Energetika se mění, koncepce zůstává
Konference Obchodování s energií 2015 – I. část
Čtvrtý ročník konference Obchodování s energií, konaný 8. a 9. dubna, se vyznačoval velmi zajímavými příspěvky. Není divu, když se odehrává v energetice nyní tolik věci – energetická koncepce, novela Energetického zákona, REMIT, energetická bezpečnost v Evropě, decentralizace výroby energií, energetická unie. Jaký je názor odborníků a jaké jsou reakce jejich oponentů? Na co by se měli dodavatelé i zákazníci připravit?
Předně bych chtěl poděkovat organizátorům konference, společnosti b.i.d. services za skvělou organizaci, za výběr přednášejících i za kvalitně zpracované materiály. Díky tomu se účastníkům dostalo mnoho informací, které by jinde těžko získávali.
Konference byla moderována zkušenými odborníky, Ing. Zdeňkem Fouskem a Ing. Jiřím Gavorem, kteří vhodně kladenými otázkami dokázali získat zajímavé odpovědi, o které naši čtenáři nezůstanou ochuzeni.
ČeZko na vlně „nové“ energetiky, energetická unie pod taktovkou Německa
Ing. Michal Šnobr, poradce pro energetiku a oblast kapitálových trhů, J & T banka, a.s.
Michal Šnobr ve svém příspěvku hovořil o vztahu energetické koncepce ČR a Německa, o Energetické unii, o tom, jaké slovo v ní má Německo. Mluvil také o prostředcích ke skladování energie.
„Energetická koncepce by měla být ambiciózní, odvážná, inovativní, promyšlená a realistická k vývoji energetiky v Německu. Není. Se současnou generací politiků, úředníků a odborníků ze „staré energetiky“ bude vždy spíše antikoncepcí k přicházejícím změnám v energetice.“
„Evropská energetická unie je něco, co se zde nikdy nezrealizuje. Po setkání zástupců ČR s představiteli EK a panem Ševčovičem jsem ještě skeptičtější než předtím. Evropská komise v současné době nemá reálné nástroje, jak změnit evropskou energetiku. Jedinou cestou jsou legislativní změny, které ovšem narazí na jednotlivé národní zájmy. Dělají se kompromisy a z nich zase kompromisy a ve finále vlastně neřeší vůbec nic. Tak tomu bude i dnes. Energetická koncepce není ničím jiným, než souborem nedotažených věcí z minulosti. Ať už to je trh s emisemi, trh s elektřinou, který už měl fungovat v loňském roce a další a další problémy.“
„My jsme zařazeni do německého regionu, máme takřka totožné ceny elektřiny. Ty vychází z německé energetické koncepce, a my nejsme schopni se tomu vyhnout. Koncepce, kterou prosazuje Německo, dříve či později opanuje celý tento region, protože nebude jiná alternativa.“
„Elektřina už dlouho nebude něco, co je vyráběno exkluzivně velkými centralizovanými elektrárnami vlastněnými velkými energetikami. Do roku 2025 bude každý schopen si elektřinu nejen sám vyrobit, ale i ji skladovat. Tato elektřina bude „zelená“ cenově konkurenční, ne výrazně dražší a možná i levnější, než ta kupovaná od velkých energetik.“ Citát UBS Global Research
Výhledy evropské energetiky
Ing. Petr Štulc Ph.D., ředitel rozvoje podnikání ČEZ a.s.
Petr Štulc nejdříve ukázal na grafech vztah různých událostí na vývoj cen elektřiny v Německu (odstavení jaderných elektráren, dluhová krize a jiné), pak uvedl, že u nás jsou nejnižší velkoobchodní ceny elektřiny v EU. Mluvil také o příčinách poklesu cen elektřiny (OZE, levné uhlí, povolenky). Evropská energetika by měla kromě klimatu řešit i konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek.
„Cíl 27 % OZE do roku 2030 znamená úkol pro OZE v EU zvýšit podíl na 47 % výroby. Přijetí tohoto úkolu pro nás znamená, že OZE bude jedním z mála rostoucích segmentů energetiky. Podíl OZE v ČR by se měl do roku 2030 na základě tohoto cíle zdvojnásobit.“
„Infrastruktura během následujících 20 až 30 let nezmizí, bude sloužit ke stabilizaci systému. V Evropě se v posledních deseti letech investovaly obrovské prostředky. Německo si může dovolit odstavit jaderné elektrárny jen proto, že postavilo nových 20 tis. MW ve vysoce účinných uhelných elektrárnách. To jsou elektrárny, které budou i za dvacet let fungovat s minimálními emisemi.“
„Sice sledujeme, co se děje na burzách ať už elektřiny nebo uhlí a plynu, což jsou určující komodity pro ceny elektřiny. Ceny se už ale nevyvíjejí od burzovních cen, ale od toho, co rozhodnou politici a regulátoři.“
„My (ČEZ) nechceme utéci od klasické energetiky, my věříme, že elektrárny typu obnovené Ledvice, stávající Dukovany, Temelín jsou schopny provozu a budou pro českou energetiku i dalších několik dekád. My jsme připraveni je i nadále provozovat. Je jasné, že to musí být nákladově mimořádně úsporným způsobem. Protože při dnešních cenách elektřiny je prostě obtížné, aby se pokryly náklady. Máme i velký objem dodávek koncovým zákazníkům, tento obor chceme posilovat. Chceme přestat být jenom dodavatelem komodity, který Vám pošle jednou za rok fakturu na elektřinu nebo na plyn, ale chceme se více etablovat jako ten, který se postará o spotřebu energie zákazníka. Poslední věc, na kterou nechceme rezignovat, je růst mimo ČR. Dneska jsme mezi deseti největšími energetikami, tak bychom si chtěli tuto pozici udržet. Chtěli bychom rozšiřovat své aktivity do sousedních zemí.“
Jak vidí budoucnost energetiky ČR stát – příprava státní energetické koncepce
Ing. Ladislav Havel, ředitel odboru elektroenergetiky MPO
Snažil se představit pohled MPO na problematiku Státní energetické koncepce, mimo jiné uvedl:
„Ta decentralizace, řeknu-li svůj soukromý názor, je pravděpodobně nevyhnutelná, na druhé straně je potřeba udržovat určité zdroje, udržovat infrastrukturu právě proto, aby ta decentralizovaná mohla fungovat, mohla fungovat za jakýchkoliv okolností. My se musíme také připravit na stavy, které mohou nastat. Tuším v roce 2006 došlo k poruše rozvodny na jihu Evropy. Tehdy naše soustava musela řešit problémy se spolehlivostí.“
„Energetická koncepce ale není jenom o energiích a o dalších souvisejících věcech, klade si poměrně ambiciózní cíle v různých oblastech, mimo jiné také v oblastech technického vzdělávání.“
„Mnohé cíle koncepce jsou již naplňovány, vláda od MPO obdržela koncepci využití jaderné energie, obdržela koncepci nakládání s radioaktivními odpady, koncepci úspor.“
„Každá země je specifická, samozřejmě, že slunce, vítr, voda u nás nejsou v takovém množství jako v Rakousku, ve Španělsku ve Švédsku, musíme vycházet z vnitrostátní situace a stanovit takové cíle, aby byla dodržena i ta spolehlivost a vůbec energetická bezpečnost ČR.“
Novela energetického zákona
Ing. Ladislav Havel, ředitel odboru elektroenergetiky MPO
Ladislav Havel se snažil vysvětlit postoje MPO k novele, zejména se věnoval pohledu na kompetence, radě ERÚ, ochraně zákazníka před podomními prodejci, usnadnění instalací solárních panelů nebo smlouvám v souvislosti se sítěmi.
„Když jsme předkládali návrh do sněmovny, tak jsem si otevřel návrh z roku 2011 a tam už tehdy pan ministr Kocourek hovoří o Radě ERÚ. Teď je politická vůle tu radu schválit.“
„Při této příležitosti si dovoluji ještě upozornit, na § 17, odstavec druhý, kde se hovoří o tom, že rada je nezávislá a že nemůže přijímat pokyny od vlády, prezidenta. Toto ustanovení v zákoně samozřejmě zůstává i nadále. Nechci tím říci nic jiného než, že ustanovení rady je obvyklé například na Slovensku, v Německu jsou dokonce dvě dozorčí rady a že to neznamená ohrožení nezávislosti. Ve vládním i poslaneckém návrhu se předpokládá, že radu jmenuje vláda.“
„Důkazem nezávislosti je také financování ERÚ. V současné době je v zákoně uveden poplatek na činnost ERÚ ve výši 2 Kč/MWh spotřebované elektřiny a 1 Kč/MWh plynu. Otázka zní, zda je to správně, když počet pracovníků ERÚ má narůst zhruba o 40 %. Vláda se rozhodla, že bude operativnější, aby tento poplatek nebyl přesně stanoven zákonem, nýbrž nařízením vlády a vláda do zákona dala rozmezí, v jakém se má poplatek pohybovat.“
Remit pod kontrolou
Ing. Blahoslav Němeček Ph.D., Senior manager Ernst & Young, s.r.o.
Nařízení REMIT zakazuje manipulaci s trhem a obchodování zasvěcených osob na základě důvěrných informací na velkoobchodních trzích s energií a ukládá účastníkům trhu povinnost zveřejňovat důvěrné informace. Nařízení REMIT ovlivňuje každého, kdo se podílí nebo jehož chování je ovlivněno velkoobchodními trhy s energií.
Remit se týká účastníků trhu provozovatelů přenosových soustav, výrobců, obchodníků a velkých zákazníků. Jmenovaní účastníci by měli hlásit údaje kapacitě, využití a o odstávkách. Účastníci by se měli zaregistrovat do systému ARIS, kam by měli zadat základní systémové údaje a pak zadávat transakční údaje. Všechny transakční údaje bude nutno zadávat od 7. 4. 2016, povinnost reportovat nastává od 7. 10. 2015.
Účastníci si mohou vybrat, jakou formou budou údaje oznamovat. Oznamovat může účastník sám nebo za úplatu požádá např. organizátory obchodů.
„Účastníci trhu by si měli projít všechny povinnosti, identifikovat údaje, které musí zveřejňovat nebo oznamovat do ARISU, rozhodnout se jakou strategii oznamování zvolí, zkontrolovat nastavení procesů, odpovědnost zaměstnanců a zaregistrovat se jako účastník trhu.“
„Pokuta za neplnění povinností může být stanovena až na do výše 50 mil. Kč!.“
Hlavní priority úřadu v roce 2015
Jiří Chvojka, ředitel sekce vnějších vztahů ERÚ
V roce 2015 by se měl řešit vztah bezpečnosti dodávek a ceny, kterou za bezpečnost zaplatí zákazníci. Zdůraznil, že ERÚ je pro Radu ERÚ, ale pro takovou, která bude nezávislá na vládě. Mezi konkrétní kroky ve vztahu k zákazníkům i k dodavatelům uvedl jednoduchý přehled vyúčtování, povinné sdělování informací o smlouvách. V souvislosti s novelou energetického zákona bude hodně práce věnováno též revizím a případným změnám vyhlášek. Revize čeká i na Etický kodex obchodníků s energiemi a práce spojená s postavením ombudsmana ERÚ.
„My nechceme takovou radu, jako mají na telekomunikačním úřadu, která díky své nefunkčnosti zařídila, že tam na úřadu leží 200 tisíc správních žalob, protože nejsou schopni rozhodovat včas a správně. My bychom chtěli radu po vzoru Slovenska, aby byla nezávislá, volená zákonodárci, nikoliv exekutivou a aby nebyla závislá na tom, kdo je zrovna u moci. Dva členy rady by mohla jmenovat sněmovna, dva senátoři, dva prezident. Chtěli bychom, aby v čele stál předseda, nikoliv celá rada.“
„Bylo mnoho řečeno o tom, že od příštího roku se má platit příspěvek na obnovitelné zdroje podle rezervované kapacity, ale zatím nikdo neřekl, jak se to bude dělat. Kdo to bude připravovat, jak se to bude fakturovat, jaký bude vztah mezi distributorem a koncovým zákazníkem, jakým způsobem se budou peníze vybírat, když nejsou registrována všechna odběrná místa. Je na to zhruba půl rok, abychom se na to připravili.“
„Připravili jsme novou tarifní strukturu, kterou zatím neprezentujeme, chceme, aby se na to nejdřív mohli připravit obchodníci. Chceme to udělat tak, aby nikdo nebyl výrazně poškozen, aby to neznamenalo skokové zvýšení ceny pro skupiny zákazníků. Změnu připravíme tak, aby na začátku roku 2016 byla představena a aby po celý následující rok byl čas si na to zvyknout, případně si změnit rezervovaný příkon.“
Role dodavatele energií v decentralizované energetice
Ing. Jan Palaščák, generální ředitel společnosti Amper Market
Úvodem popsal stav našeho trhu, potom se zaměřil na možné úkoly energetické společnosti na našem trhu.
„Myslíme si, že dodavatel, speciálně ten alternativní, může zákazníkovi nabídnout nějakou cestu, ke snížení spotřeby energie. Primárně obchodujeme s velkými zákazníky, ale do budoucna existují cesty i pro ty menší zákazníky z řad domácností.“
„Jsme pragmatičtí a nemyslíme si, že zde za tři roky bude úplně jiná energetika, ten vývoj bude postupný. To i z důvodu, že velcí hráči sázejí na obě strany, na tu tradiční i na tu decentralizovanou energetiku.“
„To je prostředí, ve kterém se chceme pohybovat ne jako pouhý dodavatel, operátor, ale jako poskytovatel energetických služeb. Vytváříme velkou firmu „malé“ decentralizované energetiky.“
Prognózování a vývoj cen, vliv geopolitických událostí na bezpečnost cen komodit.
Ing. Vladimír Štěpán, jednatel společnosti ENAS
Ve svém příspěvku hovořil o vlivu cen energií na růstu HDP, jaké faktory ovlivňují ceny energií, porovnával ceny v Evropě a USA a popsal perspektivy jednotlivých komodit u nás.
„V ČR probíhá diskuze ohledně ekonomických výsledků ČR. Jeden názor tvrdí, že za to může intervence ČNB. Naopak druhý říká, že za tím stojí pokles cen ropy, obecně všech paliv. Poklesem cen ropy se v ČR ušetřilo asi 50 mld. EUR za rok, intervence způsobila ztrátu 10 až 15 mld. Naše republika dováží ropu na rozdíl od západních zemí pouze pro účely dopravy a pro průmyslovou výrobu. Zisk ze snížení cen ropy jde do průmyslu, do HDP. Proto tvrdím, že ČR poroste podle mne rychleji než ostatní státy Evropy.“
„Uhlí je z dlouhodobého hlediska perspektivní u systémových velkých tepláren, které budou schopny plnit ekologické limity.“
„Ve prospěch plynu hovoří téměř nulové emise jemného prachu. ČR byla ze strany EU v březnu 2013 podruhé napomenuta, že její opatření pro snížení emisí prachu jsou nedostatečná, zatímco emise CO2 klesají.“
Vliv současné geopolitické situace na obchodování s plynem
Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství Ministerstva průmyslu a obchodu
„Díky mírné zimě a úsporným opatřením snížila spotřeba plynu v roce 2014 o 1 mld. m3. Je zřejmý celkový pokles spotřeby plynu u nás, zatímco v roce 2004 jsme spotřebovali 9,69 mld. m3, v roce 2013 to již bylo 8,27 mld. m3. Jsme svědky neustálého zvyšování spotřeby plynu pro dopravu (CNG).“
„80,5 % plynu v naší přenosové soustavě je určeno pro zahraničí. Plyn dostáváme z Ruska a z EU (může být také z Ruska nebo Norska), plyn z Norska už dva roky nedostáváme.“
„Zásobníky u nás jsou na 32 až 35 % celoroční spotřeby. Plyn je v nich až na malé výjimky uskladňován subjekty, které působí na českém trhu.“
„Úplná náhrada ruského plynu není v současné době možná, proto je důležité z pohledu zvýšení energetické bezpečnosti ve střední a východní Evropě s možností dodávek z dalšího zdroje plynu.“