O budoucnosti plynárenství ve světovém a evropském kontextu bude v Praze jednat přes 300 odborníků na energetiku. Zájemci o poslední volná místa se mohou registrovat do čtvrtka 1. 11. 2018

Evropa může mít prospěch z duálního systému energetických nosičů, který maximálně využívá elektroenergetických a plynárenských sítí, aby dosáhl dekarbonizace nákladově efektivním způsobem. Dosažení dekarbonizace prostřednictvím využití těchto sítí (tzv. sektorová integrace) je vyváženějším, bezpečnějším, levnějším a hospodárnějším řešením než "plná elektrifikace“.

Rozmach obnovitelných zdrojů přináší do energetické soustavy proměnlivé výkony. Proto je aktuální výzvou pro energetické stroje flexibilní provoz.

Dodavatel vám oznámil, že zvyšuje ceny elektřiny nebo plynu a vám se zdá nová cena příliš vysoká. Jak posuzovat výhodnost cenových nabídek? Jak zjistit aktuální cenovou úroveň a je možné si nakoupit ještě nyní za staré ceny?

V rozhovoru s Petrem Rokůskem byl zmíněn konflikt principu blockchainu s GDPR. Pokud si však přečteme vysvětlující komentáře z úvodu tohoto nařízení, zjistíme, že se o konflikt nejedná.

Jaký prostor zůstává v době digitalizace pro starou energetiku? Proč akumulátory nejsou univerzálním řešením? Kříží se blockchain s GDPR? O těchto a dalších otázkách jsme se bavili s technologickým vizionářem Petrem Rokůskem, zakladatelem a jednatelem společnosti Nano Energies.

Od 1. října povede Český plynárenský svaz Lenka Kovačovská. Jan Ruml odchází z funkce, ale zůstává v ČPS dále aktivní jako poradce.

Jaké změny přinese novela zákona 165/2012 výrobcům elektřiny z KVET? Kdy budou malé a virtuální zdroje poskytovat podpůrné služby? Co může přinést propojení kogenerace s baterií? Dozvíte se na Dnech kogenerace 2018.

Instalací fotovoltaické elektrárny na střechu rodinného domu určitě zákazník ušetří. Protože však ještě nenastala doba, kdy se domácnost pořízením elektrárny stane nezávislou na síti, je třeba pečlivě volit partnera pro instalaci, nákup a výkup elektřiny.

V létě přes den posíláte přebytečnou elektřinu z vlastní fotovoltaiky do sítě a v zimě v noci si ji odeberete zpět, nebo vám je v daném objemu snížen účet za elektřinu. Cílem je snížit náklady na pořízení vlastního zdroje, postarat se zákazníkovi o přebytky z jeho fotovoltaiky a zrychlit návratnost investice.

Letošní ročník této tradiční konference ukázal, že se obor celkem úspěšně vypořádává s legislativními nástrahami, které vyžaduje trend posledních let. Jak z environmentálního hlediska, tak technologického a v neposlední řadě i administrativního.

Emisní normy pro evropské automobilky jsou nastaveny tak, že bez výroby elektromobilů nebudou od roku 2020 schopny dostat průměrné emise flotily svých modelů pod 95 g CO₂/km. Všechny evropské automobilky tak s výrobou a prodejem elektromobilů počítají.

Energetika se postupně mění, mění se i struktura zaměstnanosti lidí. Lidé v oborech spojených s tradiční energetikou ztrácejí dlouhodobou perspektivu zaměstnání, jiné možnost se zase otevírají. Jednou z nich jsou obnovitelné zdroje, alespoň v Německu.

Překročení termínu předání údajů o výrobě elektřiny nemá dopad do existence práva na podporu a neznamená ztrátu nároku na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, má však dopad na termín poskytnutí podpory.

Každý den v letošním roce bude potřeba o 279 000 barelů ropy méně. Důvod? Čína rozšiřuje svou flotilu elektrických autobusů v rozsahu celé londýnské MHD každých pět týdnů.

Evropský parlament v lednu odhlasoval 35% cíl pro úspory energie a 35% podíl OZE v energetice pro rok 2030. Europoslanec Evžen Tošenovský varuje, že to českou ekonomiku může stát miliardy.

Evropský parlament minulý týden odhlasoval 35% cíl pro úspory energie a 35% podíl OZE v energetice pro rok 2030. Argumentuje čistším ovzduším, vyššími úsporami a růstem pracovních míst. Na slavnostním zahájení výstavy Infotherma 2018 však k tomuto rozhodnutí zaznívaly zejména kritické hlasy.

Účastníkům klimatické konference v Bonnu ani dva týdny intenzivních jednání bohužel nestačily k výraznějšímu posunu v přípravě souboru konkrétních pravidel pro naplnění cílů Pařížské dohody.

Listopadová konference OSN o globální změně klimatu v Bonnu měla upřesnit naplňování Pařížské dohody po roce 2020. Podařilo se to?