Proč mají pohádkovou rentabilitu státní investice zaplatit čeští zákazníci? A proč mají být vypláceny bonusy státním zaměstnancům za to, že přišli do práce, protože Net4Gas obdrží bonus, pokud bude dodržovat energetický zákon. Skryté zdanění energií přes nemravné zisky státních monopolů je podlé.

30. ročník Podzimní plynárenské konference proběhl 22. až 23. října 2024 v kongresovém sále Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Od plynárenství se očekává, že z velké části nahradí uhlí a vykryje mezery mezi schopnostmi obnovitelných zdrojů energie.

Do roku 2040 musí evropské země výrazně omezit spotřebu zemního plynu. Více než třetinu dálkové výroby tepla tak bude zajišťovat elektřina a počítat s ní musí i průmysl. Připravit se na to můžete už dnes, stát i EU vám pomohou.

Plynové kogenerační jednotky KGJ ideálně zapadají do koncepce přechodu k obnovitelným zdrojům energie. To je jedno z hlavních poselství konference Dny kogenerace 2024 zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla KVET.

Vládě zbývá necelý rok do konce funkčního období. Transformaci teplárenství a jeho odchod od uhlí do roku 2030 se sice podařilo nastartovat, řada úkolů však stále nebyla dokončena a čas se rychle krátí. Teplárenské sdružení ČR proto apeluje na nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, aby se transformaci teplárenství intenzivně věnoval.

Plyn zůstává klíčovou složkou české energetiky, a to i v době dekarbonizace. Jak se Česká republika snaží vybalancovat potřebu stabilního energetického zdroje s rostoucími požadavky na ekologický provoz a jaké role v tom hrají biometan a vodík?

Dopad cen povolenek po zavedení evropského obchodování s emisemi CO₂ z paliv EU-ETS II na vytápění domácností se nezadržitelně blíží. Nemělo by uniknout, že jeho finální podobu v roce 2023 schválila i Česká republika.

Odborný Tvrdí to nedávná analýza týmu Fakta o klimatu. Podle ní by rychlejší rozvoj české energetiky, spojený především s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů měl umožnit nejen snížení importu, ale také dosažení nižší ceny silové elektřiny i dřívější náhradu stávajících uhelných zdrojů.

ČEZ Teplárenská a BM servis musí obnovit provoz dalších více než 60 předávacích stanic, ve kterých voda zaplavila i rozvodné skříně a další elektrozařízení. Do Slezska teď míří zaměstnanci ČEZ Teplárenská z celé republiky, aby Bohumínu s obnovením dodávky tepla pomohli.

Investice do plynových a obnovitelných zdrojů budou vedle jádra dominovat v příštích letech tuzemské energetice a podmíní úspěšnost transformace energetiky v České republice.

Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla v období 1. 9. – 31. 5. se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí ČHMÚ. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 °C a není očekáván další den vzestup teplot.

Metodika cenové regulace stanoví základní pravidla, kterými se ve střednědobém horizontu řídí hospodaření regulovaných společností v energetice. Pravidla ve výsledku významně ovlivňují cenu energie pro její spotřebitele.

I v letošním prvním pololetí Češi spotřebovali o jednotky procent méně elektřiny a plynu než před rokem. Fotovoltaické elektrárny navýšily výrobu meziročně o více než čtvrtinu.

Odborný TZB-info doporučuje PENB evidované v systému ENEX bude nutné zpracovat v podmínkách požadavků novely 222/2024 Sb. vyhlášky o energetické náročnosti 264/2020 Sb. s platností od 1. 9. 2024.

Zajištění energie z OZE, sdílení energie a stavební opatření, která snížují potřebu energie, byla témata dalšího setkání zástupců MČ a oddělení energetického manažera MHMP.

Rozhovor s Jakubem Unuckou o budoucnosti Moravskoslezského kraje. O smart budoucnosti pro veřejnou správu, o Liberty, Fondu spravedlivé transformace, výměně kotlů, blížících se krajských volbách a o projektu Centrum veřejných energetiků.

Celkově očekávané investice v teplárenství do roku 2030 přesáhnou 80 miliard Kč, přičemž dle předpokladu budou finance směřovat z 67 % do biomasy, 14 % na modernizace rozvodů.

Vodní toky představují obrovský a dosud nevyužitý zdroj energie. V tomto případě však není řeč o jejich kinetické, ale tepelné energii.

Rozhodnutí Evropské komise podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) v objemu 75 miliard korun je pro českou energetiku jedna z nejdůležitějších zpráv za posledních několik let. Naplno se totiž otevřely dveře pro transformaci a dekarbonizaci tuzemské energetiky a rovněž pro historicky největší modernizaci tepláren.

Dvacet miliard korun z programu HEAT Modernizačního fondu podpoří teplárny, které přejdou z uhlí na ekologičtější zdroje.