V rámci říjnového semináře Společnosti pro technologie ochrany památek STOP představila pracovnice Národního technického muzea (NTM) specifický pohled na plasty ve stavebnictví a jejich degradaci. Týká se převážně polymerů jako součástí budov (krytin, izolací, oken, potrubí, podlah), ale i nábytku a uměleckých děl.
Recenzovaný V článku jsou prezentovány teoretické poznatky k problematice selektivní demolice budov po ukončení životního cyklu. Pozornost byla zaměřena na jednotlivé body, které by měla obsahovat prohlídka stavby za účelem identifikace odpadních materiálů a znečišťujících látek, které by měly být před demolicí odstraněny. Dále jsou prezentovány hlavní části projektové dokumentace bouracích prací a soupis přípravných prací spojených s odstrojením budovy.
Recenzovaný Článek poskytuje přehled o vývoji recyklace stavebních a demoličních odpadů v České republice v období 2007 až 2020. Podrobněji je analyzována skupina inertních minerálních odpadů 1701 „Beton, cihly, tašky a keramika“. Recykláty vyrobené z této skupiny odpadů jsou posuzovány zejména z hlediska možnosti jejich využití jako plniva při výrobě betonu. Pozornost je věnována i skupině 170504 – „Zemina a kamení bez nebezpečných látek“. U této skupiny byl v posledních letech prokázán výrazný nárůst recyklace. V závěru je analyzován poměr recyklátů vyrobených z inertních minerálních odpadů a vytěžených přírodních minerálních surovin ve stavebnictví. Je prokázáno, že recykláty ze SDO se v roce 2020 podílely cca 15 % na všech inertních minerálních granulátech použitých ve stavebnictví. To představuje vůči roku 2011 takřka čtyřnásobný nárůst.
Na odborné konferenci, která se týkala recyklace stavebních materiálů, představila akciová společnost ERC-TECH výsledky výzkumu a vývoje výroby betonu z recyklovaného kameniva (RA) včetně drobných frakcí do 4 mm. Nová patentovaná technologie se v praxi osvědčila a na základě tohoto řešení uvedla společnost Skanska na trh v České republice beton ze stoprocentního recyklovaného kameniva pod názvem Rebetong a využila jej v několika developerských projektů.
Každý rok se vyrobí více než 4 miliardy tun cementu a jeho celosvětová výroba představuje přibližně 8 % celosvětových emisí. Efektivní využití cementu a betonu, zahrnující jeho opětovné použití, opravu, recyklaci a downcyklaci, může částečně snížit emise skleníkových plynů a pomoci zpomalit růst emisí v průmyslu. Aby se maximalizoval účinek cirkulárních opatření, je potřeba několik dalších klíčových opatření a zásad, především snížení uhlíkové stopy primární výroby cementu.
V České republice nyní podle statistik ČSÚ za rok 2020 materiálově využíváme přibližně 35 % komunálních odpadů a na skládkách končí asi 49 % komunálních odpadů. Abychom mohli v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství.
Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu. Proces likvidace komunálního odpadu v metropoli by tak byl výrazně více ekologický s přímým dopadem na snížení emisí CO2.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
