Jiří Gavor: dopad návrhu evropské taxonomie na energetickou koncepci ČR i na vytápění rodinných domů
Návrh evropské taxonomie řadící zemní plyn a jadernou energii mezi „udržitelné“ investice vyvolal u politiků a veřejnosti v prvních dnech letošního roku nadšení. Především mezi odpůrci razantního přechodu k bezuhlíkové energetice do roku 2050.
Ale po zveřejnění podmínek, které EK stanovuje, nadšení opadlo. A rozvinula se diskuze odborníků prakticky ve všech sdělovacích prostředcích.
O této problematice jsme debatovali s energetickým specialistou Jiřím Gavorem, jednatelem firmy ENA s.r.o. a ředitelem Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Návrh taxonomie zveřejněný Evropskou komisí je evidentně politickým kompromisem. Dokázal byste si tipnout, do jaké míry je už neměnný a jaké připomínky jednotlivých států budou ještě akceptovány před vydáním finální verze?
Ing. Jiří Gavor, CSc.
Narozen 28. 2. 1954. Je absolventem Českého vysokého učení technického, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (ČVUT – FJFI), kandidát fyzikálně technických věd. Působil jako vysokoškolský pedagog, výzkumný pracovník v energetice a od roku 1992 jako zakladatel, majitel a řídící pracovník konzultační firmy ENA. Zároveň je výkonným ředitelem ANDE – Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Je specialistou na vývoj energetických trhů, relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energií. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých energetických technologií a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí energetické audity velkých průmyslových podniků. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních konferencích. Spolupracuje s řadou prestižních institucí včetně mezinárodních arbitrážních tribunálů. Angažuje se rovněž při formování názorů na směřování státní energetické koncepce ČR a dalších aktuálních problémů energetiky, včetně spolupráce se sdělovacími médii všech typů. Je členem Výboru pro udržitelnou energetiku při Vládě ČR a členem výboru Plynárenské trhy při ČPS. Je rovněž členem českého výboru World Petroleum Congress.
Trvalé zařazení jaderné energie mezi udržitelné zdroje má v tomto návrhu taxonomie prakticky nulovou šanci. Většina států EU totiž s jádrem dlouhodobě nepočítá, už samotné přechodné období s daty 2040 (staré zdroje), 2045 (nové zdroje) a 2050 (úložiště) je úspěchem, za který vděčíme především Francii. Pro příznivce jaderné energie zbývá naděje, že pohled na jádro se postupem času může změnit. K tomu by ale byly zapotřebí lepší výsledky, než jaké Evropa v posledních 20 letech předvádí, uvidíme.
Naopak v plynárenské části je naděje na změkčení termínů velmi reálná. V současnosti totiž neexistuje stát, včetně nejsilnějšího Německa, který by se mohl bez obav spolehnout, že k termínu 2026 dokáže stavět plynové zdroje s palivovým mixem 30 % zelených plynů jako náhrada fosilního zemního plynu. Evropská komise prodloužila možnost vyjádřit se k návrhu taxonomie do 21. ledna a tipnul bych si, že zlepšení podmínek pro plyn jako přechodové palivo bude poté oznámeno jako výsledný kompromis.
6. ledna letošního roku nová vláda schválila svoje programové prohlášení. Taxonomie byla zaslána členským státům na Silvestra loňského roku. Máte informace o tom, jestli vláda dokázala reagovat na podmínky taxonomie?
V programovém prohlášení je pasáž „Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu a vědecké poznání. Tyto zásady musí být také respektovány v regulatorním rámci EU pro udržitelné financování (taxonomie) a v pravidlech veřejné podpory. Neustoupíme od úsilí uznat jadernou energetiku jako udržitelnou aktivitu a zemní plyn jako klíčové transformační palivo v procesu dekarbonizace.“ K tomu lze dodat, že Angličané mají úsloví znějící v překladu „Oceňuji vaše úsilí, ale hodnotím vaše výsledky“. Očekávané posunutí termínů v taxonomii týkajícího se zemního plynu ale umožní naší nové vládě, a nejen jí, vydávat výsledný text jako úspěch, jako kompromis možného. S tím Evropská komise zřejmě trochu počítá, je žádoucí, aby si protestující vlády udržely před svými voliči tvář. Aspoň doufejme.
Celý život se zabýváte energetikou. Nepřipadá Vám, že by si energetika v programovém prohlášení zasloužila větší prostor, než jako jedna z podkapitol kapitoly Průmysl a obchod? Dneska je přece limitujícím faktorem pro řadu dalších samostatných kapitol.
Já ještě pamatuji ministerstvo paliv a energetiky, dnes by to bylo spíše ministerstvo energetiky a klimatu, abychom drželi krok s našimi uvědomělejšími sousedy v EU. Mně osobně by to dávalo větší smysl než vytvářet, nad rámec ministerstva zahraničí, samostatný úřad pro záležitosti EU. Nicméně dobře víme, že počet a organizační struktura ministerstev, úřadů a pozic se vždy řídí podle potřeb aktuální politické situace.
Stejně skromný prostor je v tomto dokumentu věnován úsporám energie. Na první pohled jde úspora energie proti obchodním zájmům dodavatelů energií. Je tomu ale skutečně tak?
Pro každého dodavatele je základním předpokladem úspěchu loajální a spokojený zákazník, většina dodavatelů proto trend k energetickým úsporám podporuje. Obrovským problémem je naopak současná nestabilita mezinárodních komoditních trhů.
Podmínky pro použití zemního plynu jako „přechodného“ primárního zdroje pro přechod od fosilních k obnovitelným zdrojům jsou podle některých energetiků z praxe nesplnitelné, naopak podle příznivců rychlého přechodu k „zelené“ energetice je toto zařazení špatným signálem a oddaluje řešení problému. Jak to vidíte Vy?
Bez plynu jako přechodového paliva se neobejde ani natolik ekonomicky silná a ekologicky vyspělá země, jako je Německo. Tím je řečeno vše. Časové milníky v taxonomii pro zelenání plynu jsou nesplnitelné nejen z hlediska dostupnosti potřebných objemů bioplynu/biometanu a vodíku. Není na to připravena ani plynárenská distribuční soustava. Právě proto předpokládám, že k posunu termínů nakonec dojde.
Budoucnost české energetiky je podle programového prohlášení vlády postavena na kombinaci několika velkých jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů – slunce, větru, vody a biomasy. Tato koncepce je diametrálně odlišná od představ Německa a řady dalších členů EU. Domníváte, že jsme schopni tyto rozdíly v budoucnu „ustát“?
V každém případě bude ČR ještě dlouho profitovat ze současných jaderných elektráren, prodloužení jejich provozu na 60 let bude naší jasnou prioritou. Mezitím se ukáže, nakolik budou úspěšné státy sázející v budoucnu pouze na OZE, klíčové bude pro nás Německo. Myslím, že rozhodující a nutný bude výrazný technologický pokrok v akumulaci energie. Přál bych jim to.
Zemní plyn je v programovém prohlášení uveden „jen“ jako klíčové transformační palivo v procesu dekarbonizace. Jak vidíte budoucnost tohoto energetického zdroje z pohledu paliva pro teplárny a domácí kotle v rodinných a bytových domech?
Naše uhelné teplárny nemohou přejít pouze na biomasu a odpady, na to naše zdroje zdaleka nestačí. A to i při vědomí, že část současné teplárenské sítě se nutně decentralizuje, což je dobrá příležitost pro tepelná čerpadla. Proto je nutné přechodové období pro plyn mít dostatečně dlouhé, aby se nové investice zaplatily. Věřím, že domácnosti, které v současnosti mění starý plynový kotel za účinnější nový, neprodělají. Jako investor do zcela nového domu bych ale už pravděpodobně preferoval kombinaci elektřiny a energeticky úsporné stavby. A samozřejmě s fotovoltaikou na střeše.
