Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energie, peníze a Velká transformace

Datum: 28.6.2010  |  Autor: Oskar Kjellberg  |  Recenzent: Ing. Edvard Sequens, Calla

Článek je překladem prezentace, kterou autor přednesl v lednu 2009. Prezentace sleduje dvě hlavní linie: 1) otázku ropného zlomu a 2) související strukturální transformaci ekonomiky a celé společnosti. V závěru jsou nastíněny možné směry strukturální transformace v budoucnosti.

Úvod

Tento článek je komentovaným překladem prezentace, kterou autor přednesl v lednu 2009 na semináři Open Space zaměřeném na lokální energetickou soběstačnost. Samotná prezentace sleduje dvě hlavní linie. První linie rozebírá otázku ropného zlomu, kterou nastínil již King Hubbert v 80. letech minulého století. Druhá linie popisuje související strukturální transformaci ekonomiky a celé společnosti v průběhu vzestupu k ropnému zlomu. V závěru jsou nastíněny možné směry strukturální transformace v souvislosti s nutným odklonem od spotřeby fosilních paliv.

Strukturální transformace je proces, který ve společnosti probíhá trvale. Její aktuální směřování je ovlivněno celou řadou politických a ekonomických faktorů, mezi nimiž významnou roli hrají ceny energetických komodit. Je celkem vedlejší, kdy ke skutečnému odklonu od fosilních paliv dojde, zda to bude dříve nebo později. Pokud se lidstvo nezničí v globální válce, je jisté, že k němu v dohledné budoucnosti dojít musí, protože zásoby fosilních paliv jsou odhadovány na desítky, v nejlepším případě stovky let. Jen období, za něž existují písemné záznamy, přesahuje tento horizont o jeden až dva řády. Lidstvo jako takové však existuje ještě neporovnatelně déle.

Civilizace a její zdroje

Je zřejmé, že změna cen energetických komodit po ropném zlomu dá probíhající strukturální transformaci nové směrování. Mimo jiné je pravděpodobné, že v souvislosti s odklonem od fosilních zdrojů energie dojde k poklesu průmyslové produkce. Současný finanční systém, který je svázán s nutností trvalého růstu, bude pro ekonomiku s klesající produkcí velmi špatně přizpůsoben. Nejmarkantněji se tento problém v současnosti projevuje v nestabilitě důchodového systému, jeho základ je však mnohem hlouběji.

Jedním z hlavních přírodních zdrojů, na němž je postaveno fungování lidské civilizace, je půda. Horní vrstva zemské kůry - pouhých několik desítek centimetrů - tvoří za působení slunečního záření základ přírody, ornou půdu, lesy, větrnou a vodní energii, fosilní paliva a další statky. Dalším pilířem fungování lidské civilizace je fyzická a intelektuální práce lidí, v minulosti též práce hospodářských zvířat. Třetím pilířem je kapitál, což jsou nářadí, stroje, továrny, infrastruktura a znalosti, které jsou s nimi svázány.

Produkce = f(půda, práce, kapitál)

Cena práce a cena energie

Náklady na těžbu ropy, a tedy i její cena, na přelomu 19. a 20. století rychle klesaly, protože s rozvojem infrastruktury se snižovaly náklady na její dopravu a zpracování rychleji, než rostly náklady na její těžbu. Cena klesala rovněž v důsledku růstu spotřeby. Je obecně známo, že větší produkce znamená nižší jednotkové náklady (proto jsou v současnosti podporovány obnovitelné zdroje a zejména fotovoltaika, při zdvojnásobení produkce klesá její cena o 15 až 20 %, očekává se, že podobně by se mohly vyvíjet i náklady na geotermální energetiku - pozn. red.).

Naproti tomu cena práce roste. I kdyby nedocházelo k inflaci, rostou konzumní nároky zaměstnanců, kteří proto vyžadují vyšší reálné mzdy. V současnosti se sice vede polemika, zda reálné mzdy skutečně rostou; někteří autoři dokazují, že od 70. let minulého století ve vyspělých zemích reálné mzdy stagnují nebo dokonce klesají. Minimálně do 70. let však reálné mzdy prokazatelně rostly, nominální mzdy rostou i nadále.

Až do 70. let minulého století proto cena ropy s drobnými výkyvy klesala v poměru k nákladům na pracovní sílu. Následovala ropná krize, která tento poměr vrátila o 40 let zpět. Po ropné krizi ceny ropy sice poklesly, lze však pozorovat, že trend se obrátil. Růst je sice prozatím mírný, poměr ceny ropy a pracovní síly však již nikdy neklesnul na úroveň roku 1972.


Obrázek: Ceny ropy v poměru k nákladům na pracovní sílu ve švédském průmyslu (1960 = 100)

V současnosti je doba, kterou musí zaměstnanec odpracovat, aby si mohl koupit jednotku energie v ropě, asi desetinová ve srovnání s rokem 1920. Nejlepší hodnoty tento parametr dosáhl na začátku 70. let minulého století. Od té doby se trend obrátil. Prozatím je nárůst velmi malý, do budoucna však lze očekávat další růst.


Obrázek: Čas potřebný k vydělání peněz, za něž je možno koupit energii

Ropný zlom

Ropa byla od počátku jejího používání trvale objevována, těžena, dodávána a prodávána. Produkce ropy vytrvale roste. Zarážející je však skutečnost, že zhruba od poloviny minulého století klesají nově objevené zásoby, viz obrázek dole. Je proto celkem pochopitelné, že cena ropy roste, a to jak v aktuálních cenách, tak ve stálých cenách přepočítaných mírou inflace.


Obrázek: Těžba ropy a objevy nových nalezišť

Strukturální transformace

Lidská práce a práce tažných zvířat byla v době průmyslové revoluce postupně nahrazena silou strojů poháněných převážně fosilními palivy. Ještě v meziválečné době byla zhruba 1/3 zemědělské půdy využívána pro pěstování krmiva pro tažná zvířata. Krátce po válce se ve velké míře prosadily traktory.

Paralelně s tím v průběhu předchozích 130 let strukturální transformace došlo k výraznému přesunu zaměstnanců ze zemědělství nejdříve do průmyslu a později do sektoru služeb.


Obrázek: Přesun zaměstnanosti ze zemědělství

Jedno z možných vysvětlení této strukturální transformace může být následující:

  • v zemědělství došlo v souvislosti s využíváním parního stroje ke globalizaci, v jejímž důsledku došlo k částečnému přesunu zemědělské produkce z bohatých zemí do vzdálenějších oblastí
  • v průmyslu došlo ke globalizaci v důsledku používání ropy, průmyslová výroba byla v důsledku toho přesunuta do rozvojových zemí
  • služby - zejména informace a komunikace - jsou základem síly kapitalismu, nemohou být "outsourcovány"

Od poloviny 70. let 20. století se spotřeba ropy v USA zvýšila jen nepatrně, přibližně o 30 %, HDP však ve stejné době vzrostl několikanásobně. Podobná je situace v ostatních zemích OECD. Celkově v těchto zemích energetická náročnost HDP vytrvale klesá, v současnosti je přibližně na úrovni 50 % původní hodnoty. Naopak v rozvojových zemích, kde strukturální transformace probíhá s časovým zpožděním, se ve stejné době energetická náročnost HDP významně zvýšila.


Obrázek: Spotřeba ropy a vývoj HDP v USA

Ropný zlom a Velká změna

Jak bude probíhat strukturální transformace po ropném zlomu, je v současnosti obtížné odhadovat. Možných scénářů je celá řada od naprostého zhroucení civilizace až k překvapivému průchodu úzkým hrdlem trvalé udržitelnosti.

Návrat na stromy

Nejznámější je jednoznačně varianta "návrat na stromy". Kromě toho, že skutečně existují lidé, kteří sní o návratu do "starých dobrých časů" před průmyslovou revolucí, je tato varianta často prezentována těmi, kdo se snaží tvrdit, že ukončení růstu znamená konec civilizace.


Obrázek: "Pokračování" strukturální transformace návratem na stromy

Bez ohledu na otázku, zda odklon od ropy musí nutně znamenat snížení komfortu, je tento scénář málo pravděpodobný. Hlavním důvodem je nabytá suma znalostí lidstva, která umožňuje hledat i jiné, pravděpodobně příjemnější cesty.

Poznámka redakce:

V tomto okamžiku je nutno zmínit i další alternativy. V podstatě lidstvo v důsledku poznání, že fosilní paliva jsou vyčerpatelná, uzavřelo tři sázky - jaderná fůze, rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva a obnovitelné zdroje energie spojené se zvyšováním energetické efektivnosti. Otázka energetické efektivnosti je skutečně významná pouze v případě, že v soutěži zvítězí obnovitelné zdroje. Pokud se totiž podaří dořešit například jadernou fúzi, získáme zdroj energie, který je v podstatě nevyčerpatelný. Rovněž rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva by zajistily dostatek energie na tisíce let. Protože jen málokdo je ochoten dobrovolně snižovat svou spotřebu, uvažovalo se o obnovitelných zdrojích donedávna pouze okrajově.

Jenže něco jiného jsou teoretické koncepty a něco jiného fungující zařízení. Riziko, že jaderná fůze bude velmi drahou prohrou, je vysoké. Stejně nejistá je sázka na rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva, u nichž by nejdříve bylo nutno vyřešit otázky možného zneužití štěpných materiálů. Jinými slovy lidstvo musí nejdříve přestat válčit, a teprve potom může rozvíjet jadernou energetiku.

Trvalá udržitelnost vynucená Přírodou

Co se stane, když pracovní náklady na energii vzrostou?

  • transformují se výrobní technologie, prosadí se hig-tech řešení s nízkou spotřebou energie a vyšším podílem lidské práce
  • transformuje se doprava, z letecké na silniční a následně na železniční, významně vzroste konkurenceschopnost námořní dopravy v porovnání s dopravou po železnici.
  • prosadí se menší lokální firmy
  • lidé se začnou stěhovat z velkoměst do menších měst a z nich na venkov


Obrázek: Strukturální transformace

Kromě růstu cen jsou další známkou vznikajících problémů cenové šoky v důsledku dosažení produkčních limitů. Na druhou stranu v době krize se ceny propadnou, což zpomalí přechod k obnovitelným a lokálním zdrojům.


Obrázek: Růst cen v důsledku ropného zlomu a cenové šoky vlivem krizí

Dr. Hubbert na semináři v MIT Energy Lab 1981

Přes jejich zásadní neslučitelnost vykazovaly oba systémy (hmotný a finanční) v posledních dvou stoletích jednu společnou charakteristiku - exponenciální růst, který umožnil jejich relativně stabilní koexistenci. Bohužel však z různých důvodů je v hmotném systému exponenciální růst možný jen dočasně, přičemž tyto možnosti jsou z větší části vyčerpány.

Finanční systém podobná omezení nemá. Naopak v důsledku jedné ze základních zákonitostí růst musí, a to v důsledku nutnosti tvořit úrok. Tento rozpor mezi finančním systémem, který pokračuje v exponenciálním růstu a fyzickým systémem, který toho není schopen, vede z časového hlediska k růstu poměru mezi celkovým objemem finančních prostředků a množstvím hmotných statků. Jedním z důsledků tohoto stavu je inflace cen. Finanční alternativa odpovídající nulovému fyzickému růstu je nulový úrok (což například Korán vyžaduje již přes tisíc let - pozn. red.). Výsledkem je v každém případě rozsáhlá finanční nestabilita.

"Náš finanční systém založený na dluhu (s jeho růstovým imperativem) bude špatně přizpůsoben situaci po ropném zlomu." King Hubbert 1983

Fungování společnosti je vážně ohroženo, protože její dva nejdůležitější intelektuální pilíře - znalosti o hmotě a energii a historický finanční systém jsou nekompatibilní. Přijatelná koexistence je možná, pokud oba rostou přibližně stejným tempem. To se sice dělo od začátku průmyslové revoluce, další pokračování však není možné. Zatímco možnosti růstu hmotných statků jsou omezené, finanční systém může růst donekonečna.

Po ropném zlomu bude produkce klesat, zatímco finanční systém bude udržovat poptávku na vysoké úrovni. Jak a proč? Peníze jsou tvořeny mincemi, bankovkami a platebními prostředky včetně úvěrů. Poslední položka, která tvoří 95 % našich peněz je založena na dluhu. Z toho vyplývají dvě věci: peníze ve formě dluhu musí být vráceny i s úrokem. Dnešní finanční základna nestačí na vyplacení zápůjčního kapitálu i s úrokem. Proto musí růst. Finanční základna může růst, dokud poroste užití peněz (vyjádřené jako HDP). Po ropném zlomu to bude těžké.

 
English Synopsis
Energy, Money and the Big Transformation

The article is a translation of author´s presentation reported in January 2009. Presentation is focused on two strands: 1) Oil Peak and 2) related experience of the structural transformation during the ascent to Oil Peak. The last part is attempting to answer the question "What might the descent from Oil Peak be like?"

 

Hodnotit:  

Datum: 28.6.2010
Autor: Oskar Kjellberg
Recenzent: Ing. Edvard Sequens, Calla



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 

Mohlo by vás také zajímat


Jaderná energetika po zrušení tendru na nové bloky v Temelíně - Postřehy z konference Nuclear Energy Conference 2014 18.5.2014
Jak omezit změnu klimatu - Přednáška a panelová diskuse k třetí části Páté hodnotící zprávy IPCC 26.4.2014

Na cestě k energetické soběstačnosti obcí a regionů - Seminář v rámci projektu reSITE 27.10.2013
Energetické zamyšlení (2) - Limity růstu a Největší bohatství 27.10.2013

Je elektřina hlavním energetickým zdrojem budoucnosti? - Diskusní setkání IVD k tématu Technologický rozvoj v energetice 10.10.2013
Jaderná fúze není obnovitelný zdroj energie - Komentář k úvodním kapitolám článku Energie z fúze I. 10.6.2013


Energetika pro 21. století v České republice - Seminář Inženýrské Akademie České republiky 29.9.2012
Zelená energetika a jaderné elektrárny: Komu patří budoucnost? - Konference pořádaná nadací Heinricha Bölla ve spolupráci s Hnutím DUHA, Calla a Zeleným kruhem 20.10.2011


Kam dál


Témata 2019

CAD a BIM knihovny

Partneři - Energetika