Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Německý ústup od jádra

Podle formulací v českých masových médiích by mohl vzniknout dojem, že německý ústup od jaderné energetiky je hysterickou reakcí na havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči. Ve skutečnosti se jedná o návrat k původní dohodě vyjednané s provozovateli jaderných elektráren.

Zelení v Německu otevřeně deklarovali záměr odstavit jaderné elektrárny mnoho let před vstupem do vlády v roce 1998. Dohody s provozovateli jaderných elektráren dosáhl již v roce 2000 tehdejší (zelený) spolkový ministr životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů Jürgen Trittin. Podle dohody měly být jaderné elektrárny v Německu odstavovány po 32 letech provozu. V té době vyrábělo v Německu elektřinu celkem 19 reaktorů, viz graf na obrázku 1.


Obrázek 1: Jaderné reaktory v Německu a změny harmonogramu jejich odstavování

Stručná historie

23. 12. 1959 – přijat první zákon o mírovém využívání jaderné energie.

14. 6. 2000 – uzavřena dohoda s energetickými firmami o postupném ukončení provozu všech stávajících jaderných elektráren nejpozději k roku 2023. Dohodou byly určeny termíny ukončení provozu pro jednotlivé elektrárny, viz obrázek 2, a pro každou elektrárnu bylo určeno množství energie, kterou může vyrobit do konce životnosti. Objem výroby byl mezi jednotlivými elektrárnami převoditelný [AAG2000].

11. 6. 2001 – podpis Dohody o jaderné energetice, kterou byl započat proces novelizace zákona o mírovém využívání jaderné energie (Atomgesetz). Podle vyjádření ministerstva se jednalo o jeden z nejvýznamnějších legislativních projektů vedle Programu ochrany klimatu a zákona o ochraně přírody [AAG2001].

1. 2. 2002 – po Bundestagu i Bundesrat ukončil konzultační proces, tím byl otevřen prostor pro uzákonění Dohody [AAG2002a].

27. 4. 2002 – vstoupil v platnost zákon pro řízeném ukončení využívání jaderné energie pro komerční výrobu elektřiny (AAG – Atomausstieggesetz), kterým byl novelizován zákon o mírovém využívání jaderné energie [AAG2002b]. Tímto krokem byla uzákoněna výše uvedená dohoda z roku 2000. Zákon stanovil, že jaderné elektrárny musí být odstaveny z provozu po uplynutí průměrné doby provozu 32 let. Elektrárenským společnostem byly určeny kvóty pro jednotlivé reaktory. Celková kvóta elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách byla určena na 2 623 TWh. Současně bylo umožněno přesouvat zbývající kvótu mezi jednotlivými reaktory.


Obrázek 2: Postupné snižování výkonu jaderných elektráren v Německu podle novely atomového zákona z roku 2002

14. 11. 2003 – odstavena jaderná elektrárna Stade uvedená do provozu v roce 1972 (640 MW čistého elektrického výkonu) [Stade].

11. 5. 2005 – odstavena jaderná elektrárna Obrigheim uvedená do provozu v roce 1969 (340 MW čistého elektrického výkonu) [Obrigheim].

12. 7. 2008 – kancléřka Angela Merkelová odmítla návrh SPD na zakotvení ústupu od jaderné energetiky do německé ústavy výměnou za prodloužení životnosti jaderných elektráren [Stern].

8. 10. 2009 – vládnoucí koalice FDP a CDU uzavřela dohodu ohledně prodloužení životnosti jaderných elektráren. Kancléřka Merkelová se však pokusila konečné rozhodnutí odložit až po volbách v Severním Porýní-Vestfálsku v květnu následujícího roku, sklidila za to ostrou kritiku koaličních partnerů [Zeit].

28. 10. 2010 – přes silné veřejné protesty a po bouřlivé diskusi v Bundestagu byla přijata novela zákona o mírovém využívání jaderné energie, která prodloužila životnost zbývajících 17 jaderných elektráren v průměru o 12 let (starší elektrárny o 8 let, novější o 14 let), viz obrázek 3. Jednotlivým elektrárnám bylo navíc zvýšeno množství elektřiny, kterou mohou vyrobit do konce životnosti [AtG2010]. Na oplátku měli provozovatelé jaderných elektráren platit daň ve výši 145 EUR za gram použitého jaderného paliva, celkem zhruba 2,3 mld. € ročně (kolem 60 mld. Kč). Odpůrci novely mimo jiné poukazovali na skutečnost, že množství elektřiny, které bylo elektrárnám dovoleno vyrobit od roku 2011 do konce životnosti elektrárny je často vyšší, než bylo původní množství v roce 2000. Opoziční politici se obávali, že vládní koalice se pokusí obejít Bundesrat (kde neměla potřebnou většinu) [DR2010]. Bundesrat skutečně nedostal možnost se k novele vyjádřit.

Tabulka: Kvóty na výrobu elektřiny pro jednotlivé reaktory
  kvóta
k 1. 1. 2000
zbývající kvóta
k 31. 12. 2011
dodatečná
kvóta
celková kvóta
k 1. 1. 2012
Obrigheim 8,70      
Stade 23,18      
Biblis A 62,00 2,194 68,617 70,811
Neckarwestheim I 57,35 0 51,000 51,000
Biblis B 81,46 7,822 70,663 78,485
Brunsbüttel 47,67 11,000 41,038 52,038
Isar 1 78,35 2,024 54,984 57,008
Unterweser 117,98 11,203 79,101 90,304
Philippsburg 1 87,14 8,454 55,826 64,280
Grafenrheinfeld 150,03 33,353 135,617 168,970
Krümmel 158,22 88,245 124,161 212,406
Gundremmingen B 160,92 39,909 125,759 165,668
Philippsburg 2 198,61 69,778 146,956 216,734
Grohnde 200,90 72,043 150,442 222,485
Gundremmingen C 168,35 49,062 126,938 176,000
Brokdorf 217,88 84,388 146,347 230,735
Isar 2 231,21 93,169 144,704 237,8733
Emsland 230,07 98,129 162,328 260,4573
Neckarwestheim 2 236,04 109,744 139,793 249,5371

5. 1. 2011 – vstoupila v platnost (schválena byla 8. 12. 2010) jedenáctá novela atomového zákona, která prodlužuje životnost všech stávajících jaderných elektráren a přiděluje jim dodatečné kvóty na výrobu elektřiny [AtG2011a].


Obrázek 3: Prodloužení životnosti jaderných elektráren v Německu podle novely atomového zákona z roku 2010

5. 1. 2011 – vstoupila v platnost (schválena byla 8. 12. 2010) dvanáctá novela atomového zákona, která zavádí požadavky směrnice 2009/71/Euratom na jadernou bezpečnost jaderných elektráren do národního práva [AtG2011b].

11. 3. 2011 – havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči v důsledku zemětřesení a následné cunami. Elektrárna byla automaticky po zemětřesení odstavena z provozu. Zhruba po hodině ji však zasáhlo cunami, které vyřadilo z provozu dieselagregáty pohánějící nouzové dochlazování reaktorů. Chyba pravděpodobně nebyla v samotné technologii, ale především ve vstupních předpokladech návrhu, které podcenily riziko přírodní katastrofy.

12. 3. 2011 – kolem 60 000 lidí vytvořilo živý řetěz ze Stuttgartu k jaderné elektrárně Neckarwestheim [AntiAtom]. Demonstrace byla vyjádřením nesouhlasu s novelou atomového zákona, která prodloužila životnost jaderných elektráren. Nejednalo se samozřejmě o reakci na havárii ve Fukušimě, havárie však nesmírně zvýšila zájem o tuto aktivitu. Akce byla připravována nejméně dva měsíce předem a časově souvisela s volbami v Bádensku-Württembersku, v nichž následně výrazně získali Zelení.

15. 3. 2011 – vyhlášeno tříměsíční moratorium na 7 nejstarších jaderných reaktorů uvedených do provozu do roku 1980 včetně: Biblis A (v provozu od roku 1975), Neckarwestheim 1 (1976), Biblis B, Brunsbüttel (obě 1977), Isar 1, Unterweser (obě 1979) a Philippsburg 1 (1980). Kromě toho se moratorium vztahovalo na jadernou elektrárnu Kümmel (1984), která v té době byla v dlouhodobé odstávce [WNN]. S výjimkou elektrárny Kümmel se vesměs jednalo o elektrárny, které by podle původního zákona již byly odstaveny, protože vyčerpaly svou kvótu na výrobu elektřiny. Celkem byly z provozu odstaveny jaderné elektrárny o čistém elektrickém výkonu 7076 MW.

30. 5. 2011 – vládní koalice oznámila záměr odstavit všech 17 reaktorů do roku 2022 [Reuters]. Podle vyjádření Angely Merkelové změna může přinést Německu ekonomický profit. „Věříme, že se jako země můžeme stát průkopníkem nového věku obnovitelných zdrojů energie,“ prohlásila Merkelová [BBC].

6. 8. 2011 – vstoupil v platnost (schválen byl 31. 7. 2011) třináctý dodatek k zákonu o mírovém využívání jaderné energie, na jehož základě byly trvale odstaveny všechny výše uvedené elektrárny. Celkově tak od roku 2000 bylo odstaveno 9402 MW elektrického výkonu (z toho 8422 MW jen v roce 2011). Poslední tři jaderné elektrárny budou odstaveny nejpozději v roce 2022, celkový harmonogram se od původního liší jen v drobnostech, viz obrázek 4. Jediný významnější rozdíl představuje právě jaderná elektrárna Kümmel, která podle původního návrhu měla být v provozu až do roku 2021. Kvóty na dodatečné množství elektřiny přidělené jedenáctou novelou zákona byly zrušeny. Jedna z odstavených elektráren bude ponechána jako rezerva pro dvě nadcházející zimy, povolení k provozu jí skončí na jaře roku 2013 [AtG2011c].


Obrázek 4: Aktuální plán odstavování jaderných elektráren v Německu podle novely atomového zákona z roku 2011 [AtG2012]

Závěr

Německý ústup od jaderné energetiky byl zahájen dohodou s provozovateli jaderných elektráren, která byla následně uzákoněna. Energetické firmy dlouhodobě usilovaly o její revizi, přestože ústup od jaderné energetiky v Německu podporovala a stále podporuje většina společnosti. V této souvislosti je vhodné připomenout, že německý politik Hermann Scheer upozorňoval, že přechod na obnovitelné zdroje budou energetické koncerny komplikovat, protože se budou do poslední chvíle snažit zachovat status quo – energetiku, kterou znají, a kterou umí ovládat. Po deseti letech se energetickým koncernům nakonec podařilo prosadit změnu takového rozsahu, že po 8 letech platnosti zákona byla prodloužena životnost jednotlivých reaktorů o 8 až 14 let. Většině reaktorů tak zbývalo v roce 2010 do odstavení více let, než kolik jich měli přiděleno na základě zákona z roku 2002. Kromě toho jim byla přidělena kvóta na dodatečnou výrobu elektřiny ve výši, která jak celkově, tak pro většinu jednotlivých reaktorů převyšovala množství elektřiny, kterou tyto reaktory vyrobily od roku 2000. Odpůrci této změny se obávali, že po dalších několika letech se situace může opakovat, čímž by původní dohoda byla zcela popřena.

Po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči bylo v Německu politicky neudržitelné změnu obhájit, proto byla za méně než rok od svého zavedení zrušena. Současný harmonogram odstavování jaderných elektráren se od původní dohody liší pouze nepatrně. Jedinou významnější výjimkou je odstavení jaderné elektrárny Kümmel o deset let dříve, než bylo původně plánováno.

Reference

[AAG2000] Vereinbarung zwischen der Bundesregierung und den Energieversorgungsunternehmen vom 14. Juni 2000. Dostupné http://www.bmu.de/atomenergie_sicherheit/downloads/doc/4497.php [cit. 10. 6. 2012]
[AAG2001] Federal Minister Jürgen Trittin on the signing of the Consensus on Nuclear Power, 11 June 2001. Tisková zpráva BMU. Dostupné http://www.bmu.de/english/nuclear_safety/doc/3839.php [cit. 10. 6. 2012]
[AAG2002a] Atomausstiegsgesetz nimmt letzte Hürde. Tisková zpráva BMU. Dostupné: http://www.bmu.de/pressearchiv/14_legislaturperiode/pm/3478.php [cit. 10. 6. 2012]
[AAG2002b] Gesetz zur geordneten Beendigung der Kernenergienutzung zur gewerblichen Erzeugung von Elektrizität. Dostupné http://www.bmu.de/atomenergie_sicherheit/downloads/doc/42280.php [cit. 10. 6. 2012]
[Stern] Merkel gegen Atomklausel im Grundgesetz. Dostupné http://www.stern.de/politik/deutschland/atomausstieg-merkel-gegen-atomklausel-im-grundgesetz-626947.html [cit. 10. 6. 2012]
[Zeit] Merkel verzögert Entscheidung über Atomausstieg. Dostupné http://www.zeit.de/politik/deutschland/2009-10/atomkraftwerke-merkel-laufzeiten [cit. 10. 6. 2012]
[AtG2010] Laufzeitverlängerung von Atomkraftwerken zugestimmt. Dostupné http://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2010/32009392_kw43_de_atompolitik/index.html [cit. 10. 6. 2012]
[DR2010] Němečtí poslanci schválili prodloužení životnosti jaderných elektráren. In: Deník referendum [online], 29. 10. 2010. Dostupné http://denikreferendum.cz/clanek/6951-nemecti-poslanci-schvalili-prodlouzeni-zivotnosti-jadernych-elektraren [cit. 10. 6. 2012]
[AtG2011a] Elftes Gesetz zur Änderung des Atomgesetzes. Dostupné http://www.bmu.de/atomenergie_sicherheit/downloads/17_legislaturperiode/doc/46478.php [cit. 10. 6. 2012]
[AtG2011b] Zwölftes Gesetz zur Änderung des Atomgesetzes. Dostupné http://www.bmu.de/atomenergie_sicherheit/downloads/17_legislaturperiode/doc/46491.php [cit. 10. 6. 2012]
[AntiAtom] Anti-atom Kettte. Dostupné http://www.anti-atom-kette.de [cit. 10. 6. 2012]
[WNN] Billion-euro nuclear shutdown in Germany. Dostupné http://www.world-nuclear-news.org/C_Billion-euro_nuclear_shutdown_in_Germany_1603111.html [cit. 10. 6. 2012]
[Reuters] German government wants nuclear exit by 2022 at latest. Dostupné http://uk.reuters.com/article/2011/05/30/us-germany-nuclear-idUKTRE74Q2P120110530 [cit. 10. 6. 2012]
[BBC] Nuclear phase-out can make Germany trailblazer – Merkel. Dostupné http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13597627 [cit. 10. 6. 2012]
[AtG2011c] Dreizehntes Gesetz zur Änderung des Atomgesetzes. Dostupné http://www.bmu.de/atomenergie_ver_und_entsorgung/downloads/17_legislaturperiode/doc/47463.php [cit. 10. 6. 2012]
[AtG2012] Gesetz über die friedliche Verwendung der Kernenergie und den Schutz gegen ihre Gefahren (Atomgesetz). Dostupné: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/atg/gesamt.pdf [cit. 10. 6. 2012]
[Stade] AKW Stade. Dostupné http://www.nadir.org/nadir/initiativ/sand/SAND-Dateien/AKW_Stade.html [cit. 10. 6. 2012]
[Obrigheim] Obrigheim. Dostupné http://www.robinwood.de/german/energie/akws/obrigheim.html [cit. 10. 6. 2012]
English Synopsis
Nuclear Phase-out in Germany

Prevailing formulations especially in the Czech mass media could give the impression that the German nuclear phase-out is a hysterical reaction to the Fukushima Daiichi nuclear power plant accident. In fact it was only a return to the original plan, which was enacted in an agreement negotiated with the operators of nuclear power plants.

 
 
Reklama