Zásoba zemního plynu je aktuálně nižší než loni. Ale nejde o tragický vývoj, který by neměl řešení. I při současném pomalejším plnění zásobníků je dosažitelná jejich 100% naplněnost na počátku listopadu.
TZB-info doporučuje Bioplynovým stanicím postupně končí podpora po dvaceti letech provozu. vyplatí se je dále podporovat? Jejich význam je totiž mnohem širší než jen výroba zelené elektřiny. Od vytápění obcí přes zpracování biologických odpadů až po výrobu organického hnojiva a podporu elektrizační soustavy. Jakou budoucnost mohou mít tato zařízení a co rozhodne o jejich dalším provozu?
Energetický regulační úřad (ERÚ) představil detaily změny tarifní struktury, která od ledna příštího roku vstoupí v platnost na hladinách vysokého (VN) a velmi vysokého napětí (VVN). Cílem změn je efektivnější využívání distribučních a přenosových soustav, omezení zbytečných investic do posilování sítí a zpomalení růstu regulovaných cen elektřiny.
Připravený návrh akceleračních zón pro větrné elektrárny obsahuje plošné výškové limity, které ve většině případů neumožňují využít nejmodernější typy turbín. Právě ty přitom představují zásadní technologický posun – dokáží z jedné lokality vyrobit násobně víc elektřiny a zároveň snížit počet potřebných elektráren. Na problém poukazují Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.
Letošní ročník symposia Odpadové fórum uskutečněný v rámci Týdne inovací a výzkumu pro praxi (TVIP 2026) přilákal do Hustopečí u Brna stopětašedesát odborníků z výzkumu, průmyslu i veřejné správy, přičemž počet přihlášených příspěvků přesáhl osmdesát. Přispěl k tomu široký tematický záběr, který zahrnoval kromě odpadů ve stavebnictví také radioaktivní a jiné nebezpečné odpady, dále vedlejší produkty a odpady z potravinářství, odpady z recyklace a výroby automobilů. Speciální témata se týkala druhého života dřeva a projektů zaměřených na čistotu vody a ovzduší. Nabízíme krátké ohlédnutí za touto významnou akcí.
Recenzovaný Tento článek se zabývá potenciálem tvorby nájemního bydlení v rámci stávající zástavby rodinných domů v příměstských oblastech Prahy prostřednictvím měkkého zahušťování. Otevírá diskusi o možné postupné transformaci těchto neudržitelných lokalit, která reaguje na jejich východiska, včetně současné krize dostupnosti bydlení a demografického stárnutí populace. Cílem výzkumu bylo kvantifikovat prostorové rezervy v intravilánech obcí, které by umožnily vznik bytových jednotek bez nutnosti záboru nové půdy. Prostřednictvím GIS analýzy bylo zkoumáno více než 31 500 parcel ve 40 obcích silně zasažených suburbanizací. Výsledky ukazují na značné prostorové rezervy pro vytvoření další bytové jednotky, ať už na pozemcích anebo uvnitř rodinných domů v rámci jejich prostorových rezerv. Studie potvrzuje, že adaptace stávajícího fondu rodinných domů představuje významný a dosud nevyužitý zdroj bytových jednotek, který by zároveň vedl ke zvýšení hustoty zalidnění, podporu sociální udržitelnosti a efektivnější využití infrastruktury v satelitních obcích.