Budoucnost Zelené dohody pro Evropu
Zelená dohoda bude v následujících letech ovlivňovat hospodářský i politický vývoj Evropy. A to bez ohledu na postoj českých politiků. Přední odborníci na tuto problematiku diskutovali právě to, jakou roli bude hrát Česká republika především v příštím půlroce. Závěry tohoto diskuzního setkání nebyly příliš optimistické.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek to ve svém úvodním projevu zdůvodnil tím, že jsme se v uplynulém desetiletí významně neposunuli ani v boji proti oteplování planety, ani ve zlepšování energetické bezpečnosti. „Za uplynulých 10 let jsme nezačali stavět žádnou jadernou elektrárnu, od roku 2011 jsme nepostavili takřka žádné obnovitelné zdroje energie, do vodíkových technologií jsme nijak neinvestovali a diverzifikaci fosilních zdrojů jsme zrušili. Byla to dekáda promarněných příležitostí,“ řekl Bek na úvod veřejné debaty.
Další účastník debaty Viktor Hanzlík z McKinsey & Company představil svoji studii Klimaticky neutrální Česko. Podle této studie by se současná čistá roční výroba elektřiny 81 TWh měla snížit do roku 2030 o 20 % na 64,6 TWh jak ukazuje následující graf:
Podíl výroby uhelných elektráren by pak v tomto roce poklesl ze současných 46 % na 25 %. Podle této studie bude výsledkem to, že ČR přestane elektřinu vyvážet a začne elektřinu dovážet.
Autor studie vidí výhodu především v importu levnější elektřiny z obnovitelných zdrojů. Neuvažuje ale, že to bude znamenat i import extrémně drahé elektřiny v době, kdy klimatické podmínky pro výrobu elektřiny budou nepříznivé. A už vůbec studie neřeší energetickou bezpečnost. Tedy neuvažuje situace, kdy nebude elektřinu odkud dovézt.
Ve svém vystoupení Hanzlík připomněl také roli bank a nastavení dodavatelských řetězců, což je klíčové z pohledu proexportní orientace české ekonomiky. „Nejde jen o Green Deal, dekarbonizační tlak přijde skrze dodavatelské řetězce a také finanční instituce. Hráči na českém bankovním trhu jsou regulovaní ECB a některé banky působící v Česku už se zavázaly, že do 2030 sníží financované emise o 50 %. To český byznys to vlivní i bez Green Dealu,“ prohlásil Hanzlík.
Dalším účastníkem panelové diskuze byla Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ta v některých bodech oponovala Viktoru Hanzlíkovi (na snímku vpravo) a upozornila na zásadní problém, kterým je závislost Evropy na dovozech energií z Ruské federace. Dlouhodobý úkol pro ČR vidí ve snižování této závislosti. Z krátkodobého hlediska je nutné najít cestu jak dostat do naší republiky plyn a přežít následující 2–3 zimy, které budou kritické.
Diskuze proběhla v příjemných prostorách sdíleného prostoru OPERO v Salvátorské ulici v blízkosti pražského Staroměstského náměstí. Diskuze se zúčastnil také Jan Harnych, manažer pro energetiku ve Svazu průmyslu a dopravy ČR a Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Diskuzi moderovala Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky INCIEN.
Osobně mně ale ze strany moderátorky trochu chyběla odvaha pokládat panelistům otázky, které nesouznějí s evropskou strategií Zelené dohody. Jako například jaké jsou reálné technické a termínové možnosti náhrady uhlí ve výrobě elektřiny v podmínkách české energetiky.
