Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Polsko zaplatilo kompenzace za těžbu v dole Turów, Česko stáhlo žalobu. Za jakých podmínek?

Peníze by měly jít na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. Mezi další podmínky těžby patří především stavba podzemní stěny nebo důkladné sledování stavu podzemní vody.


Korečkové rypadlo v dole ČSA, foto © TZB-info

Dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu mezi Polskem a Českem podepsali premiéři obou zemí ve čtvrtek. Země se dohodly mimo jiné na výši náhrady za škody způsobené těžbou v dole. Proti smlouvě protestovala organizace Greenpeace, podle níž dohoda neochrání české příhraničí a tamní zásoby vody. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uzavření dohody sice ocenil, ale kritizoval jen pětileté trvání soudního dohledu nad plněním podmínek. Zdůraznil, že v dole se má těžit mnohem déle.

Polsko se ve smlouvě zavázalo k vyplacení 45 milionů eur české straně. O odeslání dohodnuté peněžní kompenzace Česku informovala ve čtvrtek večer polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki dnes dopoledne podle agentury PAP oznámil, že Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo u Soudního dvora EU kvůli rozšiřování těžby v dolu Turów. „Tím je věc zcela ukončená,“ prohlásil Morawiecki.

Obdržení dohodnuté peněžní kompenzace potvrdila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) dnes odpoledne. Mluvčí vlády Václav Smolka následně potvrdil stažení české žaloby u Soudního dvora EU. Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru v reakci na rozhodnutí polských úřadů o prodloužení těžby do roku 2026.

Částka 35 milionů eur z polské kompenzace poputuje do Libereckého kraje, se kterým důl Turów sousedí, zbylých deset milionů bude náležet českému státu. Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů dnes poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která hnědouhelný důl provozuje.

Liberecký kraj peníze použije na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území - na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. „Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) se chce vedení kraje se zástupci obcí a vodohospodářských společností z dotčené oblasti sejít už příští týden. Oněch 45 milionů eur z Polska navíc nejsou jediné peníze, které do regionu půjdou. „Je tam ještě dlouhodobý společný závazek financování Fondu malých projektů, který bude administrovat Euroregion Nisa,“ řekl Židek.

Přečtěte si také Iniciativa: Dohoda o Turówu odporuje zákonu, podzemní stěna úbytku vody nezabrání Přečíst článek

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Společnost PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje těžbu uhlí do roku 2044. Tento týden ale správní soud ve Varšavě zrušil platnost jednoho z dokumentů týkajících posouzení vlivu na životní prostředí v případě prodloužení koncese na těžbu. V dole se proto bude těžit na základě koncese platné do roku 2026.

Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Česko se proto na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala.

Soudci v Lucemburku loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu Kč) denně.

Spory týkající se rozšiřování dolu by měla ukončit ve čtvrtek podepsaná mezivládní dohoda mezi ČR a Polskem. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Polsko se podle premiéra Petra Fialy (ODS) v dohodě zavázalo také k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu.

Budovanou stěnu kritizují jako nedostatečnou organizace Frank Bold a Greenpeace. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery ale může stěna zmírnit dopady provozu na české území. Zda bude opatření dostatečné, se podle něho ukáže až příští rok. Kompenzace, kterou Česko od Polska dostala, by měla být rychle využita k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu, napsal dnes Venera ČTK.

Přečtěte si také Lidé u hranic se bojí, že o vodu přijdou kvůli Turówu dřív, než postaví vodovody Přečíst článek

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo mezivládní smlouvu o dole Turów

Ministerstvo životního prostředí dnes na webu zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Ve sbírce mezinárodních smluv by měla být dohoda přístupná nejpozději do středy, řekla dnes ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení úřadu.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Polská strana se podle dohody zavázala zřídit čtyři nové vrty pro měření hladiny podzemních vod a zařadit všechny vrty do společné česko-polské monitorovací sítě. Pokud po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. června 2023 stoupat či nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023, uvedlo ministerstvo.

Pokud důl bude nadále způsobovat pokles hladiny podzemních vod, polská strana má přijmout další opatření typu prodloužení, dalšího zatěsnění nebo prohloubení bariéry. Pokud by hladina podzemních vod v určitých vrtech poklesla o více než osm metrů během šesti měsíců, bude muset Polsko okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací směrem k českým hranicím.

Podmínkou pro přibližování těžby je dále vybudování zemního valu, který omezí hluk, prašnost a světelné znečištění. „Jeho součástí bude živá stále zelená stěna. Polská strana se zavazuje pečovat o vysazené stromy,“ uvedlo ministerstvo. Val má být vybudován do jednoho roku po dokončení formálních postupů.

Co se týče světelných emisí, má se mimo jiné modernizovat osvětlení základních strojů a má se přidat možnost vypínat reflektory na stožárech při nepoužívání strojů, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří let od provedení sjednaného auditu.

Přečtěte si také ČR spolu s partnery prosadila v návrhu taxonomie řadu svých požadavků Přečíst článek

Podle dohody může česká strana v dole provádět čtyřikrát ročně kontroly. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250.000 eur ročně (zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí.

Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení. Řada jejích ustanovení bude ale použitelná až do ukončení těžby, pokud se strany nedohodnou jinak. Týká se to například monitoringu hlukové zátěže, kvality ovzduší, pohybů terénu nebo hladin podzemních vod.

Země by měly tento týden určit zmocněnce pro výměnu informací a plnění dalších úkolů. Úřad vlády ani ministerstvo životního prostředí zatím na dotaz ČTK neodpověděly, kdo by se měl stát zmocněncem za českou stranu. Zároveň strany zřídí společnou komisi, v níž by měl být liberecký hejtman, dolnoslezský maršálek, oba zmocněnci a zástupci měst a obcí v oblasti na polské i české straně. Úkolem komise bude připravit strategii spravedlivé transformace regionu. Jejím zasedáním budou spolupředsedat zmocněnci.

Případné spory by se měly řešit primárně prostřednictvím zmocněnce, respektive diplomatickou cestou. Pokud se to nepodaří, může být věc předložena Soudnímu dvoru EU. ČR také podle smlouvy nezahájí žádné další řízení o porušení právních předpisů týkající se dolu v oblasti působnosti dohody na základě článku 259 Smlouvy o fungování EU.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Mezivládní dohodu ve čtvrtek podepsali premiéři ČR Petr Fiala (ODS) a Polska Mateusz Morawiecki.

 
 
Reklama