Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Slovo do pranice: Zdražení emisních povolenek, daň z plynu a cena tepla

Má vláda a sněmovna ustupovat tlaku "teplárenských"? Ceny emisních povolenek rostou, ale je to důvod k paušální ochraně všech soustav zásobování tepelnou energií a zachování statu quo?

© martin33 – Fotolia.com
© martin33 – Fotolia.com

Teplárenské sdružení České republiky dost emotivně vyzývá vládu, respektive sněmovnu, aby trvaly na zrušení osvobození od daně ze zemního plynu pro plyn dodaný domácnostem. Viz tisková zpráva: „Teplárenské sdružení vyzývá k záchraně soustav zásobování teplem, vydaná TSČR dne 18. září 2019.

Osvobození pro domácnosti zavedl Zákon č. 261/2007 Sb., O stabilizaci veřejných rozpočtů, účinný od 1. ledna 2008. V části 45 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, se uvádí, že osvobození zemního plynu se vztahuje na zemní plyn dodaný domácnostem a domácností se rozumí fyzická osoba, která nabývá zemní plyn výhradně pro účely použití v domácnosti. Dodat takto osvobozený zemní plyn lze pouze konečnému spotřebiteli, který ve smluvním vztahu s dodavatelem zemního plynu vystupuje jako fyzická nepodnikající osoba, která dodavateli pro účely dodávky neposkytla IČ nebo DIČ, přestože by konečnému spotřebiteli mohlo být IČ nebo DIČ přiděleno. Pro účely části 45 zákona, se domovní kotelnou rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Domovní kotelna může dodávat teplo i do jiných bytových domů, pokud v každém z vytápěných bytových domů více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Dalším zásadním důvodem má být náhlé zvýšení cen emisních povolenek na CO2 v posledních dvou, tří letech, které musí teplárny a jiné „nedomácnostní“ zdroje tepla platit.

V článku „Zrušení osvobození kotelen od daně bude mít pozitivní efekty pro naše životní prostředí i zdraví“, byl proveden základní rozbor, jak se zrušení daňového osvobození, v současnosti jde o částku 30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn, projeví v ceně tepla pro domácnosti. Pro rodinné domy jde v ceně plynu o zdražení řádově o cca 2 až 3,5 % a pro teplo z kvalitně řešených domovních kotelen o cca 12 až 13 Kč/GJ tepla.

Emisní povolenky – kdy to začalo?

Než se člověk rozhořčí nad náhlou nespravedlností, která se děje majitelům velkých zdrojů tepla a jejich ziskům, právnickým osobám, měl by se uvědomit, že do Evropského systému obchodování s emisemi (European trading systém – ETS) vstoupila Česká republika v rámci EU již v roce 2005. Zákon č. 695/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, říká, že povolenka je majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení vypustit do ovzduší v daném kalendářním roce ekvivalent tuny CO2. Tento stav je tedy znán, platný a trvá již 15 let! A již při zavedení povolenek bylo cílem celkové množství povolenek redukovat s tím, že jejich cena poroste a bude stále silněji motivovat k omezování emisí. To, že po více než 10 let těžil český průmysl včetně teplárenství ze stavu, kdy emisních povolenek byl v Česku nadbytek a mnozí, či většina, si na tento stav zvykla, není stav normální. Takže rozhodnutí učiněné na úrovni EU, tedy trvat na původním smyslu emisních povolenek CO2 a omezování jejich nabídky, je po česku řečeno „logickým a rozhodným úderem do stolu“, kterým končí předchozí diskuze. Bylo snad uplynulých 15 let příliš krátkým obdobím na to, aby se na zdražení povolenek majitelé zdrojů tepla připravili a nyní nestrašili odběratele tepla?

Emisní faktory CO2

Emisní faktory, tedy kolik CO2 se vyprodukuje z nejrůznějších paliv, jsou uvedeny v následující tabulce. Ta je převzata z článku Emise CO2 a jejich dopad na hodnocení zdrojů v budovách, který vyšel na TZB-info 19.3.2018 a opírá se o Vyhlášku č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Praha 2012.

Palivo / energieEmisní faktor (t CO2/MWh)
Pevná palivaČerné uhlí tříděné0,33
Hnědé uhlí tříděné0,36
Jiné pevné palivo0,34
Koks0,39
Proplástek0,34
Kapalná palivaTěžký topný olej (nízkosirný)0,28
Jiná kapalná paliva0,28
TOEL0,26
Benzín0,25
Plynový olej (nízkosirný)0,26
Plynná palivaZemní plyn0,20
Koksárenský plyn0,16
Propan-butan0,24
Vysokopecní plyn0,87
Jiné plynné palivo0,20
Elektřina1,01
Biomasa0

Tab. Emisní faktory CO2 pro energii přivedenou v palivu v ČR

Pro zemní plyn tedy vychází emisní faktor 0,2 tuny CO2 na MWh energie v palivu. Výsledná hodnota emisí závisí na skutečné provozní účinnosti zdroje tepla. Pro zdroj tepla založený na plynovém kondenzačním kotli v rodinném domě autoři ve výše zmíněném článku uvažují s provozní účinností 0,93. Tuto hodnotu nelze brát jako zvýhodnění, nadhodnocení, neboť v současné praxi správně navržených a provozovaných otopných soustav by spíše měla být považována za minimální a rozhodně ne optimální. Abychom mohli porovnávat s údaji tepláren, které stále pracují s množstvím tepla v GJ, zřejmě z obchodních důvodů, aby nebylo tak jednoduché porovnání ceny tepla za 1 kWh, jak se uvádí u elektřiny, zemního plynu, tak výše uvedené údaje přepočteme na GJ. Respektive jde o provozní emisní faktor CO2/GJ ze zemního plynu, označme jej PEFZP, výpočtem tedy: emisní faktor zemního plynu [t CO2/MWh] krát 1/provozní účinnost krát přepočítávací koeficient [MWh-GJ]:

PEFZP = 0,2 x 1/ 0,93 x 1/3,6 = 0,0597 [t CO2/GJ]

Provozní emisní faktor PEFZP se tedy v rodinném domě pohybuje na úrovni 0,0597 [t CO2/GJ]

Odhad dopadu ceny emisních povolenek na cenu tepla

Pokud by byla cena povolenky 5 euro (uvažujme kurz 25,8 Kč/EUR) na tunu CO2, tak se to v nákladech výrobce tepla projevuje cca jako 5 x 25,8 x 0,0597 = 7,70 Kč/GJ.

Bude-li cena 30 euro, pak 46,20 Kč/GJ. K tomu 15 % DPH. Ve výpočtu byla uvažována provozní účinnost velkého teplárenského kotle stejná jako malého v rodinném domě. Ovšem ze strany teplárenských se hovoří o vysoce účinné výrobě tepla, takže ta by měla mít vyšší hodnotu než v rodinných domech.

Pokud zvážíme současnou cenu tepla, přibližně konkurence schopnou s domovními plynovými kotelnami, na úrovni okolo 600 Kč/GJ, tak případných 5 euro za tunu CO2 má v ceně tepla podíl cca 1,5 %. Případných 30 euro by představovalo podíl v současné ceně tepla kolem 8,9 %. Ovšem toto již nebude od 1. ledna 2020 platit.

Změna sazby daně DPH na teplo (i chlad)

Vláda již vloni, údajně vedena i sociálními ohledy, prosadila snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %. Přechod do této druhé snížené sazby DPH je účinný od 1. ledna 2020.

Co to znamená? Pokud teplárna dnes prodává teplo domácnostem za cenu 600 Kč/GJ, tak od Nového roku by ho beze změny svých nákladů a zisků mohla prodávat za cca 574 Kč/GJ. To znamená, že od 1. ledna při stejné ceně získá 26 Kč (mínus 10 % DPH) na 1 GJ tepla jako konkurenční výhodu proti domovním plynovým kotelnám. Ty jako neprávnické osoby platí 21 % DPH ze zemního plynu. Není to snad více než dostatečný finanční polštář pro teplárny pracující se zemním plynem, aby se jejich soustavy při zvýšení ceny povolenek nerozpadly? A navíc, když zemní plyn kupují ve velkém a tedy levněji, než odběrově malé domovní kotelny?

Bez konkrétních údajů je tisková zpráva jen výkřikem

Jednoznačně platí, že mnozí dodavatelé tepla jsou i výrobci elektrické energie. Tu bez souběžné produkce tepla umíme získat jen z vody, větru nebo slunečního záření. Bohužel to zatím nedokážeme v množství, které potřebujeme. Takže s elektřinou vzniká velké množství tepla, které je nejen z ekologických, ale i ekonomických důvodů nutné co nejúčinněji využít. Jak? Nejvíce pro vytápění. Tam, kde to tak už funguje, tak to jen dobře.

Jsou teplárny, které spalují uhlí a vyrábí jen teplo. Těm podle teplárenského sdružení hrozí rozpad. Uhlí má emisní faktor na úrovni okolo 0,36 t CO2/MWh, a to je oproti zemnímu plynu s faktorem 0,2 opravdu hodně. Mají však uhelné zdroje tepla právo na další existenci? Mají právo vyměnit kotle na uhlí za kotle na zemní plyn? Z pohledu ochrany majetku a svobody podnikání ano, ale z pohledu maximální účinnosti využití zdrojů energií ne, neboť nelze vyměnit jen kotle, ale prakticky vše. A i tak budou domovní kotelny bez dlouhých rozvodů tepla účinnější.

Z předběžných cen tepla na rok 2019, ERÚ, lze například pro palivo uhlí uvést cenu za 1 GJ:

Arnoltice414
Bohumín608
Brnířov681
Bystřice u Benešova600
Cítice587

… atd. Většinově jde o cenové pásmo mezi 430 až 700 Kč/GJ včetně DPH. To je pásmo, ve kterém vhodně koncipovaná domovní plynová kotelna bude přijatelná nejen ekonomicky, ale i ekologicky. Při snížení emisí CO2 minimálně v poměru 0,2/0,36. Jde však nejen o snižování CO2, ale i každoroční závazek České republiky snižovat energetickou náročnost o 0,8 % ročně v letech 2020 až 2030.

Mají právo teplárny pracující se zemním plynem doplňovat výrobu tepla výrobou elektřiny instalací kogeneračních zdrojů? Toto považuji za velmi spornou záležitost. Existuje státní podpora na výkup takto vyrobené elektřiny, a tak lokální dodavatel tepla získávající takovou dotaci s výpomocí státu může lépe odolávat konkurenční tlaku domovních kotelen, které by se jinak začaly množit v „jeho“ zájmovém regionu. Ty žádnou dotaci, kromě málo významného osvobození od daně z plynu nemají, a navíc jsou zatíženy 21 % daní DPH z nákupu plynu. Dotacemi na rozšiřování kogenerace stát posiluje vliv takové teplárny, na národní úrovni podnikatelské skupiny, která následně může politicky silně operovat s významným dopadem zdražení emisních povolenek do ceny tepla, a brát si odběratele tepla jako „rukojmí“ pro ochranu svých ekonomických zájmů. Nevím o odborně podložené studii zpracované „od koncového využití tepla“, která by srovnala produkci emisí CO2 na 1 GJ tepla dodaného z centrálního zdroje tepla včetně všech ztrát cestou a z domovní kotelny, a to na úrovni domu. A přitom o ní by se měla opírat rozhodnutí.

Závěr

Ano, rozpad teplárenských soustav na bázi uhlí hrozí. Není to nic nového. Nic, co by přišlo ze dne na den, na co se jejich majitelé nemohli dávno připravit. Jak ukazují příklady z řady měst, tak rozpad tepelné sítě není situací, kterou by nebylo možné během dvou tří let zvládnout přechodem na více zdrojů tepla až domovní kotelny. A navzdory varováním z nejvyšších politických kruhů, většinou i při zvýšení spokojenosti domácností s cenami za teplo a jeho nepřetržitou dodávkou. I bez sebechvály, že když se patřičně ochladilo, tak všechny velké zdroje tepla začaly dodávat teplo. Asi tak, jako kdyby se výrobce aut pochlubil tím, že jeho auta skutečně jezdí.

Ostatně, co máme říkat například my všichni ostatní, nepodnikatelé, kterým se cena elektřiny užívaná pro vytápění a přípravu teplé vody za poslední necelé dva roky zvedla o čtvrtinu i více? Kdo nám zaplatí „rozpad“ našich domácích systémů vytápění a nutný přechod na úspornější zdroj? Na konečný výsledek přetahované o osvobození domácností od daně ze zemního plynu si zatím musíme počkat. Jde o změnu zákona.

 
 
Reklama