Komentář: Když přestane fungovat trh, Česku se vyplatí být energeticky soběstačné
Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) názor na uhlí jako primární energetický zdroj pro výrobu elektřiny a energetickou soběstačnost České republiky. Podle jeho názoru:
„… uhlí je zastaralá technologie, která končí. Prosadí se levnější alternativy a zafunguje trh.“
V další části rozhovoru se pak vyjadřuje k energetické soběstačnosti ČR:
„… není nutné aby naše republika budovala drahé jaderné elektrárny… a ani nemá smysl ukládat jednotlivým členským státům povinnosti, jaký mají mít podíl energie v obnovitelných zdrojích a podobně. V Evropě máme jeden trh, na společném trhu může podnikat kdokoliv a kdekoliv. Ona to vyřeší známá neviditelná ruka trhu. Na tu já – možná pro vás překvapivě – spoléhám.“
O těchto názorech je potřebné diskutovat. V tomto článku se omezím na problematiku pro nás nejdůležitější energie – elektřiny. Tato energie má oproti jiným komoditám některá specifika:
- Elektřina je v řadě odvětví a řadě konkrétních případů nenahraditelná jinou energií. Jedná se např. o bezpečnost, komunikaci, lékařskou péči, apod.
- Skladování elektřiny je v současné době ekonomicky mnohonásobně nákladnější, než je skladování jiných energií.
- Bilance dodávky a spotřeby musí být v každém okamžiku vyrovnaná. Názorně to ukazuje následující obrázek.
Bilance přiměřenosti zdrojů pro výrobu elektřiny (Zdroj: Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ)
Pokud dojde k nerovnováze v daném místě, např. u vašeho domu, zareagují ochrany a spotřebitelský bod se odpojí od dodávky. Pokud je spotřebitelským bodem např. město, hledá dispečer náhradní možnosti dodávky. Pokud se nepodaří je najít, pak následuje odpojení nebo výpadek. V případě domu nebo i města je jistě technicky možné zajistit energetickou soběstačnost, tedy nezávislost na dodávce elektřiny zvenku. Ale je to rozumné i z ekonomického hlediska? V dnešních podmínkách robustní a stabilní elektrizační soustavy určitě ne.
Jinak to ale může vyznít, pokud se budeme bavit o energetické soběstačnosti České republiky. Ta má, stejně jako všechny další členské země EU, zodpovědnost za skladbu energetického mixu. Tedy i zodpovědnost za to, jaký podíl elektřiny si vyrobí ve vlastních elektrárnách a jaký si nakoupí.
Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/943 bylo v roce 2020 zpracováno provozovatelem české přenosové soustavy (ČEPS) Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ).
Studie přehledně ukazuje čistý instalovaný výkon zdrojů a čistou výrobu elektřiny v roce 2019.
| 2019 | MW | GWh | VYUŽITÍ INSTALOVANÉHO VÝKONU | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| PARNÍ | 9 736 | 47,2 % | 37 554 | 46,3 % | 3 857 | 44,0 % |
| PAROPLYNOVÉ | 1 348 | 6,5 % | 5 454 | 6,7 % | 4 046 | 46,2 % |
| PLYNOVÉ A SPALOVACÍ | 880 | 4,3 % | 3 454 | 4,3 % | 3 925 | 44,8 % |
| VODNÍ | 1 083 | 5,3 % | 1 992 | 2,5 % | 1 839 | 21,0 % |
| PŘEČERPÁVACÍ | 1 156 | 5,6 % | 1 152 | 1,4 % | 997 | 11,4 % |
| VĚTRNÉ | 335 | 1,6 % | 691 | 0,9 % | 2 063 | 23,5 % |
| FTV | 2 026 | 9,8 % | 2 266 | 2,8 % | 1 118 | 12,8 % |
| JADERNÉ | 4 054 | 19,7 % | 28 582 | 35,2 % | 7 050 | 80,5 % |
| CELKEM | 20 618 | 100 % | 81 145 | 100 % | ||
Bilance instalovaného výkonu jednotlivých energetických zdrojů a výroby. Zdroj Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ)
Z bilance je patrné, že instalovaný výkon fotovoltaických elektráren tvořil v roce 2019 téměř 10 % celkového instalovaného výkonu, ale fotovoltaika vyrobila jen necelá 3 % elektřiny. Zajímavým ukazatelem je pak využití instalovaného výkonu jednotlivých elektráren v průběhu roku.
Roční využití instalovaného výkonu jednotlivých elektráren v ČR. Zdroj: TZB-info
Hodnocení zdrojové přiměřenosti dále pracuje se třemi scénáři vývoje energetického mixu České republiky:
- referenční scénář – Předpokládá se budoucí postupný útlum v současnosti provozovaných fosilních zdrojů z důvodu dožívání technologie. Nepředpokládá se výstavba žádného nového zdroje využívajícího fosilní paliva, ale částečný provoz uhelných bloků i v roce 2040.
- koncepční scénář – Od roku 2030 dochází k výraznějšímu útlumu uhelných zdrojů až do roku 2038, který je rokem úplného odklonu od uhelné energetiky.
- progresivní scénář – Tento scénář reprezentuje zrychlený útlum uhelných zdrojů a vyšší podíl obnovitelných zdrojů. V porovnání s Koncepčním scénářem je kompletní odklon od uhlí stanoven o pět let dříve, na rok 2033.
V roce 2019, kdy byla studie zpracována, byla cena emisní povolenky kolem 20 €/t CO2. Dneska se blíží 100 €/t CO2 a není vyloučeno, že dál poroste. Tato cena má zásadní vliv na cenu elektřiny z uhelných elektráren. Takže výroba elektřiny z uhlí bude pod tímto ekonomickým tlakem končit nejpozději po roce 2030. Tudíž dnes ani jiný scénář než progresivní nepřichází v úvahu.
V tomto roce podle tohoto scénáře se naše saldo dovozu a vývozu elektřiny změní ze současného přebytku asi +5 TWh na nutnost dovozu −8 TWh. To je bilance v ročním souhrnu.
Odhad bilance čisté výroby elektřiny do roku 2040. Zdroj: Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ)
Za těchto předpokladů to nevypadá nijak strašidelně. V roce 2030 bude zbývat dovézt asi 12 % naší výroby. Pokud tedy bude kde nakoupit. Že to nebude vůbec jednoduché, ukazuje saldo dovozu a vývozu v roce 2030 pro jednotlivé země EU.
Saldo importu a exportu evropských zemí pro Progresivní scénář 2030. Zdroj: Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 (MAF CZ)
To jsou všechno předpoklady v rámci roční bilance. S masivním nárůstem nestabilních zdrojů, slunce a větru, budou ale narůstat problémy s vyrovnáním denní bilance v zimním období, kdy bude mrznout a současně nebude foukat nebo svítit slunce. Tady pak hrozí, že tržní mechanismy přestanou fungovat. Stejně jako v případech, kdy dojde z geopolitických důvodů k výpadkům dodávek zemního plynu, nebo vodíku. Tedy jediných primárních zdrojů, které jsou v podmínkách ČR schopny nahradit uhlí.
Pak nastane krizová situace, kdy politická reprezentace každé země začne přednostně zajišťovat základní potřebu svých občanů – stabilní dodávku elektřiny. A v takovém okamžiku přestane fungovat neviditelná ruka trhu. Mnozí přece ještě pamatujeme, jak u nás fungoval trh při prodeji automobilů v 60. letech minulého století. V posledním roce pak nevyrovnanou bilanci v nabídce a poptávce po čipech.
Pokud tedy vezmeme v úvahu uvedená fakta, jsem přesvědčen, že se Česku do budoucna vyplatí být energeticky soběstačné. Na rozdíl od europoslance Mikuláše Peksy, nebo nově i od europoslance Luďka Niedermayera (Top 09). Ten potřebu energetické soběstačnosti Česka zpochybnil v komentáři v HN. Tím neříkám, že jejich názory nemají z pohledu cílů, které si Evropská komise stanovila, určitou logiku. Jen mám obavy, že vytčené cíle nerespektují reálné možnosti ani naší, ani evropské energetiky ve vytyčených časových etapách.
