V minulých dnech se rozpoutala debata na téma zásob černého uhlí v Česku. Kolik uhlí se ale dá skutečně vytěžit, je hlubinné dobývání ekonomicky výhodné a nakolik je Česko na černém uhlí závislé?
Rostoucí ceny energií a tlak na nezávislost nutí průmysl i města hledat nové zdroje tepla. Velká tepelná čerpadla a elektrická pára se rychle posouvají z pilotních projektů do praxe. Jak se tento trend promítá do evropské strategie a kde už funguje? Odpovědi nabídne konference Průmyslová tepelná čerpadla 2025 s podtitulem Elektrifikace v akci.
Příští česká vláda bude čelit v oblasti energetiky celé řadě zásadních úkolů. Její funkční období skončí těsně před rokem 2030, který bude pro českou energetiku přelomový: Česko začne postupně odcházet od uhlí a zároveň vyprší provozní podpora pro solární elektrárny s výkonem 2 000 megawattů. Do agendy nové vlády spadnou zásadní legislativní úkoly – od transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov, přes zavedení systému EU ETS 2 až po spuštění akceleračních zón. Přitom stále zůstává řada domácích úkolů, které Česko v oblasti obnovitelných zdrojů dosud nesplnilo. Solární asociace je shrnula do čtyř oblastí.
Od roku 2027 začne platit nový evropský systém povolenek pro budovy a dopravu. Podle odhadu MŽP a PwC si domácnosti připlatí v průměru 200–400 korun měsíčně, stát však získá stovky miliard na úspory energie, čistou dopravu a sociální bydlení. Analýza ukazuje, že celkový efekt pro ekonomiku může být pozitivní.