Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Zásoby zemního plynu: nezbytná součást moderní energetiky

Česká republika má víc než třetinu spotřeby zemního plynu uloženou v podzemních zásobnících. Vyrovnávají sezónní výkyvy spotřeby plynu, chrání bezpečnost dodávek a tvoří pojistku energetické bezpečnosti v případě nenadálých událostí.

Počasí si s námi v posledních letech hodně zahrává a extrémní výkyvy, které se navíc střídají v krátkých časových intervalech, nejsou žádnou výjimkou. Často tak vidíme záběry zasněžených palem, či sněhových fréz odstraňujích závěje sněhu v přímořských oblastech. Naposledy extrémní výkyv počasí doslova ochromil americký Texas, kde došlo na začátku února ke kolapsu dodávek energií. Obrazně řečeno nebyla elektřina a nebylo ji ani jak vyrobit a to většinovým zdrojem pro výrobu elektřiny v Texasu je zemní plyn. Jak to? A nemůže odobná situace nastat i jinde ve světě, třeba v České republice?

Situace v americkém Texasu se však od podmínek u nás zcela odlišuje hned v několika oblastech. Většina elektřiny se vyrábí ze zemního plynu, texaská energetika má standardně špičku v létě, kdy není plyn pro vytápění potřeba. Texas je navíc těžební velmoc, většinu ropy a plynu pro svůj provoz bere přímo z vrtů a stačí mu tak malé zásobníky. U nás jsou však nastaveny úplně jiné podmínky. Pojďme se na ně blíže podívat.

ČR má uloženou třetinu roční spotřeby plynu

Jednou z velkých výhod zemního plynu ve srovnání s elektrickou energií je možnost jeho skladování ve velkém množství. V ČR dnes funguje několik zásobníků plynu, které mají za cíl mimo jiné vyrovnávat sezónní výkyvy spotřeby plynu a chránit tak bezpečnost dodávek. Jen šest podzemních zásobníků zemního plynu společnosti RWE Gas Storage CZ v České republice má celkovou kapacitu 28,7 TWh, což představuje zhruba třetinu celkové roční spotřeby zemního plynu v České republice. Během zimních měsíců zásobníky běžně pokrývají více než polovinu dodávek zemního plynu pro celou Českou republiku. Společně se Slovenskem a Rakouskem se řadíme k zemím s největším procentem zásob zemního plynu a ke skladovacím velmocem.

Zásobníky zemního plynu vyrovnávají sezónní rozdíly ve spotřebě

ČR není jako Texas těžební velmocí, a tak primárním účelem zásobníků u nás je optimalizace využití plynárenské soustavy. Spotřeba plynu je totiž v roce proměnná a pokud by byla infrastruktura dimenzována na maximální spotřebu v zimním období, tak by po dlouhou část roku nebyla celá síť plně využívána a docházelo by k neefektivitě. Zásobníky tedy mají primárně vyrovnávat sezónní rozdíly ve spotřebě plynu. Kromě optimalizace se využívají i jako „pojistka“ energetické bezpečnosti, pro případ přerušení dodávek plynu do ČR.


V zimě těžba ze zásobníků pokrývá polovinu spotřeby

V zimních měsících pokrývá těžba z našich zásobníků běžně i více než polovinu denní spotřeby zemního plynu. V mimořádně mrazivých dnech však dokáží vytěžit až 422 GWh zemního plynu za den, což jsou téměř dvě třetiny špičkové spotřeby celé země. Kolik ze zásobníků vytěžíme, závisí na každodenních nominacích od obchodníků, pro které zemní plyn skladujeme. V případě přerušení dodávek jsme schopní reagovat operativně podle požadavků zákazníků, které denně aktualizujeme. Každý rok investujeme 300 milionů korun do technologií v našich zásobnících, zejména do výměn bezpečnostních podpovrchových ventilů na sondách, technologií sušení plynu, či výměn pohonů kompresorů.

Mohli by čeští zákazníci pocítit nedostatek zemního plynu?

Česká republika a Evropa je na případné omezení dodávek připravena dobře a komplexně. Roli v tom hrají nejen zásobníky, které jsou vlastně rychlou bezpečnostní pojistkou. V zemích střední a západní Evropy problém s dodávkami zemního plynu není reálný, infrastruktura, zásobníky a další zdroje zemního plynu, třeba LNG terminály, jsou připraveny pokrýt veškerou denní spotřebu. V České republice navíc existuje zákonná povinnost obchodníků mít pro chráněné zákazníky uložené určité množství zemního plynu.

Celková spotřeba zemního plynu v ČR

Celková spotřeba plynu na území České republiky loni dosáhla 8,7 mld. m3, což přestavuje meziroční nárůst o 1,5 %. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby došlo v posledním čtvrtletí, o 8,7 %. Spotřeba plynu přitom rostla nejenom navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které za celý rok dosáhly průměrně 9,3 °C, což je 0,8 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový meziroční nárůst objemu vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrnému u jiných typů zdrojů. Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy loni dosáhl 43,5 mld. m3. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, k nám byla naprostá většina dovezena ze sousedního Německa.

 
 
Reklama