Příčiny extrémních cen elektřiny a plynu v roce 2022

V letech 2021 a 2022 došlo k souběhu neobvyklých a převážně nečekaných událostí, které zásadně ovlivnily Evropskou, ale i světovou energetiku. Většina z nich by sama o sobě stačila na to, aby je sektor energetiky pocítil a promítly se do cen pro spotřebitele. V roce 2022 se ale těchto událostí sešlo hned několik:

I. Postcovidové hospodářské oživení a nárůst spotřeby energie

V roce 2021 nastalo celosvětové postcovidové hospodářské oživení, což se promítlo do zvýšení spotřeby energie, která nakonec mírně překonala rok 2019. Nárůst spotřeby by sám o sobě nebyl zásadní, kdyby byl lineární a nepředcházel mu propad poptávky v roce 2020. Ceny fosilních paliv tehdy v návaznosti na globální pandemii a cenovou válku OPEC klesly a nevyplácelo se navyšovat kapacitu těžby.

Světová spotřeba energie v letech 2010–2021, Zdroj: Enerdata.net

Návrat spotřeby v roce 2021 na úroveň před covidem se proto nesetkal s odpovídající nabídkou zdrojů. Zvýšená poptávka po uhlí, ropě a plynu se projevila v globálním růstu cen těchto surovin. Zdůrazňuji slovo globální. Je to proto, že je stále celkem populární za vysokými cenami plynu vidět hlavně evropský Green deal.

Ceny ropy v letech 2010–2021,
Zdroj: Our World in Data

Ceny uhlí v letech 2010–2021,
Zdroj: Our World in Data

Ceny plynu v letech 2010–2021,
Zdroj: Our World in Data

II. Ruská invaze na Ukrajinu a snížení dodávek ruského plynu do Evropy

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Při ohlédnutí zpět je ale patrné, že Rusko začalo omezovat dodávky plynu do Evropy už během roku 2021. Vyšší spotřeba energie vyplývající z postcovidového oživení se tak v Evropě nejen nepotkala s dostatečnou zásobou plynu, ale naopak s jejím omezením.

Naplnění zásobníků Gazpromu v severozápadní Evropě v letech 2017–2021, Zdroj: Reuters

Dovoz ruského plynu do Evropy potrubím v letech 2015–2021, Zdroj: S&P Global

Ruský útok na Ukrajinu přitom nepřinesl ani tak bezprostřední omezení dodávek, jako nevídanou nejistotu na trhu s plynem, která vyústila do rekordních cen plynu 308,18 €/MWh v srpnu 2022. Tato cenová anomálie přitom byla způsobena spíše nejistotou na trhu než fyzickým nedostatkem plynu. O tom svědčí skutečnost, že po úplném zastavení dodávek z plynovodu Nord Stream I. a jeho následném zničení se ceny plynu vrátily zpět na předválečnou úroveň (aktuální ceny zemního plynu lze sledovat například zde).

Ceny plynu v Evropě (TTF) v letech 2018–2023, EUR/MWh, Zdroj: Tradingeconomics.com

III. Výpadek francouzských a odstavování německých jaderných elektráren

Francie v roce 2022 zahájila údržbu více než poloviny svých jaderných reaktorů, kterou v předchozích letech odkládala kvůli pandemii covid-19. Jaderná Francie se tak po dekádách přebytkové bilance stala v roce 2022 zemí dovážející elektřinu.

Bilance dovozu a vývozu elektřiny ve Francii v letech 2020–2022, Zdroj: Enappsys

O další výpadek levné a bezemisní elektřiny se postaralo také Německo, které k 31. prosinci 2021, tedy ještě před ruským útokem na Ukrajinu, vypnulo tři své jaderné elektrárny. Tento krok byl plánován dlouho dopředu v souladu s německým odklonem od jádra. Elektřina z těchto reaktorů však v roce 2022 chyběla citelněji než v předchozích letech.

Výpadek francouzského a německého jádra bylo nutné něčím nahradit. To by za normálních okolností nebyl větší problém, kromě předchozích událostí však v létě 2022 do evropské energetiky výrazně promluvilo počasí.

IV. Největší sucho v Evropě za posledních několik desetiletí

Evropa byla v roce 2022 postižena největším suchem za posledních několik desetiletí. To se promítlo v první řadě do nízké výroby vodních elektráren – a to jak napříč EU, tak i ve Skandinávii. I v Norsku, zemi dlouhodobě vyvážející vodní elektřinu, se hladiny přehrad v jižních oblastech dostaly nejníže za posledních 25 let a nastala období, kdy Norsko muselo dovážet elektřinu z okolních zemí, zejména z Velké Británie.

Mimořádné sucho bylo také v Alpách (Německo, Francie, Itálie, Švýcarsko, Rakousko), kde výroba vodních elektráren dosáhla nejnižší úrovně za posledních 25 let.

Voda přitom v energetice v energetice není potřeba jen na pohon vodních elektráren, ale také k dovozu uhlí po řekách a k chlazení tepelných elektráren – uhelných i jaderných. V Evropě ale během léta vyschlo několik velkých řek, například Loira, Rýn a Pád.

Regiony zasažené suchem na začátku srpna 2022. Oranžová a červená = sucho, zelená = dostatek vláhy. Zdroj: European Drought Observatory

Odchylky půdní vlhkosti od normálu na začátku srpna 2022. Hnědá = sušší než normál, bílá = normál, modrá = vlhčí než normál. Zdroj: European Drought Observatory

Pokles hladin evropských řek na začátku srpna 2022. Tmavší červená = méně vody v řece. Zdroj: European Drought Observatory

Nedostatek vody v řekách neumožňoval dostatečné chlazení zbývajících francouzských jaderných elektráren a ty musely dále snižovat svůj výkon. Německé uhelné elektrárny ve stejnou dobu nemohly zvýšit svou výrobu, protože po vyschlém Rýnu nešlo dovézt více uhlí. A aby toho nebylo málo, oproti roku 2021 nebylo v srpnu 2022 ani moc větrno. Chybějící elektřina se tak doháněla hlavně z plynu a ze slunce – to byly jediné zdroje, které v tomto období dokázaly významněji zvýšit výrobu.

Srovnání výroby elektřiny ve dnech maximálního zatížení ve Francii v srpnu 2022 a 2021. Zdroj: RTE

Nejhorší sucha sice trvala jen přes léto, ale v kombinaci s ostatními faktory stačila na to, aby se v srpnu 2022 ceny elektřiny a plynu v Evropě vyšplhaly na rekordní výši, kdy cena elektřiny překročila neuvěřitelných 1 000 eur za megawatthodinu. Takto vysoké ceny způsobily paniku na trhu a vedly ke zdražení ceníků elektřiny a plynu pro spotřebitele na celý podzim (aktuální cenu elektřiny lze sledovat například zde).

V. Růst cen emisních povolenek

Ceny emisních povolenek jsou zvyšovány dvěma způsoby. První je politické rozhodnutí, kdy je průběžně snižován objem emisních povolenek v oběhu, tzv. backloading. Druhým je obchodování emisních povolenek na burze, kde jejich cenu určuje trh (aktuální cenu emisní povolenky lze sledovat například zde).

Máme-li věc, které je čím dál méně, a navíc se tato věc obchoduje na volném trhu, bude čím dál dražší. Na rozdíl od předchozích faktorů není cena emisních povolenek navázána na fyzickou dostupnost nějaké suroviny jako plyn nebo voda, nebo na určitou technologií – jaderné reaktory, obnovitelné zdroje.

Ceny emisních povolenek v letech 2018 – 2023, zdroj: Tradingeconomics.com

Cena emisní povolenky se tedy dá administrativně upravit – jak množství povolenek v oběhu, tak způsob jejich obchodování. Ani k jednomu však Evropská komise ani po roce extrémně vysokých cen energií nepřistoupila. Emisní povolenky tak přispěly k dalšímu růstu cen elektřiny a tepla.

Přečtěte si také Zásobníky zemního plynu v ČR a jejich provoz v roce 2022 Přečíst článek

Rok 2022 mohl být ještě horší

Že se tak náročný rok, jakým byl pro evropskou energetiku 2022, povedlo zvládnout „jen“ s vysokými cenami, tedy bez nárůstu výpadků elektřiny a tepla nebo větších společenských nepokojů, můžeme považovat za zázrak.

Uvozovky na „jen“ jsou proto, že energetická krize ještě neskončila. Vysoké ceny budou trápit Evropany i v letošním roce a vzniklé dluhy ještě v mnoha letech příštích, což se negativně promítne i do života obyvatel a ovlivní nálady ve společnosti.

Na druhou stranu nebylo jen zle – v loňském roce ale také nastalo několik jevů, které Evropě při zvládání energetické krize pomohly – snížení poptávky, mírná zima, dovoz LNG nebo nárůst instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren. Na ně se podíváme v dalším článku.