Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ladislav Havel: je-li krize, měl by ceny elektřiny určovat domácí energetický mix

Za současných podmínek nechce nikdo elektřinu nakupovat, je tedy na místě i úprava trhu s elektřinou, byť dočasná. Úsporný tarif je dobré řešení a jeho výši lze do budoucna upravovat. Pomůže oddělení cen plynu od ceny elektřiny? Přečtěte si rozhovor s Ladislavem Havlem.

Co si může občan představit pod pojmem „úsporný tarif“?

Odpověď na vaši otázku je jednoduchá. Je to pomoc státu řešit situaci v energetice, která vznikla razantním nárůstem cen elektřiny, plynu a tepla. Nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za energie vyšla ve Sbírce zákonů 31. srpna pod čísly 262263. Teprve po zavedení do praxe bude následně možné hodnotit reálnou pomoc, kterou opatření pro domácnosti přináší. Znovu zdůrazňuji, že tato pomoc je směrována domácnostem a nejedná se tedy o pomoc firmám, která bude komplikovanější než tento úsporný tarif.

Ing. Ladislav Havel

Ing. Ladislav Havel

V letech 1972–1977 studoval České vysoké učení technické v Praze. V energetice pracuje déle než 40 let, a to postupně v oblasti koncepcí rozvoje energetiky se zaměřením na elektroenergetiku v celém spektru tohoto oboru (výroba, přenos a distribuce elektřiny).

Pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu na různých pozicích. Například působil jako poradce náměstka ministra v letech 1991–1993, na pozici ředitele odboru elektroenergetiky a teplárenství v letech 2012–2019.

Mimo to jako zástupce státu zastával od roku 1992 až do svého jmenování členem Rady ERÚ různé funkce v řídících a dozorčích orgánech energetických společností (člen dozorčí rady, předseda dozorčí rady, předseda představenstva, místopředseda dozorčí rady). Například ve společnosti OTE, a.s., působil jako předseda představenstva. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu se významnou měrou podílel na tvorbě zákona č. 222/1994 Sb., a zejména zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), všech jeho zásadních novel a prováděcích předpisů v působnosti ministerstva. Od 1. května 2019 je členem Rady ERÚ.

Kdy a kde myšlenka na úsporný tarif vznikla?

Nařízení vlády a další související legislativní nástroje jsou v přímé kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Energetický regulační úřad (ERÚ) spolupracuje formou konzultací a poskytováním odborné pomoci např. od naší legislativní sekce. Dále poskytujeme data týkající se předpokládaného vývoje cen elektřiny a plynu. Snažíme se tedy s pracovníky MPO spolupracovat. Tato spolupráce by mohla být užší, ale v dnešní situaci v energetice, která se vyvíjí závratnou rychlostí, to asi jinak nejde. Původní myšlenka na úsporný tarif vznikla na MPO již na jaře letošního roku a postupně se vyvíjela. Tak jako každý nový nápad, vyžaduje určitý čas k diskuzi a uzrání do konkrétní legislativní podoby.

Nezdá se Vám ale, že výsledná podpora domácností je vzhledem k cenám elektřiny poměrně malá a navíc plošná?

Myslím si, že každá pomoc je dobrá. Její výše je samozřejmě politické rozhodnutí dané především ekonomickými možnostmi státu. Plošná konstrukce podpory pak vznikla nakonec jako jediné možné, rychle a jednoduše proveditelné řešení.

Jak tedy celkově hodnotíte tento úsporný tarif?

I přes poměrně malý příspěvek v letošním roce hodnotím konstrukci úsporného tarifu pozitivně. Situace v energetice se stále dynamicky vyvíjí a bude se pravděpodobně nadále zhoršovat. Vláda bude moci ještě do konce roku reagovat a příspěvek pro příští rok upravit a na podporu vyčlenit potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu.

Jaká hlavní rizika hrozí odběratelům elektřiny v kategorii domácností?

Při obchodování s elektřinou záleží především na obchodní strategii konkrétního obchodníka. Takových možností je široká škála. Jedním z příkladů je, že se obchod uskutečňuje na základě dvoustranných kontraktů a část elektřiny obchodník dokupuje např. na burze. Podle portfolia smluv se zákazníky na určitou dobu dopředu. Zjednodušeně řečeno, obchodník (dodavatel) by měl zákazníkovi (podle druhu uzavřené smlouvy) nabídnout v podstatě jím sjednanou cenu povýšenou o obchodní marži. Uzavírá pak smlouvu s fixací ceny na rok, nebo i na delší období, nebo smlouvu na dobu neurčitou.

Pozornost si zaslouží skutečnost, že reálně mezi obchodníkem a zákazníkem – spotřebitelem existují i smlouvy uzavřené na spotovou cenu. Tyto smlouvy byly výhodné v době relativně stabilních a zejména klesajících cen. Po prudkém vzrůstu cen na podzim minulého roku se tyto smlouvy staly pro zákazníky nevýhodné a pro obchodníky tato nákupní strategie znamenala konec obchodní činnosti. V současné době růstu cen energie je pro odběratele velkým rizikem, pokud obchodník svévolně změní dosavadní smlouvu za smlouvu, kde je prodejní cena určována tržní cenou na krátkodobém trhu. Pokud obchodník nepostupuje vůči zákazníkovi tak, jak mu ukládá energetický zákon, je změna smlouvy neplatná.

Jaké jsou možnosti ERÚ takovéto praktiky zjistit a sankcionovat?

Mezi více jak 6 milióny odběrateli elektřiny a více jak 3 miliony odběrateli plynu samozřejmě ERÚ nemá šanci kontrolovat jednotlivé smlouvy a jejich dodržování nebo změny. Při kontrole obchodníků vychází úřad z podání, kterými se zákazníci na ERÚ obracejí. Při této příležitosti musím opakovaně apelovat na spotřebitele, aby věnovali velkou pozornost svým smlouvám o dodávce elektřiny a plynu a komunikaci s dodavatelem – samozřejmě ještě v době před uzavřením nebo změnou smlouvy.

Jaká je hlavní příčina razantních nárůstů cen plynu a elektřiny v letošním roce a zvláště pak v posledních dnech?

Tady budu opakovat názor který jsem minulý týden prezentoval na jednání senátního podvýboru pro energetiku a dopravu. Trh s elektřinou vznikal v úplně jiných podmínkách, než jsou dnešní. V devadesátých letech, kdy se tvořila tržní pravidla v Evropě, byly ceny energie na nízké úrovni. Od nastolení tržních vztahů v energetice se očekávalo nejen nastavení transparentnosti, ale zejména pozitivní dopad do cen energie, tj. jejich pokles. U elektřiny to bylo dáno mj. přebytkem nabídky nad poptávkou, u plynu pak nástup levného ruského plynu. Tržní pravidla se v Evropě tvořila vydáváním tzv. energetických balíčků, tj. souborů směrnic a nařízení, které členské státy postupně transponovaly do svých tuzemských právních předpisů. Ne jinak postupovala i Česká republika.

Zpětně si uvědomujeme, že zejména původní I. energetický balíček vzniklý a uveřejněný na sklonku 90. let kladl důraz spíše na vytvoření tržního prostředí, a ochrana zákazníka nebyla tím stěžejným tématem. Cílem bylo dát zákazníkovi prostřednictvím liberalizovaného trhu svobodu ve výběru dodavatele energie. Situace se postupně měnila i v předpisech EU a to se projevilo i našem energetickém zákoně. Cena plynu a elektřiny je úplně někde jinde, zmizela cenová stabilita a dokonce začíná být problémem smlouvu s dodavatelem vůbec uzavřít za jakoukoliv cenu. To jsou skutečnosti zcela odlišné od původních předpokladů.

Co by se s tím mělo udělat?

Původní pravidla pro fungování energetického trhu se prakticky za 20 let nezměnila. Tím myslím princip nabídky a poptávky. Protože se ale změnily podmínky, je potřeba reagovat, zasáhnout a změnit i tato pravidla, byť na omezenou dobu.

Do jaké míry ovlivňují tržní prostředí v energetice emisní povolenky a kapacitní platby?

Emisní povolenky podle mého názoru zcela ztratily svoji funkci, pro kterou byly zavedeny, a to i ve vazbě na vysoké ceny elektřiny. Tedy nástroje „motivujícího“ k maximálnímu omezení a ukončení využívání uhlí a fosilních paliv vůbec pro výrobu elektřiny. Kdybychom chtěli být radikální a podívali se na věc zorným úhlem současnosti, tak bychom museli nahlédnout na strategické cíle uvedené v dosud platné Státní energetické koncepce schválené vládou v květnu 2015. Vrcholové strategické cíle jsou definovány jako bezpečnost dodávek energie, konkurenceschopnost a udržitelnost energetiky. Ve státní energetické koncepci je doslova uvedeno, že jednou z priorit vedoucích k naplňování cílů je vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výkonové bilance elektrizační soustavy s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie.

Svět se vyvíjí a pohled na využívání energetických zdrojů také. Víme, že zásadní otázkou je nejen energetická bezpečnost, ale i ochrana klimatu formulovaná mj. programem Green Deal. Tedy cíleným snižováním emisí CO2 až k vytvoření bezemisní výroby energie v roce 2050. Tento ambiciózní cíl je jistě pochopitelný a chvályhodný, ale musíme si uvědomit, že pokud bude současná kritická situace s energií dále eskalovat, může dojít nejen k rozpadu energetického trhu, ale i k dopadům na bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny se všemi negativními důsledky a nebude možno plnit ani nastavené klimatické cíle. O tom ostatně svědčí i nástup vyššího využívání úhelných elektráren. Jak se ukazuje z pohledu energetické bezpečnosti bude i do budoucna nutné ponechat některé uhelné elektrárny v rezervě a v případě nutnosti je použít k zajištění potřebné elektřiny. To s sebou ponese i náklady na jejich udržování. Nesmíme zapomínat na to, že je samozřejmě třeba zajistit dostatek energie výstavbou nových zdrojů a nelze zanedbávat otázky hospodaření energií a energetických úspor.

Co považujte pro řešení současné krizové situace za klíčové?

Tím klíčovým je podle mého názoru oddělit cenu plynu od ceny elektřiny. To ve své podstatě bude znamenat snížení ceny elektřiny. Za důležité také pokládám to, aby každý stát EU mohl elektřinu prodat svým občanům a firmám za vnitřní cenu, která se bude odvíjet od výrobních nákladů v té které zemi. To by mělo platit dočasně – po omezenou dobu do překonání krize. Nemyslím si, že bychom se měli vracet k původnímu, „socialistickému“ modelu energetiky, ale upravená pravidla trhu by měla být skutečně dočasné řešení, které bychom mohli nazvat „nástrojem, který nás vyvede z nouze“. A ta nouze nastává.

Uvažuje se o restrukturalizaci tarifní soustavy v elektroenergetice?

Ano uvažuje, ostatně změny předpokládá i platná směrnice 2019/944, o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou. Běží poměrně rozsáhlý projekt propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změny v regulovaných cenách a tarifech, který definuje, proč a jakým způsobem a postupem by se měla změnit dosavadní struktura tarifů pro elektřinu. V současné době končí veřejný konzultační proces návrhu koncepce propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změny v regulovaných cenách a tarifech. Jedná se o nový projekt, který nijak nenavazuje na dříve připravovanou, a nakonec neuskutečněnou změnu tarifů za minulého vedení ERÚ. Reagujeme na současné i budoucí změny v energetice, především na masivní rozvoj decentralizovaných energetických zdrojů. ERÚ má základní koncept změn připraven a můžeme se jim věnovat podrobněji.

 
 
Reklama