Má v dnešní době smysl energetická koncepce? Do jaké míry je ČR energeticky soběstačná? Je na stole zestátnění ČEZu? Na tyto a další otázky jsme se zeptali předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

K čemu je evropská taxonomie udržitelných investic? Jaké přináší podmínky pro budoucí plynové zdroje? A co bude přechod na nízkoemisní plyny znamenat pro domovní kotle, ohřívače vody a sporáky? Rozhodně není nutné propadat panice a rychle přecházet k jiným zdrojům tepla.

Peníze by měly jít na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. Mezi další podmínky těžby patří především stavba podzemní stěny nebo důkladné sledování stavu podzemní vody.

Dnes platí, že spolehlivá a dostupná energie je základním kamenem moderní společnosti, to však platilo ve všech dobách, jen ty potřebné formy energie se s rozvojem civilizace měnily. Kdysi to byla potrava a dřevo, v současné době je dominantní především teplo a elektřina.

I přes odpor některých unijních států Evropská komise (EK) definitivně rozhodla, že jádro a zemní plyn budou dočasně zařazeny na seznam zelených investic.

I přesto, že cena povolenky za vypouštěné CO₂ trhá jeden rekord za druhým, teplo se pro koncového zákazníka nijak zásadně nezdražuje. Samozřejmě, ne všechny teplárny si mohou dovolit cenu nezvýšit, nicméně obor jako celek nelze srovnávat se situací kolem enormního růstu cen u plynu a elektřiny.

Má-li být přechod k nízkoemisní energetice efektivní, musí nové bloky v Dukovanech a v Temelíně získat stavební povolení před rokem 2045. Návrh evropské taxonomie udržitelných investic tak výstavbu jádra v ČR zásadně neomezuje.

Plánované odstavení uhelných zdrojů jádrem nahradit nestihneme, v úvahu tak připadá zejména plyn a obnovitelné zdroje. Jak by tento vývoj měla reflektovat nová státní energetická koncepce? Na to jsme se zeptali Michala Šnobra, poradce finanční skupiny J&T.

Návrh evropské taxonomie řadící zemní plyn a jadernou energii mezi „udržitelné“ investice vyvolal u politiků a veřejnosti v prvních dnech letošního roku nadšení. Především mezi odpůrci razantního přechodu k bezuhlíkové energetice do roku 2050.

V médiích je uváděna polopravda o tom, že EU nařizuje zákaz využití zemního plynu k roku 2040. Tvrzení se opírá o neznalost skutečného stavu věci a jde i o manipulativní informaci typu přání je otcem myšlenky.

Plynárenský balíček vydaný Evropskou komisí potvrzuje význam plynů a plynárenské infrastruktury v transformaci energetiky. Přináší mimo jiné nová pravidla pro zavádění vodíku, ochranu spotřebitele a omezení emisí metanu.

Jinak klidným a v mnoha ohledech až nudným trhem s energiemi letošní rok pořádně otřásl. A to až tak, že souběh všech krizových faktorů nepředpokládal nikdo ze slovutných energetických expertů. Co můžeme čekat, že se bude dít dál?

Typická záloha na sazbě D02 od ČEZ jako DPI pro odběratele, který používá elektřinu ke svícení a vaření, dosahuje necelých 1 700 Kč.

Rozhodnutí Ministerstva financí ČR promíjí ve 2 posledních měsících 2021 DPH jak z vyúčtování, tak ze záloh. Energetické společnosti, daňoví experti a správce daně se neshodují ve výkladu pardonu a jeho uplatnění.

Zemní plyn se stane významným prvkem v dekarbonizaci české energetiky, zejména pak teplárenského sektoru. Nezbytné jsou investice do distribuční plynárenské sítě včetně testování nových technologií spojených s biometanem nebo vodíkem. Nízkoemisní nákladní doprava se do budoucna neobejde bez využití zkapalněného zemního plynu (LNG).

Podzimní plynárenská konference 2021 se soustředila na budoucí roli plynů v kontextu klimaticko-energetické národní a evropské politiky. „Čeká nás největší transformace energetiky a průmyslu od industriální revoluce“ řekl Thomas Merker, GasNet, s.r.o.

Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (dále RED II) pobízí členské státy, aby pro podporu nových instalací i stávajících elektráren více využívaly smlouvy o prodeji elektřiny – tzv. PPA (power purchase agreements). Jedná se o hojně využívaný nástroj v USA, Skandinávii nebo Španělsku, kde výrazně přispívá k naplňování cílů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Obliba PPA ve světě i v Evropě stoupá kvůli růstu cen energie a snižování investičních nákladů na OZE.

Italská právní úprava může být inspirací i pro Českou republiku. Energetická společenství by totiž měla být zahrnuta v novém energetickém zákoně, který v ČR právě připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Česká republika má víc než třetinu spotřeby zemního plynu uloženou v podzemních zásobnících. Vyrovnávají sezónní výkyvy spotřeby plynu, chrání bezpečnost dodávek a tvoří pojistku energetické bezpečnosti v případě nenadálých událostí.