30. 6. 2020 oficiálně skončil provoz elektrárny Prunéřov I. Hnědouhelná elektrárna a přilehlý důl Nástup Tušimice leží na místě bývalé obce Prunéřov.

Na globálním rostoucím zájmu o LNG má Evropa 90% podíl; dovezený objem představoval téměř čtvrtinu světového importu. Česká republika počítá s využitím LNG zejména v dopravě. V plánu jsou tisíce vozidel a desítky plnicích stanic.

Rada Energetického regulačního úřadu schválila Zásady cenové regulace pro páté regulační období. V novém regulačním období se má snížit se zisk regulovaných subjektů, účetní údaje a údaje pro regulaci se sjednotí, důraz bude kladen na zvýšení kvality dodávek, na investice. Regulované ceny podle velikosti jističů nebudou.

Ceny obnovitelných zdrojů a baterií klesly již v roce 2020 na úroveň, která byla ještě nedávno očekávána až v roce 2050. Elektřina by s tímto scénářem oproti roku 2020 zlevnila o 10 %.

Odborný TZB-info doporučuje Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.

Kdo má domácí elektrárnu s baterií a poskytne svou kapacitu na podpůrné služby, má elektřinu ze sítě zdarma a ještě si přivydělá. Bohužel ne v ČR.

Energetický regulační úřad zveřejnil výzvu, kterou žádá všechny účastníky energetického trhu, aby při řešení možných problémů se zákazníky i ostatními účastníky trhu přihlíželi k omezením vyvolaným pandemií COVID-19. U drobných spotřebitelů hrozí v důsledku zásahu vyšší moci zejména potíže s opožděnými platbami. U velkých odběratelů se jedná především o nevyužití rezervované kapacity v důsledku omezení výroby.

Cena ropy dnes na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

14 259 spotřebitelských podání přijal v roce 2019 Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku se jejich počet znovu zvýšil, a to téměř o 6 %. Důvody neustále rostoucího počtu stížností a možná řešení proto ERÚ otevřel na konferenci Novela energetického zákona: Stop energetickým šmejdům.

Zemní plyn se v ČR prosazuje v osobní i nákladní dopravě. V ČR jsou v provozu první nákladní vozy na LNG, další firmy o technologii vážně uvažují.

S tím došlo v roce 2019 i k nejrychlejšímu meziročnímu poklesu emisí CO₂ z evropské energetiky minimálně od roku 1990.

Společnost GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a ČEZ podepsaly memorandum o porozumění, jehož prostřednictvím se dohodly na zkoumání ekonomické a technické proveditelnosti potenciální výstavby reaktoru BWRX-300 v České republice.

První plynovod mezi Finskem a Estonskem s názvem Balticconnector (Baltský propoj), byl na začátku roku 2020 uveden do plného komerčního provozu.

Ze Státní energetická koncepce ČR vyplývají úkoly týkající se i vytápění. Ve zprávě je uveden stav ke konci roku 2019 a to, co bude nutné ještě dokončit.

Rozvoj elektromobility pravděpodobně povede k nárůstu cen elektřiny i pro vytápění.

Tři souhrnné výstupy k dekarbonizaci od svých tří pracovních skupin probrala uhelná komise. Kompletní návrh ústupu od využívání uhlí by komise vládě chtěla předložit v září tak, aby kabinet mohl do konce roku rozhodnout.

Další zajímavé téma konference Dny teplárenství a energetiky 2020: Nově navrhovaná odpadová legislativa jde podle Ministerstva životního prostředí vstříc cirkulární ekonomice. Zatím však končí téměř polovina komunálního odpadu na skládkách a vše nasvědčuje tomu, že se tento stav v dohledné době nezmění.

Význam zemního plynu v české energetice zůstane zachován. To je dobrá zpráva i pro vytápění. Vzhledem k tomu, že s velkou pravděpodobností bude muset převzít v desetiletém horoizontu část úlohy, kterou dnes plní uhlí, nelze dlouhodbě predikovat jeho cenu.

Aliance pro energetickou soběstačnost porovnala návrhy Národních akčních plánů států V4, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska a dále Německa, Nizozemska a Litvy. Přístup vybraných států se významně liší jak ve ztotožnění se s cíli, tak v míře rozpracování a konkrétnosti opatření.