ve věci složitého výběru budoucího úložiště radioaktivních látek s hlavními problémy, které se vyskytly s důsledným zdokumentováním situace. V dalších částech článku autorka podává základní přehled o již realizovaných a také připravovaných opatřeních ve vybraných částech světa. V závěrečných částech článku jsou zmíněny otázky vratnosti, formy ukládání až po předávané správcovství, což jsou neopominutelné faktory následného dědictví.

Účel:

Přesto, že ke skutečné realizaci tohoto typu úložišť v ČR z pohledu současných potřeb a celkové národohospodářské situace dojde až za 50 roků, kdy jistě budou detailní potřebná data z vědeckého a inženýrského hlediska upřesněna a doplněna novými technologickými poznatky a možnostmi, je již dneska nutné tyto metody rozvíjet, inovovat a veřejnost s nimi průběžně seznamovat.

Poznámky a doporučení:

- V článku se objevují pasáže kritiky na práci SÚRAO Praha, který je deklarován jako „podvádějící“ organizace v příslibech a prováděných opatření. Ze své praxe naopak vím, že zaměstnanci SÚRAO jsou vysoce kvalifikovaní odborníci a proto se domnívám, že za nedopatřeními byly jiné vlivy. Tím také připomínám, že pokud SÚRAO nepřihlédl k některým poznatkům nebo doporučením jiných odborníků, tak to bude také dáno možnostmi a jiným odborným pohledem na celou složitou záležitost.

- Do článku doporučuji uvážit doplnění o nejzávažnější problém a to je pro ČR nutná změna právní legislativy, spočívající v dořešení otázky vlastnictví vyhořelého paliva. Dneska je vlastníkem stále provozovatel, tedy ČEZ, protože SÚRAO je MPO ČR jmenována organizací pečující v souladu se stávající legislativní úrovní ČR o nepotřebné radioaktivní látky, měla by se tak starat o všechny záření produkující látky jednotně a důsledně s dostatečnou finanční podporou. SÚRAO má jedinečné zkušenosti v těchto důležitých otázkách. Je to organizace, která napomáhá ochránit nejen současnou generaci se stálým výhledem na generace příští a takto by se na její činnosti mělo pohlížet a tuto činnost podporovat.

- Podle mého soudu má článek v řadě částí polo politický charakter, proto bych třeba fotografii na straně 4 textu zcela vypustil, stejně tak některé věty v tomto směru „zmírnil“.

Články tohoto typu jsou v ČR nutností, obyvatelé musí mít průběžné informace zejména proto, že mají právo o těchto věcech spolurozhodovat ale také spolu se státními orgány hledat a nacházet únosné kompromisy. Světová energetika dneska vyvíjí systémy s alternativními zdroji tepla a hledá také metody přímých přeměn fuzními metodami a způsoby „samo spalování“ vysoce aktivních štěpných produktů přímo v reaktoru za podstatného zvýšení termodynamické účinnosti procesu, to se však týká až období po roce 2050.

English Synopsis
Sustainable Management of Radioactive Waste and Spent Nuclear Fuel I.

In December 2015, the scoping stage of the Strategic Environmental Assessment (SEA) process on the Updated Concept of Radioactive Waste and Spent Nuclear Fuel Management began in the Czech Republic. The policy has processed only one option - a geological disposal facility in the Czech Republic. The first part of this article will look into the situation with radioactive waste management in the country.