Rozhovor s Ing. Tomášem Chmelíkem, ředitelem odboru změny klimatu MŽP nejen o zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN konaném v závěru minulého roku v Montrealu. Dnešní pokračování se vrací k národnímu alokačnímu plánu a k obchodování s emisemi.

Závěrečný díl série článků o různých systémech podpor OZE ve světě navazuje na minulý díl zabývající se energetickou politikou Japonska. Významné investice plynou nejenom do výzkumu, ale Japonci také využívají všechny známé již popsané systémy podpor v minulých dílech. Patří tak mezi absolutní špičku ve využívání obnovitelných zdrojů.

Rozhovor s Ing. Tomášem Chmelíkem, ředitelem odboru změny klimatu na Ministerstvu životního prostředí, nejen o zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN konaném v závěru minulého roku v Montrealu.

Japonsko patří mezi jednu z nejvyspělejších a novým technologiím nejotevřenějších zemí na světě. Zároveň trpí nedostatkem vlastních nerostných surovin na výrobu energie. V článku je popsána jeho zajímavá energetická politika, v posledních letech významně orientovaná na jadernou energetiku a obnovitelné zdroje energie.

I další díl o systémech podpor naznačuje vůli všech vyspělých ekonomik světa nadále rozvíjet a podporovat obnovitelné zdroje energie. Jakou váhu znamenají pro USA - ekonomiku s největší spotřebou energie na hlavu a jak je podporována výroba energie z těchto zdrojů v Austrálii? To jsou témata následujícího článku.

Výroba elektřiny ze zvláštních plynů, zejména bioplynu, v posledních letech vzrůstá. Přispěla k tomu státní podpora, především přijetí zákona o obnovitelných zdrojích energie. Co všechno se dá spalovat při kogeneraci s plynovými motory? Jaké jsou výkupní ceny? Nejen těmito otázkami se zabývá dnešní díl ze seriálu článků na téma KOGENERACE.

V předchozím dílu byly představeny dva podpůrné systémy umožňující uplatnění obnovitelných zdrojů na trhu s elektřinou. Následující článek představí specifika systémů podpor užívaných ve státech Evropské unie a zamýšlí se nad dalším směrováním a efektivitou podpory.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Pětidílná série článků o využívání a možných systémech podpor obnovitelných zdrojů energie ve světě. Naleznete zde nejaktuálnější informace a trendy o podpoře OZE ve státech silné evropské patnáctky, USA, Austrálii či komplexní energetickou politiku Japonska včetně využívání alternativních zdrojů energie v této zemi.

Schválení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně změn některých zákonů je jedním z nejdůležitějších kroků k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje nejen u nás. Co nám říká, co garantuje a co s jeho platností vlastně může investor nebo chce celá naše společnost dosáhnout?

Momentálně největší fotovoltaická elektrárna u nás s instalovaným výkonem 40 kWp byla uvedena do zkušebního provozu v květnu r. 2005. Článek poukazuje i na další podstatná zjištění využitelná k uplatnění FV panelů v blízké budoucnosti. Zajímavé jsou např. identické křivky spotřeby el. energie školní budovy s křivkou výroby FV systému.

Institut pro marketing a trendové analýzy v rakouském Gutau blízko Linze není jen obyčejná kancelářská budova, ale objekt, v jehož plášti je integrováno na 200 m² fotovoltaických panelů a je koncipován jako tzv. "energeticky nulový" dům.

Zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vstoupí v platnost, přestože nebyl přijat prezidentem. Autor v kostce shrnul postoj jednotlivých stran a vybral zajímavé názory některých poslanců a senátorů ve zdlouhavém a někdy hektickém schvalovacím procesu.

Hermann Scheer je významný německý a evropský politik a propagátor využívání sluneční energie. Ve své publikaci ukazuje na všechny technické i politické souvislosti současného centralizovaného fosilního hospodářství a porovnává je s možnostmi sluneční energetiky.

Z fondů Evropské unie určených na financování obnovitelných zdrojů energie mají investoři možnost získat v letech 2004-2006 téměř 1,4 miliardy Kč.