Kogenerace po roce 2022 – můžeme se těšit na vyšší ceny elektřiny?

Zpráva z konference Dny kogenerace 2017
Datum: 10.11.2017  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce

„Kdo zvládne splnit podmínky emisních regulací a bude schopen vyrábět elektřinu po roce 2022, bude se mít dobře, protože elektřina bude drahá,“ konstatoval Martin Hájek na konferenci Dny kogenerace 2017, kterou každoročně pořádá sdružení COGEN CZECH. Konference se konala ve dnech 24. a 25. října v hotelu Aquapalace v Čestlicích.


© COGEN CZECH

Ředitel Teplárenského sdružení ČR touto větou narážel na dvě okolnosti, které v příštích pěti letech ovlivní evropský trh s elektřinou. První z nich je zpřísnění limitů emisí látek znečišťujících ovzduší, které 31. července 2017 přijala Evropská komise. Nové limity se vztahují na provozy se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW, mají začít platit od poloviny roku 2021 a kladou zvýšené nároky zejména na starší uhelné elektrárny a teplárny. Ty se budou muset buď modernizovat a snížit tak své emise pod povolený limit, vyjednat si výjimku a nebo zavřít. A protože řadu starých provozů se modernizovat nevyplatí, očekává se, že budou odstaveny.

Druhá okolnost je německý odklon od jádra, který by měl vyvrcholit v roce 2022 ukončením provozu zbývajících německých jaderných elektráren. Uzavření posledních jaderných elektráren v Německu kolem roku 2022 spolu s odstavením části kapacit uhelných elektráren v celé Evropě díky zpřísnění emisních limitů pravděpodobně ukončí současný nadbytek výrobních kapacit a způsobí zvýšení cen elektřiny.

Vyšší ceny elektřiny by vytvořily mnohem příznivější podmínky pro instalaci nových zdrojů, které se dnes bez nějaké formy podpory nevyplatí stavět. Přesto budou v budoucnu potřeba, mimo jiné na flexibilní vyrovnávání a zálohování výroby z obnovitelných zdrojů. A sem se kogenerace skvěle hodí. Problém je, že kogenerační jednotky soupeří na trhu s velkými zdroji jen v ceně elektřiny, kde vzhledem ke svým investičním i provozním nákladům prohrávají. Přitom poskytují i potřebnou flexibilitu, za kterou nejsou oceněné. Z toho důvodu by decentrální výroba měla být zakomponována do provozu sítě.

Financování záložních kapacit a flexibility

Kapacitní mechanismy v energetice, zdroj: Jakub Kučera, RSJ
Kapacitní mechanismy v energetice, zdroj: Jakub Kučera, RSJ

Aby se zajistil dostatek výkonu i přes nepříznivé tržní podmínky, zavádí se napříč Evropou různá opatření. Jako první se nabízí kapacitní platby. O nich na Dnech kogenerace 2017 podrobně hovořil Jakub Kučera ze společnosti RSJ. U kapacitních plateb zdroje nedostávají platbu za výrobu (MWh), ale za výkon (MW), který jsou připraveny v případě potřeby dodat do sítě. Vztahuje se nejen na stávající centrální zdroje, ale i na nové flexibilní zdroje a v některých zemích (například Velká Británie) i na baterie.

Způsobů, jakými lze kapacitní mechanismy provozovat, je celá řada. Mohou to být tržní mechanismy, kdy se spolu dodavatelé záložních kapacit potkávají na trhu, nebo způsoby netržní jako např. strategická rezerva, kde jsou potřebné zdroje udržovány v provozu, ale postaveny mimo trh. Cílem kapacitních mechanismů není jen udržet v provozu stávající zdroje, ale i postavit nové. Proto je třeba ve Velké Británii vyhlašována výše kapacitních plateb na 4 roky dopředu.

Podpora KVET v ČR a v Evropě

Důležitou částí programu konference byly aktuální legislativní podmínky provozu kogeneračních jednotek. České kogenerační jednotky postavené v letech 2013 – 2015 stále čekají na notifikaci své podpory od Evropské komise, stejně jako druhotné zdroje energie a podpora tepla z OZE. Ta vázne na straně Evropské komise a výrazně se komplikuje. Dle informací René Neděly z ERÚ notifikace ještě nějakou dobu potrvá, překážkou nejsou podmínky podpory KVET, ale výše podpory tepla z OZE. Ta činí 50 Kč za GJ a Evropská komise chce zdůvodnit, proč je to přesně tato hodnota. Další problém je, že bude-li podpora notifikována a zpětně vyplacena, bude vyplacena ve výši platné v roce, kdy byla udělena notifikace. Též připomněl, že již na jaře byla úspěšně notifikována podpora nových zdrojů, které budou postaveny v letech 2016 až 2020. Tyto mají dle podmínek notifikačního rozhodnutí nárok na podporu po dobu 15 let od uvedení do provozu.

Konference Dny kogenerace 2017, foto © COGEN CZECH
Konference Dny kogenerace 2017, foto © COGEN CZECH

Nepředvídatelný regulační rámec, nedostatečné zaměření na integrované místní energetické plánování, zatěžující administrativní procesy a další potíže znějí českým provozovatelům (nejen) kogeneračních jednotek velmi povědomě. O to zajímavější bylo je vidět na prezentaci řečníků, kteří na Dny kogenerace přijeli ze zahraničí, jednalo se o Alexandru Tudoroiu-Lakavice z COGEN EUROPE a Manuela Gerdsmeyera z německé společnosti Getecheat&power. Oba referovali o zhoršujících se podmínkách pro instalaci a provoz kogeneračních jednotek. Změn a úprav ve státní podpoře energetických zdrojů přichází stále více a jsou špatně předvídatelné. Spolu se závislostí německých kogenerací na státní podpoře a daňových úlevách je tento trend pro stabilitu odvětví nežádoucí. Trochu jiný přístup zvolilo Maďarsko, jak vysvětlil Csaba Kiss z COGEN HUNGARY. Před několika lety byla zrušena provozní podpora kogenerační výroby elektřiny, ale i malé a virtuální zdroje tam mají oproti Česku možnost působit na trhu s podpůrnými službami.

„Agregátor flexibility“

Další možnosti pro zajištění flexibility v síti zmínil Petr Rokůsek z NanoEnergies. Jedním z druhů podnikání této společnosti je služba zvaná agregátor flexibility, „který propojuje akumulaci, flexibilní výrobu (tedy i kogeneraci) a spotřebu elektřiny pro účely finančního zhodnocení“ (prezentace NanoEnergies). Znamená to, že díky velmi přesné predikci vývoje denního trhu jsou NanoEnergies schopni zapojovat nasmlouvané zdroje a uplatnit jejich výrobu ve chvíli, kdy je z různých důvodů cena elektřiny vysoká. V roce 2016 ve spolupráci s ČEZ Energo takto řídili 120 kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 96,6 MW. V budoucnu bude tato služba pravděpodobně rozšířena i na domácnosti s fotovoltaikou, akumulátorem a elektromobilem. Obrovské množství denních transakcí by mělo být možné uskutečnit a zaznamenat pomocí platformy blockchain.

 

Hodnotit:  

Datum: 10.11.2017
Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Energetika

logo Yello Energy
logo KAMSTRUP
logo ZEPPELIN
logo BOSCH
 
 

Aktuální články na ESTAV.czNáklady na provoz tepelného čerpadla vzduch/voda – co je ovlivňuje?Palác Anděl na Smíchově koupila LaSalle téměř za 1,5 miliardy KčArchitekt Martin Rajniš: Dřevěné rozhledny i obchodní domyBuďte hvězda ulice s vánočním dekoračním osvětlením RETLUX