Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Co obsahuje návrh zákona z dílny Energetického regulačního úřadu?

10. února uspořádal Energetický regulační úřad tiskovou konferenci, na které uvedl, že se kvůli mnoha často protichůdným pozměňovacím návrhům rozhodl vypracovat svůj vlastní návrh Energetického zákona. Jaké jsou největší změny? Pokud by byl návrh přijat, ochrání lépe spotřebitele? Zabrání odčerpávání peněz ze státního rozpočtu?

Kalkulátor cen energií TZB-info

Na tiskové konferenci vyzvala předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková poslance, aby pozastavili projednávání novely do konce února, kdy jim předá kvantifikaci dopadů nové legislativy do cen pro zákazníky. ERÚ má na rozdíl od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) obavy z negativního dopadu do cen. Proto nad rámec svých povinností ERÚ oslovil regulované subjekty se žádostí o vyčíslení toho, kolik budou na základě novely požadovat peněz a co musí ERÚ promítnout do regulace. Způsob výpočtu dopadů, který předalo MPO poslancům a dalším subjektům, považuje ERÚ za neprůkazný a ignorující řadu rizik.

V rámci projednávání energetického zákona ve druhém čtení ve výboru bylo předloženo více než 300 pozměňovacích návrhů, proto ERÚ považoval za nutné připravit kompromisní návrh, který by je vypořádal. Tento komplexní pozměňovací návrh byl připraven tak, aby reagoval na hlavní důvody předkládané novely. Mezi ně patří: ochrana zákazníka, zohlednění notifikace EU k podpoře obnovitelných zdrojů, implementace nařízení EU REMIT proti manipulaci na velkoobchodním trhu s energiemi, úleva průmyslu od příliš vysokých poplatků na POZE, udržení energetické bezpečnosti za přijatelnou cenu (odstranění nebezpečí negativních dopadů do cen) a napravení některých chyb z předcházejících legislativních změn.

Jedním z nejvíce diskutovaných a připomínkovaných ustanovení je ochrana zákazníka (§ 11a). Bohužel novela z dílny ministerstva průmyslu a obchodu zde obsahovala velmi závažný nedostatek. Ten se skrýval ve lhůtách na odstoupení u smluv uzavřených na základě podomního prodeje. Lhůta v takovém případě by nově byla pouhých 14 dnů od uzavření smlouvy. Ani pozměňovací, často protichůdné návrhy nepřinesly smysluplné řešení. Kdyby byla novela přijata v původním návrhu, znamenalo by to podle názoru ERÚ výrazné omezení ochrany zákazníků. ERÚ návrh odůvodňuje takto: V současné praxi je zcela běžné, že zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory obchodníka, řeší případnou výhodnost takové smlouvy ve srovnání s ostatními nabídkami na trhu až po podpisu smlouvy. Ve více než 60 % případů je odstoupení doručováno až po uplynutí 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud by bylo možné realizovat odstoupení jen ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, jak je navrhováno v rámci novely energetického zákona, nebude mít většina zákazníků možnost od smlouvy odstoupit. (1)

ERÚ navrhuje v případě podomního prodeje prodloužit lhůtu na odstoupení až na dobu 14 dnů po zahájení dodávek a v případě odstoupení zaslaném ve lhůtě do 10 dnů před zahájením dodávek nebo již v průběhu dodávek pak nově upravuje termín na odstoupení, které by bylo účinné 14 dnů od jeho doručení.

Velmi oceňuji návrh (§ 11a, odstavec 7), který pojednává o stanovení výše zálohy. Návrh stanoví zálohové platby nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.

Cílem pozměňovacího návrhu je zakotvit možnost stanovit zálohy na základě průměrných hodnot spotřeby za delší časové období než původně navrhované tříleté období, a to vzhledem k stále častějším teplotním výkyvům v zimním období. Způsob stanovení výše záloh může být kontrolován ze strany Energetického regulačního úřadu v rámci jeho dozorové činnosti. Sousloví „důvodně předpokládaná spotřeba“ samo o sobě umožní jak stanovení záloh u stávajících zákazníků na základě extrapolace jejich historické spotřeby do budoucna, tak i u nových zákazníků na základě přezkoumatelných racionálně stanovených kritérií. (1)

Situaci na energetickém trhu reflektuje přidaný odstavec 8, ve kterém se hovoří o tom, že odběratelé mohou ukončit smluvní poměr s jiným dodavatelem na základě plné moci, která není starší než šest měsíců.

Bohužel mi v návrhu chybí požadavek na adresné informování zákazníka včas před vypršením smlouvy tak, aby zákazník měl možnost rozhodnout se, zda s dodavatelem prodlouží smlouvu nebo změní dodavatele. Absence tohoto ustanovení je v současné době po největším rozkvětu podomního prodeje nejtíživější problém na našem energetickém trhu.

Na druhou stranu je v návrhu ustanovení, které tento nedostatek kompenzuje a které požaduje po obchodníkovi při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření (§ 30, odstavec n).

Změna je i ve způsobu informování zákazníka v případě zvýšení ceny nebo změny podmínek. Dodavatel je povinen nejen změny uveřejnit, ale i je vždy zákazníkovi oznámit. „Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.“ Návrh zlepšuje informovanost zákazníka o tak rozhodující skutečnosti jako je zvýšení ceny, což je základní požadavek všech evropských předpisů i iniciativ řešících postavení spotřebitele. (1)

Chvályhodnou aktivitou Evropské unie se jeví snaha o ochranu spotřebitele před obřími korporacemi, zejména v bankovnictví, energetice a telekomunikacích. (1)

Další návrhy

Zásadní komplikace do regulace cen by přinesla MPO navrhovaná úprava způsobu regulace. Ta by měla za následek nutnost zbytečné náhrady celé řady smluvních typů. Návrh ERÚ vrací úpravu do dnešního stavu, který nepřináší zásadní systémové problémy a nezaslouží si takto masivní změny. Při regulaci cen přenosu elektřiny, přepravy plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu postupuje ERÚ tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. (1)

Návrh ERÚ zcela vypouští ustanovení, které se týká Rady ERÚ.

Naprosto nevhodná je nová kompetence pro ERÚ ohledně rušení ochranných pásem. V tomto případě by měly rozhodovat místně příslušné stavební úřady, které znají detailně místní poměry, jsou v každodenním styku s provozovateli sítí a na základě jejichž rozhodnutí ochranná pásma vznikají. (1)

Navržená sankce ve výši 50 000 Kč za přestupky v oblasti velkoobchodu s energiemi je zanedbatelná a nefunkční. ERÚ navrhuje možnost sankcionovat přestupky až do výše 10 mil. Kč, což naplňuje příslušná ustanovení Nařízení o velkoobchodním trhu s energií o účinných, odrazujících a přiměřených sankcích. Zároveň se doplňují sankce za porušení povinností v oblasti kontroly až do výše 500 tis. Kč. (1)

Problémem se podle ERÚ jeví institut veřejnoprávních věcných břemen, které by katastrální úřady nově zapisovaly. Většina vlastníků se zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k dispozici k nahlédnutí minimálně na každém stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má možnost si při koupi pozemku danou otázku vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačena nejsou. Jejich uvedení na mapách zejména u pozemků ve větších městech by přineslo jejich znepřehlednění, pokud by se tam měly zapsat všechny „trubky a dráty“, které přes pozemky prochází. Pokud by oprávnění k cizím nemovitostem měla být do katastru nemovitostí zapsána na obdobném základě jako občanskoprávní věcná břemena, pohybují se náklady, zejména nové geometrické zaměření u dotčených subjektů v řádech miliard Kč, které by musely být v konečném důsledku zahrnuty do regulovaných cen a neseny zákazníky v České republice, a to nejen pro elektroenergetiku, ale i plynárenství a teplárenství. (1)

Rovněž byla doplněna podpora užitečného tepla z výroben tepla využívajících bioplyn. Podle návrhu MPO by se nevztahovalo omezení dané Národním akčním plánem. Neexistovala by tak žádná pojistka omezující množství vyrobeného tepla, které může být předmětem podpory. S ohledem na udržení případných vícenákladů pod kontrolou je navrženo podřízení množství podporovaného tepla z bioplynu stejnému mechanismu, jaký již zákon v současnosti aplikuje pro teplo vyrobené z jiných obnovitelných zdrojů energie. (1)

ERÚ požaduje odložení účinnosti platby za jističe na rok 2018, kdy budou odběrná a předávací místa skutečně registrována (povinnost registrovat odběrná a předávací místa mají provozovatelé soustav stanovenu s účinností od poloviny roku 2017). Dochází k rozdělení novelizačního bodu na 3 novelizační body, aby komplexní úprava § 28 jako celku mohla nabýt účinnosti od roku 2018, zatímco dílčí úpravy jednotlivých odstavců § 28 mohly být provedeny s účinností tohoto zákona se zachováním ostatních nedotčených ustanovení § 28 do roku 2018. Touto úpravou by došlo k okamžitému snížení nákladů podniků s vysokou spotřebou elektřiny.

  • (1): návrh a odůvodnění Energetického zákona (ERÚ)