Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

EU má do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent

Evropská unie do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti úrovni z roku 1990, rozhodl v noci na dnešek summit osmadvacítky v Bruselu.

Rovněž k roku 2030 se v EU zvýší podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent, nejméně o 27 procent se zvýší energetická účinnost a zároveň se posílí propojení energetických sítí. České republice se podle premiéra Bohuslava Sobotky podařilo vyjednat kompenzace, které usnadní přechod na ekologicky čistší energii.

  • Snížení emisí CO2 v EU o 40 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990
  • Podíl výroby elektrické energi z OZE nejméně 27 % do roku 2030
  • Zvýšení energetické účinnosti o 27 %
  • Propojitelnost sítí na úrovni 15 % do roku 2030

"Nebylo to vůbec jednoduché, ale podařilo se nám dosáhnout spravedlivého řešení," řekl předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci dnes po 1:00 SELČ. Dohoda, která ještě ve čtvrtek večer vůbec nebyla jistá, je podle něj ambiciózní, vyrovnaná, ale zároveň bere ohled na finanční náklady. Rozhodnutí je podle Van Rompuye pozitivní zprávou pro mezinárodní společenství před světovou klimatickou konferencí plánovanou na prosinec 2015 do Paříže.

Závazek pro všechny členské země

Cíl nejméně čtyřicetiprocentního snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) je závazný pro každou členskou zemi. Cíl týkající se obnovitelných zdrojů je závazný na celoevropské úrovni, zdůraznil Van Rompuy. Nyní je úroveň obnovitelných zdrojů okolo 14 procent, EU tedy do roku 2030 podíl "zelené energie" v zásadě zdvojnásobí.

Závazek týkající se nejméně sedmadvacetiprocentních úspor energií je "indikativní" a za základ bere model vycházející pro rok 2030 ze současné úrovně spotřeby a technologií. Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent. "Jde o změnu chování, ale také o inovace. Jde jak o vypínání světel, tak o zlepšování žárovek," popsal jej Van Rompuy.

Česko podle premiéra Sobotky všechny závazky podpořilo, neboť jsou i v zájmu jeho průmyslu. Dohoda byla pro Prahu přijatelná, protože ponechává rozhodování o energetickém mixu i závazcích na jednotlivých státech. "Závěr, se kterým Evropa půjde na další jednání, neohrožuje suverénní rozhodování, z jakých zdrojů bude ČR v dalších letech vyrábět energii," řekl českým novinářům Sobotka.

Kapacita na vývoz energie jako pojistka při výpadku výroby

Čtvrtý závazek týkající se propojitelnosti sítí je podle Van Rompuye k roku 2030 na úrovni 15 procent. Na každých sto megawattů vyprodukované energie by měl tedy mít členský stát infrastrukturu umožňující vývoz či dovoz 15 megawattů energie do sousední země.

Podle unijního prezidenta je to pojistka v případě výpadku domácí energetické výroby, ale i zásadní součást energetického trhu propojující přeshraniční poptávku s nabídkou. Projevem solidarity EU je podle něj podpora chudším zemím nejen stanovením odpovídajících cílů, ale také dodatečnými fondy, aby tyto státy mohly zbytek unie dohnat.

Díky vyjednané dohodě o emisních povolenkách, z nichž by nově dalších 10 procent mělo plynout do zemí s nižším HDP, Česko v letech 2021 až 2030 získá 50 až 70 miliard korun, uvedl český premiér. Při výpočtu této částky prý vycházel z expertního odhadu, i když cenu povolenek na vypouštění škodlivin do ovzduší je velmi obtížné na tak dlouhé období stanovit. Během stejné doby si podle něj přechod na ekologicky šetrnější energetiku vyžádá investice odhadem ve stovkách miliard, které by však Česká republika prý musela do modernizace své energetiky stejně vložit.

Sobotka: Konkurenceschopnost nebude ohrožena

Konkurenceschopnost českého průmyslu podle premiéra dohodou ohrožena nebude. "Budeme postupovat tak, aby to nezatížilo spotřebitele, neohrozilo zaměstnanost a nesnížilo konkurenceschopnost našich firem kvůli zvýšení cen energií," uvedl Sobotka. Právě obavy z možného zdražení energií vedly země ze střední a východní části EU k volání po kompenzacích nákladů na obnovu energetik. Hlasité bylo před summitem především Polsko, jehož premiérka Ewa Kopaczová dokonce hrozila unii vetem. Poláci 90 procent své elektrické energie vyrábějí z uhlí.

Vložené finance ale podle Van Rompuye musí být co nejúčelněji vynaloženy z hlediska celoevropské perspektivy. "Pomůže to chránit mezinárodní konkurenceschopnost našeho průmyslu a evropská pracovní místa," poznamenal. Evropská unie má dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent "zelené" energie a dvacetiprocentních úspor.

Nevyužité možnosti

Aktuální studie Fraunhoferova institutu dospěla k závěru, že výrazně vyšší cíle pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost by byly ekonomicky výhodnější, než cíle stávající nebo dokonce žádné. [1]

Podle Financial Times "Střešní izolace nemusí být otravná, naopak, ve skutečnosti to je nevyužívaná tajná zbraň Evropy proti Rusku"[2]. Evroské země totiž dovážejí většinu energetických surovin, velkou část z Ruska. Pokud by byly přijaty ambicióznější cíle podílu OZE a energetické efektivnosti, mohl by se dovoz plynu do EU snížit o 35 % a dovoz ropy dokonce o 45 %.

Cíl pro OZE ve skutečnosti znamená výrazné zpomalení růstu OZE v době, kdy se tyto zdroje blíží konkurenceschoposti. V mnoha státech do konce desetiletí nebudou fotovoltaika a vítr potřebovat podporu, pro jejich rozvoj v následujícím období stačí odbourat administrativní bariéry.

[1] Fraunhofer ISI. Estimating energy system costs of sectoral RES and EE targets in the context of energy and climate targets for 2030

[2] Financial Times. New EU emissions targets put wind up green sector

 
 
Reklama