Jak udělat energetiku konkurenceschopnou? (1)

Každoroční odborná konference Energetika je unikátní otevřenou diskusní platformou pro směřování energetiky. Letošní ročník se vyznačoval střetem mezi zastánci rychlé, ideologicky motivované transformace energetiky na bezemisní a jejich oponenty.

Potvrzuje se odklon od nerealizovatelných cílů dekarbonizace

Michal Macenauer uvedl v úvodní přednášce řadu konkrétních příkladů dokladujících tento trend. Nejaktuálnější z nich je diskuse o různých možnostech reformy ETS2. Oproti dosavadnímu masivnímu zvýhodňování obnovitelných zdrojů se jako klíčový trend směřování energetiky jeví flexibilita. Na změkčení cílů v oblasti dopravy se ukazuje, že přezkum zákazu prodeje aut se spalovacími motory byl urychlen na konec roku 2025 namísto původně stanoveného roku 2026. Energie z obnovitelných zdrojů už není zadarmo, ale dokonce přestává být i levná. Jako hlavní důvody Macenauer uvedl nedostatek primárních zdrojů v EU a rostoucí vyvolané náklady na rekonstrukce síťové infrastruktury.

Pokud porovnáme podíl produkce skleníkových plynů přepočtených podle standardizovaných metod pro měření emisí skleníkových plynů (tzv. Green Gas Protocol – GHG), vychází nám, že celosvětové emise přepočtené na emise CO₂ vzrostly z 48,6 Gt/rok v roce 2013 na 53,0 Gt/rok v roce 2023. Podíl zemí EU se v tomto období snížil z 8,2 % na 6,1 %. Z grafu je zřejmé, že poměrně malý pokles emisí v Evropě neguje výrazný vzrůst emisí v Číně, Indii a dalších asijských zemích. Nabízí se tedy otázka, zda razantní opatření na omezení emisí v zemích EU mají z celosvětového hlediska smysl?

Co reálně hrozí zemím Evropské unie?

Ta hrozba se z krátkodobého hlediska týká především podniků, u kterých tvoří náklady na energie rozhodující složku celkových nákladů. Názorně to ukazuje příklad našeho nejvýznamnějšího výrobce oceli – Třineckých železáren. Přestože výroba mírně klesá, náklady na energie výrazně rostou. Uvedl to ve své prezentaci Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

Ještě výraznější nárůsty cen energií jsou patrné z předpokládaného nárůstu cen emisních povolenek ETS1.

Jaké dopady budou mít dekarbonizační opatření na celosvětové emise?

Na příkladu predikce nákladů Třineckých železáren je zřejmé, že dojde k přesunu podniků s energeticky náročnou výrobou (ocel, cement, hnojiva, hliník) do zemí mimo EU. Odhad dopadů přesunu průmyslu na navýšení emisí uvedl ve své prezentaci Michal Macenauer.

Kompletní program konference včetně přehledu přednášejících je zde.