Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Výroba a spotřeba elektřiny v ČR v roce 2017

Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Spotřeba elektřiny dosáhla nejvyšší hodnoty za celé sledované období. Hlavní příčinou by měl být hospodářský růst. Za vyšší výrobou stojí zejména ukončení odstávek jaderných elektráren. A po mnoha letech přibyly v ČR i nové větrné elektrárny.

Energetický regulační úřad vydal Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy za rok 2017. Žádné razantní změny se v české elektroenergetice loni nekonaly, ovšem spotřeba elektřiny vystoupala na rekordní hodnoty.

Spotřeba elektřiny

Tuzemská spotřeba elektřiny stále stoupá. Ač se jedná o velmi pozvolný trend, v roce 2017 spotřeba Elektřiny dosáhla nejvyšší hodnoty za celé sledované období od roku 1919. Z dosavadního vrcholu v roce 2008 (60478 GWh) došlo k poklesu mezi lety 2009 – 2014, kdy se spotřeba pohybovala pod 60 TWh s minimem v roce 2009. Nicméně v roce 2016 se spotřeba vrátila na předkrizovou úroveň (60881 GWh) a v roce 2017 všechny předchozí roky překonala (61881 GWh). Růst ekonomiky přitom nedosahuje takových hodnot jako v předkrizovém období.

Struktura spotřeby podle sektorů je s předchozími lety prakticky totožná. Podíl spotřeby domácností, průmyslu, služeb a dalších sektorů (energetika, doprava, stavebnictví a zemědělství) se nemění, nebo kolísá v rozsahu jednoho až dvou procent. Větší změnu by mohl v nejbližších letech přinést rozvoj elektromobility.

Den maxima zatížení elektrizační soustavy vyšel na 24. leden v poledne, kdy špička odběru dosáhla 11 768 MW. Spotřebu v tento den pokryly v naprosté většině tuzemské jaderné, parní a paroplynové elektrárny. Minimum zatížení vyšlo na 30. červenec na pátou hodinu ranní, kdy byla spotřeba oproti maximu méně než poloviční, 4885 MW.

Zdroj: ERÚ

Výroba elektřiny

Oproti letům 2014 – 2016 rostla také výroba elektřiny na 87038 GWh v roce 2017, ale zde se nejedná o žádné rekordní hodnoty, primát zde drží rok 2012 (87574 GWh). Nárůst oproti předchozím rokům je přičítán hlavně skončení plánovaných i neplánovaných odstávek jaderných elektráren, které vyrobily o 4,2 TWh více než v roce 2016.

Vyšší výroba jaderných elektráren se projevila také na zvýšení vývozu elektřiny, který v roce 2017 vzrostl na 13 TWh, což představuje meziroční nárůst o 18,8 %. Rekord zde drží rok 2012, kdy český vývoz přesáhl 17 TWh.

Významně narostla také výroba elektřiny z větru a to o téměř 20 %. O tento nárůst se postaralo kromě počasí také připojení třinácti nových zdrojů o výkonu 26 MW ke konci roku. Jednalo se o první nové větrné elektrárny v ČR připojené od roku 2014. V absolutním srovnání s ostatními zdroji v počtu MWh se jedná o marginální hodnoty, ovšem fakt, že se po velmi dlouhé době v ČR povedlo zprovoznit novou větrnou farmu, za zmínku rozhodně stojí. Poslední srovnatelný přírůstek instalovaného výkonu byl v roce 2011.

Mimo tyto dvě výraznější odchylky – jádro a vítr – se množství elektřiny vyrobené v jednotlivých typech zdrojů výrazněji neměnilo.

Výroba z OZE

Přestože minulý rok vzrostla výroba obnovitelných zdrojů o 223 GWh, jejich podíl na spotřebě elektřiny zůstává 13 % jako loni, jelikož zároveň roste spotřeba elektřiny. Kromě již zmíněného větru vzrostla také výroba elektřiny z bioplynu.

Výroba elektřiny z odpadů

Paralelně s ročenkou ERÚ vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu Statistický přehled energetického využívání odpadů mezi roky 1989 a 2017. Autoři statistiky zdůrazňují, že se zabývají pouze odpadem spáleným za účelem výroby energie. Ve statistice rozlišují:

Spalovny tuhého komunálního odpadu
Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu
Využívání odpadů a alternativních paliv v cementárnách a vápenkách
Využívání odpadů a alternativních paliv v energetickém sektoru

Pro každou kategorii pak představují několik grafů, které znázorňují mj. výrobu elektřiny, výrobu tepla a množství spáleného odpadu. Studie vyjmenovává zařízení, která jsou v ČR v provozu a k některým uvádí i bližší informace.

Zdroj: MPO

Z většiny grafů je patrné znatelné navýšení výroby energie a zejména elektřiny z odpadů po roce 2010. Můžeme tak usuzovat například na vliv evropské směrnice 99/31/ES, podle něhož musela do roku 2010 Česká republika snížit množství komunálních odpadů, ukládaných na skládky, na 75 % množství vyprodukovaného v roce 1995. (DVS, 2009)