Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Uhelná komise, německý vzor, zdražení tepla

Pokud česká uhelná komise zaujme podobný postoj jako německá, čeká velké množství domácností napojených na CZT výrazné zdražení tepla.


© Fotolia.com

Na konci srpna vnikla česká uhelná komise a na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí. „První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně,“ uvedl ministr Havlíček. Druhá skupina bude velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací. „Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského,“ doplnil Havlíček.

Německá uhelná komise, vzor pro ČR, v lednu letošního roku doporučila ukončení spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. To znamená odstavit 12 gigawattů instalovaného výkonu, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR. Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude mít firma v uhelném portfoliu zřejmě jen aktuálně nový blok v Ledvicích.

Německý koncept

Emise CO2 by měly mít svou skutečnou cenu, aby se konečně podpořilo chování šetrné ke klimatu. Poté, co ministryně životního prostředí Svenja Schulze představila svůj koncept ceny CO2, dostal slovo energetický průmysl. Z jeho pohledu by příjmy z možné daně z CO2 měly být přínosem pro zákazníky z oblasti elektřiny, přínosem příjemců příspěvků na bydlení a dlouhodobě nezaměstnaných. „Na jedné straně by splátka byla zaměřena konkrétně na domácnosti s nízkými příjmy,“ zveřejnila Federace energetického a vodního průmyslu (BDEW). „Na druhou stranu by všem domácnostem v Německu mělo být pomoženo se snížením zatížení od cen elektřiny.“ Kromě toho by vytápění pomocí elektřiny bylo konkurenceschopnější než s topným olejem, benzínem nebo naftou. Bundesverband Erneuerbare Energie (BEE) sdružující výrobce elektřiny z větru, slunce a biomasy požaduje ambicióznější opatření. „Musíme být upřímní, pokud jde o náklady na emise oxidu uhličitého škodlivého pro klima, a proto zvolit ambiciózní přístup k tvorbě cen CO2,“ uvedla předsedkyně BEE Simone Peter z německé tiskové agentury. Asociace konkrétně navrhuje prostřednictvím daně z energie zvýšit náklady na vypouštění emisí CO2 z výroby tepla ze současné průměrné ceny okolo 25 euro o 60 EUR za tunu. A navíc, každé čtyři roky by mělo být přidáno dalších 25 EUR, dokud nebude dosaženo cílů v oblasti ochrany klimatu. Pro obchod s povolenkami v EU požaduje BEE minimální cenu 60 EUR za tunu CO2 a příplatek 20 EUR za tunu z ceny povolenky, pokud stoupá nad 40 EUR.

Dopad do českých cen tepla

Pokud by byl spolkem BEE navržený princip uplatněn v České republice, tak by došlo k velmi výraznému zdražení tepla z fosilních zdrojů.

Je-li přibližně emisní faktor zemního plynu využitého v kondenzačních kotlích 0,0597 t CO2/GJ, pak při průměrné současné ceně emisních povolenek 25 euro za tunu CO2 a kurzu 25,80 Kč/euro vychází poplatek na

25 x 25,8 x 0,0597 = 38,50 Kč/GJ. A k tomu ještě DPH, pro CZT od roku 2020 ve výši 10 %, celkem tedy cca 42 Kč/GJ.

Případné zvýšení ceny emisních povolenek na 60 euro za tunu zvýší poplatek na

60 x 25,8 x 0,0597 = 92,40 Kč/GJ. A k tomu ještě DPH, pro CZT od roku 2020 ve výši 10 %, celkem tedy cca 102 Kč/GJ. Zdražení je 60 Kč/GJ.

V případě uhlí je emisní faktor oproti zemnímu plynu vyšší. Velmi přibližně, protože přesné hodnoty závisí na konkrétním druhu uhlí, účinnosti jeho využití, lze uvažovat s hodnotou okolo 0,11 Kč/GJ tepla. To znamená, že v současné ceně tepla z uhlí se emisní povolenky podílejí částkou přibližně 77 Kč/GJ a při zvýšení ceny povolenek na 60 euro za tunu CO2 by se částka zvýšila na přibližně 188 Kč/GJ. Zdražení je 11 Kč/GJ.

Závěr

Podle Teplárenského sdružení ČR činí nyní průměrná cena tepla z uhlí v Česku zhruba 605 Kč/GJ, ze zemního plynu asi 620 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se pohybuje kolem 15.000 Kč. V případě uhlí by se roční platba za teplo zvedla o cca 2.700 Kč/rok a v případě zemního plynu o cca 1.470 Kč. Je zřejmé, že podle údajů TSČR by se 1,2 miliónů domácností odebírajících teplo ze soustav zásobování tepelnou energií, které nakupují emisní povolenky, v takovém případě muselo vypořádat se zvýšením cen tepla z uhlí na cca 716 Kč/GJ a ze zemního plynu na 680 Kč/GJ. Pokud by nedošlo k nějakému finančnímu opatření na straně tepla ze zdrojů, které nyní emisní povolenky nemusí nakupovat, je zřejmé, jejich ekonomická výhodnost by se dále, a výrazně, zvýšila. Nezbývá než čekat na to, jaká řešení navrhne česká uhelná komise a následně projdou vládou a parlamentem.

Zdroje:

 
 
Reklama