Listopadová konference OSN o globální změně klimatu v Bonnu měla upřesnit naplňování Pařížské dohody po roce 2020. Podařilo se to?

S novým rokem i novou vládou se pojí mnohá očekávání a česká energetika nové impulzy nepochybně potřebuje. Stagnující obnovitelné zdroje, obtíže s čerpáním prostředků na energetickou efektivitu, otevřená debata o stavbě nových jaderných bloků, posilování spolupráce v rámci evropské Energetické unie nebo naplňování Pařížské dohody o ochraně klimatu – to je jen několik vybraných úkolů, jež čekají na posun.

Před nedávným uvedením televizního pořadu Otázky Václava Moravce byla poslední zmínka o Nové tarifní soustavě v srpnu 2016. V ní byly zobecněny výsledky veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní soustavě, která byla odsunuta na rok 2019. Rok 2019 se rychle blíží. Co se děje s tímto dříve velmi sledovaným tématem? Jaké jsou názory vlivných odborníků?

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 28. listopadu navrhl ambicióznější cíle pro Evropskou klimatickou politiku pro rok 2030. Jejich naplnění si vyžádá obří investice v mnoha oborech.

Vydání cenových rozhodnutí Energetickým regulačním úřadem je spjato se změnou, nejčastěji se zvýšením cen energie pro konečné spotřebitele. Není divu, že toto období zajímá nejen dodavatele, ale i novináře a veřejnost. Ceny komodit na trhu se zvyšují, budeme platit také více kvůli cenovému rozhodnutí? Kde a jak si zvýšení nákladů lze zkontrolovat?

Regulované ceny elektřiny pro příští rok v průměru klesnou pro zákazníky připojené na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, mírně naopak vzrostou pro domácnosti a malé podnikatele. Nárůst cen pro zákazníky na hladině nízkého napětí pohybovat na úrovni 2,5 % a po odečtení inflace tak půjde o změnu v desetinách procenta.

Druhá vlna kotlíkových dotací právě probíhá a mezi všechny kraje ČR je rozděleno 3,4 miliardy korun na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním za nové nízkoemisní tepelné zdroje. Cíl pro druhou vlnu kotlíkových dotací je výměna dalších 35 tisíc starých kotlů do konce roku 2019.

„Kdo zvládne splnit podmínky emisních regulací a bude schopen vyrábět elektřinu po roce 2022, bude se mít dobře, protože elektřina bude drahá,“ konstatoval Martin Hájek na konferenci Dny kogenerace 2017, kterou každoročně pořádá sdružení COGEN CZECH.

Špičkovací stanice založená na akumulaci elektrické energie pomůže se snížením připojovacího výkonu a s hlídáním čtvrthodinového odběrového limitu. Nikoliv jen se zvýšeným využitím elektrické energie vyrobené fotovoltaicky. Změny v konstrukci elektrických otopných těles vynucuje energetická legislativa. Platit budou od 1. ledna 2018.

Japonsko je jediná země, která byla v dějinách lidstva obětí atomových bombových útoků. Přesto Japonsko méně než deset let po bombardování Hirošimy a Nagasaki překvapivě začalo využívat jadernou energii ke svému ekonomickému růstu.

Zabezpečení státních institucí i firem proti kybernetickým útokům se neobejde bez vzdělávání zaměstnanců a koncových uživatelů. Stoprocentní obranu před útoky hackerů nelze zajistit, navíc by byla kontraproduktivní. Shodli se na tom řečníci na diskusním setkání s názvem „Jsme připraveni na kybernetický útok?“.

Zhruba tak by se vyjádřit dilema, které vzniklo v diskuzi na kulatém stolu kanceláře Evropského parlamentu, který pořádala Aliance pro energetickou soběstačnost v pátek 9. 6. v Praze. Téma setkání bylo „Česko jako evropský hráč v energetice.“

Tak by mohl znít titulek letošní roční zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o provozu české elektrizační soustavy v roce 2016, protože až na dvě výjimky, jádro a plyn, se žádné výrazné odchylky od předchozího roku neobjevily. Jak se vyvíjely ostatní ukazatele?

Energetičtí regulátoři České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska litují, že nedávno oznámená dohoda o řízení přetížení mezi Německým a Rakouským regulátorem není v souladu s technickými limity propojené přenosové sítě a procesními standardy požadovanými novou evropskou legislativou.

6. ročník konference Obchodování s energií v ČR poskytl přehled nejnovějšího dění na energetickém trhu. Co nového přináší Zimní energetický balíček? Jak se změní ceny elektřiny po odstavení německých jaderných elektráren? S čím se mohou pochlubit energetici v podnicích, s čím obchodníci a jaké problémy mají domácnosti?

Českomoravská záruční a rozvojová banka se s MPO domluvila na financování programu ENERG. Podnikatelé v Praze budou moci od 1. června 2017 získat bezúročné investiční úvěry a finanční příspěvky na financování svých projektů zaměřených na energetické úspory.

IT do energetiky zasahuje už nějakou dobu, ale z hlediska technologických proměn, které nás čekají, jsme teprve na začátku. Je velmi pravděpodobné, že pojmy jako „umělá inteligence“ nebo „blockchain“ budeme nejen v souvislosti s energetikou slýchat stále častěji, tak se pojďme podívat, o co jde.

Se stále větším zastoupením OZE v energetické soustavě řeší evropští politici i energetici otázku, jak financovat stavbu záložních kapacit, které zajistí dostatek elektřiny i v případě nepříznivého počasí z hlediska provozu OZE. A politici němečtí navíc potřebují odstavit jádro.

Po dlouhých sporech kolem podniku ČKD to nyní vypadá, že se zainteresované strany dohodly na přijatelném řešení. Tím však kauza OKD nekončí, zahraniční investoři již zvažují arbitráže. Jak se situace kolem OKD během posledních let vyvíjela? Stručný přehled přináší tento článek.

O relevanci obnovitelných zdrojů jako jasného trendu v energetice již dnes pochybuje málokdo. Přesto se česká Státní energetické koncepce stále spoléhá zejména na centrální zdroje. Proč?