Na Den Země se do New Yorku sjeli zástupci více než stovky zemí ze všech světadílů, aby podepsali mezinárodní smlouvu o změně klimatu, která by v roce 2020 měla nahradit Kjótský protokol. Pokud se dohodu podaří naplnit, lidstvo se do konce století zbaví závislosti na uhlí, ropě, zemním plynu a dalších zdrojích skleníkových plynů.

Evropo, dohodni se na definici akumulace elektrické energie a konej! Tak by se dalo číst hlavní poselství prohlášení SolarPower Europe, asociace výrobců elektřiny ze slunce a výrobců baterií. Prohlášení naráží na skutečnost, že EU nejen že nemá jednotnou právní úpravu skladování elektrické energie, která by umožnila podporu této technologie, ale nemá ani jednotnou právní definici tohoto pojmu.

Až 120 milionů tun hnědého uhlí, více než tisícovka nových pracovních míst a několik desítek miliard korun do státního rozpočtu. To by mělo přinést prolomení těžebních limitů na dole Bílina na Teplicku. „Považujeme to za opravdu významný úspěch, o který jsme dlouhodobě usilovali,“ říká generální ředitel společnosti Severočeské doly, která důl provozuje, Ivo Pěgřímek.

V několika posledních letech se obchod se zemním plynem mění. Zemní plyn se stává stále více komoditou, kterou lze dopravit relativně snadno na druhou část světa. Objevují se nová ložiska, nové přepravní kapacity. Tyto možnosti ovlivňují ceny, které ještě nedávno byly v jednotlivých regionech různé. Zpráva obchodníků s LNG popisuje stav obchodu s LNG v roce 2015.

„Vedle celoevropských cílů, aby minimalizovala své negativní dopady na životní prostředí, se čím dál více setkává s tzv. prosumers, tj. spotřebiteli elektřiny, kteří si ji současně i sami pro sebe vyrábějí – s větší touhou po svobodě a nezávislosti,“ říká Jan Kanta.

Tzv. antifosilní zákon již funguje v řadě členských zemí EU, Česká republika se k těmto zemím zanedlouho připojí. Ministr životního prostředí Richard Brabec počítá s předložením návrhu zákona do Vlády do termínu 30.9.2016 a do konce roku do Sněmovny. Platnost nového zákona by mohla začít od 1.1.2018.

Již 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky pořádá Teplárenské sdružení České republiky ve dnech 26.–27. dubna 2016 v Kongresovém výstavním a společenském centru Aldis v Hradci Králové. Jaké jsou aktuální problémy v teplárenství a co bude obnášet nová legislativa? Odpovídá Martin Hájek.

V pondělí 28. března Česká televize v pořadu Události odvysílala reportáž redaktora Jana Černého o možné regulaci cen plynu. Důvodem podle reportáže byly neúměrně vysoké ceny plynu pro domácnosti v porovnání s vývojem cen na burze. Odpovědní prý zvažují nápravu v podobě zavedení regulace cen.

Evropa pokračuje v naplňování konceptu Energetické unie. Zatím posledním krokem bylo představení balíčku, který řeší především bezpečnost dodávek zemního plynu. Tato sada návrhů ale rozhodně nebude pro letošek jedinou aktivitou.

V roce 2011 se na základě havárie v elektrárně Fukushima Daiichi německá vláda rozhodla vrátit k rychlejšímu plánu odstavování jaderných elektráren. S tím však jejich majitelé nepočítali a chtějí po státu odškodné.

BP zveřejnila svou tradiční předpověď budoucího vývoje v energetice nazvanou BP Energy Outlook 2016. V ní se na základě současných poznatků snaží nastínit spotřebu primárních zdrojů v příštích 20 letech. Odkud budeme získávat energii v roce 2035?

O ceny podle nové tarifní soustavy se lidé živě zajímají, vyplývá to z četných diskuzních příspěvků pod články na TZB-info zabývajícími se touto tématikou. Vybrali jsme ty nejzajímavější příspěvky a k nim přidali názory účastníků televizního diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

„Obnovitelné zdroje potřebují stabilní legislativní prostředí a prostředí dotačních nástrojů, aby investoři měli odvahu a chuť pouštět se do těchto projektů,“ uvedl Vladimír Mana, náměstek ministra životního prostředí na semináři věnovaném rozvoji OZE v ČR.

V současné době prochází odvětví energetiky transformací, která by se dala nazvat jako „doba decentralizační". Její hlavní charakteristikou je rozšiřování výstavby malých výroben, především na bázi obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, budovaných přímo v místě spotřeby nebo její blízkosti. Tyto změny promítá Energetický regulační úřad i do nové tarifní struktury.

Změny počtu dodavatelů jsou dokladem fungujícího trhu s energiemi. U nás, po obrovském boomu na začátku tohoto desetiletí, počet změn klesá, a to i přesto, že se na trhu objevují stále nové nabídky s rekordně nízkými cenami. Kdo z prodejců získal největší počet zákazníků a komu zákazníci ubývají? Dočkáme se ještě změny trendu?

Fosilní paliva budou hrát důležitou roli v energetice ještě mnoho let. Proto se hledají způsoby jejich využívání, které snižují dopady na lidské zdraví a jsou slučitelné se snižováním emisí skleníkových plynů.