Výroba a spotřeba elektřiny v ČR v roce 2017

Datum: 24.6.2018  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Spotřeba elektřiny dosáhla nejvyšší hodnoty za celé sledované období. Hlavní příčinou by měl být hospodářský růst. Za vyšší výrobou stojí zejména ukončení odstávek jaderných elektráren. A po mnoha letech přibyly v ČR i nové větrné elektrárny.

Energetický regulační úřad vydal Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy za rok 2017. Žádné razantní změny se v české elektroenergetice loni nekonaly, ovšem spotřeba elektřiny vystoupala na rekordní hodnoty.

Spotřeba elektřiny

Tuzemská spotřeba elektřiny stále stoupá. Ač se jedná o velmi pozvolný trend, v roce 2017 spotřeba Elektřiny dosáhla nejvyšší hodnoty za celé sledované období od roku 1919. Z dosavadního vrcholu v roce 2008 (60478 GWh) došlo k poklesu mezi lety 2009 – 2014, kdy se spotřeba pohybovala pod 60 TWh s minimem v roce 2009. Nicméně v roce 2016 se spotřeba vrátila na předkrizovou úroveň (60881 GWh) a v roce 2017 všechny předchozí roky překonala (61881 GWh). Růst ekonomiky přitom nedosahuje takových hodnot jako v předkrizovém období.

Struktura spotřeby podle sektorů je s předchozími lety prakticky totožná. Podíl spotřeby domácností, průmyslu, služeb a dalších sektorů (energetika, doprava, stavebnictví a zemědělství) se nemění, nebo kolísá v rozsahu jednoho až dvou procent. Větší změnu by mohl v nejbližších letech přinést rozvoj elektromobility.

Den maxima zatížení elektrizační soustavy vyšel na 24. leden v poledne, kdy špička odběru dosáhla 11 768 MW. Spotřebu v tento den pokryly v naprosté většině tuzemské jaderné, parní a paroplynové elektrárny. Minimum zatížení vyšlo na 30. červenec na pátou hodinu ranní, kdy byla spotřeba oproti maximu méně než poloviční, 4885 MW.

Zdroj: ERÚ
Zdroj: ERÚ

Výroba elektřiny

Oproti letům 2014 – 2016 rostla také výroba elektřiny na 87038 GWh v roce 2017, ale zde se nejedná o žádné rekordní hodnoty, primát zde drží rok 2012 (87574 GWh). Nárůst oproti předchozím rokům je přičítán hlavně skončení plánovaných i neplánovaných odstávek jaderných elektráren, které vyrobily o 4,2 TWh více než v roce 2016.

Vyšší výroba jaderných elektráren se projevila také na zvýšení vývozu elektřiny, který v roce 2017 vzrostl na 13 TWh, což představuje meziroční nárůst o 18,8 %. Rekord zde drží rok 2012, kdy český vývoz přesáhl 17 TWh.

Významně narostla také výroba elektřiny z větru a to o téměř 20 %. O tento nárůst se postaralo kromě počasí také připojení třinácti nových zdrojů o výkonu 26 MW ke konci roku. Jednalo se o první nové větrné elektrárny v ČR připojené od roku 2014. V absolutním srovnání s ostatními zdroji v počtu MWh se jedná o marginální hodnoty, ovšem fakt, že se po velmi dlouhé době v ČR povedlo zprovoznit novou větrnou farmu, za zmínku rozhodně stojí. Poslední srovnatelný přírůstek instalovaného výkonu byl v roce 2011.

Mimo tyto dvě výraznější odchylky – jádro a vítr – se množství elektřiny vyrobené v jednotlivých typech zdrojů výrazněji neměnilo.

Výroba z OZE

Přestože minulý rok vzrostla výroba obnovitelných zdrojů o 223 GWh, jejich podíl na spotřebě elektřiny zůstává 13 % jako loni, jelikož zároveň roste spotřeba elektřiny. Kromě již zmíněného větru vzrostla také výroba elektřiny z bioplynu.




Výroba elektřiny z odpadů

Paralelně s ročenkou ERÚ vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu Statistický přehled energetického využívání odpadů mezi roky 1989 a 2017. Autoři statistiky zdůrazňují, že se zabývají pouze odpadem spáleným za účelem výroby energie. Ve statistice rozlišují:

  • Spalovny tuhého komunálního odpadu
  • Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu
  • Využívání odpadů a alternativních paliv v cementárnách a vápenkách
  • Využívání odpadů a alternativních paliv v energetickém sektoru

Pro každou kategorii pak představují několik grafů, které znázorňují mj. výrobu elektřiny, výrobu tepla a množství spáleného odpadu. Studie vyjmenovává zařízení, která jsou v ČR v provozu a k některým uvádí i bližší informace.

Zdroj: MPO
Zdroj: MPO

Zdroj: MPO

Z většiny grafů je patrné znatelné navýšení výroby energie a zejména elektřiny z odpadů po roce 2010. Můžeme tak usuzovat například na vliv evropské směrnice 99/31/ES, podle něhož musela do roku 2010 Česká republika snížit množství komunálních odpadů, ukládaných na skládky, na 75 % množství vyprodukovaného v roce 1995. (DVS, 2009)

Zdroj: MPO
Zdroj: MPO
Zdroje:
 

Hodnotit:  

Datum: 24.6.2018
Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 24.06.2018 07:45)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czStát letos rekordně podpoří stavbu cyklostezek, přibude 50,1 kmFOR ARCH 2018 upozorní nejen na novinky v legislativě, ale i na časté chyby ve stavebnictvíStavební připravenost pro venkovní a vnitřní stínění domů i bytůSenát schválil úpravy vzniku společenstev vlastníků bytů