Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Když v ČR vyrábíme elektřinu tak levně, proč ji mají čeští spotřebitelé tak drahou?

Proč jsou nyní vysoké ceny elektřiny? Zakázala nějaká evropská země vývoz elektřiny? Jak se na cenách elektřiny projevují obnovitelné zdroje? A jak takto vysoké ceny mění pohled na jadernou energii? Na to jsme se ptali Jiřího Gavora, jednatele společnost ENA s.r.o.

První díl rozhovoru s Jiřím Gavorem se týkal energetické bezpečnosti v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska. Druhá část rozhovoru se věnuje vysokým cenám elektřiny.

Přečtěte si také Jiří Gavor: výpadek dodávek ruského plynu by byl náročný, ale v ČR bychom ho měli ustát Přečíst článek

Jak se dá vysvětlit rozpor v tom, že v ČR vyrábíme elektřinu tak levně a čeští spotřebitelé ji mají tak drahou?

Vůbec se nedivím, že to lidi v současné drahotě rozčiluje. Výrobní náklady našich jaderných bloků, které nemusí pálit drahý zemní plyn a nepotřebují drahé emisní povolenky, jsou opravdu mnohem nižší než tržní ceny. Přestože v médiích někdy uváděné příklady nákladů kolem 25 hal./kWh jsou již překonané a nerad bych komentoval současná interní data ČEZ, je jasné, že jde o velmi ziskovou výrobu.

Nicméně cena všech volně obchodovaných produktů a komodit, tedy nejen elektřiny, není primárně určována výrobními náklady. Cena se stanovuje jako rovnovážná, kdy nabídka vyrovnává poptávku a burza slouží jen jako nástroj. V podstatě jde pouze o institucionalizovaný a garantovaný mechanismus, který se odpradávna uplatňuje v jakékoliv obchodní činnosti, i bez burzy. Obchod je uzavřen, když se prodávající a kupující dohodnou na ceně, přičemž nedostatek komodity či produktu žene jeho cenu nahoru, pokles poptávky a dostatek nabídky pak stlačuje ceny dolů.

Přečtěte si také Kalkulátor cen energií TZB-info nezávislé porovnání cen elektřiny a plynu

Poptávka po elektřině je nyní tak vysoká, že k jejímu plnému pokrytí musí být do výroby zapojeny i ty nejdražší plynové elektrárny. A výrobci elektřiny z plynu samozřejmě nebudou prodávat se ztrátou, v tom je ta vazba cen elektřiny na ceny plynu.

Problémem pro trh s elektřinou v současnosti nejsou pouze vysoké ceny plynu, ale i nízká produkce francouzských jaderných elektráren. Více než polovina bloků je odstavena. Zanedbaná preventivní údržba, na které se podepsalo i odsávání peněz z EdF, ukazuje další negativní stránku přerozdělování po francouzském způsobu.

Nepomohl by tedy snížení cen elektřiny zákaz exportu elektřiny a zavedení povinnosti dodávat pouze domácím spotřebitelům?

ČEZ již nyní prodává většinu produkce obchodníkům působícím na tuzemském trhu, anonymně na burzu směřuje jen malá část. Zákaz exportu elektřiny, případně exportovat pouze přebytky nad tuzemskou spotřebu, by znamenal zásadní porušení legislativy o pravidlech trhu s elektřinou v EU a neprovádí to žádný evropský stát. Teoreticky je to možné, ale lze si těžko představit, že by naši sousedé tolerovali, že si takto pro sebe vytvoříme ostrov naší levnější elektřiny, a přitom budeme nadále žádat veškeré výhody plynoucí z volného pohybu zboží v rámci EU. Včetně solidárních dodávek plynu v současné krizové situaci. Právě volný pohyb zboží je základem dobrého fungování českého průmyslu, jsme exportně orientovanou zemí.

Často zmiňovaný příklad Francie, kde většinově státní EdF prodává předem domluvenou část produkce konkurenčním dodavatelům za administrativně určené nižší ceny, představuje dotaci určenou pouze pro francouzské domácnosti. Nikoliv pro francouzské podnikatele, ti jsou vystaveni tržním cenám, které mohou být v některých obdobích mnohem vyšší než české a německé. Tento dotační systém cen pro obyvatelstvo přivedl mimo jiné EdF do situace nejzadluženější energetické firmy v EU a východiskem tak bude nyní připravované plné zestátnění firmy. Každá dotace má bohužel svá negativa. Já jsem příznivcem spíše přímé pomoci odběratelům, pokud je to nutné, což v současnosti nutné je, než prostřednictvím umělých administrativních cen.

Pokud zde funguje jednotný evropský trh se shodnými podmínkami, jak je možné, že cena silové elektřiny se v jednotlivých zemích EU mnohdy významně liší?

Pokud by v Evropě fungoval trh s elektřinou bez jakýchkoliv technických kapacitních nebo obchodních přenosových omezení, což je ideální cíl společného trhu EU, tak by velkoobchodní ceny elektřiny byly skutečně všude stejné, odchylky by se velmi rychle vyrovnávaly. Skutečnost je ale jiná. Přestože Evropa je poměrně dobře prodrátovaná a dále se to zlepšuje, stále zůstávají úzká hrdla pro obchodní výměnu. A tak např. Velká Británie nebo Itálie chronicky trpí nedostatkem výkonu a to žene jejich ceny citelně výše. Česká republika je s Německem, největším trhem v EU, velmi dobře propojena, a proto jsou naše velkoobchodní ceny velmi blízké. V minulosti převládal export do Německa a české velkoobchodní ceny byly o něco níže, nyní je tomu naopak. Ale stále jsme s velkoobchodními cenami na tom lépe než sousední Slovensko a Maďarsko, kam také fyzicky směřuje většina našeho exportu elektřiny. Podotýkám, že vysoké velkoobchodní ceny a ceny pro průmysl nelze zaměňovat s konečnými cenami pro domácnosti, které jsou v mnoha státech, příkladem může být právě Slovensko či Maďarsko, regulovány a dotovány. Vždy to ale musí někdo zaplatit.

Cenu elektřiny zvyšují i rostoucí náklady na nákup emisních povolenek. V souvislosti s tím zaznívají návrhy emisní obchodování úplně zrušit. Je to reálná možnost? Pokud ne, jak by mohl systém EU ETS přispět ke snížení cen elektřiny?

Plné zrušení systému Emission Trading System, ETS, rozhodně není reálnou možností, která je na stole. Na to už bylo investováno do tohoto systému příliš mnoho peněz a politického kapitálu. Velmi žádoucí by ale byla úprava pravidel systému, především plné využívání možností, které skýtá již zřízený rezervní fond, tzv. MSR (Market Stability Reserve). Tento fond byl zřízen pro management přebytku povolenek a jejich příliš nízkých cen, nyní je ale situace zcela opačná. Ceny se skokově zvýšily a správná tržní odpověď by byla uvolnit povolenky k prodeji a tím snížit jejich cenu. Evropská komise ale skokovým nárůstům jen pasivně přihlíží a obávám se, že navzdory protestům mnohých členských států tak tomu bude i nadále.

Jak se díváte na možnost zestátnění ČEZ v rámci lepší kontroly nad cenami energií?

Myšlenku plného nebo částečného zestátnění ČEZ podporuji, ale ne kvůli získání kontroly nad cenami energií. Rozhodně to nelze brát jako rychlý nástroj pro řešení současné akutní energetické krize. Vždyť vidíme v přímém přenosu, jak zdlouhavě a neobratně si vláda počíná při řešení administrativně mnohem méně náročného problému, jakým je úsporný tarif.

Přečtěte si také Elektřina a plyn dále zdražují, s úsporami domácnostem pomůže nový web Přečíst článek

V nejbližších letech ale bude stát potřebovat kompetentní silný energetický podnik, který by mohl pomoci realizovat energetickou strategii státu právě v situacích, kdy privátní podnikání naráží na bariéry příliš vysokého rizika a nejisté návratnosti. Určitě se to hodí pro výstavbu nových jaderných bloků. ČEZ již takto státu několikrát posloužil a naštěstí to vždy dopadlo i komerčně dobře, viz nákup Severočeských dolů nebo vstup do projektu na těžbu lithia, který má slibnou budoucnost.

Pokud bude postup vůči menšinovým akcionářům férový, tak bych neočekával z jejich strany odpor, může to být výhodné pro obě strany.

Vyšší ceny elektřiny zásadně zrychlují návratnost jaderných elektráren. Jak se ve světle současné situace díváte na další rozvoj jaderné energetiky v ČR? 

Ano, vysoké ceny elektřiny výrazně zlepšují ekonomickou návratnost nových jaderných bloků. Nesmíme si ale plést výrobní náklady z již postavených, fungujících a do značné míry odepsaných jaderných bloků s novou výstavbou, která se v Evropě notoricky komplikuje a prodražuje – mimo jiné i v projaderné Francii.

Jaderná energetika se těší v ČR podpoře prakticky všech politických stran, to je velkou výhodou. Konkrétně se v současném vládním programu píše „Podpoříme dlouhodobý provoz stávajících jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy.“ O čínském reaktoru u nás nikdo vážně neuvažoval, včetně samotných Číňanů. U Rosatomu je situace jiná. Patřil k favoritům a je nutné férově přiznat, že v současnosti disponuje nejpočetnějšími referencemi z výstavby nových bloků v domácím i mezinárodním prostředí. Ani ukrajinský konflikt nezastavil jeho úspěchy v Asii a Africe, pokračuje jeho projekt v Maďarsku. U nás je ale Rosatom definitivně ze hry a pro Dukovany se bude vybírat mezi americkým, francouzským či korejským dodavatelem.

Což vůbec nebude jednoduché. Poptávaný výkon do 1 200 MW má pouze Westinghouse, který si v roce 2017 prošel bankrotem a nyní je z hlediska vlastnictví vlastně kanadskou společností. Je trochu smutným paradoxem, že dosud jediné realizace jeho reaktoru AP 1000 jsou v provozu, jak jinak, v Číně. Další dva zájemci, francouzská EDF a korejská KHNP jsou na tom z hlediska referencí ještě hůře. Poptávaný blok 1 200 MW mají zatím jen na papíře. Ať již připravovaný jaderný tendr dopadne jakkoliv, je dobré mírnit nadšení a nereálná cenová očekávání a doporučuji se raději připravit na četné komplikace.

Do malých modulárních reaktorů se vkládají velké naděje a držím jim palce, nicméně zatím žádná komerční výroba neexistuje. Vesměs jde o demonstrační jednotky, a tak si na jejich reálnou konkurenceschopnost musíme počkat. Ale nebyl bych moc překvapen, kdyby se první malý modulární reaktor v ČR zprovoznil dříve, než velký blok.

Jak by mohly ke snížení cen elektřiny přispět OZE?

Pomiňme ekologické aspekty a nesporný přínos pro energetickou bezpečnost a všimněme si pouze těch cen. Tak jak v obdobích vysoké poptávky a nízké nabídky ceny elektřiny určují nejdražší zdroje, tak naopak při nízké poptávce jsou ceny stlačovány dolů levnou výrobou z fotovoltaických a větrných elektráren. Jakmile jsou už postaveny, tak jsou jejich proměnné výrobní náklady velmi nízké, ještě nižší než u jaderných zdrojů. Čím více těchto zdrojů se dostává na trh, tím je vyšší šance, že časové úseky levné elektřiny budou na velkoobchodním trhu delší a delší. A to se samozřejmě promítne i do peněženek konečným spotřebitelům. Spotřebitelé se nyní pod tlakem vysokých cen také mnohem více zajímají o samovýrobu z vlastních solárních panelů. Za první pololetí 2022 byl zprovozněn vyšší počet instalací ve fotovoltaice, než loni za celý rok. Tento trend se ještě urychlí.

Aktualizováno 24. 8. 2022, 9:47 - doplněny otázky a odpovědi týkající se různých cen elektřiny v Evropě a emisních povolenek.

 
 
Reklama