Likvidační limity pro menší teplárny využívající domácí hnědé uhlí
ENVI výbor odhlasoval pozici k návrhu směrnice o omezení emisí ze středních spalovacích zdrojů, která by měla pro ČR vážné ekonomické dopady. Návrh do budoucna prakticky vylučuje využití hnědého uhlí v této skupině zdrojů, ale je problematický i pro biomasu nebo bioplyn. Nepřímo tak nahrává dovozu zemního plynu. Europoslanci potěšili Gazprom.
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu přijal pozici k návrhu směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, která stanoví pravidla pro omezování emisí vybraných znečišťujících látek (oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek) ze spalovacích zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 1–50 MW. Návrh směrnice se v ČR dotýká přibližně 5 tisíc provozoven (přibližně 3 tisíce provozovatelů), které však vypustí jen necelé 1 % celkových emisí prachových částic.
„Pokud by takto vypadala finální podoba směrnice, mělo by to výrazný dopad do cen tepla z menších tepláren, poškodilo by to i stovky malých a středních podniků a podvázalo rozvoj využívání biomasy
a bioplynu v České republice,“ vypočítává předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek negativní dopady návrhu.
„Europoslanci udělali radost Gazpromu, protože téměř nic jiného než zemní plyn by nebylo možné ve středních spalovacích zdrojích využít,“ shrnul ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Bohužel, ne všichni naši europoslanci ve výboru hlasovali v souladu s národní pozicí české vlády,“ dodal.
Likvidační limity pro menší teplárny využívající domácí hnědé uhlí
Výbor pro životní prostředí nejen potvrdil nerealistické emisní limity navržené bývalou Evropskou komisí Manuela Barrosa, ale navíc požaduje jejich dřívější zavedení.
„Jsou tam například nesmyslně přísné limity pro oxid siřičitý, což je likvidační pro menší teplárny využívající domácí hnědé uhlí, ale znamená to i velký problém pro energetické využití slámy nebo bioplynu, přitom nikde v ČR nejsou u této látky překračovány limitní koncentrace v ovzduší a emise budou dále výrazně klesat kvůli přísnějším požadavkům na velké elektrárny a teplárny,“ vysvětlil Hájek.
Podle platné národní legislativy má dojít k podstatnému zpřísnění limitů pro emise oxidu siřičitého u středních spalovacích zdrojů od roku 2018.
„Malé uhelné teplárny i podnikové kotelny se zatím připravovaly na zpřísnění emisního limitu podle národní legislativy, teď ale vůbec netuší, jak se zachovat, protože evropská legislativa by mohla tyto investice do čistšího ovzduší úplně zmařit,“ upozornil Topolánek.
Dopad zavedení emisních limitů navržených Evropskou komisí si již dříve nechalo posoudit Ministerstvo průmyslu a obchodu od odborníků na posuzování ekonomických dopadů legislativy.
„Česko by to stálo 11 miliard korun jen na investicích a dojde i k nárůstu provozních nákladů. Postižené nebudou jenom malé teplárny a jejich zákazníci, ale také malé a střední podniky. Nezanedbatelný bude i dopad na veřejné rozpočty státu nebo měst a obcí, v jejichž budovách by bylo nutné vyměnit kotle a z části i přejít na jiné palivo,“ shrnuje Ondřej Vojáček z Institutu pro strukturální politiku IREAS.
O návrhu směrnice teď budou jednat zástupci Evropského parlamentu s Evropskou radou a Komisí v rámci takzvaného trialogu, který určí její finální podobu. Pokud vše půjde dobře, mohla by být směrnice vydána už do konce roku.
Zájmové sdružení právnických osob, jejichž činnost souvisí s problematikou výroby, rozvodu a spotřeby tepla, výrobou a montáží technologií pro teplárenství a projektování zařízení pro zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení ČR vyrábějí více než ...
