Aktuálně ke zrušení tendru na dostavbu elektrárny Temelín

TZB-info: Vnímáte rozhodnutí ČEZu jako spíše správný, nebo chybný krok?
Josef Kott: ČEZ, pokud se nyní takto nečekaně rozhodl, má k tomu jistě závažné důvody, které se budou spíše opírat o vnitrostátní hlediska s přihlédnutím ke stanoviskům EU a v neposlední řadě také k prognóze ekonomické situace v Česku jako nezbytného garanta politické, investičně náročné realizace, jakou jsou dva bloky jaderné elektrárny, každý o elektrickém výkonu alespoň 1200 MW. Rozhodování ČEZ muselo být o to náročnější, neboť Česká republika nemá dosud žádnou státní energetickou strategii a z ní odvoditelné dílčí koncepce. Sice existuje několik resortních úvah, ty ale pohlíží na energetickou budoucnost v Česku bez vnitřních spojitostí, takže energetickou strategii Česka zdaleka neřeší, bohužel. Také je nutné říci, že ČEZ nezrušil svá původní hlediska rozšířit elektrárnu Temelín o další dva bloky, pouze se rozhodl zrušit výběrové tendry, a tím prodloužil období přípravy na vlastní realizaci výstavby, můžeme tedy říci, že svá rozhodnutí odložil. A tak vzniká otázka, je to chyba, nebo je to dobře? Osobně se jednoznačně přikláním k pozitivnímu rozhodnutí, protože celosvětová energetika se stejně bude jednou značně opírat o její jaderné celky, a tak by Česká republika byla perspektivně o to víc zajištěná, ale mezitím stojí ohromné investiční prostředky v rozsahu zřejmě kolem 400 mld. českých korun v příštích letech a také vzniká otázka, kolik budeme skutečně energie potřebovat, nebo nakolik budou přebytky v budoucnosti výhodně prodejné. Vracíme se opět k potřebě státní energetické strategie, kde by konečně všechny zásadní a základní otázky měly být posouzeny a navrhovány k řešení, jedna z odpovědí by právě měla být otázka rozšířit anebo ponechat elektrárnu Temelín tak jak je.

TZB-info: Domníváte se, že dostavbu Temelína bude možné v budoucnu realizovat i přes odpor současné německé vlády (Energiewende) a potažmo i EU?
Josef Kott: Vzhledem k současné a zejména perspektivní hospodářské mohutnosti a očekávané prosperitě České republiky si nedovedu osobně představit rozhodnout se k výstavbě tak rozsáhlého energetického díla s odpadovou produkcí umělých radioaktivních látek bez konzultace, projednání záměru s našimi sousedy včetně EU.

Josef Kott: Pana doc. Františka Hezoučkého znám osobně více než 40 roků, je jedním z našich vynikajících odborníků v oblasti výstavby a zejména provozu jaderně energetických centrál s aktivní účastí počínaje Jaslovskými Bohunicemi, Dukovany i Temelínem, také se širokou mezinárodní zkušeností. Bohužel, nepochopil jsem jeho stanovisko ve včerejších LN, že by technologicky dneska již "malá" Česká republika byla schopna samostatně realizovat výstavbu výkonově velkou jadernou elektrárnu, když vlastně v žádné původní lokalitě výroby primárních a sekundárních okruhů jaderných elektráren typu VVER 440 a VVER 1000 ruské provenience v tehdejším Československu, tedy k těm hlavním v Plzni, Ostravě, Brně, Olomouci, Praze a samozřejmě k mnoha dalším, žádná původní výrobní, projektová a konstrukční struktura již neexistuje. Pokud přece jen se někde zachovala, je zastaralá bez průběžné inovace a hlavně bez odborného personálu. Pouze ve Škodových závodech, závodu Energetického strojírenství, jsme naši kvalifikační úroveň u dělníků, svářečů, techniků pro práce na jaderně energetických komponentách u jednotlivců rozvíjeli a pěstovali postupně pět i více roků. Tito lidé, když pominu technologická vybavení, jsou k dispozici dneska pouze jako jednotlivci ve věku 50 a více roků. To byla jen krátká ukázka reality v možnostech technologické přípravy a vlastní výrobě komponent pro jaderné elektrárny vztažené k "maličkosti", zajištěnosti výrobního personálu. Kde jsou pak další, konstruktéři, projektanti, kompletátoři, obchodníci. Ano, jistě se s kapacitou několika desítek procent budeme moci zúčastnit výroby částí zařízení pro jaderné bloky, ale základní části primárního okruhu budou muset být dovezeny, takže bez významné zahraniční pomoci dneska již v České republice žádnou jadernou elektrárnu nepostavíme. Nemůže a nikdy jsme nemohli konkurovat takovým gigantům, jako jsou firmy Westinghouse, Rosatom nebo Areva, to vzpomínám ty, které již projevily zájem. Tedy bez zahraniční obchodní kooperace nelze uskutečnit výstavbu výkonově jakoukoliv jadernou elektrárnu.