Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Energetická politika
Archiv článků od 30.10.2019 do 15.2.2020

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

2.2.2020
tisková zpráva Evropské komise, redakce

První plynovod mezi Finskem a Estonskem s názvem Balticconnector (Baltský propoj), byl na začátku roku 2020 uveden do plného komerčního provozu.

22.1.2020
TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky

Další zajímavé téma konference Dny teplárenství a energetiky 2020: Nově navrhovaná odpadová legislativa jde podle Ministerstva životního prostředí vstříc cirkulární ekonomice. Zatím však končí téměř polovina komunálního odpadu na skládkách a vše nasvědčuje tomu, že se tento stav v dohledné době nezmění.

16.1.2020
Český plynárenský svaz

Význam zemního plynu v české energetice zůstane zachován. To je dobrá zpráva i pro vytápění. Vzhledem k tomu, že s velkou pravděpodobností bude muset převzít v desetiletém horoizontu část úlohy, kterou dnes plní uhlí, nelze dlouhodbě predikovat jeho cenu.

14.1.2020
Aliance pro energetickou soběstačnost o.s.

Aliance pro energetickou soběstačnost porovnala návrhy Národních akčních plánů států V4, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska a dále Německa, Nizozemska a Litvy. Přístup vybraných států se významně liší jak ve ztotožnění se s cíli, tak v míře rozpracování a konkrétnosti opatření.

18.11.2019
prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., Ing. Roman Horečný

Recenzovaný V roku 2011 Bratislava zareagovala na výzvu EÚ na program FP7-ENERGY-SMART CITIES-2012 a na účasť na medzinárodnom projekte EU-GUGLE: „Európske mestá slúžiace ako zelená mestská brána vo vedení k trvalo udržateľnej energii“. Cieľom projektu bolo dosiahnuť koncepciu energetickej hospodárnosti budov, zabezpečiť energetickú efektívnosť samotných budov pri ich používaní a znížiť energetickú náročnosť v mestskej oblasti, v ktorej sa budova nachádza.

Odstavené uhelné rypadlo a nové obnovitelné zdroje, foto © TZB-info
17.11.2019
ČEZ, a. s.

V roce 1989 činil podíl uhlí na výrobě elektřiny v ČR plných 79 procent. Jaderná energetika přispívala 11 procenty, 10 procent připadlo na vodní zdroje. Žádné jiné typy elektráren tehdy v naší energetické soustavě neexistovaly – žádné plynové, paroplynové, větrné či solární elektrárny.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama