Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

A bude Temelín vůbec potřeba?

S Temelínem není kam spěchat. Již léta to tvrdí ekologové. V poslední době se k nim přidávají ekonomové, analytici a nedávno i stínový ministr financí Mládek. Konečně to přiznal i ministr průmyslu a obchodu Kuba.

Reakce na rozhovor v Insider 29. 4. 2013: KUBA: TEMELÍN BUDE TŘEBA AŽ V ROCE 2030.

Tak už to z nich leze, řekl mi jeden kolega. Ano, konečně i ministr Kuba musel jít s pravdou ven a přiznat, že s Temelínem není kam spěchat. Situace už nebyla udržitelná, neboť stejně se začali vyjadřovat ekonomové, analytikové a nedávno i stínový ministr průmyslu za ČSSD pan Mládek. Ekologické organizace na to upozorňují již několik let, ale ty bohužel nikdo neposlouchá.

Proč to panu ministrovi ministerští úředníci řekli až teď? Tajilo to MPO před veřejností úmyslně a doufalo, že se jim kompenzační mechanismus miliardových dotací pro ČEZ podaří prosadit dřív, než to vyplyne na povrch? Kdo tedy řídí energetiku tohoto státu a k čímu prospěchu?

MPO totiž informace mělo. Firma EGÚ Brno vydává každoročně pro operátora trhu, ČEPS i MPO pravidelné zprávy o trhu s elektřinou a plynem. Verze pro veřejnost je zde: Zpráva o očekávané rovnováze mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu (PDF).

V této zprávě jsou modelovány různé varianty rozvoje elektrizační soustavy jak z hlediska zdrojů, tak i spotřeby. Mimo základního (referenčního) scénáře je posuzováno ještě několik alternativ: N – nízká spotřeba, O – obnovitelný (větší rozvoj obnovitelných zdrojů energie OZE), P – plynový (odložení Temelína a náhrada plynovým zdrojem) a U – uhelný (s prolomením těžebních limitů).

Podívejme se, jak podle těchto scénářů může situace vypadat v roce 2040. V základním scénáři se uvažuje s čistou spotřebou 75 TWh (obr. 7). V letech 2025 až 2040 je uvažován průměrný export 6 TWh ročně. Vezmeme-li v úvahu dlouhodobě nepříznivý ekonomický i demograficky vývoj v Evropě a snahy vyspělých států odpojit růst HDP od spotřeby energií (tzv. decoupling), tak je mnohem reálnější scénář nízké spotřeby (obr. 7).

Obr. 7
 

Tedy čistá spotřeba může být nižší o cca 9 TWh. V kombinaci se scénářem O – obn. zdroje (obr. 22), ve kterém je očekáván instalovaný 6,5 GW fotovoltaiky oproti základnímu (stávajícímu) výkonu 2 GW, se potřeba výroby z klasických zdrojů sníži o dalších 4,5 TWh.

Obr. 22

Dva nové bloky v Temelíně by měly dodávat 18 TWh. Tedy z údajně potřebné kapacity Temelína zbývají pouhé jednotky TWh, a jak EGÚ správně uvádí, stavba Temelína neřeší problém teplárenství.

Proto lze tuto marginální chybějící výrobu elektřiny jednoduše a v souladu s trendy ve vyspělých evropských zemích zajistit decentralizovanými zdroji energie – zejména kogeneračními jednotkami na zemní plyn a bioplyn s vysokým celkovým využitím energie v palivu pro výrobu elektřiny a tepla. Tyto zdroje budou mnohem vhodnějšími regulačními zdroji pro vyrovnávání stále většího podílu fluktuujících OZE zdrojů než velké jaderné zdroje neschopné častého odstavování. Jaderné zdroje budou fluktuujícími zdroji z trhu vytlačovány, jak zmiňuje EGÚ ve své zprávě (str. 16). A proto se MPO, přes verbální deklarace v ASEK, svými reálnými kroky rozvoj OZE snaží zastavit, aby nebyla dále zhoršována již tak nejistá ekonomika nových bloků v Temelíně.

Takže se stavbou opravdu není třeba spěchat. Jak se ukazuje, aktualizovaná státní energetická koncepce zastarala ještě dříve, než byla schválena. Energetickou koncepci je třeba znovu zaktualizovat, a to ve variantách a za účasti odborníků z různých oborů energetiky, nejen uhlí a jádra. A teprve pak rozhodnout o případné stavbě nového jaderného zdroje. Je na to nejméně 10 let čas.

Miliardy ušetřené zastavením stavby Temelína lze mezitím mnohem výhodněji investovat do podpory zateplování a dalších úspor energií, viz reakce na článek Miliardy za Temelín pro české firmy.

6. 5. 2013, Milan Šimoník, autor je členem Energetické sekce Strany zelených a projektant v energetice

 
 
Reklama