Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jaderná energetika po zrušení tendru na nové bloky v Temelíně

Postřehy z konference Nuclear Energy Conference 2014
Datum: 18.5.2014  |  Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.

Za účasti zahraničních expertů proběhla v úterý 29. 4. 2014 v Praze odborná konference s názvem Ekonomické limity jaderné energetiky. Kromě ekonomických a legislativních otázek souvisejících s jadernou energetikou byly prezentovány energetické koncepce Německa a Horního Rakouska.

Úvod

Rudi Anschober, hornorakouský zemský radní pro energetiku v přednášce Energetika v roce 2030 představil plán směřování hornorakouské energetiky k 100% podílu obnovitelných zdrojů (OZE). Projekt Hinkle Point označil za stroj na peníze na náklady odběratelů, který na rozdíl od podpory OZE nepřináší snížení nákladů. Namísto jaderné energie (JE) upřednostňuje energetickou efektivnost, OZE – jediný zdroj, kde náklady klesají, vysoce technologicky náročné síťové struktury a zemní plyn jako přechodnou technologii. Podle jeho názoru, který region se dříve nasměruje, bude ve výhodě.

V současnosti je podíl OZE 39 %, každý rok se podíl OZE zvyšuje o 2 %. Podíl vodních elektráren (VE) je sice vysoký, ale hlavní podíl má biomasa. V ČR je taky hodně lesů = biomasy, sluníčka taky podobně jako v Rakousku. V teple máme 48 % OZE, včetně průmyslu, oceláren… Pouze v oblasti biomasy vzniklo 2700 nových pracovních míst, 5 až 6 % pracovních míst v Horním Rakousku je v zelených technologiích. Ano, zřejmě budeme dělat chyby, ale je to příležitost, v EU jsme všichni na jedné lodi, potřebujeme jednotnou politiku EU a mezinárodní kooperaci.

Mycle Schneider, Mycle Schneider Consulting, v přednášce Kam kráčí jaderná energetika shrnul současné trendy vývoje JE. Všeobecně lze konstatovat, že se dlouhodobě jedná o pokles, který katastrofa ve Fukušimě jen urychlila. Nejvyšší podíl na výrobě elektřiny byl v roce 1993 – 17 %, dnes pouhých 10 %, nejvyšší výroba byla v roce 2006 – 2660 TWh, v současnosti 2336 TWh.


Vývoj výroby jaderných elektráren, z prezentace Mycle Schneidera

Některé informace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA – International Atomic Energy Agency) jsou matoucí. Uvádí například, že v Japonsku je v provozu 48 reaktorů, přičemž ve skutečnosti jsou všechny dlouhodobě odstaveny (dokonce i podle IAEA podíl na výrobě elektřiny klesl z 30 % v roce 2010 na 2 % v roce 2012). Existují dokonce reaktory, které byly vedeny jako „ve výstavbě“, ale po 25 letech nebyly dokončeny a jejich výstavba byla ukončena. Ještě dnes je ve statistikách uváděn reaktor, jehož výstavba byla zahájena v roce 1972.

Na druhou stranu tři z největších ekonomik, které produkují čtvrtinu světového HDP – Čína, Německo a Japonsko – mají vyšší podíl OZE než JE. Instalovaný výkon OZE v Německu přitom roste i při poklesu investic.

Nejvýznamnějším problémem jaderné energetiky je překračování doby výstavby a rozpočtu stavby. Výjimkou je Čína, kde však jsou pravděpodobně porušovány bezpečnostní předpisy. Přesto všechny reaktory, jejichž výstavba byla zahájena po roce 2011, mají zpoždění. Naopak plánovaný podíl OZE byl zvýšen.

Diskuse

DOTAZ: jaká je budoucnost JE?
ODPOVĚĎ: trend, který jste viděli v předchozích letech, se zrychlí. V USA byly odstaveny 2 reaktory, které měly licenci do roku 2032.

DOTAZ: Jan Březina europoslanec EP, člen komise pro energii. Oceňuji přednášku, nepovažuji ji za nezávislou. Vy argumentujete, že je dlouhá doba, po kterou se reaktory staví. Na to francouzský inženýr říká, že se musíme naučit pracovat. Ve Flamanville se v pátek odpoledne nepracuje, v Číně ano. Vývoj JE nelze posuzovat z křivek, které jste prezentoval, ale z možností, které má – pracuje se na vývoji reaktorů IV. generace. Japonská vláda vyslovila rozhodnutí o uvedení několika reaktorů do provozu. Pokud budeme uvažovat o sítích pro OZE, Smart Grids, které neexistují, pro stabilitu sítí jsou důležité obojí – jak OZE, tak JE. Celá otázka Energiewende je mimo v tom, že jakékoli výpadky OZE jsou v Německu nahrazovány fosilními zdroji.
Mycle Schneider: myslím, že záměr Vašeho příspěvku byl diskreditovat hodnocení výhledu JE do budoucna. To je však empirická analýza, může se Vám líbit, nebo ne, ale trend je jasný. Všechno ostatní, například kolik reaktorů bude uvedeno do provozu, nevím, to neví nikdo. Je to však irelevantní vůči globálnímu trendu. Jen udržet současnou úroveň, je problém. Změna klimatu je problém teď, ale není jistota, že nové technologie budou k dispozici před rokem 2030. Ano, dodávka OZE je přerušovaná. Otázka je, jaký směr zvolíme. Je celkem jedno, jestli OZE nebo JE, v obou případech potřebujeme flexibilitu pro vyrovnání výroby a spotřeby. Kromě FVE a VTE máme biomasu, kogeneraci, bioplyn, které mohou výrobu vyrovnávat.

DOTAZ: Francie budovala reaktory pro zajištění energetické bezpečnosti.
ODPOVĚĎ: Otázka je, jaký je výsledek francouzských investic? V 70. letech byli lidé ve Francii převálcováni myšlenkou, že JE nahradí ropu, k tomu nedošlo. Cíl i pro EU politiky je zajistit dodávky energií. To je špatně, nikdo nepotřebuje plyn, ropu, elektřinu, ale služby, které s tím souvisí – jídlo, teplo, mobilitu, komunikaci… Ve Francii jsou čtyři miliony domácností, které nejsou schopny zaplatit své účty za elektřinu a plyn. Je úspěch, že si lidé nemohou zatopit podle potřeby?

Formy podpory jaderné energetiky v Evropě

Prof. Stephen Thomas z University of Greenwich Business School začal přednášku Vývoj britského modelu podpory jaderné energetiky prohlášením, že kdyby Británie věděla v době, kdy byla ohlášena jaderná renesance (2006), co bude nutné pro postavení nové jaderné elektrárny, vypadaly by záměry vlády jinak.

Realita je od původních slibů často velmi vzdálená. Původně bylo plánováno 10 bloků po 2 mld. £ vybraných v konkurenci provozně prověřených technologií, postavených bez dotací, schopných konkurovat výrobě v plynových elektrárnách (31 až 44 £/MWh), které měly začít dodávat elektřinu v roce 2017. Namísto toho bude pravděpodobně postaven jediný blok, který dosud není nikde v provozu, vybraný bez tendru, s kontraktem na 35 let (dvakrát déle, než podpora OZE) s nejasnými cenovými eskalátory, jehož výstavba bude stát 8 mld. £ a elektřinu bude vyrábět za cenu 92,5 £/MWh (dvojnásobek tržní ceny elektřiny), ale nejdříve v roce 2023.


Sliby a realita jaderné renesance v Británii, z prezentace Prof. Thomase Stephena.

Připravený kontrakt (CfD – Contract for Difference) vychází z investičních nákladů 16 mld. £ a očekávaného výnosu pro investora 10 %. Zajímavé přitom je, že ještě dva týdny před podepsáním kontraktu představitel EDF tvrdil, že náklady budou 14 mld. £. V současnosti se čeká, zda Evropská komise (EK) vyhodnotí kontrakt jako státní podporu, a zda jej schválí, což může trvat ještě rok. Podle předběžného názoru EK nelze prokázat, že projekt přispěje k bezpečnosti dodávek, ani že povede k nižším cenám elektřiny (na rozdíl od podpory OZE, kde je podpora dočasná a v současnosti jsou výrobní náklady srovnatelné s konvenčními zdroji).

Prof. Franz Leidenmühler z Johannes Kepler Universität v Linci v přednášce Podpora jaderné energetiky vs. evropské právo upozornil, že státní podpora je v EU obecně zakázána, nesmí narušovat konkurenci a má-li být využita, musí být schválena EK.


Princip CfD, z prezentace Prof. Franze Leidenmühlera

Jaderná energetika od počátku využívá státní podporu ve formě omezeného ručení za následky případné havárie. Tato podpora sice zvýhodňuje JE, ale je alespoň ve všech státech stejná. Protože však nebyla schválena EK, je možno ji považovat za nedovolenou podporu. Podobně plánovaná podpora prostřednictvím garantovaných cen, které jsou vysoko nad tržními cenami elektřiny, což je podstata CfD je jednoznačně formou státní podpory, kterou musí schválit EK.

Diskuse

DOTAZ: platíme podporu OZE, je tam nějaký rozdíl mezi FiT a CfD?
ODPOVĚĎ: jednoduchá odpověď je, že existuje obecná výjimka pro OZE v evropské legislativě. Členské státy se rozhodly, že udělí výjimku pro OZE, ale dosud není výjimka pro JE, možná bude.

Jan Haverkamp, Greenpeace, konzultant pro politiku JE: mám jednu poznámku a jednu otázku.
Rozdíl mezi OZE a JE – je jeden veliký, proto není možné dávat výjimky pro JE. Ve slmouvě Euratom je uvedno, že státy mají možnost si zvolit JE nebo ji nepoužívat. Proč je to ve smlouvě o Euroatom je, že je to národní volba a nikdy to nemůže být cílem celé EU. Výjimky mohou být pouze pro celoevropské cíle, nikoli národní cíle. Viděli jsme Maďarsko, které uzavřelo smlouvu s Ruskem na výstavbu dvou bloků, smlouva je před maďarskou veřejností tajena, byla zveřejněna jen na ruských webových stránkách, je proto k dispozici pouze v ruštině.
DOTAZ: je tato smlouva v souladu s právem EU?
Leidenmühler: o té smlouvě nic nevím.
Thomas: Rusko je trošku výjimka, jednak využívají státní záruky k realizaci projektů v zahraničí, jednak jsou ochotni investovat na obtížných trzích. Ale k Vašemu dotazu – o uvedené smlouvě nic nevím. Musel bych se na ni podívat.

DOTAZ: Nechceme, aby Hinkle Point bylo postaveno (nové bloky). Problém je, že bylo vydáno povolení ke zřízení staveniště dříve, než bylo vydáno stavební povolení. To lze považovat za formu nátlaku. Jsou utráceny velké prostředky k ovlivnění veřejného názoru… Jaké sankce by vydala EK, pokud by rozhodla, že CfD je proti legislativě EU a britská vláda by se rozhodla pokračovat?
Leidenmühler: EK může požadovat pokutu, nebo zažalovat Británii u soudního dvora.

Roman Juriga: V Británii podle Vás existuje podpora JE, jaké to má ekonomické dopady? Pokud by podpora JE prošla, nemohlo by to ohrozit OZE, že by vlády nepodporovaly OZE, ale podporovaly JE?
Thomas: - největší vliv podpory JE v Británii je, že vedl k zanedbání propagace jiných zdrojů, například OZE nebo energetické efektivnosti. Potřebujeme více prostoru pro bezuhlíkové zdroje jako jsou OZE a energetická efektivnost, které konkurují JE.

Energiewende

Prof. Claudia Kemfert z Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung v Berlíně přednášela na téma Výzvy a šance německého energetického přechodu (Energiewende), jehož cílem je odchod od jádra do roku 2020 a dále 80 % energie z OZE do roku 2050 (= odchod od uhlí). Dnes se uhlí podílí 45 %, spíše je tendence k růstu, Německo však plní své emisní závazky vyplývající z Kyotského protokolu. Mnoho lidí Energiewende pomlouvá, v masových médiích jsou šířeny mýty, které někdy přebírá i vláda.


Přehled firem, které získaly výjimku z placení příspěvku na OZE. Zdroj: Google

Některé mýty:

  • Budou (časté) blackouty – ve skutečnosti i po odstavení všech JE zůstanou dostatečné výrobní kapacity
  • Cena elektřiny roste kvůli OZE – skutečných důvodů je více, například nízká cena silové elektřiny na trhu (náklady na podporu OZE jsou v podstatě rozdíl mezi FiT a cenou elektřiny na burze), rozsáhlé výjimky pro velké odběratele (dnes již tisíce firem), přírůstek v důsledku podpory nových OZE instalovaných v posledních letech je velmi malý
  • Za OZE platíme hodně – za mobilitu a dopravu platíme 100 mld € ročně, za OZE 22 mld., ale zároveň šetříme 12 mld. díky pozitivním přínosům, takže čisté náklady jsou 10 mld.

Zelená kniha EU uvádí (odhaduje) náklady na OZE v roce 2020 vyšší, než jsou v současnosti, naopak náklady na JE jsou podhodnoceny.

Diskuse

Vladimír Wagner: Jak vidíte situaci v Bavorsku, kde je vysoký podíl JE, měly být postaveny vedení VVN, ale to se nedaří. Německo předpokládá, že v průběhu nejbližších 10 let bude závislé na uhlí, naproti tomu ČR snížilo podíl uhlí v elektřině.
ODPOVĚĎ: Musíme postavit energetickou dálnici, jiná vedení však už jsou vybudována. K odchodu od uhlí musíme zvýšit podíl OZE, zejména větru a biomasy (kogenerace). Podíl elektřiny z uhlí se zvýšil, ano, ve skutečnosti to nesouhlasí s našimi záměry. Potřebujeme rychle reagující zdroje, abychom vyrovnávali výkyvy. Výhodnější jsou elektrárny plynové. Ty sice máme, ale nejsou v provozu, protože plyn je drahý a povolenky levné.

ČR sice snížila CO2 v elektřině, jenže cíl EU je energetická soběstačnost. My máme 75 % plynu a ropy z Ruska, jaderné palivo dovážíme taky z Ruska. Zrušili jsme Temelín, ale nemáme plán. Mohli bychom například budovat přečerpávací elektrárny v dolech hlubokých až 1300 m.
DOTAZ: mohlo by Německo využívat PVE v ČR?
ODPOVĚĎ: Ve skutečnosti jsou PVE velmi důležité k vyrovnávání výkyvů, potřebujeme vybudovat PVE v Německu, ale potřebujeme jich více, pokud má ČR kapacity, určitě je můžeme využívat, ale ne jen PVE. Střednědobě i dlouhodobě musíme využívat akumulaci dlouhodobou (například P2G). Pokud nám může ČR něco nabídnout, rádi to přijmeme.

Richard Habrych EGÚ Praha: Jakou máte představu inteligentních sítí, které by měly vyřešit problém přenosů energie ze severnu Německa na jih. Moderátor doplnil: Kdo ty nové Smart Gridy zaplatí?
ODPOVĚĎ: Musíme rozlišovat mezi energetickými dálnicemi, které stavíme a chytrými sítěmi, které budou řídit nabídku a poptávku. První pilotní projekt v Německu vypadá dobře. Cílem je vytvořit ovládání inteligentní poptávky. Máme investory, kteří investují do těch pilotních projektů. Cílem je oprostit se od velkých elektrárenských struktur směrem k decentralizaci a malým flexibilním zdrojům.

Ekonomické aspekty projektu nových reaktorů v České republice

Ivan Beneš, nezávislý konzultant, v prezentaci Rizikové srovnání investic do jaderných, plynových a uhelných elektráren hned v úvodu zdůraznil, že největší riziko je ignorování rizik. Ignorace komplexnosti rizik vede k velkým ztrátám, jenže paradoxně právě v megaprojektech typu výstavby elektráren je riziko ignorováno. Jedním z důvodů je, že ti, kdo rozhodují, nejsou zodpovědní za důsledky svého rozhodnutí.

Tržní rizika: V případě JE například neexistuje subjekt, který by mohl prokázat úspěšnost při vybudování a provozu jaderné elektrárny 3+ generace, žádný takový reaktor totiž dosud není v provozu. Investiční náklady rostou rychleji, než obecná míra inflace, přesto je v podstatě pravidlem, že jsou překračovány, stejně jako doba výstavby. Dopad případné havárie je nadregionální. Již neplatí, že JE jsou zdroje s nejnižšími variabilními náklady, předběhly je OZE, které proto v tržním prostředí budou využívány přednostně, trh pro Base Load se v Evropě snižuje.


Rizikové srovnání investic do jaderných, plynových a uhelných elektráren, z prezentace Ivana Beneše

Netržní rizika: Jaderná energetika na sebe váže příliš mnoho ekonomických sil společnosti, které by jinak bylo možné využít na intenzivnější rozvoj OZE a úspor. Budoucnost současných typů JE je vzhledem k omezeným zásobám uranu nejistá. Z vyhořelého paliva lze vyrobit jadernou zbraň.

Překonání velkých potíží při zavedení a využívání jaderné energie by bylo možné teprve po vyřešení obecných problémů lidstva, především mravních a problému omezení státní suverenity.

Michal Šnobr, analytik J&T a přednáška Evropská energetika na rozcestí? Česká versus německá energetická politika. Nesoulad, který je dlouhodobě nemožný. Energetika je natolik komplikovaná, že nemůžeme prohlásit, co bude v době, kdy mají být odstavovány JE v Německu (2016, 2018). Já sám věřím, že provoz bude prodloužen o několik let. Český trh s elektřinou neexistuje, musíme reagovat na vývoj v Německu, které však v rámci Energiewende obětovalo i hodnotu svých velkých „utility“ společností. Rozvoj OZE v Německu je až šestinásobně efektivnější.


Růst spotřeby bude nižší, než očekává SEK, současné zdroje proto budou dostatečné až do roku 2035, z prezentace Michala Šnobra
Návrh řešení: v rámci diskuse o nové SEK je nutné:
  • Přestat se vymezovat proti Energiewende
  • Přestat se omezovat na jediné řešení – nové JE bloky
  • Opustit staré pořádky, může být výhodný i dovoz elektřiny
  • Připustit možnost technologického pokroku (např. P2G)
  • Připravit se na možné zvýšení ceny elektřiny
  • Přestat zmatkovat, v příštích 5 až 10 letech nemusí ČR provádět zásadní rozhodnutí

Jan Ondřich, Candole Partners, je podle vlastních slov větší optimista než pan Šnobr. V přednášce Jaderná ekonomika – Argumenty pro a pravděpodobnost výstavby jaderných elektráren polemizoval se všemi hlavními argumenty pro výstavbu nových bloků v České republice. Zejména je velmi pravděpodobné, že ceny elektřiny na trhu zůstanou nízké a že spotřeba elektřiny bude spíše klesat, a pokud snad poroste, pak pravděpodobně jen mírně, takže současné zdroje budou dostatečné do roku 2035.


Výstavba nových bloků jako fiskální stimul? Z prezentace Jana Ondřicha

Praxe vyvrací další z mýtů: masové zavádění OZE problémy v německých sítích nezpůsobuje. Naopak od roku 2008 klesají náklady na podpůrné služby. Hlavní důvod je, že se zjednodušila administrativa spojená s nákupem podpůrných služeb a všichni čtyři provozovatelé přenosových soustav se domluvili na společném nákupu.

Pravděpodobnost, že budou v ČR postaveny nové jaderné bloky, je nízká, protože lze očekávat, že CfD podle britského modelu bude Evropskou komisí zamítnuto jako nedovolená státní podpora. Kromě toho lze očekávat spíše stagnaci poptávky a rovněž ceny elektřiny zůstanou pravděpodobně nízké.

Diskuse

DOTAZ: Pro pana Šnobra: Překvapilo mě, že je problém investovat do OZE, protože v Rumunsku je ČEZ jeden z hlavních investorů do OZE. Jak je to možné?
Šnobr: Je to ten samý problém, o kterém jsem mluvil. Všechny tyto země jsou slabší, než Německo. To, co se děje v ČR i v Rumunsku, není ufinancovatelné.

Martin Mikeska: Poznámka (zásadní) pro český kontext. My zde vidíme německý koncept, u něhož skeptici hledají problémy. Na druhé straně plyn přes Ukrajinu asi taky nebude řešením.

DOTAZ (moderátor): Bude v Německu fungovat Energiewende, nebo tam vidíte více problémů? Beneš: Německá změna je jediná možná pro EU jako celek.
Šnobr: Jsem přesvědčen, že Energiewende bude fungovat, protože Německo už nemůže couvnout = je to budoucnost pro Německo, ale pro Evropu nevím.

Ondřich: Souhlasím s panem Benešem.

Vítězslav Jonáš: Chápete obavu obyvatel, co bude, až Dukovany doslouží? Bez jádra si tam neumím představit sociální jistoty.
Beneš: Z hlediska ekonomického to nemá smysl, z hlediska energetického – nelze zajistit palivo ani při vytěžení veškerého uranu na Vysočině. Je to jako s fabrikou na psací stroje, kterou byste dnes v době IT chtěl udržet při životě.

Monika Machová Wittingerová: Děkuji všem, zejména Vám a jmenovitě panu Šnobrovi. Přestože se nepovažujete za odpůrce JE, Vaše závěry jsou v podstatě shodné s našimi.
Beneš: Chci se ohradit proti tomu, že jsem zařazen mezi odpůrce JE, já jsem ty elektrárny projektoval a nestydím se za to. Ale doba jde jinam.

Konferenci pořádala sdružení Jihočeské matky, Calla a Hnutí DUHA.

Poznámka: Výše uvedený přehled vznikl na základě tlumočeného textu, v některých případech proto může být význam původního sdělení posnutý.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.5.2014
Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (67 příspěvků, poslední 23.06.2014 21:26)


Témata 2019

CAD a BIM knihovny

Partneři - Energetika