Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Čeho se Gazprom v Evropě dopustil a jakého trestu by se mohl dočkat

Ruská společnost Gazprom byla koncem dubna obviněna ze zneužití dominantního postavení ve státech Evropské unie. Profesor Riley na konferenci CSIS seznámil účastníky s hlavními důvody obvinění a s možnými tresty. Z čeho je Gazprom obviněn? Jaké tresty mohou následovat? Jsou závěry EK vhodně načasovány a jaké otázky kauza vyvolává?

Kalkulátor cen energií TZB-info

Úvod

Na konferenci CSIS, která byla věnována ukrajinské energetické reformě a stavu dodávek plynu do EU, byl čestným hostem prof. Alan Riley. Ve své přednášce se detailně věnoval obviněním vzeseným Evropskou komisí proti Gazpromu a popisoval důsledky, které by pro ruskou energetickou společnost mohly nastat.

Alan Riley je profesorem práva na londýnské universitě a zabývá se právem v energetice se zaměřením na volnou soutěž, věnuje se zejména důsledkům dominantního postavení Gazpromu v Evropě. Rozhodl jsem se publikovat část jeho vystoupení na uvedené konferenci, přestože u nás proběhly zprávy o obvinění Gazpromu, ale nebyly podrobně uvedeny důvody a ani nikdo nevěnoval pozornost důsledkům, které by mohly případně pro Gazprom nastat ve formě sankcí.

Příspěvek pana profesora dává čtenáři možnost nahlédnout na kauzu tak, jak se na ní dívají odborníci na západ od nás. Názory EU na chování Gazpromu v zemích EU vyvolávají, alespoň u mne, otázky, které se snažím v závěru článku formulovat.

Souvislosti

Pouhý týden po tom, co bylo vzneseno obvinění proti Googlu za zneužití dominantního postavení komisařkou Margrethe Vestagerovou, následovalo podobné obvinění proti Gazpromu. To nastalo po třech letech vyšetřování.

V současné době běží tříměsíční lhůta, kterou má Gazprom na vznesení námitek, může požadovat slyšení, ve kterém má možnost se bránit. Neexistuje lhůta, do kdy má být vyšetřování ukončeno, délka vyšetřování bude především záležet na ochotě Gazpromu spolupracovat. V kladném případě je možné, že celou záležitost bude možno v tichosti urovnat.

Z vystoupení prof. Alana Rileye

Protimonopolní tažení EU začalo již v dubnu 2011 přepadovými akcemi na pobočkách Gazpromu v Berlíně a v Praze. Následující rok byla ustanovena komise. Komise má pravomoc prozkoumat spoustu dokumentů, zkopírovat obsahy podnikových serverů, získávat mnoho informací a klást otázky, jejichž nezodpovězení je spojeno s hrozbou sankcí. Vyšetřování komise se soustředí na tři základní znaky jednání: na doložku o místě určení, odepření možnosti využívání plynovodů a na indexaci cen. [1]

Doložka o místě určení

Doložka o místě určení znamená, že množství plynu, které bylo nasmlouváno např. pro Polsko, nemůže být – ani částečně – prodáno jinam, např. do Německa. [1]

Zpočátku se tato doložka nejevila jako důležitá, byla považována za pouhou formalitu. S postupem energetické integrace v EU a s ní se vyrovnávajícími cenami plynu mezi okolnímu zeměmi se však začíná objevovat zásadní problém. Zdá se, že by mohla působit jako nástroj na rozdělení trhů, což by mohlo poskytnout příležitost pro diktování cen v jedné zemi v porovnání s jejími sousedy. [1]

Odepření možnosti využívání plynovodů

Gazprom většinou vlastní jednu třetinu potrubní sítě v určité členské zemi EU a jeho partneři v projektech dvě třetiny. Tím pádem je schopen efektivně zabránit vstupu konkurenčních dodavatelů do jejich potrubní sítě. [1]

Gazprom mohl vyvolávat tlak na vlády a korporace s cílem zastavit budování terminálů LNG nebo zastavit vstup alternativního dodavatele na trh. [1]

Indexace cen

Otázka indexace cen v závislosti na cenách ropy je složitější. Zpočátku komise uváděla, že se snaží zpochybnit indexaci cen plynu podle cen ropy. Propojení cen plynu a ropy vzniklo v Holandsku v roce 1967, kdy byla snaha o vyřešení stanovení cen plynu z polí u Groningenu. Záměr byl používat plyn jako palivo v elektrárnách, ve kterých se také používala ropa. Jako rozumné řešení se jevilo cenové propojení obou komodit. V současné době jsou elektrárny spalující ropu tou poslední možností výroby elektřiny. Tedy praktický důvod této cenové závislosti plynu na ropě již neexistuje. Pokud tedy neexistuje žádný transakční ani komerční důvod pro používání indexace a silný dodavatel indexaci používá, mohlo by se jednat o zneužití dominantního postavení. [1]

Rozdílné ceny

Vyšetřování rozdílných cen napříč Evropou má velký potenciál. Ve Velké Británii díky velké konkurenci zákazníci platili okolo 300 USD, směrem k Moskvě se cena zvyšovala. Litva platila kolem 500 USD za tis. m3 jenom proto, že byla na Rusku 100% závislá. Takové jednání není ospravedlnitelné. [1]

Možné sankce

Ke konci roku 2013 se konala řada schůzek mezi zástupci Komise pro hospodářskou soutěž EU a Alexandrem Medvedevem, představitelem Gazpromu, s cílem odstranit nesoulad s právem EU. Nebylo však dosaženo dohody. [1]

Profesor Riley navrhl komisi sankci až do výše 10 % z obratu Gazpromu za minulý rok, což by mohlo činit až 15 mld. dolarů. Pokuta by ale nemusela dosáhnout této výše, odhad je něco mezi půl až jednou miliardou dolarů. Tato výše by mohla být stanovena na základě dříve udělených pokut v podobných případech. [1]

Mnohem větším trestem by bylo, kdyby komise uložila trest ve formě nuceného prodeje potrubí, infrastruktury nebo skladovacího zařízení za účelem snížení obchodní síly Gazpromu v Evropě. [1]

Profesor Riley dodal, že by mohl být ustanoven dozorce za účelem dohledu nad činností Gazpromu na evropském trhu, což by mohlo vyvolat další následná vyšetřování. [1]

Rozhodnutí o zákazu činnosti by bylo napsáno v 18 jazycích a obsahovalo by výčet všech prohřešků za uplynulé desetiletí. To by mohlo uškodit pověsti Gazpromu. [1]

Problémem pro Gazprom by mohlo být, že rozhodnutí o protiprávnosti jednání by mohlo vyvolat celou řadu arbitráží nejen ve východní části EU, i když tamější země byly nejvíce postiženy a praktiky Gazpromu se jich nejvíce týkaly, ale i v západní Evropě, vyvolalo by též celou řadu arbitráží s cílem náhrad škod z minulých dodávek v celé řadě zemí EU a nemuselo by mít jen vliv na činnost Gazpromu v Evropě, ale i na jeho obchody v jiných částech světa, například v Číně. [1]

Konečně nejvíce zničující důsledkem by byly žaloby o náhradě škody, které by mohly podat jak státní, tak soukromé společnosti napříč zeměmi EU. [1]

Pokud například Polsko zaplatí za plyn 10 mld. dolarů a předražení je o 10 %, je snadné dopočítat, co by mohla jen pro tento jeden stát pokuta znamenat. [1]

Prof. Riley by Rusům radil, aby udělali vše k dosažení dohody. Nemohou si dovolit, aby rozhodnutí o zákazu bylo publikováno, to by byla pro ně skutečně špatná zpráva. [1]

Pokud komise vznese obvinění, neznamená to, že nebude dosaženo dohody. [1]

Stejně se evropský trh s plynem postupně sjednocuje, jednání Gazpromu, kterého se dopouštěl, by v blízké budoucnosti bylo neudržitelné, tak proč se nedohodnout. [1]

Posledních 18 měsíců lze pozorovat aktivitu Gazpromu, který prodává podíl ve společnosti Wintershall nebo přesouvá své obchodní společnosti z Londýna do Petrohradu. [1]

Think tank organizace Bruegel se ve svém článku zabývá načasováním obvinění Gazpromu, uvádí:

Dobré načasování pro Gazprom

Posun tržní síly od dodavatele k zákazníkovi vede ke změně systému určování cen. Všeobecným trendem je orientace na spotový trh. Tento proces neustále probíhá, ale neznamená, že systém dlouhodobých smluv končí. Norský Statoil si včas uvědomil měnící se realitu a včas změnil obchodní model. Gazprom tento krok musí ještě udělat. Při současných velmi nízkých cenách ropy by trvání na závislosti cen plynu na cenách ropy znamenalo pro Gazprom výrazné ztráty. [2]

V tomto kontextu by vynucená změna vlivem rozhodnutí Evropské komise nepotrestala Gazprom, ale naopak mu pomohla. S největší pravděpodobností se bude jednání komise s Gazpromem opírat právě o tento argument. [2]

Špatné načasování

Komisařka Vestagerová koncem února uvedla, že pokud budou závěry komise vnímány jako politický problém, pak jakékoliv jiné načasování bude vždy špatné. Rozhodnutí komise vždy poškodí vztahy mezi EU a Ruskem. [2]

Problém vztahu EU – Rusko je velmi složitý, zdá se, že závěry komise budou přiléváním oleje do ohně. [2]

Politické argumenty pravděpodobně převáží nad komerčními a celý případ pravděpodobně zhorší vztahy mezi EU a Ruskem. Pokud Rusko nebude s komisí spolupracovat, mohl by to být další argument, proč diversifikovat dodávky plynu. [2]

Otázky k tématu

Otázka, která se vkrádá na mysl, je, zda si někdo nepřeje špatné vztahy Evropy s Ruskem, i přesto, že uvádějí, že kauza nemá politické pozadí.

Proč by země, která má minimální odběr a ve které neexistuje konkurence (země Pobaltí), měla mít podobnou cenu jako země s vysokým odběrem a rozvinutým konkurenčním prostředím? Jak může komise stanovit míru předražení?

Kdyby se některá ze zemí východní části EU rozhodla ukončit spolupráci s Ruskem, podařilo by se jí v minulých letech získat výrazně nižší ceny i s ohledem na nutné investice? Ještě před rokem se Poláci obávali cen plynu z Kataru (budovaný terminál LNG), která díky indexaci cen vycházela na 650 USD na 1 000 m3.

Proč EK odsuzuje indexaci cen na základě cen ropy, když to byl prakticky na celém světě dominantní způsob určování cen? Až nyní se přechází na jiný způsob cenové tvorby.

Odepření přístupu k užívání plynovodů je sice odsouzeníhodné, ale kolik možností Gazprom měl? V souvislosti s přístupem se mluvilo hlavně o připravovaném plynovodu South Stream. Plynovod Nord Stream zatím neposkytoval tolik příležitostí, protože vede pod hladinou moře z Ruska. Možnost odepření přístupů by mohla nastat tedy jen na plynovodu Jamal, na jeho polské části nebo nově na plánovaném prodloužení plynovodu Nord Stream do Holandska.

V každém případě budu v následujících měsících velmi zvědavý na jednání EU s Gazpromem.

Zdroj

 
 
Reklama