Rozdělení výnosů z prodeje emisních povolenek v letech 2013-2020
Zásadně rozdílný pohled na zvyšování energetické efektivity provozu budov v ČR a v sousedním Německu potvrzuje i rozhodnutí vlády o rozdělení výnosů z prodeje emisních povolenek. Zatímco Němci poskytnou pro rozvoj tohoto odvětví 100 % předpokládaných výnosů, naše vláda jen 37,5 %.
Vláda na svém zasedání 19.7.2012 rozhodla o rozdělení výnosů z emisních povolenek. Z oficiální tiskové zprávy se lze v bodu projednávání „Návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů…“ dočíst pouze stručné sdělení „Vláda návrh s úpravami schválila“.
Podle Hospodářských novin vláda schválila rozdělení předpokládaných 80 miliard výnosů z dražeb emisních povolenek v letech 2013 – 2020 tímto klíčem:
Předpokládaných 30 miliard do energetické účinnosti budov vypadá na první pohled jako dobrá zpráva pro předpokládané pokračování úspěšného dotačního programu ZELENÁ ÚSPORÁM. Je ale potřeba si uvědomit, že se jedná o předpokládané výnosy v příštích sedmi letech. Při splnění předpokladů bude tedy možno podpořit projekty do energetické účinnosti budov necelými 3 mld. Kč ročně, přičemž odhadovaná potřeba modernizací, z energetického hlediska povětšině hrozné bytové výstavby, je až pětinásobná.
Podle analýzy, kterou vypracoval tým známého ekonoma a člena NERV Miroslava Zámečníka, by dobře nastavený dotační program mohl výrazně oživit českou ekonomiku, pomoci lidem úsporněji bydlet a pozitivně ovlivnit zaměstnanost napříč regiony. Z ní vyplývá, že když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliónu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice.
Z vládního rozhodnutí je tedy opět čitelný tlak teplárenského lobby. Vzpomeňme na projednávání Zákona na ochranu ovzduší ze začátku letošního roku. Ministerstvo životního prostředí pro období 2013-2020 původně předložilo do poslanecké sněmovny návrh zákona, který výrazně navyšoval poplatky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší (např. jemný prach, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, amoniak, metan). Vládní koalice ale pod vlivem teplárenské lobby ve sněmovně prohlasovala pozměňovací návrh poslance Bureše (ODS), který svojí konstrukcí připomněl léta budování socializmu a předpokládal naopak razantní snížení poplatků za emise v letech 2013-15 a úplné zrušení poplatků od roku 2017. Senát pak vrátil návrh zákona do Poslanecké sněmovny v kompromisním znění. Sněmovna pak návrh schválila 2.5.2012 s dalšími pozměňovacími návrhy které podle zprávy Ministerstva životního prostředí ČR dále zmírňují dopady na teplárny:
„… Součástí pozměňovacích návrhů je i návrh na transpozici části směrnice o průmyslových emisích. Směrnice se dotýká zákona o integrované prevenci a ochraně ovzduší z hlediska tzv. velkých stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování. Smyslem směrnice i její transpozice je umožnit členským státům využít výjimky z plnění zpřísněných emisních limitů. Důvodem využití výjimek je umožnění realizace nezbytných v celém energetickém sektoru ČR. Česká republika proto, obdobně jako některé jiné státy Evropské unie, využije u vybraných velkých spalovacích zdrojů možnost dosáhnout zpřísněných emisních limitů postupně v delším časovém horizontu. Zákon umožní realizaci přechodového plánu pro české teplárny, a tím i více času na provedení investic v celkovém objemu cca 60 mld. Kč. V následujících letech tak bude menší tlak na zvyšování cen. …“
Ukrojení 12,5 % z předpokládaných výnosů z prodeje emisních povolenek je tedy dalším úspěchem teplárenské lobby pod vedením Mirka Topolánka pro teplárny a průmysl. Podle argumentace provozovatelů tepláren je kogenerační výroba nejefektivnější způsob výroby elektřiny. To ale platí jen v topném období, kdy je dostatečný odběr tepla. V letním období, kdy teplárna na často zastaralých kotlích a turbínách vyrábí elektřinu kondenzačním způsobem se podle výpočtů energetického konzultanta Jiřího Gavora pro výrobu využijí jen cca 2 vagony uhlí z každých 10 vagónů spálených v kotlích. Přiměřeně to platí i pro přechodná období s malými odběry tepla.
Navíc podle názoru Josefa Karafiáta – ředitele společnosti ORTEP, s.r.o (organizace založená Teplárenským sdružením na racionalizaci a optimalizaci) nemá ale bez přístupu k levnému uhlí teplárenství šanci uspět v konkurenčním boji s plynárenstvím. A zajistit levné uhlí lze na trhu pouze prolomením územních limitů těžby v Severních Čechách. (Předneseno 12. 7. 2012 na konferenci Bude (nebo už je) česká energetika v kritickém stavu ...?).
