Slunci ani větru nelze poručit, nezbývá tedy než se smířit s faktem, že výkon solárních a větrných elektráren zcela závisí na momentálních klimatických podmínkách. Jedním z klíčových témat současné energetiky je proto akumulace.

Společnost EL-INSTA ENERGO s.r.o představuje novou kogenerační jednotku na biomasu. Oproti jiným jednotkám se vyznačuje výrazně vyšší účinností, vyšším výkonem a malou poruchovostí. A to vše s cedulkou "vyrobeno v ČR".

Tak by mohl znít titulek letošní roční zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o provozu české elektrizační soustavy v roce 2016, protože až na dvě výjimky, jádro a plyn, se žádné výrazné odchylky od předchozího roku neobjevily. Jak se vyvíjely ostatní ukazatele?

Firma Siemens uvádí na trh novou poruchovou signalizaci Kotelník 1 určenou pro kotelny, strojovny s různými zdroji tepla a výměníkové stanice. Jedná se o moderní poruchovou signalizaci, která reflektuje požadavky norem pro provozování kotelen a strojoven se zdroji tepla. Její předností je snadná instalace i uvedení do provozu.

Počátek výroby radiátorů se datuje do třicátých let minulého století. Na počátku devadesátých let se Zehnder jako jeden mezi prvními zapojil do nastupujícího trendu nízkoenergetických budov, které vyžadují řízené větrání se zpětným získáváním tepla.

Se stále větším zastoupením OZE v energetické soustavě řeší evropští politici i energetici otázku, jak financovat stavbu záložních kapacit, které zajistí dostatek elektřiny i v případě nepříznivého počasí z hlediska provozu OZE. A politici němečtí navíc potřebují odstavit jádro.

O relevanci obnovitelných zdrojů jako jasného trendu v energetice již dnes pochybuje málokdo. Přesto se česká Státní energetické koncepce stále spoléhá zejména na centrální zdroje. Proč?

Úložiště (akumulátory) elektrické energie mohou při žádoucí masivnější decentrální produkci elektřiny v budovách přispět k výraznému zvýšení podílu vlastní elektřiny z fotovoltaiky na pokrytí celkové spotřeby budovy a také ke zvýšení stupně energetické soběstačnosti.

V pondělí 23.1.2017 vydala Evropská komise celý text rozhodnutí o tzv. notifikaci podpory obnovitelných zdrojů v České republice. Podle analýzy expertů z Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace dokument obsahuje klíčové sdělení, ze kterého vyplývá, že podpora pro solární elektrárny je nastavena v oprávněné výši. Vyvrací tak tvrzení o údajné překompenzaci podpory pro sluneční elektrárny.

Letošní již devátý ročník konference Dny kogenerace pořádaný spolkem COGEN Czech ukázal, že obor malých plynových kogenerací se do budoucnosti může dívat s mírným optimismem, i když aktuálním problémem je stále neukončená notifikace podpory pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

Jakou roli bude hrát kogenerace v české a evropské energetice? Jak může zvýšit energetickou bezpečnost na lokální úrovni? A jaké zkušenosti mají s kogenerací v Německu? Tyto a další informace zazní na konferenci Dny kogenerace 18. a 19. října v Čestlicích u Prahy.

Energetická náročnost výroby v podniku ESAB CZ se snížila z 1028 kWh na tunu výrobku v roce 2009 téměř na polovinu, 616 kWh/t v roce 2016. Kromě toho došlo k modernizaci provozu a výraznému zvýšení šetrnosti k životnímu prostředí. Příprava a realizace energetických úspor probíhala ve spolupráci se společností ENESA a.s.

Již 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky pořádá Teplárenské sdružení České republiky ve dnech 26.–27. dubna 2016 v Kongresovém výstavním a společenském centru Aldis v Hradci Králové. Jaké jsou aktuální problémy v teplárenství a co bude obnášet nová legislativa? Odpovídá Martin Hájek.

Od 15. března 2016 je možné podávat žádosti o dotace na energetické úspory v bytových domech v Praze. Dotace jsou poskytovány v rámci 2. výzvy pro bytové domy programu Nová zelená úsporám. Druhá výzva je kontinuální a bude otevřena do konce roku 2021. Výzva nabízí vyšší maximální podporu, a to 30 % způsobilých výdajů.

Ve středočeské obci Kozomín vznikl unikátní projekt, který spojuje kogenerační jednotku na odpadní biomasu a papírnu. Toto řešení umožňuje využít vstupní surovinu pro výrobu energie – dřevní štěpku – prakticky bez odpadu a emisí a zároveň maximálně využít získanou energii.