Uhelná komise, německý vzor, zdražení tepla

Na konci srpna vnikla česká uhelná komise a na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí. „První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně,“ uvedl ministr Havlíček. Druhá skupina bude velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací. „Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského,“ doplnil Havlíček.

Německá uhelná komise, vzor pro ČR, v lednu letošního roku doporučila ukončení spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. To znamená odstavit 12 gigawattů instalovaného výkonu, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR. Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude mít firma v uhelném portfoliu zřejmě jen aktuálně nový blok v Ledvicích.

Německý koncept

Emise CO₂ by měly mít svou skutečnou cenu, aby se konečně podpořilo chování šetrné ke klimatu. Poté, co ministryně životního prostředí Svenja Schulze představila svůj koncept ceny CO₂, dostal slovo energetický průmysl. Z jeho pohledu by příjmy z možné daně z CO₂ měly být přínosem pro zákazníky z oblasti elektřiny, přínosem příjemců příspěvků na bydlení a dlouhodobě nezaměstnaných. „Na jedné straně by splátka byla zaměřena konkrétně na domácnosti s nízkými příjmy,“ zveřejnila Federace energetického a vodního průmyslu (BDEW). „Na druhou stranu by všem domácnostem v Německu mělo být pomoženo se snížením zatížení od cen elektřiny.“ Kromě toho by vytápění pomocí elektřiny bylo konkurenceschopnější než s topným olejem, benzínem nebo naftou. Bundesverband Erneuerbare Energie (BEE) sdružující výrobce elektřiny z větru, slunce a biomasy požaduje ambicióznější opatření. „Musíme být upřímní, pokud jde o náklady na emise oxidu uhličitého škodlivého pro klima, a proto zvolit ambiciózní přístup k tvorbě cen CO₂,“ uvedla předsedkyně BEE Simone Peter z německé tiskové agentury. Asociace konkrétně navrhuje prostřednictvím daně z energie zvýšit náklady na vypouštění emisí CO₂ z výroby tepla ze současné průměrné ceny okolo 25 euro o 60 EUR za tunu. A navíc, každé čtyři roky by mělo být přidáno dalších 25 EUR, dokud nebude dosaženo cílů v oblasti ochrany klimatu. Pro obchod s povolenkami v EU požaduje BEE minimální cenu 60 EUR za tunu CO₂ a příplatek 20 EUR za tunu z ceny povolenky, pokud stoupá nad 40 EUR.

Dopad do českých cen tepla

Pokud by byl spolkem BEE navržený princip uplatněn v České republice, tak by došlo k velmi výraznému zdražení tepla z fosilních zdrojů.

Je-li přibližně emisní faktor zemního plynu využitého v kondenzačních kotlích 0,0597 t CO₂/GJ, pak při průměrné současné ceně emisních povolenek 25 euro za tunu CO₂ a kurzu 25,80 Kč/euro vychází poplatek na

25 x 25,8 x 0,0597 = 38,50 Kč/GJ. A k tomu ještě DPH, pro CZT od roku 2020 ve výši 10 %, celkem tedy cca 42 Kč/GJ.

Případné zvýšení ceny emisních povolenek na 60 euro za tunu zvýší poplatek na

60 x 25,8 x 0,0597 = 92,40 Kč/GJ. A k tomu ještě DPH, pro CZT od roku 2020 ve výši 10 %, celkem tedy cca 102 Kč/GJ. Zdražení je 60 Kč/GJ.

V případě uhlí je emisní faktor oproti zemnímu plynu vyšší. Velmi přibližně, protože přesné hodnoty závisí na konkrétním druhu uhlí, účinnosti jeho využití, lze uvažovat s hodnotou okolo 0,11 Kč/GJ tepla. To znamená, že v současné ceně tepla z uhlí se emisní povolenky podílejí částkou přibližně 77 Kč/GJ a při zvýšení ceny povolenek na 60 euro za tunu CO₂ by se částka zvýšila na přibližně 188 Kč/GJ. Zdražení je 11 Kč/GJ.

Závěr

Podle Teplárenského sdružení ČR činí nyní průměrná cena tepla z uhlí v Česku zhruba 605 Kč/GJ, ze zemního plynu asi 620 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se pohybuje kolem 15.000 Kč. V případě uhlí by se roční platba za teplo zvedla o cca 2.700 Kč/rok a v případě zemního plynu o cca 1.470 Kč. Je zřejmé, že podle údajů TSČR by se 1,2 miliónů domácností odebírajících teplo ze soustav zásobování tepelnou energií, které nakupují emisní povolenky, v takovém případě muselo vypořádat se zvýšením cen tepla z uhlí na cca 716 Kč/GJ a ze zemního plynu na 680 Kč/GJ. Pokud by nedošlo k nějakému finančnímu opatření na straně tepla ze zdrojů, které nyní emisní povolenky nemusí nakupovat, je zřejmé, jejich ekonomická výhodnost by se dále, a výrazně, zvýšila. Nezbývá než čekat na to, jaká řešení navrhne česká uhelná komise a následně projdou vládou a parlamentem.

Zdroje:

• Český plynárenský svaz, Anopress IT, 26.08.2019
• Strom magazin, elektronická verze, www.strom-magazin.de
• TZB-info: Slovo do pranice: Zdražení emisních povolenek, daň z plynu a cena tepla,
• TSČR: Teplárny končí topnou sezonu, spotřebou byla podobná té minulé, květen 2019