Plyn jako záchranná síť energetiky: ceny nejspíš klesnou, ale závislost trvá

Panelová diskuse „Energetická transformace a nové obchodní příležitosti“ pořádaná Eco týmem VŠE v rámci festivalu udržitelnosti Sumafest, přilákala 25. března 2026 do žižkovské posluchárny zájemce o energetiku.

Partnerem akce byla skupina innogy, která je zároveň partnerem VŠE ECO týmu, jehož rolí je naplňování strategie udržitelného rozvoje VŠE. Za stolem zasedli významní zástupci českého energetického sektoru: Blahoslav Němeček, Rudolf Rýdl a Karel Kincl ze skupiny innogy, Kristian Titka z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Jana Vránková z Elektroenergetického datového centra (EDC). Moderoval Josef Dynka z Eco týmu VŠE.

Osm tisíc korun za megawatthodinu: vzpomínka na energetický šok

Diskuse začala pohledem zpět na energetickou krizi v roce 2022. Plyn se v roce zahájení ruské invaze na Ukrajinu obchodoval za téměř 8 000 korun za megawatthodinu. Dnes se přitom stejný roční kontrakt pohybuje kolem 1 140 korun.

Přestože trhy v posledních měsících opět nervózně reagují na geopolitické dění, kontrakty na roky 2028 a 2029 zdražily oproti klidnému období jen o jednotky eur na megawatthodinu. Trh tak signalizuje, že katastrofický scénář z roku 2022 vnímá jako výjimku, nikoli nový normál.

Diskutující upozornili, že část extrémních cen v roce 2022 nebyla odrazem skutečné obchodní poptávky, nýbrž důsledkem špatně nastavených automatizovaných obchodních algoritmů, které včas nezastavily zadávání objednávek. Incident vedl komoditní tradery ke zpřísnění dohledu nad těmito nástroji.

Cena elektřiny: příliš nízká na investice, příliš vysoká pro zákazníky

V rámci rozproudění diskuze zazněla otázka, zda je dnes cena elektřiny vysoká nebo nízká. Záleží na úhlu pohledu. Blahoslav Němeček z innogy ČR zdůraznil, že pro investory je současná cena elektřiny nedostatečná k tomu, aby zaplatila výstavbu libovolného nového zdroje.

Doba návratnosti energetických projektů přesahuje 15 let, a bez garancí v podobě provozní podpory není investice ekonomicky obhajitelná. To platí pro celou Evropu.

Srovnání s dalšími evropskými zeměmi ukázalo, proč jsou ceny tak rozdílné. Státy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů – Portugalsko, Skandinávie nebo Německo – těží z toho, že vítr a slunce nemají variabilní náklady. Když tyto zdroje vyrábí, tlačí burzovní cenu dolů.

Česká republika, vnitrozemský stát s omezenými podmínkami pro výrobu z větru a slunce, musí pro pokrytí spotřeby častěji zapojovat plynové a uhelné elektrárny s vyššími provozními náklady. Výsledkem je dlouhodobě vyšší velkoobchodní cena elektřiny.

Abychom ji stlačili dolů, musíme stavět vlastní zdroje s nízkými výrobními náklady. V dohledné době obnovitelné zdroje a dlouhodobě jádro.

Plyn se v ČR používat bude – ale odkud?

Panelisté se shodli, že bez plynu se moderní ekonomika v dohledné době neobejde. Cement, vápno, sklo ani petrochemie se bez plynu vyrobit nedají. Elektřina sama o sobě nemůže nahradit plyn ve všech průmyslových procesech. Světové zásoby zemního plynu přitom dostačují na přibližně 200 let těžby, takže nedostatek suroviny jako takové nehrozí.

S bezpečností dodávek je to ale složitější. Česká republika dnes odebírá plyn výhradně ze západního směru – norský plyn a zkapalněný americký LNG, který přichází přes německé nebo španělské terminály. Závislost na ruském plynu byla po roce 2022 odstraněna.

Terminály na příjem LNG mezitím v Evropě vyrostly s velkou rezervou: kapacity jsou z bezpečnostních důvodů dimenzovány tak, že jsou v průměru využívány jen na čtvrtinu.

Biometan jako zdroj zelené energie i vyšší soběstačnosti

Jednu z nadějí na snížení dovozní závislosti nabízí biometan. Česká republika má na svém území jednu z nejvyšších hustot bioplynových stanic v Evropě – přes tisíc převážně zemědělských provozů, které dnes vyrábějí elektřinu.

To má dvě nevýhody. Za prvé, velkoobchodní cena elektřiny klesá kvůli výrobě z jiných obnovitelných zdrojů, v ČR zejména solárních elektráren. Tím se snižuje hodnota elektřiny vyráběné z bioplynu.

Za druhé, v bioplynových stanicích je málokdy využíváno teplo, které při výrobě elektřiny vzniká. Snižuje se tak účinnost využití bioplynu jako zdroje energie.

Biometan řeší obě tyto nevýhody. Dá uskladnit v podzemních zásobnících spolu se zemním plynem a čerpat v zimě, kdy je po plynu větší poptávka. Z téže biomasy tak vznikne energeticky hodnotnější produkt ve vhodný čas.

Kristián Titka z ERÚ potvrdil, že stát se chystá tento přechod podpořit aukčním mechanismem. První aukce podpory biometanu má být vypsána v průběhu května 2026, další bude následovat. Aukce zajistí investorům garantovanou cenu, tedy doplatek k tržní ceně plynu.

Innogy v přechodu na biometan hraje aktivní roli. Společnost plánuje každoročně transformovat několik bioplynových stanic ze svého portfolia na biometanové a rozvíjí vlastní projekty odpadních biometanových stanic.

Rudolf Rýdl z innogy Energo zdůraznil, že vypsání aukcí je pro biometan zásadní, aby banky byly ochotné tyto projekty financovat.

Závěr

Jaká je tedy situace v České republice na začátku roku 2026? Ceny jsou dnes výrazně níže než v roce 2022, dodávky jsou bezpečné a diverzifikované. Ale nejsou zde téměř žádné nové investice do domácích zdrojů. Biometan je jedním z mála, kde má Česko skutečný potenciál. Ale i tak zůstane závislost na dovozním plynu ještě dlouho součástí energetické bilance.

Sumafest na VŠE ukázal, že o těchto tématech se dá mluvit srozumitelně. A to je dobrý začátek.